Ochoz 21.4.2002

... aneb jak jsme se vydávali za jeskyňáře ...

MAPY.CZ

Všechno to začalo kratičkou zprávičkou v místních novinách o jednorázovém zpřístupnění jindy veřejnosti nepřístupné Ochozské jeskyně s poznámkou, že je vhodné mít sebou vodě a blátu odolnou pevnou obuv a baterku. Takovouhle příležitost jsme si přece nemohli nechat utéct!!

Hned zrána, tj. 9:00 :-)) jsme vyrazili v ne zrovna nedělních oblečkách obtíženi foťákem, kamerou a několika baterkami. Za výchozí místo jsme si vybrali bufet u rekreačního rybníka pod Hádkem, kde na naše auto volné místo v blátivé louži ještě naštěstí čekalo. Údolí Říčky je nádherné krasové údolí. Do podzemí se zde propadá potok Říčka, který za větších vodních stavů teče na povrchu. Propadání je umístěno asi 500m pod Hádeckým rybníkem. K Ochozské jeskyni to byla příjemná pěší procházka a ač zájem veliký, vstupenek ještě bylo dost. Dokonce jsme ani nemuseli čekat a dodatečně se přidali k předcházející výpravě. Hned v úzké přístupové chodbě jsme zjistili, že jsme to s baterkama tak úplně nezvládli. Ondrovo fotonové dělo svítilo pár minut, než se totálně vybilo a Honzova baterka svítila jen otočená směrem vzhůru. Což nebyl ten nejlepší směr při šlapání ve tmě. Pouze Vaškova baterka opravdu svítila, jenže tou bylo nutno svítit po stěnách, aby kamera něco zachytila a ne pod nohy. Průvodce nám vše velmi podrobně vysvětlil, nezapomněl ukázat ani spící netopýry a předvést luminiscenci krápníků. Naštěstí jsme si neurazili hlavu v nízkých chodbách, neplácli sebou do mazlavého bahna ani se nezřítili z minimálně zabezpečených vyhlídkových galerií.

Moravský kras, Ochozská jeskyně (duben 2002)

Ochozská jeskyně je nejdelší jeskyně jižní části Moravského krasu (3,5 km) a je vytvořena Hostěnickým potokem. Jeskyně, zvaná rovněž Bílá skála, je pro časté záplavy z bezpečnostních důvodů uzavřena s výjimkou dne otevřených dveří. Vchod se nachází 1,5 km po vodě od místa Pod Hádkem mezi Ochozí a Hostěnicemi, 50 m níže po proudu od jeskyně Netopýrka na levém úpatí stráně. Její celková délka je asi 2 km. Je to typická aktivní říční jeskyně, protékaná za vyšších vodních stavů Hostěnickým potokem. Jeskyně začíná 180m dlouhou klikatou chodbou, tzv. Hadicí. Je 1 až 2 m široká a vysoká 1 až 5 m. Ústí do Hlavních dómů Staré ochozské jeskyně, 250 m délky a 25 m šířky, vyplněných vysokými náplavami, ve kterých je hluboko zaříznuto povodňové koryto podzemního Hostěnického potoka. Na konci Hlavních dómu v místě s ukázkou luminiscence krápníkové výzdoby pod Hradiskem odbočuje vlevo 550 m dlouhá Nová Ochozská jeskyně. Návštěva těchto míst je možná jen nehrozí-li tání nebo příval vody po bouři. Jeskyně jako jediná v tomto údolí má poměrně bohatou krápníkovou výzdobu, z které je nejznámější útvar zvaný Smuteční vrba ze Staré Ochozské jeskyně a útvary Lustr, Hrozen a Křtitelnice z Nové Ochozské jeskyně.

Moravský kras, Ochozská jeskyně (duben 2002)

Poté jsme se vydali už jako zkušení jeskyňáři k blízké jeskyni Pekárna, což je volně přístupná jeskyně vysoko ve svahu. Je to dlouhá tunelovitá jeskyně končící závalem s monumentálním vchodem 20m širokým a 5m vysokým. Je to jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit Moravského krasu, protože byla byla osídlena ve všech obdobích pravěku. K nejvzácnějším objevům patří rytina souboje tří bizonů na koňském žebru a rytá deska s motivem pasoucích se koní. Pekárna je zároveň jedním z nejbohatších nalezišť kostí zvířat, žijících v oblasti Moravského krasu.

Moravský kras, jeskyně Pekárna (duben 2002)

Při zpáteční cestě jsme prolezli ještě dvě menší jeskyně a důkladně prozkoumali jarní žabí radovánky.

Moravský kras, jeskyně Netopýrka (duben 2002)

Moravský kras, Hádek (duben 2002)

U rybníka jsme využili možnost občerstvení a chvilku odpočívali.

Moravský kras, Hádek (duben 2002)

Ale přepadnul nás hlad a klobásy nebyly to pravé. Proto jsme zastavili v Ochozu před Hospůdkou u Formana. Zpočátku to vypadalo jako dokonalý nápad. Bohatý jídelní lístek, víc než příznivé ceny a kofola. Jenže než jsme se dočkali jídla, málem jsme umřeli hlady. Nemluvě o tom, že nám po hodině čekání došla obsluha oznámit, že námi vybrané jídlo zrovna došlo. Nakonec jsme se dočkali, ale v té době jsme už hlady šilhali a čas už byl spíše na brzkou večeři než pozdní oběd. Cestou zpátky jsme se zastavili ještě na Hádech, což je kopec tvořící jižní hranici Moravskeho krasu a směrem od Brna značně vydlabaný kamenolomem, čímž je dobře rozpoznatelný od ostatních brněnských kopců.

Hády (duben 2002)