Smrčiny (něm. Fichtelgebirge) - 9.8.2008

toulání v nejzápadnějším cípu Čech

 

Další lázeňský výlet - muž přijel na poslední týden za mnou, takže vyrážíme ve dvou a tentokráte míříme z Mariánských lázní směrem na Aš, nejzápadnější město v Čechách. Smrčiny (německy Fichtelgebirge) jsou členitá hornatina až pahorkatina, rozkládající se v severovýchodním Bavorsku a také v západních Čechách na Chebsku. Ze západní strany je do oblasti dobrý přístup směrem od Bayreuthu; z východní strany Smrčin je komunikací méně kvůli železné oponě, která tudy kdysi probíhala. Nejvyšší horou Smrčin je Schneeberg s nadmořskou výškou 1053 m a na českém území je nejvyšší Háj (758 m). A právě ten je naším prvním cílem.

 

Háj / Hainberg (758 m) MAPY.CZ

Háj, německy Hainberg, byl původně holý a nevzhledný kopec, na kterém se ašští nadšenci rozhodli vybudovat odpočinkovou zónu s lesním parkem, což se jim opravdu povedlo. Rozhledna, pojmenována po uctívaném německém kancléři, Otto von Bismarckovi, zde stojí od roku 1903 a je nejzápadnější rozhlednou celé naší republiky. Je 34 m vysoká a její základna má čtvercový půdorys o rozměru 6,7 × 6,7 m. K ochozu ve výšce 24 m vede cesta přes kruhové schodiště uvnitř věže o 122 schodech a dalším kovovým schodištěm se lze dostat až do horní části věže s osmi okenními otvory. Nakonec jsme vyzkoušeli i hospůdku pod rozhlednou - měli výbornou polévku.

Újezd /Mähring MAPY.CZ

Pokračujeme přes Krásnou a Štítary dokud to naší Fabii jede a pak vyrážíme po svých. Vesnice Újezd (něm. Mähring) ležela v cípu našeho území asi 7 km sz od Aše, v plochém odlesněném údolí. V roce 1930 tu žilo necelých 200 obyvatel. V roce 1946 bylo německé obyvatelstvo odsunuto, poslední člověk odešel z obce v srpnu 1946 a konec vsi nastal v 50. letech, kdy ji obklopily ze tří stran příhraniční zátarasy - v roce 1953 byly všechny domy v obci odstřeleny. V roce 1990 byl nalezen povalený válečný pomník - ten byl v letech 1992-94 s pomocí českých úřadů postaven bývalými rodáky z Újezdu a v říjnu 2000 zrestaurován. Pomník byl znovu slavnostně vysvěcen a zůstal tak posledním svědkem existence bývalé obce.

Ale na vesnici se dnes nezapomíná - na turistické stezce mezi Újezdem na české straně a Rehau na německé straně byl postaven na starých základech přes potok nový most (a je dobře hlídaný :-) ) a osudy obce popisuje informační tabule.

Po loukách a okrajem lesa, po překročení několika potůčků a opatrném obejití podmáčených míst jsme se konečně dostali na nejzápadnější místo České republiky.

Zpátky šlapeme stejnou cestou, ale o cestě rozhodně nelze místy mluvit a o cyklostezce už vůbec ne. Ta původní zarostla už před léty a dnes rozhodně tato místa nepatří k těm nejnavštěvovanějším. Cyklisti z Bavorska nám rozhodně záviděli, jak si to šineme přes louku, protože jim se šlapalo hóódně špatně.

Trojmezí / Dreiländereck MAPY.CZ

Kousek se přemisťujeme zase autem. Přes Kamennou, Hranice, přes německý Ebmath do místa zvaného Dreiländereck resp. Trojmezí - zemské trojmezí Čech, Bavorska a Saska, na přechodnou dobu též ČSSR-NSR-NDR. Na naší straně lze nalézt zbytky Kaiserova hamru a Dolního mlýna, protože po 2. světové válce objekty zanikly - místo bylo nepřístupně uzavřeno hluboko v hraničním pásmu a dnes jsou patrny jen základy domů a náhony vody k mlýnům. Přímo u trojmezního bodu na potoce Rokytnice (Regnitz) je dnes v místě přechodu hranice postavená nová lávka a do vzniku Schengenu zde fungoval hraniční přechod. Vedle sebe zde stojí tři hraniční kameny. Na našem území je to hraniční kámen č. 1/1 a dále dva vyšší hraniční kameny - první označuje území Saska a je označen D/S (Deutschland - Sachsen) a druhý na území Bavorska s označením D/B (Deutschland - Bayern). Na obou kamenech je rok 1844 a šipka označující přesnou hranici uprostřed potoka, kde by měly oba kameny správně stát. Za hranicí, na bavorské straně míjíme udržovaný pomníček neznámého vojáka a vracíme se k autu - po krátké cestě Saskem nás čeká trochu delší cesta Bavorskem přes Selb a Hohenberg do Chebu - čeká nás ještě jedna Bismarckova věž, tentokráte na Zelené hoře u Chebu.

Zelená hora u Chebu (637 m) MAPY.CZ

I tato stavba měla svou dřevěnou předchůdkyni (14 m) - tu zde postavili v roce 1891. Osmnáctimetrová kamenná věž zde stojí od roku 1909 - pokřtěna byla jménem sjednotitele německé říše a jejího prvního kancléře, Otto von Bismarcka, tak jako mnoho a mnoho dalších objektů. V roce 1945 se však rozhledna dostala do zakázaného pohraničního pásma a pro svět přestala existovat, zmizela z map i průvodců. Jeden čas se o ní mluvilo jako o zbořené, ale naštěstí to byla fáma. V roce 2005 ji zrekonstruovalo město Cheb a částečně vykácelo i les okolo ní, aby opět sloužila svému původnímu účelu. Je volně přístupná od dubna do září denně od 9 do 18 hodin.

Cestou zpátky si prohlížíme zbytky dalšího z mnoha zničených kostelů v této zakázané oblasti - poutní kostel sv. Anny byl postaven v r. 1518 původně jako pozdně gotická kaple a postupně došlo k jejímu rozšíření. Důvod zániku? Hraniční pásmo...

copyright Alena