Napříč Moravským krasem podruhé 22.4.2006
pro změnu od severu k jihu
Prostějov (ČD) - Mostkovice - Plumlov - Źárovice - Hamry - Repešský žleb - Repechy - Niva - rozc. Bílý kříž - Baldovec - Holštejn - Šošůvka - Sloup - Skalní Mlýn - Blansko - Adamov - Bílovice n/S - Brno
Začátkem dubna jsme Moravský Kras projeli od západu na východ a tentokráte jsme zamířili od severu k jihu. Brzkým ranním vlakem jsme se svezli do Prostějova. Naneštěstí to byl vlak speciál - přední část jela do Jeseníku a tedy přes Prostějov, zadní do Ostravy a tedy přes Holešov. Naštěstí průvodčí kontroloval jízdenky velmi pozorně. Větší půlka cestujících sbírala své sakypaky a přemisťovala se do přední části vlaku. S kolem vagónama těžko projet... Nezbylo než se ve Vyškově vyložit a opět naložit o tři vagóny vpředu.
Tož to nám dneska ten den pěkně začal... Rozlitý čaj ve sklepě si radši ani nepřipomínám. Věřte - nevěřte, uzávěr cyklistické flašky s horkým čajem vyklouzl, jako kdyby tam žádné závity nebyly. Ale je pravdou, že "horký" není to přesné vyjádření teploty právě uvařeného čaje...
Na svačinku jsme si ještě odskočili do bufáče na prostějovském náměstí a z okna pozorovali přípravy na Den Země. Ale pak už konečně do sedel.
Biokoridorem kolem říčky Hloučely do Mostkovic, vytlačit kolo na hráz Plumlovské přehrady a po jejím břehu k Podhradskému rybníku.
Plumlovský zámek se vymyká běžným představám o zámecké architektuře. Stavbu zámku projektoval Karel Eusebius Lichtenštejn podle vzorů italské renesance a měl mít podobu mohutného čtyřkřídlého třípatrového objektu se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Jenže výsledkem je volně stojící , trojpatrová šestipodlažní budova na obdélnikovém půdorysu a její rozměry jsou délka - 61 metrů , šířka – 16 metrů , výška – 42 metrů!!! Že třetí patro a třetí mezipatro nebylo nikdy dostavěno je jasné i z dálky z pohledu do oken. Hlavní zámecká budova je momentálně v rekonstrukci a tedy nepřístupná, jen na nádvoří v tzv. Nízkém zámku jsou historické expozice a výstavy.
Značená cyklostezka nás vedla po břehu Podhradského rybníka, přes Žárovice a Hamry. Tan nás šipka nasměrovala k rybníku a tím veškerá cykloorientace zmizela. Namísto ní se objevila cedule vojenského újezdu a spousty tabulek se zákazem vstupu.
Ale údolí a celé stoupání Repešským žlebem bylo nádherné. Převažoval hladký asfalt a nadmořská výška přibývala skoro bez námahy. Pár cyklistů jsme potkali, ale cyklocedulku žádnou. Projeli jsme vesničkou Repechy a zírali - výškoměr ukazoval těsně přes 600 m a od křižovatky s hlavní silnicí se konečně opět objevilo pravidelné značení.
Přes vesnici Niva jsme se dostali k rozcestí Bílý kříž.
Lesní cestou jsme sjeli dolů do Baldovce. Cesta do kempu je zároveň cestou do kamenolomu a ač byla sobota, vesele těžili a drtili a vozili a prášili!!!! Kemp je však naštěstí od lomu přes kopec na obrovské louce u potoka. Se spoustou chatiček, bufetem, koupalištěm, ale hlavně s lanovým centrem a 23 m vysokou tréninkovou věží pro výcvik lezení. My mohli takto mimo sezónu využít jen ten bufet, ale kofola "bodla"
Cesta na Holštejn pokračuje údolím kolem potoka po loukách. Smůla je, že ten potok dvakrát křižuje... bez mostu... Voda docela hluboká, studená... Hadr na kolo posloužil jako ručník :-)) A až dodatečně jsme zjistili, že brody lze objet lesem :-((
Z Holštejna do Šošůvky vede cesta kolem studánky "Na Troubkách" s nádhernými rozhledy.
Sjezd do Sloupu je velmi prudký a okolí Sloupsko-šošůvských jeskyní je již uklizeno a bez vody. Hřebenáč i okolní skály jsou už zase rájem lezců a ne vodáků.
Před námi je sjezd Pustým žlebem okolo Punkevních jeskyní. Asfalt je po jarních povodních zase o něco víc vymletý a nový povrch by ty hromady cyklistů, které tudy každou sezonu projedou, rozhodně uvítaly. Nezbývá tedy než jezdit opatrně a raději sledovat cestu než okolní skalnatý žleb.
Čas pokročil pořádně, zbytek cesty - od Skalního mlýna přes Blansko, Adamov a Bílovice n/S jsme šlapali naplno.