Březová nad Svitavou a okolí 3.1.2009

Sudety křížem krážem

 

Taky máte zafixováno ze školy Sudety = pohraničí? Jsou však místa, o kterých to až tak neplatí. Svitavsko rozhodně není a nebylo v bezprostřední blízkosti žádných hranic, ale mělo tu smůlu, že zde žilo před válkou převážně německé obyvatelstvo.

 

A tak v roce 1938, po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky, v hranicích, jež stanovila Německá Říše připadlo toto území Německu. Když pak po Mnichovu přestal v odtrženém pohraničí existovat československý státní aparát, byli jeho zaměstnanci povoláváni zpět do vnitrozemí - politická správa, policie, soudnictví, státní podniky a instituce atd. Došlo k částečnému vysídlení Čechů, ale většina zemědělců, horníků, dělníků, řemeslníků a drobných podnikatelů všeho druhu zůstala.

Po ukončení druhé světové války, v letech 1945-1946 došlo pro změnu k vyhnání německého obyvatelstva z Československa. Poválečný odsun Němců vedl k podstatnému početnímu snížení obyvatel, důsledky byly ekonomické, ale i morální - zejména zpočátku jako noví osídlenci přicházeli "zlatokopové".

 

Oblast, které Němci říkali Schönhengstgau, se dá do češtiny přeložit jako Hřebečsko. Jméno vzniklo podle Hřebečské pahorkatiny, která se táhne približně středem tohoto území - dnes Hřebečskému hřbetu vévodi vysílač a silniční tunel, jeden z prvnich v celé ČR.

 

Půldenní výlet po sudetských vesnicích Svitavska a Poličska začínáme v místě, kde kdysi probihala hranice mezi Říší a Protektorátem - v Moravské Chrastové. Památník čtyřem československým vojákům připomíná hrdinný boj na obranu českého obyvatelstva v obcích Moravská Chrastová a Rozhraní - po tzv. mnichovské dohodě chtěli svitavští ordneři násilně připojit tyto české obce k zabranému území. Více například Martin Marek - Moravská Chrastová: Ztracené vítězství

Moravská Chrastová

Moravská Chrastová (leden 2009)

Příběh svitavského rodáka Oskara Schindlera, kontroverzního německého obchodníka, známého jako zachránce 1200 židovských vězňů, který pro ně zřídil v Brněnci (německy Brünnlitz) fingovaný koncentrační tábor, je světoznámý díky filmovému zpracování Stevena Spielberga. Kniha Thomase Keneallyho, sepsána podle výpovědí pamětníků především z řad „Schindlerových Židů“ byla inspirací pro natočení filmu Schindlerův seznam.

Brněnec

Brněnec (leden 2009)

Březová nad Svitavou, malé město po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, leží v závěru snadno průchodné části svitavského údolí, na důležité cestě spojující Moravu s Čechami. Původně českou Březovou zasáhla za třicetileté války vlna spontánní německé kolonizace a německou zůstala až do roku 1945. Památkově hodnotná je část náměstí, především severní strana s věžemi radnice a kostela sv.Bartoloměje.

 

Nás zajímá ještě jeden cíl - Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana.

 

Tato 20 m vysoká dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nabízí omezený výhled na město a jeho okolí a stojí na trase naučné stezky "Údolím řeky Svitavy" na hřebenu nad železniční tratí. Dostanete se k ní nejsnáze od kostela v Březové. Výstavba rozhledny započala v roce 2006 a slavnostní otevření v roce 2007 proběhlo za účasti světoznámých cimrmanologů v čele se Zdeňkem Svěrákem.

Výhled však asi trochu zklame, protože je vskutku "cimrmanovský". Ale snad se začíná blýskat na lepší časy - směrem k městu je již vykácena část lesa.

Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana

Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana, Březová nad Svitavou (leden 2009)

Po pěší vycházce na rozhlednu pokračujeme autem. Hradec nad Svitavou , který se do roku 1949 jmenoval Grandorf, je typickou ukázkou obce německého kolonizačního typu - tj. vesnice je na šířku nevelká (třeba jen dvě řady domů kolem silnice), ale na délku dlouhá několik kilometrů. Dominantu obce tvoří kostel sv. Kateřiny, gotická stavba, ovlivněná románskou tradici.

 

Radiměř se v délce několika kilometrů táhne údolím Radiměřského potoka. Ten ji také původně dělil na severní Moravskou a jižní Českou Radiměř. Stejně jako v Hradci nad Svitavou je kostel sv. Anny v Radiměři obehnán zdí. U kostela se nacházi jednopatrova fara, ze které vedl na hřbitov dřevěný, na pilířích postavený most.

Radiměř

Radiměř, kostel sv. Anny (leden 2009)

Banín je vesnicí na několika pomezích - na hranici mezi Čechami a Moravou a taky na hranici Sudet a zbytkem Československa. Místní hřbitov je plný starých německých hrobů a naleznete zde i pamětní desku z roku 1996 připomínající tuto část historie obce. I kostel sv. Barbory je obehnán zdí vysokou asi dva metry, neboť kdysi měl sloužit jako poslední útočiště obyvatel vsi při loupeživých vpádech. Ve zdi kostela stoji zvonice s cibulovitou vížkou, která slouží jako spodní vstup na hřbitov. Pozoruhodností kostela jsou dřevěná podstřešní patra lodi a presbyteria.

Banín

Banín, kostel sv. Barbory (leden 2009)

Muzlov (Musslau) je obec, která byla po roce 1948, po vystěhování německého obyvatelstva zbořena z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Katastr obce je připojen k Březové nad Svitavou a z německé obce stojí dnes jen jediný dům u mostu a zbytky kaple sv. Františka Xaverského - bez střechy, bez krovů,bez stropu, bez oken, bez dveří, plná trosek...

Muzlov

Muzlov, kaple sv. Františka Xaverského(leden 2009)

Pozemky kolem Svitavy jsou v ochranném pásmu vodního zdroje - právě odtud se čerpá voda pro zásobování Brna pitnou vodou. Údolí řeky Svitavy v okolí Březové nad Svitavou totiž leží v nejvýchodnějším výběžku České tabule, kterou tvoří převážně křídové sedimenty. Ty vytvářejí příznivé podmínky pro hromadění podzemních puklinových vod v několika úrovních. Se stavbou I. březovského vodovodu, který jímal vodu pomocí 14 studní o hloubce 17-21 m propojených 300 m dlouhou štolou se začalo již v roce 1896. Přivaděč dlouhý 58 km byl zkolaudován v roce 1913. Několik let po uvedení do provozu se objevila myšlenka vybudovat ještě další vodovodní systém, protože kapacita zdroje nebyla ani zdaleka využita. Vlastní výstavba II. březovského vodovodu však započala až v roce 1972 a již v roce 1975 proudila voda 55 km dlouhým potrubím do vodojemu na Palackého vrchu. Více informací - viz stránky Brněnských vodáren a kanalizací.

I. březovský vodovod, vstupní portál

I. březovský vodovod (únor 2007)

I. březovský vodovod, štola

I. březovský vodovod (únor 2007)

I. březovský vodovod, štola

přivaděče pro Brno (zvětší se po kliknutí)