Tři Studně II. - 27.2.-2.3.2010

...aneb sněhu je dost, jen se pod jehličím, listím, šiškami a bukvicemi těžko hledá...

V Brně začaly jarní prázdniny a mi se podařilo strávit již druhý prodloužený víkend běžkováním s partou báječných lidí v na Vysočině. Ubytováni jsme měli zajištěné v soukromí přímo na Třech Studních, takže ty nejbáječnější běžkařské terény jsme měli přímo u nosu.

Sněhu je sice ještě dost, ale jen na pláních - lesní cesty jsou plné jehličí a občas jsou běžecké stopy přerušeny potůčky a potoky.

DEN PRVNÍ - sobota

Pilák, U Jordánku, U Mamlase, Jedlovský rybník, Horní Hamry, Hamroň, plastika Koně, rybník Dívka, rybník Mikšovec, Salvátor, Pilák, Hynkovec, Polnička, hraniční sousoší, Pilák, cca 15 km

Sbalit potřebné na čtyřdenní běžkovýlet se mi podařilo už předcházející večer, takže ráno zbývá jen nakoupit čerstvé pečivo a doplnit benzínovou nádrž. Trasu dlouhou 81 km přes Velkou Bíteš a Křižanov zvládám bez potíží a před desátou nasazuji běžky. Počasí je jarní - sníh je měkký a sluníčko hřeje.

Okruh, kterého se převážnou část dne držím, se jmenuje Žďárský a celých 12 km vede pouze po polích a loukách západně od spojnice Ždár nad Sázavou a vodní nádrž Pilská. Dvě stopy v jednom směru, dvě v protisměru a uprostřed široký pruh na bruslení.

Žďárský okruh (únor 2010)

Nevím, který směr je preferovanější, já to vzala po směru hodinových ručiček a mou první zastávkou byl samozřejmě Mamlas - betonová socha Jana Olšiaka na vyhlídkovém místě nad městem.

Mamlas (únor 2010)

Poté jsem samozřejmě musela zajet pozdravit i Hamroně, křížence mezi hlemýžděm a žábou u silnice spojující Žďár s Hamry nad Sázavou.

Hamroň (únor 2010)

Ke koni nezbylo než dojít s běžkami na ramenou, protože cyklostezka spojující Horní a Dolní Hamry byla zcela bez sněhu.

Kůň (únor 2010)

Kolem Jedlovského rybníka a rybníka Dívka jsem se vrátila zpět na okruh. Míjím rybník Mikšovec a nejvyšší bod trasy, vrchol Salvator se svými 625 m nadmořské výšky.

Žďárský okruh (únor 2010)

Táhlý sjezd mne přivádí opět na břeh Pilské nádrže, ale protože času mám ještě dost, zkusím si Pilák objet kolem dokola. Částečně po červeném Polničském okruhu, částečně po červené turistické značce přes osadu Hynkovec, částečně po Santiniho cyklostezce.

Pilská nádrž a Zelená hora od Polničky (únor 2010)

A nakonec mi zbyl bonbónek - na břehu Pilské nádrže byla v létě roku 2009 vytvořena další obrovská socha.

Hraniční sousoší (únor 2010)

Socha symbolizuje zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a tvoří jej pískovcový hraniční kámen, na kterém je z jedné strany napsáno "Moravia" a z druhé strany "Bohemia" a betonová socha moravské orlice a českého lva. Lev hledí na Moravu a vítá poutníky z této strany, moravská orlice se pro změnu dívá do Čech - těžko takové sousoší vyfotit, vždycky je něco zezadu:-))

Den pokročil, nejvyšší čas strčit lyže do auta a přemístit se na Tři Studně, za ostatními.

DEN DRUHÝ - neděle

Tři Studně - Fryšava - Kadov - Kuklík - Studnice - penzion U Martina - Rokytenská - rybník Sykovec - Tři Studně - Sklené - Vlachovice - rybník Sykovec - Tři Studně, cca 23 km

Předpověď počasí nebyla příznivá. Déšť, teploty nad nulou, zataženo, ale to nás pět nemohlo vyvést z míry. Namazat klistrem a jede se!!

Tak nevím - mně to nejelo ani dolů, ani nahoru, ani po rovině. Sakra, kde ostatní berou tu fyzičku?? Když se k tomu přidá manipulace s fotoaparátem, nemám žádnou šanci ostatním stačit.

Klistr, to je tedy vynález. Tekuté vosky v tubě určené pouze k mazání na klasiku mají medovitou konzistenci a jsou určeny na starý sníh. Už jeho nanášení činí problémy. Dlaň není k roztírání rozhodně to nejvhodnější - hodně špatně se z ruky odstraňuje. Korek se zanese - nejlepší je tedy stěrka. A nejvíce opatrnosti je zapotřebí při přenášení - lyže je hnedle přilepená na bundě nebo ve vlasech...

A kombinace klistru a jehličí, to je teprve geniální vynález :-(( Mazlavá hmota hnědé barvy ze všeho nejvíc připomínala lejno a dolů se mi ji podařilo dostat částečně kapesním nožem, protože smývač nikdo z nás neměl. Ale ani nůž ta lepkavá hmota opustit samozřejmě nechtěla.

Na Kuklíku (únor 2010)

Při cestě z Kuklíku na Studnici padají první kapky. Zatraceně, obloha je šedočerná, že by to těm rosničkářům dneska vyšlo? Bohudíky nevyšlo, kapek bylo jen pár (tedy v to odpoledne, večer lilo jako z konve, ale to už jsme si lebedili v chalupě).

Cestou na Studnici (únor 2010)

Z Vlachovic na Tři Studně (únor 2010)

DEN TŘETÍ - pondělí

Tři Studně - Fryšava - Fryšavské hájenky - Blatky - Samotín - Dráteníčky - Blatiny - Milovy - Blatiny - Krátká - Nad Kuklíkem - Kadov - Nad Kadůvkem - Medlovský rybník - Tři Studně, cca 27 km

Modrá obloha, bílý sníh, dneska se dobrovolně vzdávám milé společnosti ostatních a vyrážím tak, jak to mám nejraději - s GPSkou a foťákem, sama a tam, kam mne oči povedou.

Cestou na Fryšavské hájenky (březen 2010)

Samotín (březen 2010)

Ale není to jednoduché - hluboká tlaková níže pojmenovaná Xynthia, která řádila podél pobřeží Francie, přinesla silný vítr s nárazy o rychlosti 15 až 20 m/s až sem. V lese se nedá jezdit kvůli jehličí, na pláních to fouká a fouká. Při odpočinku na vyhlídkovém místě pod Drátenickou skalou by se hodily i špunty do uší, protože hukot je to občas ohlušující.

Blatiny zpod Dráteníček (březen 2010)

Ale ze všeho nejhorší je to, že je pondělí, zavírací den. Množství běžkařů se dá za celý den spočítat na prstech jedné ruky a najít otevřenou hospůdku není jednoduché.

Před smrtí hladem a žízní mne zachraňuje Milovská restaurace, v areálu OREA Hotelu Devět skal na břehu Milovského rybníka. Ceny na jídelním lístku sice převyšují částku, kterou jsem si ráno strčila do kapsy, ale na čaj a polévku s rohlíkem mám.

A nezbývá než se opět vrátit přes Blatiny a znovu vyšlapat ztracenou výšku.

Z Blatin na Krátkou (březen 2010)

Nad Krátkou (březen 2010)

Jaro v Krátké (březen 2010)

Už ani nepočítám, kolikrát bylo třeby lyže sundat, přejít přes cestu bez sněhu a plnou bláta a lyže poté znovu nasadit... Naštěstí vítr s přicházejícím večerem konečně utichá - cesta z Kadova na Medlov je přesto nekonečná.

Nad Medlovem (březen 2010)

DEN ČTVRTÝ - úterý

Tři Studně - louky nad Skleným - Bednářův kopec - Jiříkovice - sjezdovka Harusák - Ski hotel - Vlachovice - rybník Sykovec - Tři Studně, cca 17 km

Dnešní den je odpočinkový - vyrážíme pouze ve třech na pohádkovou trasu křížem krážem po pláních, protože konečně zase mrzne. Užíváme si sluníčka, výhledů a mohu jen doporučit jídelní lístek v Hotelu Pavla :-)

Ze Tří Studní do Jiříkovic (březen 2010)