logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Podyjí 5.-7.7.2002

...aneb na bicyklu za bývalou železnou oponou...

MAPY.CZ

 

Národní park Podyjí je opravdu unikátním přírodním útvarem, o to překvapivějším, že leží v rovinatém kraji kolem starobylého Znojma, kde je tak hluboký kaňon, který tu vyryla za věky řeka Dyje, něčím zcela neočekávaným.

 

Cestování vlakem z Brna do Vranova nad Dyjí nebylo bez problémů. Začalo to nepřítomností lokomotivy (takhle to dopadá, když státní svátek připadne na pátek a chudáci železničáři pak nevědí, co je vlastně za den) a pokračovalo neplánovaným přestupováním ve Znojmě. S naloženým kolem opravdu paráda, když jsem na to byla sama.

 

Naštěstí možnosti Vranova pro přespání ve stanu jsou velmi dobré a stanování na zahradě turistické ubytovny lze jen doporučit.

 

Bicykl

 

Výlet první - za přírodními krásami

Nejnavštěvovanější cyklistický okruh "Národní park Podyjí" vytváří mezi obcemi Hnanice - Mitterretzbach (hraniční přechod) - Čížov - Hardegg (hraniční přechod) - Retz velmi pěkné kolečko v délce takřka 40 km, v Rakousku vedené po vedlejších silnicích a u nás většinou po bývalé hraniční silničce. Každopádně je důležité si uvědomit při plánování trasy, že v národním parku Podyjí můžete jezdit na kole jen tam, kde je to výslovně povolené.

 

Čížov - Lukov - Devět mlýnů - Hnanice - Retz - Niederfladnitz - Hardeg - Čížov, délka 36 km (v Rakousku 17, u nás 19)

 

Zkratka z Vranova na rozcestí pod Větrníkem znamená překonat první převýšení od hladiny řeky. Následuje sjezd do Čížova a přemýšlení, jestli vzít okruh po směru či proti směru hodinových ručiček. Po směru hodinových ručiček následuje prý romantický rybníček (barva vody na mne zas tak romanticky nepůsobí), Lukov a krátká odbočka na Nový Hrádek.

 

Nový Hrádek - původně zeměpanský lovecký hrádek z poloviny 14. století. Od roku 1952 je součástí nepřístupného hraničního pásma, znovu otevřen je v roce 1991. K prohlídce je venkovní areál obou nádvoří, hradní příkop a dva hrady - starší gotická stavba s obytným palácem a dvojitým prstencem oválných zdí a dále hrad přední, vznikající postupně od 15. století z původně předsunutého opevnění. V mohutných zdech bylo vestavěno schodiště na atraktivní vyhlídku. Odtud je neopakovatelný výhled na členité moravsko-rakouské Podyjí s hlubokým kaňonem meandrující řeky Dyje. Při prvním pohledu na pětkrát meandrující Dyji lze jen s obtížemi uhodnout odkud kam řeka teče.

 

Nový Hrádek Nový Hrádek

 

Trasa pokračuje kolem bývalé železné opony k místu bývalých železných schodů (vybudovaných za dob komunistického režimu pro ochranu státní hranice) s výhledem do rakouské planiny, přes Šobes (lokalita proslulá kvalitou vinné révy zařazená mezi nejlepších deset vinařských poloh v Evropě - lze zde vína i ochutnat) opět k hladině Dyje kolem záměrně zničených mlýnů opět nahoru do Hnanic a přes státní hranici do Rakouska. Po vedlejších silnicích nás cyklostezka zavede do Hardeggu, nejmenšího města Rakouska ležícím pod středověkým hradem na řece Dyji a hraničním přechodem pouze pro pěší a cyklisty pokračujeme zase od hladiny řeky nahoru s krátkou odbočkou přes Hardeggskou vyhlídku, z níž uvidíme městečko i s hradem jako na dlani.

Hardeg Hardeg

 

V Čížově je možné se občerstvit a prohlédnout si, jak vlastně železná opona vypadala.

 

Čížov

 

Není to ale zrovna veselý pohled.

 

A pak už jen znovu Větrník a Vranov.

 

Výlet druhý - cesta hradů a zámků:

Krajina, která vytváří zdejší přírodní scenérii, klimatické a geologické podmínky, to vše přivedlo lidské bytosti do těchto míst již v mladší době kamenné. Postupné předhistorické kolonizační vlny přivedly sem od neolitu, přes pozdní dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu protohistorickou, rozličné migrační vlny. Polovina 6. stol.n.l. znamená příchod slovanských kmenů, které se od říše Sámovy (7.stol.), Velkomoravské ( do r. 908) až po spojení s českým státem (počátek 10. století), usadily v kaňonu řeky Dyje a zastavily na této linii tlak Germánů od jihu. Tak vedle břetislavského hradu Znojma a nedalekého Bítova, je v raném středověku založen i Vranov, hrad připomenutý prvně r. 1100 kronikářem Kosmasem. Tady začíná už bezmála tisíciletá historie jedinečného stavebního skvostu na strmé skále nad 70 m. hlubokým kaňonem, který si na přírodě vybojovala Dyje. Nejcennější součástí zámku je sál předků s galerií rodu Althanů. Má bohatě zdobené stěny s reliéfy a freskami, ve výklencích jsou umístěny sochy představitelů rodu od Tobiase Krackera. Vrcholným dílem je stropní freska od Johanna Michaela Rottmayra, oslavující rod Althanů.

Vranovský zámek Vranovská přehrada

Dominantou Vranovska je přehradní nádrž vybudovaná v období první republiky v letech 1930-1933. Jezero má délku téměř 30 km a hloubka jezera dosahuje až 45 m.Visutý most nad ústím Švýcarské zátoky do přehradního jezera dostat umožňuje pěším a cyklistům pohodlné spojení pláže a strany hráze (za mírný poplatek!!). Při plavbě po jezeře bychom se po průjezdu několika zákrutami dostaly až k bítovským zátokám pod zříceninu strážního hradu Corštejn ze 14. století a o kousek dál k přítoku Želetavky. Ale lodní doprava se teprve připravuje k obnovení, takže nezbývá než použít vlastní síly.

 

Starobylý hrad Bítov z 11. století majestátně vévodí soutoku Dyje a Želetavky. Ráz palácových interiérů je převážně novogotický a je určován jedinečnou kolekcí romantických iluzivních maleb napodobující štuk, kámen i dřevo. Bizarní kouzlo Bítova dotváří početné sbírky zoopreparátů - upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, Jiřího, barona Haase a jeho slavnou bítovskou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých zoo na kontinentě. Nejvyhledávanější je kolekce 51 vycpaných psů nejrůznějších ras, největší toho druhu na světě vůbec.

 

 

Čížov U Lukova

 

Po krátké pauze spojené s vykoupáním cesta pokračuje na druhý břeh a míří zpátky. Na druhém břehu ve strategické poloze západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště byl vybudován v 1. polovině 14. století hrad Cornštejn. Vznikl jako královská pevnost v linii podyjských hradů na jižní moravské hranici českého státu. Hrad je pustý od konce 16. století a zříceninu lze navštívit pouze s průvodcem.

 

Cornštejn Cornštejn

Poslední část cesty k Vranovu vede mírně zvlněnou krajinou a je možné si ji zpříjemnit malinami, kterých zde roste opravdu hodně.

copyright Alena