Z Olešnice na Horní les 24.2.2010
cestou necestou, polem nepolem
Teplota stoupá během dne k deseti stupňům nad nulu a sníh mizí před očima. V okolí Brna již převládá barva hnědošedivá - za sněhem je třeba vyrazit kousek výš. Po mrazivé noci bývá celá krajina každé ráno pokryta pevnou zledovatělou krustou, která běžkaře unese. Jenže my vyrážíme před polednem... Svetr i rukavice mizí v batohu, čepice zůstává v kapse a rukávy je možno vyhrnout...
Kolkolem všude božský klid -
ta příroda v kámen spoutána,
zněmělý všechen, všechen lid.
Ach zas je po všem!
Pojednou vejskly si větry, zvlhnul vzduch,
a po kraji dříve tichounkém
šílený víří jarní ruch.
Byla to zima překrásná!
Jan Neruda
Olešnice skiareál, Nad Lamberkem, Velké Tresné, Rovečné, Horní les, Dudkovice, Rovečné, Velké Tresné, Nad Lamberkem, Olešnice skiareál, cca 20 km
Olešnice je trojúhelníkové městečko ležící na Svratecké hornatině, součásti Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 541 metrů. Okolní kopce dosahují nadmořské výšky od 580 do 688 metrů a nejvyšším je kopec Kopaniny. A právě zde byl zbudován lyžařský areál - s umělým zasněžováním, osvětlením, dvěma lyžařskými vleky a občerstvením.
Olešnice, sjezdovka
Měli jsme v plánu ušetřit síly a vyvézt se nahoru lyžařským vlekem. Ale paní v pokladně byla nekompromisní - s běžkama na vlek nesmíte. Nezbylo než šlapat po okraji sjezdovky po svých.
Při šplhání po žebříku na vyhlídkové plošiny malé dřevěné rozhledny nám kape voda z tajícího sněhu na hlavu - tenhle typ šestiúhelníkové stavby by bylo přesnější nazývat posedem a ne rozhlednou :-) Celková výška "věže" činí 9 m.
Olešnice, rozhledna nad sjezdovkou
Výhled je omezen na sever a východ - za dobrého počasí lze zahlédnou Jeseníky a Praděd, ale nám musí stačit širší okolí města Olešnice. Přes údolí lze zahlédnout na Zelenkově kopci v nadmořské výšce 656 m mladší sestru této rozhledny (s celkovou výškou dokonce celých 7 metrů a vyhlídkovou plošinu ve výšce 5 m nad terénem).
Olešnice
Upravená běžkařská trasa míjí vrchol s telekomunikačním stožárem a po okraji lesa klesá k turistickému rozcestníku zvanému Nad Lamberkem (Lamberk je nevelký barokní zámeček dole u silnice) a červená značka míří do lesa. Sníh se skrývá pod nánosem jehličí, ale protože nás zavede až na Horní les, není zbytí. Naštěstí je to přes les jen kousek a opět se ocitáme na pláni zalité jarním sluníčkem. Lyže se boří, po rozměklém sněhu nejedou ani z kopce, ale výhledy jsou parádní a pláně jen naše.
v popředí Velké Tresné, v pozadí vrchol Horní les
Přes Velké Tresné nezbývá než přejít s lyžemi na rameni a využijeme možnost občerstvení v místní hospůdce.
A opět pláně...
nad Rovečným kousek pod vrcholem Horního lesa
Za Rovečným začínáme stoupat. Horní les je nejvyšším bodem Svratecké hornatiny a od roku 2002 stojí na vrcholu telekomunikační věž s vyhlídkovým ochozem. Je otevřena volně, avšak jen od 15. dubna do 15. října a pro ty, co se sem vyšplhají jindy, slouží díra v plotě.
rozhledna Horní les
Po nekonečném kruhovém schodišti se ocitáme 38 metrů nad zemí a 803 metrů nad mořem. Zdolali jsme 201 schodů a můžeme se pokochat kruhovým výhledem.
Pohled z Horního lesa směrem na Rovečné a Olešnici (únor 2010)
Harusův kopec u Nového Města na Moravě poznáváme na západě, rozhlednu Karasína přehradu Vír na jihozápadě, zříceninu Zubštejna na jihu a jihovýchod zabírá Rovečné, Malé a Velké Tresné a Olešnice. Za ideálního počasí je možné spatřit nejen páru z jaderné elektrárny v Dukovanech, ale i Jeseníky a nejvyšší horu Moravy Praděd, Králický Sněžník a velice vzácně i Krkonoše.
Nahoru to šlo těžce, dolů lesem plným polámaných stromů a popadaného jehličí ještě hůře :-( Cesta k samotám Dudkovice je samozřejmě protažená až na bláto, tak nás opět čekají rozbředlé pláně a téměř neznatelné stopy po stopách lyží pravděpodobně z víkendu.
krajina pod Horním lesem
Z Rovečného pokračujeme ve svých stopách, takže průjezd po pláních mezi Rovečným a Velkým Tresným je snazší a rychlejší, ale začíná se stmívat. Ještě kofola v hospůdce (od chvíle, kdy jsme se zde zastavili cestou tam se toho s výjimkou ještě více zakouřeného prostředí moc nezměnilo) a už je před námi černočerný les. Bylo nás víc, nebudeme se bát vlka nic - musím přiznat, že sama bych do toho lesa nevjela ani náhodou.
soumrak nad Velkým Tresným
Poslední a těžce zaslouženou odměnou byl pohled na osvětlený lyžařský areál a parádní sjezd dolů.
Olešnice, sjezdovka