logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Ždánický les 14.8.2011

... na kole hřebenem...

Podle kalendáře začal srpen, ale letní počasí stále nikde. Rozhodně nemá smysl naplánovat si celodenní lenošení někde u vody - vyrazím tedy na kole. Ale kam? Mohla bych zopakovat celodenní cyklovýlet do Ždánického lesa z roku 2006...

 

Ždánický les nepatří zrovna k vyhledávaným turistickým cílům. Spadá do oblasti Karpat a táhne se od Hustopečí na severovýchod směrem k Chřibům do údolí, kde vede železniční trať od Nemotic na Kyjov a kde přechází Ždánický les v pásmo Chřibů. Jihovýchodní, nižší část je bezlesá a přeměněná na pole a vinohrady, vyšší severovýchodní partie pokrývá rozsáhlý listnatý les. Nejideálnějším dopravním prostředkem je zde zásluhou husté sítě asfaltových lesních silniček samozřejmě bicykl.

 

Základní itinerář bude obdobný - vlakem do Kyjova a poté na kole zpátky do Brna. Vstávám tedy na nedělní ráno nezvykle časně, spěšný vlak pojmenovaný LITAVA odjíždí z hlavního nádraží v 7:35 a v Kyjově budu za hodinu. V Brně svítí sluníčko, ale hned za Slatinou vjíždíme do mlhy :-(

 

Ale je to opravdu jen ranní mlha, první připomínka blížícího se podzimu a pod hřejivými paprsky sluníčka se brzy rozpouští.

 

A že podzim se opravdu blíží, je jasné i ze stromů kolem cesty obsypaných švestkami. Neodolám a dělám si zásoby - nahoře na hřebeni a v lese určitě švestky nerostou. A nemám proč se honit a není třeba kopec mezi Kyjovem a Bukovany vyšlapat na jeden zátah. Kříž u cesty je vylepšený zlatým kohoutem - uvidím jich ještě dneska hodně a slepici taky :-)

 

Ždánický les, z Kyjova do Bukovan
Ždánický les, z Kyjova do Bukovan
Ždánický les, z Kyjova do Bukovan
Ždánický les, z Kyjova do Bukovan (srpen 2011)

 

Další zastávka následuje u sochy sv. Urbana, patrona vinařů a to už jsem téměř na vrcholku kopce s větrným mlýnem.

 

Ždánický les, Bukovany
Ždánický les, Bukovany
Ždánický les, Bukovany (srpen 2011)

 

Jen zírám - na jaře roku 2006 zde stál jen mlýn/rozhledna, ale areál se za tu dobu pořádně rozrostl. Máte-li zájem ubytovat se v tradičním stylu moravského Slovácka, ve "Slováckých chalupách", doporučuji, ale levné to asi zrovna nebude.

 

Ždánický les, Bukovanský mlýn
Ždánický les, Bukovanský mlýn (srpen 2011)

 

Větrný mlýn byl postaven a slavnostně otevřen v roce 2004. Budova mlýna skrývá expozici muzea slovácké vesnice 19. století a galerii jihomoravských umělců a v nejvyšším patře se nachází vyhlídková terasa. Škoda, mlýn s rozhlednou se otevírá až v 10:00 a čekat se mi tu půlhodinu nechce. Zamlžené dálky stejně nepřejí dalekým rozhledům a hřeben Chřibů, Bílých Karpat či Babí lom (Stražovják) 417 m, nejvyšší vrchol Kyjovska s nepřehlédnutelným vysílačem můžu obdivovat i zdola.

 

Ostrovánky jen tak prosvištím, ale v Nechvalíně se u info cedule chvíli zdržím. Na návrší nad obcí se totiž nachází výrazné tvrziště s nesprávným, ale velmi používaným názvem Klobouk. Zajet až k němu nebo nezajet? Nakonec volím tu druhou, snazší možnost - s bicyklem se mi nahoru a dolů vláčet zrovna nechce, protože pokračovat musím na hřeben na opačnou stranu.

 

Ždánický les, tvrz Klobouk v Nechvalíně
Ždánický les, tvrz Klobouk v Nechvalíně (srpen 2011)

 

Na svazích obrácených k jihu a západu jsou vysázeny vinice a ovocné sady. Pěstují se zde meruňky, broskve a jabloně a nějakým nedopatřením míjím strom s několika opomenutými a pěkně vyzrálými broskvemi. Válí se i po zemi, takže rozhodně nikomu chybět nebudou :-)

 

Ždánický les, nad Nechvalínem
Ždánický les, nad Nechvalínem (srpen 2011)

 

Nahoře se napojuji na červenou značku z Bukovan. Možná by bylo lepší, napojit se na ni přímo v Bukovanech tj. od mlýna se kousek vrátit a ušetřit si nutnost po sjezdu do Nechvalína vystoupat zpět celkem zbytečně ztracených sto výškových metrů.

 

Ždánický les, nad Nechvalínem
Ždánický les, nad Nechvalínem (srpen 2011)

 

Lesní cesta až k rozcestí Vlčí jáma je samé bláto a pořádně to klouže a pro jistotu raději z kola na jednom obzvláště šikmém místě slézám - mrsknout sebou do bláta rozhodně netoužím.

 

Ždánický les, na rozcestí Vlčí jáma
Ždánický les, na rozcestí Vlčí jáma
Ždánický les
Ždánický les, na rozcestí Vlčí jáma (srpen 2011)

 

Za rozcestím se kvalita lesní cesty prudce zlepšuje a na rozcestí U Kříže začíná ten nejhladší asfalt, jaký si lze jen představit.

 

Ždánický les, rozcestí U kříže
Ždánický les, rozcestí U kříže
Ždánický les, na rozcestí U kříže (srpen 2011)

 

Hned vedle cesty stojí starý hraniční kámen z první poloviny 18. století, kdy byl majitelem panství bučovický kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna (1662-1712)

 

Ždánický les, hraničník poblíž rozcestí U kříže
Ždánický les, hraničník poblíž rozcestí U kříže (srpen 2011)

 

Nacházím se v oblasti ložisek ropy a zemního plynu těžených firmou Moravské naftové doly a.s. Hodonín. O způsobu těžby se lze dočíst na jedné z informačních cedulí, ale je to příšerná směska odborných pojmů, které ani já se svým přírodovědným vzděláním nedokážu vstřebat, takže se moc nepoučím. Prostě takový malý český "Dallas" a většina místních odboček končí právě u ropného čerpadla.

 

Nejvyšší vrchol Ždánického lesa se jmenuje U slepice (437 m). Vlastně to není žádný vrchol, ale jen ploché zalesněné návrší ležící na hranicích vyškovského a hodonínského okresu. Křižuje se zde několik turistických tras a na info cedulce si lze přečíst pověst, jak toto místo ke svému zvláštnímu místu přišlo a na stromě je k vidění samozřejmě slepice. Tetřeví slepice, ne ta domácí.

 

Ždánický les, U slepice
Ždánický les, U slepice (srpen 2011)

 

V přírodní rezervaci U Vrby, poblíž vrcholu, lze najít rezervaci zahrnující zachovalou bučinu. Na jaře zde rostou orchideje, ale takhle v srpnu raději zamířím někam na houby. Ale do rezervace samozřejmě ne.

 

Za mnou je nejvyšší místo dnešního putování, pokračovat budu převážně z kopce a po hlaďoučkém asfaltu - připadám si úplně jako v cyklistickém ráji.

 

U červeného kříže lesní cesta křižuje silničku spojující Bučovice a Ždánice

 

Ždánický les, Červený kříž
Ždánický les, Červený kříž (srpen 2011)

 

Na několika místech se setkávám s novými rozcestníky. Pěkné, ale s informací o vzdálenostech by rozhodně byly větším přínosem.

 

Ždánický les
Ždánický les (srpen 2011)

 

U Zlatého jelena je lehce přepamátníkováno a od minula tu jeden přibyl - nebo že bychom si ho tehdy nevšimli?? Jeden partyzánský, druhý partyzánský, třetí propagátora lesnictví, čtvrtý kříž, pátý s jelenem, ale na ten šestý kámen s nápisem si od minule nevzpomínám ... A podle toho, že je zabetonován, rozhodně zde takhle nestojí od roku 1898, kdy na každém revíru lichtenštejnského panství postavili památníky připomínající čtyřicáté výročí vlády knížete Jana II. Lichtenštejna.

 

Ždánický les, U Zlatého jelena - Liechtensteinský památník
Ždánický les, U Zlatého jelena - Liechtensteinský památník(srpen 2011)

 

V hájovně zvané Zlatý jelen došlo v únoru 1945 k přestřelce mezi partyzány z oddílu Olga a příslušníky protipartyzánského oddílu německé bezpečnostní policie a a během boje byl smrtelně raněn partyzán Jiří Jírovský - na jeho památku zde byly vystaveny dva památníky.

 

Ždánický les, U Zlatého jelena - partyzánský památník
Ždánický les, U Zlatého jelena - partyzánský památník
Ždánický les, U Zlatého jelena - partyzánský památník(srpen 2011)

 

Kříž postavila rodina jednoho z někdejších hajných.

 

Ždánický les, U Zlatého jelena - kříž
Ždánický les, U Zlatého jelena - kříž(srpen 2011)

 

A pomník lesnímu radovi Juliu Weilovi zde vztyčili lesníci.

 

Ždánický les, U Zlatého jelena - Weilův pomník
Ždánický les, U Zlatého jelena - Weilův pomník(srpen 2011)

 

A zlatý jelen? Místu se tak říká podle staré pověsti o lakotném sedlákovi, který zde na "radu" pocestného skládal obrázek jelena ze zlatých grošů s vidinou nalezení obrovského pokladu.

 

Po lesní asfaltce pokračuji dál, až k místu zvanému U andělíčka. Těmito místy procházelo nejedno procesí ke známému poutnímu kostelu v Žarošicích a od nepaměti zde stával dřevěný sloupek s reliéfem anděla. Ten původní zmizel na počátku druhé poloviny 20. století, ten současný je zde teprve od října 2010.

 

Ždánický les, U andělíčka
Ždánický les, U andělíčka (srpen 2011)

 

Jen opuštěné vojenské objekty jednoho z několika raketových útvarů sloužících jako kruhová obrana na příletových směrech k Brnu (konkrétně 4. protiletadlový raketový oddíl s velením v Kobeřicích, vyzbrojený staršími raketami SA-75 Dvina) si už nelze volně prohlédnout. Z celého objektu zůstala zdevastovaná, volně přístupná budova kasáren i autoparku s garážemi a přístup na bývalá palebná postavení byl schován za betonovou zdí a zavřenými vstupními vraty, ale dnes je u vchodu cedulka soukromý objekt a v době mé návštěvy byly v areálu uskladněny kolotoče.

 

Křížím další silnici - spojuje Slavkov u Brna a Kyjov a provoz na ní je opravdu veliký, ale musím po ní projet jen cca 500 m a pokračuji opět po cyklotrase za zákazem vjezdu. Bývalá stará obchodní cesta Těšanka je jednou z odboček Jantarové stezky a vedla z Těšan severně přes Ždánický les k Buchlovu a Velehradu. Silnička jako podle pravítka a převážně z kopce, paráda. Vede tudy od nepaměti a je prošlapána poutníky, kupci, perzekuovanými evangelíky i partyzány. A zákoutí z bříz musí být ještě nádhernější na podzim ...

 

Ždánický les, Těšanka
Ždánický les, Těšanka
Ždánický les, Těšanka (srpen 2011)

 

Parkovišťátka u silnic byla plná houbařů, je načase vyzkoušet své houbařské štěstí. Co třeba tady? Mísí se zde bříza, buk a habr... Kolo opírám o strom a obcházím jej v kruhu - kozáků je zde mnohonásobně více, než dokážu do kabely na nosiči bezpečně uložit :-)

 

Ždánický les
Ždánický les (srpen 2011)

 

 

U hájovny v místě zvaném Svatá opouštím hřeben Ždánického lesa a sjíždím do Lovčiček. Asfaltka je ještě rozbitější než před pěti lety a zřejmě je mnohem lepší sjíždět až přes Bošovice, ale vracet se přece nebudu :-( Po rozbitém asfaltu je to sice jen cca 750 m, ale ztrácet výšku takovým způsobem není zrovna to nejpříjemnější.

 

A jak dál? Otnice, Újezd u Brna, Sokolnice, Kobylnice, Šlapanice a zkratkou okolo letiště do Slatiny. Zajímavější by to rozhodně bylo přes Pracký kopec s Mohylou míru, ale na další kopec už nemám sílu. Z tohoto konce Brna to mám domů ještě 12 kilometrů...

 

Nakonec mi to GPSka napočítá na celkových 73 km a pokud připočítám ranních 6 km na nádraží, jsem na 79 kilometrech.

 

Ždánický les, profil
Ždánický les (srpen 2011)

 

copyright Alena