Brno, ústřední hřbitov 10.11.2012

Dušičky - čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých

 

Sychravé počasí vytahuje sílu a člověku se chce někam si zalézt a oddávat se sladké dřímotě. Listopad jako celek patří u nás k nejoblačnějším měsícům roku a s listopadem je tady podzim se vším, co k němu patří a inverzní oblačnost či brzké stmívání to dává znát. Dušičkové počasí...

 

Nejvhodnější čas k netradičnímu toulání - bydlím v Brně 11 let a na brněnský ústřední hřbitov mířím úplně poprvé... Hřbitovy možná nepatří mezi nejobvyklejší místa na procházky, ale ústřední hřbitov města Brna si však rozhodně svůj díl pozornosti zaslouží. V jedinečném areálu z 19. století najdeme řadu architektonických perel i zajímavých osudů a vzpomínek.

 

Od dušiček už uběhl týden, ale minulý víkend nebyl na toulání čas :-(

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

V předkřesťanských dobách býval první listopad startem nového roku a byl to tak důležitý svátek, že v počátcích evropského křesťanství musel být nahrazen svátkem křesťanským. Svátek Všech svatých připomíná všechny svaté a vychází z doložené historické události, jíž bylo vysvěcení Pantheonu v Římě v roce 609, původně pohanského chrámu všech olympských bohů na křesťanský kostel dedikovaný Panně Marii a všem svatým mučedníkům.

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

Svátek Všech svatých 1. listopadu v římskokatolickém kalendáři následuje hned 2. listopadu svátek s názvem Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Do kalendáře veskrze ateistického tento pojem vešel jako Památka zesnulých (dušičky), uctění památky mrtvých – řezanými květinami na hrob, zapálenou svíčkou a tichou vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi. Vedle Vánoc je vzpomínka na všechny naše zemřelé největším společně prožívaným dnem, který společně "slaví" věřící i nevěřící. Když někdo zemře, tak se katolíci modlí za jeho duši, ne za jeho tělo, protože to je v hrobě. Je to tedy den modliteb za duše zemřelých, případně za duše, které jsou v očistci.

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

A tak právě v období dušiček jsou hřbitovy krásně vyzdobeny kyticemi, květináči s pestrobarevnými chryzantémami - všesvatníky, věnci a věnečky z umělých květin a stovkami hořících svíček.

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

Brněnský ústřední hřbitov byl rozplánován a založen na zelené louce daleko za městem v roce 1883 podle návrhu architekta Aloise Prastofera (1846-1910). Dnes už je rozrůstajícím se městem pohlcen, což by ani tak nevadilo, jako mi vadila hlučnost automobilového provozu Vídeňské a Heršpické v kombinaci s nájezdy na dálnici D1 :-(

Ústřední hřbitov města Brna

Ústřední hřbitov města Brna

Prastofer však nebyl jediným vyhlášeným architektem, který se podepsal na dnešní podobě hřbitova. Obřadní síň ze 30. let je dílem architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Poláška – představitelů české moderny a funkcionalismu, stojících např. za návrhem Zemanovy kavárny, hotelu Avion nebo haly První moravské spořitelny. Také budova krematoria ozdobená mramorovými hroty nese výrazný rukopis moderny, tentokrát z dílny Arnošta Wiesnera (1925-1930). Kolem něj a v jeho blízkosti byla roku 1930 vybudována i kolumbária s výklenky pro uložení uren.

budova krematoria z dílny Arnošta Wiesnera

budova krematoria z dílny Arnošta Wiesnera

kolumbária

kolumbária

S rozlohou 56 ha je Ústřední hřbitov města Brna největším hřbitovem u nás - počet hrobových míst je asi 80 tisíc a je zde pochováno 400 tisíc zesnulých. Brouzdám podzimním listím a využívám slabého sluníčka. Brno bylo křižovatkou tří kultur - české, německé a židovské, jenže hřbitov je dnes v podstatě jen český - přestože již od svého založení nesl hrdý název Ústřední hřbitov města Brna a kromě Židů, kteří v té době mohli pohřbívat své mrtvé na židovském hřbitově u Nezamyslovy ulice, zde byli pohřbíváni lidé různého náboženství, sociální příslušnosti či rasy. Hroby desetitisíců Němců včetně těch nejvýznamnějších - včetně starostů, kteří město zvelebili a také toho, který inicioval vznik hřbitova a který měl hrob na nejčestnějším místě přímo uprostřed čestného kruhu zmizely - namísto hrobu starosty Brna v letech 1880-1894 Gustava Winterhollera (1833-1894) je dnes jen záhon.

 

Čestná skupina je rozložena do kruhu tvořeného dvěma řadami hrobů - ty původní z 19. století zmizely při dražbách ve 30. letech nebo během přestaveb o dvacet let později. Nebudu zde vyjmenovávat všechny, ale jen ty, jejichž jména se mi vynořovala z paměti.

 

Jan Skácel (1922-1989), básník, který v Brně žil a tvořil po většinu života má na hrobě bustu a odlitek rukopisu veršů - čtyřverší Naděje s bukovými křídly:

I voda v Léthé zamrzne,

kdo dvakrát zemře, věčně bude živý,
až vydají se pěšky přes zálivy
básníci zakázaní za živa

hrob Jana Skácela

hrob Jana Skácela

Leoš Janáček (1854-1928) odpočívá na hřbitově pod hranolem z bílého mramoru, ozdobeném pásem not - úryvkem z Janáčkova sboru Potulný šílenec: "se silou uhaslou a srdcem v prachu jako strom, jenž byl vyvrácen".

hrob Leoše Janáčka

hrob Leoše Janáčka

Karel Absolon, geolog, geograf a prehistorik, má jeden z nejatraktivnějších pomníků na hřbitově, provedený jako model vápencové jeskyně, před kterou leží kamenné mamutí kly. Na tomto hřbitově není pohřben žádný z mých příbuzných - jednu dušičkovou svíčku zapaluji právě zde.

hrob Karla Absolona

hrob Karla Absolona

Jiří Mahen, básník, spisovatel, novinář a dramatik, je další z význačných brněnských osobností. Na jeho hrobě najdeme přírodní, neopracovaný „bludný balvan“.

Jiří Mahen

Jiří Mahen

Jsou zde i hroby divadelních a filmových hereček - Vlasty Fialové (1928-1998) a Jarmily Kurandové (1890-1978)

 

Dlouhá řada osobností tímto nekončí, mnohé osobnosti jsou umístěny mimo čestnou skupinu:

Josef Dobrovský (1753-1829), jazykovědec a kněz - jeho hrob označuje pomník v podobě obelisku, který vytvořily nedaleké železárny v Blansku.

hrob Josefa Dobrovského

hrob Josefa Dobrovského

Gregor Johann Mendel (1822-1884), přírodovědec, který odhalil zákony dědičnosti, je pochován v řádové hrobce mnichů augustiniánů. V tomto řádu prožil většinu života, stal se také jeho opatem. Hrobku tvoří ústřední pomník a řada kamenných desek, z nichž mu jedna patří.

G.J.Mendel

G.J.Mendel

Vítězslava Kaprálová (1915-1940), skladatelka, dirigentka (první žena, která stála v Brně na dirigentském stupínku) a klavíristka zemřela v pouhých 35 letech na tuberkulózu.

Vítězslava Kaprálová

Vítězslava Kaprálová

Nejen hroby těch nejslavnějších stojí za povšimnutí. Mnohá jména nám nic neřeknou, mnohá jména si dokážu dát do souvislosti pouze s názvem některé z brněnských ulic. Jen namátkou: Josef Hybeš (1850-1921), senátor nebo Josef Merhaut (1863-1907), redaktor a spisovatel.

Josef Hybeš

Josef Hybeš

Josef Merhaut

Josef Merhaut

Socha "…A to je vše co zbylo z anděla" uctívá památku všech významných osobností spjatých s Brnem, jejichž ostatky jsou uloženy na čestném urnovém pohřebišti na Ústředním hřbitově v Brně - slavnostně byla odhalena 27.10.2011.

A to je vše co zbylo z anděla

A to je vše co zbylo z anděla

Na čestném pohřebišti spočívá 3364 sovětských vojáků včetně několika žen, kteří padli v Brně. Pohřebišti vévodí kolumbárium s urnami s popelem téměř tří stovek sovětských důstojníků a dva společné hroby s několikametrovými reliéfy tanků. Uprostřed tohoto pietního území stojí socha rudoarmějce, na jejímž podstavci je zobrazeno vyznamenání s profilem Josifa Vissarionoviče Stalina.

hrob sovětských vojáků hrob sovětských vojáků hrob sovětských vojáků hrob sovětských vojáků hrob sovětských vojáků

hrob sovětských vojáků

Brněnský hřbitov je jediné místo u nás, kde leží ostatky cca 1500 rumunských vojáků z druhé světové války.

hrob rumunských vojáků

hrob rumunských vojáků

Své místo zde mají i příslušníci partyzánské skupiny Obrana národa, oběti koncentračních táborů a popravení na dvoře v Kounicových kolejích ve dnech 14.-18. dubna 1945.

 

Hrobů padlých vojáků je zde dohromady více než deset tisíc. Nejstarší vojenské hroby se datují k r. 1866 - jde o příslušníky pruské armády, kteří zemřeli v brněnských nemocnicích a byli sem přeneseni ze zrušených hřbitovů.

 

Jsou zde stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých v 19. století za první světové války a těsně po ní, jednu skupinu má vyhrazenu brněnská vojenská posádka

vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště

vojenská pohřebiště

V zadní části jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji - je to největší německé pohřebiště u nás, začalo se budovat v letech 1967-68, ale dokončeno bylo až v letech 1992-93. Na rozdíl od ruského hřbitova s monumentálním žulovým pylonem a kdysi věčným ohněm se jedná o pietní místo s prostými kříži a zelenou trávou. Jsou zde uloženy ostatky cca 8000 německých válečných obětí druhé světové války - cca 500 žulových křížů se jmény 2706 známých obětí a identifikace dalších se postupně doplňuje.

vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště vojenská pohřebiště

německé vojenské pohřebiště

DEUTSCHER SOLDATENFRIEDHOF BRÜNN

1939 +++++ 1945

NĚMECKÝ VOJENSKÝ HŘBITOV BRNO

 

AUF DIESEM FRIEDHOFSTEIL RUHEN DEUTSCHE SOLDATEN DES KRIEGES 1939–1945 GEDENKET IHRER UND DER OPFER ALLER KTRIEGE IHRE SCHICKSALE MAHNEN UNS ZUR VARSÖHNUNG

 

V TÉTO ČÁSTI HŘBITOVA ODPOČÍVAJÍ NĚMEČTÍ VOJÁCI Z VÁLKY 1939-1945 VZPOMEŇTE NA NĚ A NA OBĚTI VŠECH VÁLEK. JEJICH OSUDY NABÁDAJÍ K USMÍŘENÍ.