Brno, ústřední hřbitov 10.11.2012
Dušičky - čas symbolického prolínání světa živých a mrtvých
Sychravé počasí vytahuje sílu a člověku se chce někam si zalézt a oddávat se sladké dřímotě. Listopad jako celek patří u nás k nejoblačnějším měsícům roku a s listopadem je tady podzim se vším, co k němu patří a inverzní oblačnost či brzké stmívání to dává znát. Dušičkové počasí...
Nejvhodnější čas k netradičnímu toulání - bydlím v Brně 11 let a na brněnský ústřední hřbitov mířím úplně poprvé... Hřbitovy možná nepatří mezi nejobvyklejší místa na procházky, ale ústřední hřbitov města Brna si však rozhodně svůj díl pozornosti zaslouží. V jedinečném areálu z 19. století najdeme řadu architektonických perel i zajímavých osudů a vzpomínek.
Od dušiček už uběhl týden, ale minulý víkend nebyl na toulání čas :-(
Ústřední hřbitov města Brna
V předkřesťanských dobách býval první listopad startem nového roku a byl to tak důležitý svátek, že v počátcích evropského křesťanství musel být nahrazen svátkem křesťanským. Svátek Všech svatých připomíná všechny svaté a vychází z doložené historické události, jíž bylo vysvěcení Pantheonu v Římě v roce 609, původně pohanského chrámu všech olympských bohů na křesťanský kostel dedikovaný Panně Marii a všem svatým mučedníkům.
Ústřední hřbitov města Brna
Svátek Všech svatých 1. listopadu v římskokatolickém kalendáři následuje hned 2. listopadu svátek s názvem Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Do kalendáře veskrze ateistického tento pojem vešel jako Památka zesnulých (dušičky), uctění památky mrtvých – řezanými květinami na hrob, zapálenou svíčkou a tichou vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi. Vedle Vánoc je vzpomínka na všechny naše zemřelé největším společně prožívaným dnem, který společně "slaví" věřící i nevěřící. Když někdo zemře, tak se katolíci modlí za jeho duši, ne za jeho tělo, protože to je v hrobě. Je to tedy den modliteb za duše zemřelých, případně za duše, které jsou v očistci.
Ústřední hřbitov města Brna
A tak právě v období dušiček jsou hřbitovy krásně vyzdobeny kyticemi, květináči s pestrobarevnými chryzantémami - všesvatníky, věnci a věnečky z umělých květin a stovkami hořících svíček.
Ústřední hřbitov města Brna
Ústřední hřbitov města Brna
Brněnský ústřední hřbitov byl rozplánován a založen na zelené louce daleko za městem v roce 1883 podle návrhu architekta Aloise Prastofera (1846-1910). Dnes už je rozrůstajícím se městem pohlcen, což by ani tak nevadilo, jako mi vadila hlučnost automobilového provozu Vídeňské a Heršpické v kombinaci s nájezdy na dálnici D1 :-(
Ústřední hřbitov města Brna
Prastofer však nebyl jediným vyhlášeným architektem, který se podepsal na dnešní podobě hřbitova. Obřadní síň ze 30. let je dílem architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Poláška – představitelů české moderny a funkcionalismu, stojících např. za návrhem Zemanovy kavárny, hotelu Avion nebo haly První moravské spořitelny. Také budova krematoria ozdobená mramorovými hroty nese výrazný rukopis moderny, tentokrát z dílny Arnošta Wiesnera (1925-1930). Kolem něj a v jeho blízkosti byla roku 1930 vybudována i kolumbária s výklenky pro uložení uren.
budova krematoria z dílny Arnošta Wiesnera
kolumbária
S rozlohou 56 ha je Ústřední hřbitov města Brna největším hřbitovem u nás - počet hrobových míst je asi 80 tisíc a je zde pochováno 400 tisíc zesnulých. Brouzdám podzimním listím a využívám slabého sluníčka. Brno bylo křižovatkou tří kultur - české, německé a židovské, jenže hřbitov je dnes v podstatě jen český - přestože již od svého založení nesl hrdý název Ústřední hřbitov města Brna a kromě Židů, kteří v té době mohli pohřbívat své mrtvé na židovském hřbitově u Nezamyslovy ulice, zde byli pohřbíváni lidé různého náboženství, sociální příslušnosti či rasy. Hroby desetitisíců Němců včetně těch nejvýznamnějších - včetně starostů, kteří město zvelebili a také toho, který inicioval vznik hřbitova a který měl hrob na nejčestnějším místě přímo uprostřed čestného kruhu zmizely - namísto hrobu starosty Brna v letech 1880-1894 Gustava Winterhollera (1833-1894) je dnes jen záhon.
Čestná skupina je rozložena do kruhu tvořeného dvěma řadami hrobů - ty původní z 19. století zmizely při dražbách ve 30. letech nebo během přestaveb o dvacet let později. Nebudu zde vyjmenovávat všechny, ale jen ty, jejichž jména se mi vynořovala z paměti.
Jan Skácel (1922-1989), básník, který v Brně žil a tvořil po většinu života má na hrobě bustu a odlitek rukopisu veršů - čtyřverší Naděje s bukovými křídly:
I voda v Léthé zamrzne,
kdo dvakrát zemře, věčně bude živý,
až vydají se pěšky přes zálivy
básníci zakázaní za živa
hrob Jana Skácela
Leoš Janáček (1854-1928) odpočívá na hřbitově pod hranolem z bílého mramoru, ozdobeném pásem not - úryvkem z Janáčkova sboru Potulný šílenec: "se silou uhaslou a srdcem v prachu jako strom, jenž byl vyvrácen".
hrob Leoše Janáčka
Karel Absolon, geolog, geograf a prehistorik, má jeden z nejatraktivnějších pomníků na hřbitově, provedený jako model vápencové jeskyně, před kterou leží kamenné mamutí kly. Na tomto hřbitově není pohřben žádný z mých příbuzných - jednu dušičkovou svíčku zapaluji právě zde.
hrob Karla Absolona
Jiří Mahen, básník, spisovatel, novinář a dramatik, je další z význačných brněnských osobností. Na jeho hrobě najdeme přírodní, neopracovaný „bludný balvan“.
Jiří Mahen
Jsou zde i hroby divadelních a filmových hereček - Vlasty Fialové (1928-1998) a Jarmily Kurandové (1890-1978)
Dlouhá řada osobností tímto nekončí, mnohé osobnosti jsou umístěny mimo čestnou skupinu:
Josef Dobrovský (1753-1829), jazykovědec a kněz - jeho hrob označuje pomník v podobě obelisku, který vytvořily nedaleké železárny v Blansku.
hrob Josefa Dobrovského
Gregor Johann Mendel (1822-1884), přírodovědec, který odhalil zákony dědičnosti, je pochován v řádové hrobce mnichů augustiniánů. V tomto řádu prožil většinu života, stal se také jeho opatem. Hrobku tvoří ústřední pomník a řada kamenných desek, z nichž mu jedna patří.
G.J.Mendel
Vítězslava Kaprálová (1915-1940), skladatelka, dirigentka (první žena, která stála v Brně na dirigentském stupínku) a klavíristka zemřela v pouhých 35 letech na tuberkulózu.
Vítězslava Kaprálová
Nejen hroby těch nejslavnějších stojí za povšimnutí. Mnohá jména nám nic neřeknou, mnohá jména si dokážu dát do souvislosti pouze s názvem některé z brněnských ulic. Jen namátkou: Josef Hybeš (1850-1921), senátor nebo Josef Merhaut (1863-1907), redaktor a spisovatel.
Josef Hybeš
Josef Merhaut
Socha "…A to je vše co zbylo z anděla" uctívá památku všech významných osobností spjatých s Brnem, jejichž ostatky jsou uloženy na čestném urnovém pohřebišti na Ústředním hřbitově v Brně - slavnostně byla odhalena 27.10.2011.
A to je vše co zbylo z anděla
Na čestném pohřebišti spočívá 3364 sovětských vojáků včetně několika žen, kteří padli v Brně. Pohřebišti vévodí kolumbárium s urnami s popelem téměř tří stovek sovětských důstojníků a dva společné hroby s několikametrovými reliéfy tanků. Uprostřed tohoto pietního území stojí socha rudoarmějce, na jejímž podstavci je zobrazeno vyznamenání s profilem Josifa Vissarionoviče Stalina.
hrob sovětských vojáků
Brněnský hřbitov je jediné místo u nás, kde leží ostatky cca 1500 rumunských vojáků z druhé světové války.
hrob rumunských vojáků
Své místo zde mají i příslušníci partyzánské skupiny Obrana národa, oběti koncentračních táborů a popravení na dvoře v Kounicových kolejích ve dnech 14.-18. dubna 1945.
Hrobů padlých vojáků je zde dohromady více než deset tisíc. Nejstarší vojenské hroby se datují k r. 1866 - jde o příslušníky pruské armády, kteří zemřeli v brněnských nemocnicích a byli sem přeneseni ze zrušených hřbitovů.
Jsou zde stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých v 19. století za první světové války a těsně po ní, jednu skupinu má vyhrazenu brněnská vojenská posádka
vojenská pohřebiště
V zadní části jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji - je to největší německé pohřebiště u nás, začalo se budovat v letech 1967-68, ale dokončeno bylo až v letech 1992-93. Na rozdíl od ruského hřbitova s monumentálním žulovým pylonem a kdysi věčným ohněm se jedná o pietní místo s prostými kříži a zelenou trávou. Jsou zde uloženy ostatky cca 8000 německých válečných obětí druhé světové války - cca 500 žulových křížů se jmény 2706 známých obětí a identifikace dalších se postupně doplňuje.
německé vojenské pohřebiště
DEUTSCHER SOLDATENFRIEDHOF BRÜNN
1939 +++++ 1945
NĚMECKÝ VOJENSKÝ HŘBITOV BRNO
AUF DIESEM FRIEDHOFSTEIL RUHEN DEUTSCHE SOLDATEN DES KRIEGES 1939–1945 GEDENKET IHRER UND DER OPFER ALLER KTRIEGE IHRE SCHICKSALE MAHNEN UNS ZUR VARSÖHNUNG
V TÉTO ČÁSTI HŘBITOVA ODPOČÍVAJÍ NĚMEČTÍ VOJÁCI Z VÁLKY 1939-1945 VZPOMEŇTE NA NĚ A NA OBĚTI VŠECH VÁLEK. JEJICH OSUDY NABÁDAJÍ K USMÍŘENÍ.