Údolím Oslavy a Chvojnice 31.1.2009

z kopce na kopec, ze skály na skálu

 

Údolí Oslavy a Chvojnice patří ke trampské klasice. Já se sice k opravdovému trampingu nikdy nedostala, ale moc mi nechybělo. "Tele" jsem někdy před 35 lety získala v turisťáku, ale po roce z našeho dětského turistického oddílu při ODPM udělali více "pionýrský" oddíl orientačního běhu, což byl samozřejmě začátek konce. Ale možná právě pan Doupal, tehdejší vedoucí kroužku, v mé desetileté duši probudil lásku k přírodě.

 

Z Brna do Ketkovic je to cca 40 km, takže těsně před desátou odstavuji před obecním úřadem auto, nuluji počitadlo GPS a s pořádnou svačinou a termoskou horkého čaje vyrážím na celodenní zimní výšlap - terén je sice bez souvislé sněhové pokrývky, ale na odpoledne předpovídají rosničky konečně nějaké ty sněhové vločky a teplota se pohybuje kolem nuly. Už jsem v těchto místech před sedmi lety jednou byla, ale dneska toho míním stihnout mnohem více.

 

Ketkovice - Dlouhé příčky - Panoráma - Levnov - Ketkovický mlýn - Pod Levnovem - Malá skála - Pod Levnovem - Senohradský mlýn - Pod Borovinou - Kozí hřbety - Ketkovice

Ketkovice

To první, co vidím, jsou samozřejmě obrovské chladící věže jaderné elektrárny.

Dukovanská elektrárna od Ketkovic

Ketkovice

Malou odbočkou přes pole oseté do čtverečků mířím nad Čučice, kde se napojuji na zelenou značku. Ta mne posléze zavede po horním okraji Plánice na vyhlídku zvanou Zavřelovo panorama. Lavičky na temeni Plánice lákají ke krátkému spočinutí s rozhledem na mohutný oblouk Oslavky okolo Čertova jazyka, ale řeku lze hluboko pod sebou zahlédnout jen zásluhou stromů bez listí. Potřebovalo by to zde trošku prořezat...

Zavřelovo panoráma

Zavřelovo panoráma

Po červeno-zelené pokračuji dál ke značené odbočce na Levnov. Všude kolem je sucho, jen na cestě, kde byl sníh ušlapán a změnil se po oblevě v led, to nebezpečně klouže. V podstatě po vrstevnici mne cesta přivedla k zřícenině hradu Levnov. Z hradu tu toho sice moc nezůstalo, ale skalnatý vrchol nabízí opravdu nádherné výhledy.

Levnov

na zřícenině hradu Levnov

Možnost slézt po skalním hřbetu mezi Chvojnicí a Oslavou dneska zavrhuji - ledové klouzačky pod listím v kombinaci s liduprázdným terénem nejsou pro samotného turistu tou nejbezpečnější volbou. Vida, zkratka - neznačená pěšinka mne dovede zcela bezpečně přímo dolů do údolí ke Ketkovickému mlýnu a starodávnému mostu.

Most přes Oslavu

most přes Oslavu u Ketkovického mlýna, v pozadí zříceniny Levnova

Pohled vzhůru je úchvatný - ale stejné převýšení teď musím zdolat na druhém břehu. Čeká mne Malá skála o nadmořské výšce 401 m, tj. převýšení nějakých 140 metrů, což je o 20 metrů více, než jsem zrovna slezla z Levnova. Výšlap však rozhodně stojí za to. Nádherný výhled nestíněný stromy na řeku Oslavu hluboko pod sebou s Ketkovickým mlýnem je jak z letadla. Po levé straně na druhém břehu řeky jsou nádherně vidět skály a zbytky zdí Levnova a homolovitý kopec se zříceninou hradu Kraví hora. Na pravé straně je to Zavřelovo panoráma a meandr kolem Čertova jazyka. To nejvzdálenější, co lze dnes zahlédnout, je rozhledna Babylon na Zeleném kopci a vesnička Kladeruby. Celkem tu fouká a vhod přicházejí rukavice i horký čaj. Fotím, ale s výhledy to je dneska slabší, chtělo by to modrou oblohu a trošku zeleně k té nekonečné hnědé.

Malá skála

pohled z Malé skály do údolí Oslavy

Stejnou cestou se vracím zpátky dolů zpět mezi chaty. Uzounká cestička mne pak vede vysoko nad hladinou řeky, která je v této části zamrzlá natolik, že se zde několik chatařů prohání na bruslích. Před sebou brzy vidím soutok Oslavy a Chvojnice a Senoradský mlýn.

Senoradský mlýn

Senoradský mlýn

Senoradský mlýn, most

most pro pěší u Senoradského mlýna

U Senoradského mlýna, hlídaného vodníkem, opět překračuji řeku na druhý břeh, ale tentokráte je to jen lávka pro pěší a mířím proti proudu Chvojnice po modré značce. Po pravé straně suťoviska od hradu Levnov, po levé zřícenina hradu Kraví hora, přede mnou úzké údolí se zamrzlou říčkou. Ta zamrzlá říčka byla vlastně mou záchranou. Nemusela jsem se zdržovat hledáním lávek, protože brodů zde bylo povícero - na jednom z míst modrá značka překračovala potok bez lávky v dohledu a většina z lávek nevypadala moc pevně.

Chvojnice Chvojnice

údolím Chvojnice

Míjím skály s pamětními deskami a s krásnými názvy - Vlčí, Výří, totemy a krásné louky - jedna z nich se může pyšnit pamětní deskou - v roce 1940 zde tábořil Jaroslav Foglar. Vyplňuje se předpověď rosniček a začíná chumelit, což mi trochu kazí fotky, ale na druhou stranu trocha sněhu na přelomu ledna a února neuškodí.

Spayk

osada SPAYK

údolím Chvojnice

další z lávek přes Chvojnici

Údolí opouštím u chaty Wyoming - přes Kozí hřbety velice opatrně stoupám po namrzlé stezce a hledám nejkratší a nejpohodlnější cestu k autu.

Chata Wyoming

chata Wyoming z Kozích hřbetů

Kozí hřbety

Kozí hřbety

Již na hřebeni mne na zledovatělé cestě dohání čiperný postarší turista a dáváme se do řeči - taky procházel údolím Chvojnice, ale opačným směrem od severu a nepotkal ani človíčka. Já se mohla pochlubit, že jsem potkala tři. On míří do Sudic, já zpátky do Ketkovic - k autu dorazím pár minut po západu slunce, GPSka ukazuje 19 našlapaných kilometrů a téměř na minutu přesně sedmihodinový výšlap a konto nalezených keší mi po dnešku naroste o dalších šest kousků :-).

Ketkovice

Ketkovice

A přidávám odkaz na web se spoustou krásných fotografií - Oslávky, Chvojnice i Jihlávky.