Řeka Svitava 1.-2.5.2009

od pramene k soutoku I.

 

Řeka Svitava (něm. Zwittawa) pramení severozápadně od Svitav u obce Javorník ve Svitavské pahorkatině ve výšce 472 m n.m., protéká okresy Svitavy v Pardubickém kraji a Blansko, Brno-město a Brno-venkov v Jihomoravském kraji. K významným přítokům patří Křetínka (31,4 km), Bělá, Křtinský potok a Punkva. Údolí Svitavy je velmi hustě osídleno - na řece leží Svitavy, Hradec nad Svitavou, Březová nad Svitavou, Letovice, Svitávka, Skalice nad Svitavou, Blansko, Adamov, Bílovice nad Svitavou a Brno. Právě v Brně ústí Svitava zleva do Svratky ve výšce 191 m n.m. po pouti dlouhé 98 km.

řeka Svitava u Letovic

řeka Svitava u Letovic

Vody obou řek vtékají do prostřední nádrže Nových mlýnů pod Pavlovskými vrchy do řeky Dyje posílené Jihlavou. Vody Dyje po svém soutoku s Moravou, největší moravskou řekou v lužních lesích pod Břeclaví končí svou pouť pod Děvínem u Bratislavy v Dunaji, který ústí do Černého moře.

 

98 km je pro jednodenní cyklovýlet moc, takže plánování zase začíná hledáním ubytování. Při pohledu na mapu volíme jako ideální místo pro rozpůlení trasy Letovice. Škoda, nejvíce se nám líbila možnost přespání v objektu muzea v Horním Smržově, ale měli plno. Nakonec jsme zvolili ubytovnu v Letovicích - z hlediska ceny 140 Kč za osobu a noc se nám jevila celkem v pohodě, ale skutečnost předčila očekávání - v tom špatném slova smyslu :-)). Prostě ubytovna pro montéry, rozbitý špinavý nábytek, děravé povlečení, společné sprchy u kterých nešly zavřít dveře a marně by tam člověk hledal sprchový závěs pro trochu soukromí v kombinaci s novými plastovými okny a nově vybavenou kuchyňkou plnou vajglů. Boží byl i obrázek z Playboye nalepený vedle postele... Ale nejblbější nápad byl kouknout pod postel - hromady polystyrenových kuliček připomínaly nejvíc ze všeho rejdiště myší, což se však bohudíky nepotvrdilo.

 

Vyrážíme 1. května v 6:44 z Brna, hl. nádraží po dlouhé době zase vlakem - a dokonce s příznačným názvem R866 SVITAVA. Cesta trvá přesně 59 minut a skupinová jízdenka stála pro 2 osoby celkem 150Kč a ve vlaku jsme přidali ještě 2x30Kč za bicykly, takže 74 km za "pouhých" 210Kč. Vlak téměř kopíruje Svitavu, takže si naši naplánovanou trasu prohlížíme předem z výšky :-)

 

den první: Svitavy žst, prameny Svitavy, Svitavy, Lány, Hradec n/S, Dlouhá, Březová n/S, Brněnec, Půlpecen, Rozhraní, Stvolová, Skrchov, Letovice - cca 40 km

 

den druhý: Letovice, Zboněk, Sasina, Svitávka, Mladkov, Skalice n/S, Lhota Rapotina, Doubravice n/S, Rájec-Jestřebí, Blansko, Adamov, Bílovice n/S, Obřany, Maloměřice, Husovice, Židenice, Zábrdovice, Černovice, Komárov, Přízřenice - cca 60 km

Svitava

Řeka Svitava vzniká v lesnaté Svitavské pahorkatině na hranici rozvodí Černého a Severního moře. Vytváří se z několika pramenů a proto je lépe hovořit o pramenné oblasti této řeky. Nejvýznamnější prameny jsou Javornický (mezi obcemi Javorník a Kukle) a Lačnovský. K Javornickému prameni vede naučná stezka - k lesnímu Jezírku (s velkým J), resp. tůni nedaleko tohoto jezírka s pískovcovým balvanem opředeném pověstmi.

prameny Svitavy prameny Svitavy

Prameny Svitavy - Javornický

Kopírujeme trasu naučné stezky Prameny řeky Svitavy kolem rybníka zvaného Horní (nebo Rosnička) sloužícího rekreaci a rybníka Dolního k městu Svitavy. Zde děláme několik zajížděk po místech něčím zajímavých. Nedávno rekonstruovaný malebný park J.Palacha se sochou Mateřské lásky, bohatě zdobenou pseudoklasicistní Langerovu vilu a především svitavská podloubí na obou stranách podlouhlého náměstí Míru, jedny z nejdelších podloubí v ČR. A samozřejmě dům U mouřenína, kostel sv. Josefa i sv. Jiljí a zajíždíme i do Schindlerova háje. Podrobný popis jednotlivých míst je k nalezení na stránkách Městského muzea ve Svitavách. Potoky jsou stejně převážně skryté ve skružích. Potoky se spojují pod dnešní brněnskou křižovatkou a vytvářejí řeky Svitavu.

Svitavy Svitavy

Svitavy, nám. Míru

Řeka Svitava opouští Svitavy a protéká mělkým údolím na jih. Čtyřicet Lánů, velká, před rokem 1945 německá ves, byla založena současně se sousedními Svitavami jako zemědělské zázemí města. Dnes je Čtyřicet Lánů součástí města jako jeho místní část zvaná Lány.

Lány

Lány, kaple sv. Anny

Německy Greifendorf, do roku 1949 Grándorf, od této doby uměle vytvořený název Hradec nad Svitavou, je asi 7 km dlouhá obec 4km jižně od Svitav. Zdejší farní kostel sv. Kateřiny patří k nejstarším církevním stavbám na Svitavsku. Uvítali bychom nějakou hospůdku s lehkým obědem, ale nezbývá než šlapat - kromě zmrzlinového stánku kde nic, tu nic.

Hradec nad Svitavou

Hradec nad Svitavou, jeden z uzavřených dvorcových statků

Silnička se vine kolem řeky malebným údolím a terén se jeví přímo ideální pro nenáročnou cykloturistiku - s větrem v zádech o to příjemnější.

Hradec nad Svitavou

Svitava kousek za Hradcem nad Svitavou

Svitava se mění v říčku, ale čistotou tedy neoplývá. Za rozcestím na Radiměř teče zregulovaná v betonovém korytě. Jestli je to z důvodu blízkosti pramenišť pitné vody Březovského vodovodu pro Brno si netroufáme odhadnout, ale protože betonové koryto končí v Dlouhé za tabulkou o konci ochranného pásma, tak to tak asi bude..

Hradec nad Svitavou

Svitava kousek za odbočkou na Radiměř

Pro vlak je zde vybudován tunel, my šlapeme dále údolím řeky.

Muzlov

Před Muzlovem

Muzlov (Musslau) je obec, která byla po roce 1948, po vystěhování německého obyvatelstva zbořena z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Katastr obce je připojen k Březové nad Svitavou a z německé obce stojí dnes jen jediný dům u mostu a zbytky kaple sv. Františka Xaverského - bez střechy, bez krovů, bez stropu, bez oken, bez dveří, plná trosek... MAPA.CZ

Muzlov

Muzlov, kaple sv. Fr. Xaverského

Pozemky kolem Svitavy jsou v ochranném pásmu vodního zdroje - právě odtud se čerpá voda pro zásobování Brna pitnou vodou. Jen škoda, že ten nejhezčí portál štoly I. Březovského vodovodu není ze silnice vidět - zahlídli jsme jej při cestě vlakem na opačné straně vysokého náspu.

 

Březová nad Svitavou a pořád žádná hospůdka... Pouze odbočka na Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana, kterou jsme navštívili v lednu 2009 (je tam i blíže popsáno i prameniště pro zásobování Brna pitnou vodou a okolní bývalé sudetské vesnice).

Dlouhá

Dlouhá, kaplička ve středu obce

Řeka Svitava, kterou zmiňoval již první kronikář Kosmas, byla důležitým zdrojem energie pro množství továren, které se v její bezprostřední blízkosti nacházely. Řeka skýtala výdělek a obživu mnoha lidem - na svitavské vodě se dodnes udrželo několik mlýnů. Vedle mlýnů se u řeky stavěly papírny, valchy, bělidla, barvírny, které podnítily přechod od řemeslné cechovní výroby k výrobě tovární. Bez vody se od poloviny 19. století neobešly parní stroje a později turbíny. Starou tradici textilní výroby má vedle Březové nad Svitavou také Moravská Chrastová, Brněnec, Rozhraní i Letovice.

Březová n/S

Březová n/S, jeden z již nefunkčních náhonů

Brněnec a následuje Půlpecen, část obce Chrastavec. Ten nás překvapuje rekonstruovanou studánkou s lavičkou kousíček od rodinné vily Löw-Beerů, která před druhou světovou válkou patřila majiteli textilní továrny v Brněnci (její část posloužila Oskaru Schindlerovi k záchraně židovských vězňů).

Půlpecen

Půlpecen, studánka s kohoutkem

Rozhraní na rozmezí dvou zemí: Moravy a Čech, Stvolová, Skrchov - vesničky průjezdné po vedlejších cestách a cyklostezkách daleko od silnice R43.

 

Ale ve Skrchově nakonec po několika marných pokusech končíme na hlavní - cesta kolem Svitavy je přehrazena plotem a přes kopec se nám do Meziříčka nechce. Na hlavní se nám moc nelíbí, takže hned u Kolářova mlýna z ní sjiždíme. No nebyl to nejlepší nápad, ale kolikrát za život se zadaří drncat na kole po starých kolejových pražcích :-)) Navíc to vypadalo, že ta kola budeme muset zvednout na více než metr vysokou zídku lemující trať z druhé strany... K tomu nakonec nedošlo, ale přenést kola mezi cvakajícími výhybkami na elektrifikované dvoukolejné trati Brno - Česká Třebová byl taky adrenalinový zážitek.

Svitava

Svitava u Stvolové

Letovice nás vítají novou fasádou na zámku - po ubytování a odložení kol do pokoje zvládáme krátkou procházku ke kostelu sv. Prokopa krytým schodištěm a k vodárenské věži - 20 m vysokou cihlovou odlehčovací věž březovského vodovodu z let 1910-1912 dodnes plnící svoji funkci a pak už jen večeři v restauraci Na dvorku.

Letovice, odlehčovací věž

Letovice, odlehčovací věž

Noc naštěstí proběhla v klidu a ráno je třeba vyrazit co nejdříve - čeká nás vyšší dávka kilometrů než předcházející den.

 

Projíždíme letovické náměstí (s možností odbočky do údolí Křetínky s malebnými obcemi, vodní nádrží Letovice a působivou kulisou hradu Svojanov). Pěšinka k soutoku Svitavy a Křetínky je ještě plná ranní rosy a jízda zámeckým parkem je také moc příjemná.

Letovice, soutok Svitavy a Křetínky

Letovice, soutok Svitavy a Křetínky

Jen za Zboňkem musíme zase kousek po R43, ale již po necelých 2 kilometrech ji můžeme opustit u odbočky na Svitávku. K nejvýznamnějším stavebním památkám ve Svitávce rozhodně patří kostel sv. Jana Křtitele na návsi a dvě vily (velká a malá) Löw-Beerů postavené po roce 1900 v romanticko-historizujícím slohu.

 

V Boskovické brázdě se údolí stává mělkým a doširoka se rozevírá. Projíždíme Mladkov, Skalici nad Svitavou, míjíme soutok s říčkou Bělou (a možnost odbočky do Boskovic, města s dávnou historií, se zámkem, zříceninou a židovským ghettem), následuje Lhota Rapotina, Doubravice nad Svitavou (a možnost odbočky k rozhledně Malý Chlum), Rájec - Jestřebí s krásným zámkem.

Skalice n/S, soutok Svitavy a Bělé

Skalice n/S, soutok Svitavy a Bělé

Následuje okresní město Blansko a soutok s říčkou Punkvou. Výskyt železných rud a dalších surovin se stal oporou hospodářského rozvoje regionu v minulosti. Jednou z památek na toto období je i huť Klamovka, jediná z huťí, která se dochovala do dnešní doby hned vedle silnice.

Nepříjemná je část Jantarové cyklotrasy vedoucí po hlavní silnici až k odbočce pod Novým hradem, kde nás naštěstí čeká pokračování bez automobilů. Svitava plyne sevřeným a hlubokým údolím - kdysi se nad ním tyčila pyšná panská sídla, dnešní zříceniny hradů Olomučany (zvaný též Čertův hrádek), Nového hradu, Ronova a hradu Obřany. Míjíme památník J.Žalmana, odbočku k Novému hradu, který patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější zříceninu v povodí Svitavy a studánku Pod hradem.

Blansko, huť Klamovka

Blansko, huť Klamovka

Na soutoku Svitavy s Křtinským potokem se na místě středověkých hamrů rozkládá město Adamov, v předminulém století proslavené strojírenským průmyslem. V Adamově se posilňujeme česnečkou a protože tady to všude celkem dobře známe, šlapeme dál. Auta tudy opět nejezdí, protože v blízkosti nádraží v Babicích je uprostřed silnice díra, ale s kolem se po okraji srázu protáhnou s trochou opatrnosti dá.

 

Vjíždíme do Bílovic nad Svitavou v hlubokém zářezu řeky. Do obce oblíbené výletníky, ale i spisovatelem S.K. Neumannem či básníkem a prozaikem Rudolfem Těsnohlídkem. Obce, která stála u zrodu tradice vánočních stromů republiky. K další krátké pauze nám posloužila hospůdka s grilovaným cigárem na ostrůvku v Bílovicích a už se těšíme na dokonalý průjezd do Obřan po novém asfaltovém koberci. K množství kolistů přibyly tím pádem spousty inlajnistů, ale dneska to jde celkem plynule - na cyklostezce do Modřic je to mnohem, mnohem horší.

Bílovice, cyklotrasa do Obřan

Z Bílovic n/S do Obřan

Opouštíme nejmalebnější část a opouštíme strmé pásmo vysočin a pokračujeme přes Brněnskou kotlinu spolu s řekou k jihu. Brno se rozkládá jak na rovinatém terénu niv Svitavy a Svratky, tak i na úbočích nad nimi. Jako první projíždíme Obřany - zemědělský ráz vesnice byl narušen železnicí (prochází jimi dvě významné železniční tratě - k České Třebové a k Havlíčkovu Brodu) a také stavbou Esslerovy přádelny - dnes ve velmi neutěšeném stavu.

 

Následují Maloměřice s cementárnou a křivým komínem, Husovice, Židenice, Zábrdovice.

Maloměřice, jez

Maloměřice, jez

Z Maloměřic do Husovic

Z Maloměřic do Husovic

Areál Zbrojovky Brno, jednoho z největších závodů na území někdejšího Československa chátrá a chátrá na levém břehu řeky, která zde byla zregulovaná a napřímená spolu se Svratkou v polovině 19. století.

Zábrdovice, Zbrojovka Brno

Zábrdovice, Zbrojovka Brno

Staré koryto bylo zasypáno i v Komárově - v místech zasypaného starého ramene Svitavy stojí panelové sídliště. A právě v Komárově se původně obě řeky spojovaly. Pokračujeme Černovicemi - na katastrálním území Černovic leží Černovický hájek, poslední část lužního lesa na okraji Brna.

Černovice, zregulované koryto Černovice, zregulované koryto

Černovice, zregulované koryto

Regulována byla v polovině 19. století i Svratka - jihovýchodně od Přízřenic vznikl nový soutok Svratky se Svitavou. Přijíždíme k němu netradičně středem - zmýlení v terénu neexistující cyklotrasou po pravé straně řeky za mostem přes Svitavu nedaleko Makra, protože avizovaný přechod přes řeku směrem na Holásecká jezera není veřejnosti přístupný. A přitom to na mapách.cz vypadá tak krásně... Stezka se mění v pěšinu, pěšina v pěšinku. Prodíráme se s naloženými koly houštím po srázu nad řekou a samozřejmě, že za to mohu já!! Podjíždíme dálnici, což není ta nejbezpečnější možnost jak se dostat na druhou stranu řeky a tak pokračujeme dál po pravém břehu Svitavy. Po levém břehu sviští inlajnisti i kolisti po novém asfaltu, po pravém břehu Svratky jich je ještě víc a koukají na soutok z nedalekého mostu - jen my trčíme uprostřed v hromadách nánosů bez možnosti kteroukoli z těchto řek překročit - ale stejně to stálo za to a nakonec se řešení našlo. Přes jez na Svratce vzdálený cca 300 m vede kovová lávka přístupná po žebříku, ale ten není ve dvou velkou překážkou. Sice tam visí cedule se zákazem vstupu, ale nebyli jsme rozhodně jediní, kdož tuto lávku využili :-)

soutok Svitavy a Svratky

Soutok, vpravo Svratka, vlevo Svitava, před námi Svratka

soutok Svitavy a Svratky

Soutok, vlevo Svratka, vpravo Svitava, pod námi Svratka

Po cyklotrase kolem Svratky se vracíme zpět do centra Brna - od soutoku nás do Medlánek čeká ještě 13,5 km a 50 výškových metrů a šalina s číslem 1 to v mém případě jistí :-))

 

A nakonec bych chtěla poděkovat Hynkovi a Haně za inspiraci a pojem ODPRDOS (Od Pramene DO Soutoku) a zároveň je pozdravit z Brna.