Chřiby - Cimburk a okolí 19.9.2009

pěší toulání podzimní přírodou

 

Listí začíná zlátnout, louky jsou již plné růžovofialových ocúnů a v lese to voní tlejícím listím - a k tomu nádherná slunečná sobota s teplotami kolem 25°C, co více si přát! Po téměř 4,5 letech je mým cílem opět parkoviště U Křížku mezi Koryčany a Osvětimany - výchozí místo k výletům na zříceninu hradu Cimburk, hradisko Sv. Klimenta, Koryčanskou kapli či skaliska Kozel nebo Kazatelna.

Včera letěl vzduchem první bílý vlas.
Zazvonil,
když zvolna k zemi padal
a slova,
hrubá, nepokorná slova
v hrdle uvázla mi jako rybí kost.

Mé léto,
ty už také šedivíš?

Je tomu tak
a podzim přijde zítra.
Zas celé stromy budou odlétat,
zas ptát se budem,
kam a komu vstříc.
A ticho, chudé jako polní myš,
tu a tam za zády nám pískne.

Mé léto,
ty už také šedivíš?

Jan Skácel
Babí léto

Dávám se z parkoviště po žluté a po chvilce míjím studánku z roku 1933 zvanou Paní.

studánka Paní

studánka Paní

Mým prvním dnešním cílem je Vršava, takže na rozcestí před hradem Cimburk bočím doleva po zelené. Cesta vede lesem kolem Pečínkovy skály - dle pověsti úkrytu loupežníka Pečínky. Procházím kaštanovou alejí a jsem na Vršav+. Vrchol dnes zabírá semenná školka, která je oplocená a vstup do ní je zakázán, ale přes louky plné ocúnů se odsud nabízí pěkný výhled na vrcholky chřibských lesů - Ocásek (553 m) i Hroby (502 m), mé další dnešní cíle.

Vršava Vršava

Vršava

Stávala zde osada kolem panského ovčína patřící ke Koryčanům - dnes zde stojí pouze myslivna, ale nejzajímavější je kamenná studna krytá dřevěnou nástavbou. Luštím starý trampský nápis datovaný JM 18.4.1988:

 

Já les - vítám Tebe kdož jsi mě přišel navštívit. Jsem teplem Tvého domu v době studených dnů, Jsem stínem, který Tě chrání v době letních úpalů. Jsem vazbou Tvého domu, která drží krov nad příbytkem. Jsem Tvým stolem, na kterém jídáš, čteš a píšeš. Jsem Tvou lavičkou, na které sedíš a odpočíváš. Jsem Tvým ložem, do kterého se každý večer ukládáš ke spánku. Jsem dveřmi Tvého domu a kolébkou, v níž jsi dřímal jako děcko. Jsem krásou a dobrem a proto příteli vyslyš mou prosbu - "NEŠKOĎ MI"

Vršava, studna

Vršava, studna

Vracím se zpátky k hradu Cimburk. Ve středověku byly v Chřibech postaveny tři hrady. Z doby kolem poloviny 13. stol. pochází hrad Buchlov, z roku 1261 je první zmínka o Stříleckém hradu, jenž je od poloviny 16. stol. pustý a v letech 1327–1333 byl Bernardem z Cimburka vystavěn hrad Cimburk, který je jako pustý uváděn od roku 1709. V současnosti však pustým rozhodně není - občanské sdružení Polypeje se pustilo do rekonstrukce a v porovnání se stavem z roku 2005 je za nimi vidět kus práce. Jen rázovitý bosý pokladník se vůbec nezměnil - ačkoli možná, že dnes hůř vidí, chtěl mi prodat studentskou vstupenku :-)

Cimburk Cimburk

Cimburk

Vracím se zpět na rozcestí a tentokráte se dávám po zelené ke studánce U Mísy mezi Kozlem a Kazatelnou. Kdysi tento pramen sloužil jako zdroj vody pro hrad Cimburk, dnes lze u pěkně upravené studánky posedět v altánku.

studánka U Mísy

studánka U Mísy

A už jen kousek do kopce a jsem u Kazatelny. Pískovcové skalisko vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plošinkou na vrcholu připomíná kazatelnu a schůdky byly vytesány pravděpodobně již ve středověku. Podle tradice zde kázal sv. Metoděj a později i mniši z nedalekého kláštera na Svatém Klimentu.

 

Skalisko je asi 7 m vysoké a železný dvouramenný kříž na jeho vrcholu je z roku 1972. Když byl les pod skaliskem vykácen, byl odsud výhled přes údolí Kyjovky na protější hřeben, hrad Cimburk a část Koryčanské přehrady. Dnes už se skalisko mezi mladými stromky utápí a kvůli výhledu je nutno vyšplhat až na vrcholek kopce. Ale podařilo se mi na Internetu najít i jeden starší snímek - tak nějak si toto skalisko pamatuji i já ze své první návštěvy v roce 1999.

Kazatelna

Kazatelna

Nejvyšší vrchol jihovýchodního hřebene Chřibů se jmenuje Ocásek. "Ční" do výše 553 m a kdysi zde stávala dřevěná rozhledna. Dnes je to vrchol bez výhledů, kopec porostlý vzrostlými duby, buky, habry či lipami.

Ocásek Ocásek

vrchol Ocásek, 553 m

Odbočka zelené značky mne přivádí na vrchol Hroby, místo úzce spjaté s cyrilometodějskou tradicí. První moravský arcibiskup Metoděj zemřel na Moravě 6. dubna roku 885. A v této lokalitě kopali a hledali v třicátých letech minulého století na základě jasnovideckých vizí jeho hrob - a našli kamennou desku popsanou staroslověnským písmem. Než bylo dokázáno, že je to podvod, putovaly na Hroby tisíce lidí. Postupem let se na události spojené s hledáním Metodějova hrobu v Chřibech zapomnělo, ale místo má svou tajuplnou atmosféru dodnes. Více o záhadě Metodějova hrobu lze nalézt třeba na stránkách Českého rozhlasu.

Hroby, Metodějův hrob

Hroby, Metodějův hrob

Cestou necestou, procházkou krásnými chřibskými lesy nacházím Zikmundovu skálu - menší skalní útvar s jeskyňkou také opředenou pověstmi. Legenda praví, že v dávných dobách zde přenocoval zbloudilý kníže a od toho dne nese kámen jeho jméno. Na skalisku je vytesán nápis SIGMUND FELSEN, což pravděpodobně souvisí s pobytem Zikmunda II. Berchtolda, který sem zajížděl lovit.

Na úbočí řídkého lesa jsou zde ve vysoké trávě pohozeny obrovské balvany, na nichž se krásně vyhřívá na sluníčku a kochá se výhledem do kraje. Na obzoru jsou vidět zalesněné chřibské kopce, samoty, vesničky i města podél Moravy a také nedaleký hrad Buchlov.

Zikmundova skála Zikmundova skála

Zikmundova skála

A opět cestou necestou - s pomocí ukazatele GPS tím nejsnazším terénem k památnému místu z období Velkomoravské říše - na "Klimentek". Hora svatého Klimenta (461 m) je od dob příchodu byzantské mise místem duchovním, místem, kde svatí bratři Cyril a Metoděj založili první klášter na Moravě, kde založili první univerzitu, kde přeložili bohoslužebný řád do moravské řeči. Svůj název prý získala podle toho, že věrozvěstové údajně na toto místo přinesli ostatky sv. Klimenta. Přes všechny výzkumy a popsané stohy stran jsou odborníci stále na vahách - jisté je pouze to, že hora byla osídlena skutečně už v 9. století.

Dominantou hradiska byl kostel stojící na oválné plošince snad uměle srovnaného vrcholku kopce, ze kterého zůstaly jen zbytky základového zdiva. Ty byly opatřeny kamennou zděnou maketou v roce 1969. Dřevěná kaple je z roku 1964 a zvonici sv. Gorazda postavili v roce 1985.

Místo má svou nezpochybnitelnou poetiku a kouzlo a doslova dýchá historií. Symbolické kříže připomínají sv. Cyrila a Metoděje a jejich žáky a pokud chcete navštívit toto místo plné lidí, v neděli o slavnosti seslání Ducha svatého, se zde koná pravidelně pouť.

Hradisko svatého Klimenta Hradisko svatého Klimenta Hradisko svatého Klimenta Hradisko svatého Klimenta

Hradisko svatého Klimenta

A nesmím zapomenout na Gorazdovu studánku na úpatí hory.

Hradisko sv. Klimenta, Gorazdova studánka Hradisko sv. Klimenta, Gorazdova studánka

Hradisko svatého Klimenta, Gorazdova studánka

Výlet končím návratem k parkovišti U Křížku - těsně vedle červeně značené cesty míjím osamocené pískovcové skalisko Kozel vysoké cca 22 metrů, které slouží především horolezcům a barvy zapadajícího sluníčka připomínají, že zářijové dny jsou již krátké :-( Návštěva Koryčanské kaple pod vrchem Bradlo mi tak zbývá pro příště. A taky Moravanské lúky, ty budou aspoň na jaře plné kytek...

Kozel

Kozel