Stará radnice v Brně 18.12.2009

aneb jak lze snadno zmrznout uprostřed civilizace

 

Chcete se podívat v tuto roční dobu na Brno z výšky? V podstatě máte dvě možnosti - buď se vyšplháte na Špilberk nebo si vyšlapete 173 schodů do věže Staré radnice, jejíž výška je 62,66 metrů. Klasická otevírací doba je samozřejmě duben – září, denně 9.30 – 17.30 hod, ale o adventu je věž mimořádně zpřístupněna každý pátek až neděli, a to mezi 10 a 19 hodinou.

Stará radnice Stará radnice

Vybavila jsem se jak jen to šlo - péřová bunda, čepice a rukavice, protože teploměr se pohybuje v těchto dnech na -9 stupních. A samozřejmě foťák se stativem. Po zaplacení 40Kč vstupného můžu nahoru - je 15:45, ještě je denní světlo a já zde míním vydržet do setmění. Pohled na večerně osvětlený Špilberk, Petrov a vánoční trhy na Zelňáku za to každopádně stojí, ale rozmrzla jsem až doma ve vaně s horkou vodou :-))

Stará radnice Stará radnice Stará radnice Stará radnice

vyhlídka z věže Staré radnice

Stará radnice je bývalá radniční budova a nejstarší světská stavba v Brně, vznikla před polovinou 13. století. Jako radnice sloužila do roku 1935, poté radní přesídlili na Dominikánské náměstí do Zemského domu, kterému se v současnosti říká Nová radnice. A nemohu samozřejmě zapomenout na nejznámější brněnské pověsti:

 

Známý brněnský drak, ve skutečnosti krokodýl, který visí v průchodu Staré radnice. Pověst o brněnském drakovi má sice řadu podob, ale lze je rozčlenit do dvou základních skupin. V jedné se předpokládá, že drak žil v okolí Brna, ve druhé se drak do Brna dostal již vycpaný, a to v roce 1608 při příležitosti návštěvy arciknížete a pozdějšího císaře Matyáše. Drak však musel být v Brně už před tímto datem, protože podle městských účtů byly už v r. 1568 vyplaceny 4 zlaté malíři za malování draka.

 

Pověst o brněnském kole říká, že v roce 1636 se vsadil o 12 rýnských tolarů lednický kolář Jiří Pirk, že za jeden den porazí strom, vyrobí z něj vozové kolo a ještě ten den ho dokutálí z Lednice do Brna. Svoji sázku vyhrál a od té doby kolo visí kolo v průjezdu radnice, hned vedle brněnského draka.

 

Mimořádnou ukázkou pozdně gotického sochařství je bohatě zdobený portál, který je dílem Antonína Pilgrama z let 1510-1511. Z levé i pravé strany stojí zbrojnoši a jejich štíty nesou znak Brna. Nad nimi jsou postavy městských radních a úplně nahoře ženská postava představující alegorii spravedlnosti. Věžičky (zvláště ta prostřední) jsou však pokroucené - Když se stavěla Stará radnice, pozvali si konšelé známého kamenického mistra, který se vyučil u nejslavnějších pražských mistrů. Chtěli, aby postavil radnici, jakou nikde jinde nemají. Pilgram, tak se mistr jmenoval, si sjednal mzdu, tři hřivny stříbra pro sebe, stavivo a plat pro své dělníky a začali. Po nějakém čase žádal Pilgram na městských radních o zálohu. Ti se však začali ošívat. Nechtěli vydat ani groš dřív, něž bude radnice hotová. To mistra popudilo. Nejdřív se snažil domluvit s pány po dobrém, ale když videl, že nepořídí, rozhodl se jinak. Nechal svými kameníky vytesat nejdelší věžičku portálu nakřivo. Celé město se chodilo na pokroucenou věžičku dívat. Radní si mistra zavolali a nařídili mu, aby vše hned napravil. Ale Pilgram se jen pousmál a řekl: "Milí páni, vaše slova byla křivá zrovna tak jako věžička na portálu, a proto se ji nikdy nikomu nepodaří narovnat. Vždycky bude ukazovat světu vaši proradnost." Než se nadáli byl pryč. Marně ho všude hledali. Vykládalo se, že odešel do Vídně, kde v chrámu svatého Štěpána prokázal své umění.

 

Poslední z nejznámějších brněnských pověstí se váže k zazděnému radnímu u zadního vchodu do radnice v Mečové ulici. Za husitských válek se husitské vojsko dostalo až k Brnu a chtělo jej dobýt. Protože ale bylo město chráněno silnými hradbami, tajně získali některé měšťany na svou stranu a ti jim měli otevřít brány. O tomto spiknutí se dozvěděl šašek císaře Zikmunda Boro, který všechno vyzradil na radnici. Všech šest radních-zrádců zatkli a popravili a hlavu hlavního spiklence Haase nabodli na kůl a vystavili pro výstrahu na radnici. Po nějakém čase podle ní vytvořil sochař hlavu kamennou, kterou zasadil do zdi vedle zadního vchodu do radnice v Mečové ulici, kde se nachází dodnes

 

(Tyto i další brněnské pověsti jsou podrobně popsány na stránkách www.brno.cz )

 

AKTUALIZACE 28.12. 2009

Při obchůzce Brnem s cílem projít si některé z brněnských kostelů a prohlédnout si historické betlémy jsem využila ještě jedné možnosti prohlédnout si Brno z výšky - z věží katedrály sv. Petra a Pavla. 130 schodů, 35 Kč a dvě vyhlídky pro ty, co netrpí závratí - z jižní věže směrem na jih až k Pálavě a ze severní na střechy a věže centra Brna. Jen ta kouzelná předvánoční atmosféra už je pryč. Teplota je už pár dní nad nulou a veškerý sníh zmizel...

betlém, katedrála sv. Petra a Pavla

Betlém v katedrále sv. Petra a Pavla

Podrobnosti ohledně katedrály sv. Petra a Pavla (včetně otevírací doby ) viz stránky www.katedrala-petrov.cz.

vyhlídka z věží katedrály sv. Petra a Pavla vyhlídka z věží katedrály sv. Petra a Pavla vyhlídka z věží katedrály sv. Petra a Pavla vyhlídka z věží katedrály sv. Petra a Pavla

vyhlídka z věží katedrály sv. Petra a Pavla