Rudické propadání 2.4.2011
troška speleologie
V lednu jsme se po návštěvě Punkevních jeskyní krátce zastavili v Rudickém propadání a když jsem následně u počítače sepisovala zážitky a upřesňovala si informace, narazila jsem na naprosto ojedinělou a z našeho pohledu naprosto úžasnou nabídku - kurz speleologie. Dlouho neváháme - po upřesňujícím mailu s dotazem, co by nás vlastně konkrétně čekalo, si domlouváme termín na začátek dubna a můžeme se těšit...
Rudické propadání
Vyrážíme ve třech - zbytek naší rodiny nemá rád výšky :-) a před devátou se hlásíme v info středisku v Rudici. V naší skupině je nás osm a hned dostáváme kompletní výstroj a výzbroj - overal, přilbu, elektrické světlo a vysoké gumáky. Pod overal oblékáme nějaké teplejší starší věci a do gumáků dvoje ponožky. Kompletní náhradní suché oblečení zůstává v autě - šance stát se totálně vlhkým je veliká. Čeká nás sestup po žebřících do hloubky více než 100 metrů, cca 2 kilometry chůze řečištěm a lanové traverzy, nepřítomnost přirozeného světla, chlad, vlhko, neustálá přítomnost vody, zúžené průlezy, podlézání nízkých stropů - cca 5 hodin docela náročného tělocviku v podzemí.
Rudické propadání
Ke vstupu do propadání je to deset minut chůze. Čekala jsem trošku teorie pro začátek, ale začíná se rovnou praktickou částí - vše o speleologii a historii objevování Rudického jeskynního systému se dozvíme až dole :-) První úspěchy zde zaznamenal starohrabě Hugo Salm již v roce 1802.
Rudické propadání
Sestup do druhého nejdelšího jeskynního systému v ČR (celkem má 13 km a končí až Býčí skálou!) není jednoduchý. Gumáky po blátě kloužou a sestup po žebřících kluzkých od vody a bahna je bez jakéhokoli jištění. Ještěže ti netopýři i nadále v klidu visí... Jedovnický potok se v propadání řítí do hloubky 86 metrů a protože vstup je ještě o něco výš, čeká nás po žebřících tzv. Horní suchou chodbou celkem 112 metrů směrem dolů.
Rudické propadání
V zimě se zde tvoří až 30 m vysoké ledopády, ale takhle v dubnu nás v prostoře, známé jako Hugonův dóm, vítá jen hukot padající vody a zvláštní akustika.
A samozřejmě tma, kterou jen částečně proniká paprsek karbidky instruktora a naše čelovky. Podzemí nás pohlcuje ze všech stran a v nás se mísí pocity euforie i strachu zároveň. Stačil by extrémní příval deště a v podzemí by začala prudce stoupat voda.
Rudické propadání
Postupujeme kaňonovitou chodbou, řečištěm Jedovnického potoka s peřejemi a meandry. Místy je vody po kotníky, místy po kolena, místy dosahuje jen kousíček pod horní okraj vysokých gumáků. A tam, kde je vody ještě víc, jsou k dispozici lanové traverzy. Trošku je škoda, že voda je naší zásluhou většinou zcela kalná a neprůhledná :-(
Rudické propadání
Sintrová kašna se stala symbolem Rudického propadání. Krápníková hmota zde narůstá rychlostí až několika mm za rok a zkamenělý žebřík zde stojí už od roku 1922. Nad Kašnou se nachází Rudická propast, se svými 153 metry nejhlubší suchá propast České republiky.
Rudické propadání, Sintrová kašna
V jednom místě pokračuje řečiště přes sifon a tím pádem je neprůchozí - toto místo se obchází chodbou cca 15 metrů vysoko nad původním terénem. No vlastně neobchází, Chodba vzdechů je nízká a nezbývá než se pohybovat po všech čtyřech :-) Proto také tato chodba dostala i svůj druhý, příhodnější název, který si sem nedovolím dát, protože zvýšit návštěvnost přes takovéto klíčové slovo rozhodně nepotřebuji :-) Odhadem tak 70 cm na výšku, místy kaluže...
Rudické propadání, Chodba vzdechů
Krápníková výzdoba je sice jen místy, ale o to nádhernější. Chodby se střídají s dómy. Stalaktity, stalagnity, stalagnáty, sintrová jezírka a dokonce i kuličky. Široké spektrum barev v tónech bílé, béžové a hnědé. Dominantou Rudického dómu je Lustr, krápníkový útvar obřích rozměrů.
Růst krápníkové hmoty je čistě chemický proces. Atmosférická voda dopadající na vápence je vůči této hornině agresivní a částečně ji rozpouští. Roztok proniká jeskynními prostorami, po dlouhou dobu na stejných místech. V místě dojde ke zpětnému vysrážení kalcitu ve formě mikroskopického krystalku. Pokud je přísun vody stálý, ze stropu vyrůstá stalaktit. V místě dopadu vody proces pokračuje - vyrůstá stalagmit. Pokud se oba krápníky spojí, vytvoří stalagnát.
Rudické propadání, Rudický dóm
Ale za Rudickým dómem už je možnost pokračovat pro běžné výpravy není, ač kdysi tato možnost s plazením po břiše a procházení polosifonem byla. Dnes je chodba zacpána sedimenty a dřevem, které sem spláchuje každý velký déšť. Nejmohutnější podzemní prostor v ČR, tzv. Obří dóm o rozměrech 150x40x70 metrů nám zůstane utajen.
Rudické propadání
S fotografováním je to samozřejmě trošku problém. Riziko poškození lze řešit docela snadno - oživili jsme a vzali sebou starší vyřazený kompakt. Vlhko se dalo vyřešit taky - zabalením kompaktu s pomocí lepící pásky do igelitu. Ale bílá mlha vypařující se od úst i z vlhkého oblečení si s bleskem ani trošku nerozuměla... A rozhodně není čas na nějaké speciální nastavení - vše je samozřejmě foceno stylem "automat" a interní blesk. Takhle se rozhodně nedají získat záběry vystihující monumentálnost a nádheru podzemních prostor, ale přesto jsme byli velmi příjemně překvapeni.
Profesionálnější fotky si ale můžete prohlédnout třeba na webu speleologa Oty Šimíčka.