Našim prvním cílem je samozřejmě Praděd. Nemít kola, vydali bychom se nádherskou stezkou z Karlovy Studánky přes vodopády Bílé Opavy, ale takhle nám nezbylo nic jiného než asfaltová přístupová cesta spojující Hvězdu, Ovčárnu a vlastní vrchol Pradědu. A samozřejmě převážně tlačíme... Naštěstí na vyhlídkovou plošinu jezdí výtah :-)
![]() |
![]() |
| Praděd (červenec 2004) |
A zpět do Karlova je to pořád z kopce :-))
Následující den opět vyrážíme na kolech. Přes Karlov na Mravencovku a podél Stříbrného potoka sjíždíme do obce Žďárský Potok. Naštěstí nemusíme na hlavní - podél Podolského potoka se dostáváme až do sedla Skřítek.
![]() |
| Skřítek (červenec 2004) |
Zbytky malebné zříceniny hradu Rabštejna., navíc opředené romantikou loupeživých rytířů,jsou oblíbeným cílem výletů turistů i cykloturistů. Rabštejn leží nad obcí Bedřichovem (dnes součást Oskavy) v nadmořské výšce 805 m na svahu horského hřbetu, svažujícího se do údolí říčky Oskavy. Z dálky působí mohutným dojmem, protože strmé, rozeklané skály dvou 25-35 metrů vysokých skalních bloků, na nichž stál vlastní hrad, připomínají strážní věže, zdi a cimbuří. Dnes je ovšem z větší části zakryt hustým lesem. Byl nejvýše postaveným hradem historické Moravy.
Dnes jsou zde cvičné skály pro horolezce - s různými trasami obtížnosti patří k největší a nejznámější lezecké oblasti na severní Moravě. Na louce pod hradem je v provozu chata s možností ubytování a stravy, prostor vhodný ke stanování a ohniště k opékání. Kola necháváme dole a stoupáme pěšky. V průrvě se objevuje staré hradní zdivo a když vystoupáme o patro výše, ocitáme se na plošině ve skalách. Vystoupíme na další skalní patro a tady je už krásný výhled. Vrcholová značka však vede překvapivě ještě nahoru a zachází do skalní rozsedliny, kde je žebřík. Po něm se teprve teď dostáváme na vrchol, který již nemá s hrádkem nic společného. Celé vrcholové skalisko je ohrazeno, protože je všude kolem propast. Je zde vrcholová kniha a samozřejmě krásný pohled na Jeseníky a na druhé straně až na Hanou.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Rabštejn (červenec 2004) |
Z vlastní hradní stavby se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora. Dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu, vše již zarostlé lesem a dnes stěží rozeznatelné.
Po dvou výletech nahoru do kopců vyrážíme pro změnu dolů - obhlédnout přehradu Slezská Harta.
![]() |
| Slezská Harta (červenec 2004) |
Rešovské vodopády se nacházejí asi 8 km jihozápadně od Rýmařova. Nejkratší turisticky značená cesta je z obce Rešov (parkoviště u hospody), po červené značce asi 1 km do údolí.
Na říčce Huntavě v úseku zhruba 300 m postupně vznikla úzká a hluboká soutěska se čtyřmi výraznými kaskádami o celkové výšce 8,6 m. Nejvýraznější je spodní vodopád vysoký 3,1 m. Celá soutěska je zpřístupněna pomocí dřevěných žebříků a lávek a stojí zde i vyhlídka - přímo naproti padající vodě.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Rešovské vodopády (červenec 2004) |
Rozsáhlý hradní areál Sovince vévodí okolní lesnaté krajině. Byl založen koncem 13.století, ve 14.-18. století byl několikrát přestavován a rozšiřován. Později byl hrad opraven a v rukou Řádu německých rytířů sloužil dál jako řádový seminář, lesnická škola, muzeum a letní sídlo velmistra. V roce 1939 Hitler zrušil Řád a vzniklo zde sídlo jednotek SS, kde byli drženi zajatí francouzští vojáci. Na samém konci války byl hrad vydrancován místním obyvatelstvem a zapálen.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Sovinec (červenec 2004) |