Beskydy 15.-18.11.2012

výlet č.3 - Jablunkovská vrchovina
Gírová, trojmezí a nejvýchodnější bod ČR

 

Při návštěvě této části Moravskoslezských Beskyd rozhodně nelze vynechat návštěvu několika nej - nejvýchodnější obec ČR, nejvýchodnější bod ČR a trojmezí. Mám na to dnes celý den a tak si to všechno obejdu po svých - auto ponechávám na parkovišti na bývalém hraničním přechodu Bukovec-Jasnowice a vyrážím po žluté směr Jaworzynka. Ale v tento pošmourný listopadový den to nebyla zrovna nejlepší volba - cestu, označenou také jako cyklostezku, použili lesáci ke stahování dřeva a nezbylo než se opatrně prošlapat cca kilometr blátem než pěšina pro pěší odbočila vlevo do svahu.

Jaworzynka

Jaworzynka

hraniční přechod Bukovec/Jasnowice - Jaworzynka - Trojmezí - Hrčava - Markov - Gírová, tur. chata - Gírová, vrchol (839 m) - Komorovský grúň - Na Dílku - Soušský vrch - nejvýchodnější bod ČR - hraniční přechod Bukovec/Jasnowice - cca 18 km

Jaworzynka

Jaworzynka

Tak tohle by mělo být charakteristické beskydské osídlení na odlesněných hřebenech, které v Polsku, na rozdíl od Česka, nezaniklo. Je neděle dopoledne, všichni míří do kostela a jen já si to šlapu směrem k trojmezí. Míjím vrcholek zvaný Vavrzaczova grunie (685 m), ale kdysi kruhový výhled už pro běžného turistu není - majitel pozemku si jej oplotil. Ale i tak je odsud hezký pohled - při skvělé viditelnosti prý i na Malou Fatru či Západní Tatry.

Jaworzynka

Jaworzynka

Fouká podobně nepříjemně jako předchozí dny a všude kolem převažuje šedivá. Jsem v místě zvaném Trzycatek a k trojmezí mne dovede asfaltka a zelená turistická značka.

Hrčava, k trojmezí z polské strany

k trojmezí z polské strany

Trojmezí hranic je geografický bod, kde se setkávají hranice tří geografických celků na stejné úrovni (země, provincie, státy, spolkové země). Co se týče států, má Česko čtyři mezistátní trojmezí: u obce Hrčava resp. Jaworzynka (ČR/Polsko/Slovensko), u Hrádku nad Nisou v řece Lužická Nisa (ČR/Polsko/Měmecko), nedaleko hory Plechý (ČR/Německo/Rakousko) a na soutoku Moravy a Dyje u města Hohenau an der March (ČR/Rakousko/Slovensko). Celkem těchto trojmezí existuje 157 a když hledám v paměti, tohle je po trojmezí ČR/Rakousko/SR na soutoku Moravy a Dyje a Slovensko/Polsko/Ukrajina na vrcholku hory Kremenec moje třetí.

Hrčava, trojmezí

trojmezí

Když jsem na Hrčavě byla poprvé, bylo Česko a Slovensko ještě Československem a tehdy byla Hrčava známá pouze svým přívlastkem nejvýchodnější obec Severomoravského kraje a také celé ČSR. Až zásluhou rozdělení k 1.1.1993 se zviditelnilo trojmezí - místo, kde se setkávají hranice tří států - České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky. V roce 1995 zde byly vztyčeny tři trojboké žulové jehlany se státními znaky jednotlivých států a jejich spojnice se protínají v korytě potoka, kde je vyznačeno dalším trojbokým kamenem - trojmezní bod se nachází ve strži koryta potoka hluboké asi 8 m a široké asi 34 m. Ale zda-li je to opravdu ten správný bod, nevím - prý trojmezní leží v místě středu kružnice spojující vrcholky monolitů.

Hrčava, trojmezí

trojmezí

V roce 2007 byl dostavěn most přes hraniční potok, obrovské přístřešky, terasovité betonové schodiště, chodník se zábradlím a informační cedule. Škoda, na starších fotkách vypadá tohle místo rozhodně mnohem lépe :-(

Hrčava, trojmezí Hrčava, trojmezí

trojmezí, slovenský jehlan

Hrčava, trojmezí

trojmezí, polský jehlan

Tento trojmezní bod je také bodem, o kterém se dá říci, že zde začíná 762 km dlouhá společná česko-polská hranice i hranice česko-slovenská dlouhá 251,8 km, protože právě zde začíná číslování hraničních kamenů.

Hrčava, trojmezí

trojmezí, český jehlan

Z trojmezí se po asfaltu dostávám na Hrčavu, malé horské vsi s dřevěným kostelíkem. Přívlastek nejvýchodnější obec z pohledu centra obce stále platí, ale nejvýchodnější místo ČR na katastru této obce není - to spadá pod Bukovec.

 

Z kostelíku je slyšet mši, takže dovnitř nenahlédnu a obejdu jej jen zvenčí. Škoda, v té záplavě šedivé zrovna fotogenicky není. V ČR je něco málo přes dvacet dřevěných kostelů a ten hrčavský je nejmladším z nich.

Hrčava

Hrčava, dřevěný kostelík

Na roubené Masarykově, kdysi škole a dnes školce, pamětní deska upomíná na návštěvu Václava Havla 15.6.1993. Bokem před budovou školy je památník prezidentů. Ten je součástí pohnuté historie nejvýchodnější trojmezní obce Hrčavy. Je to monolit s plaketou s reliéfy prezidentů T. G. Masaryka a Dr. Edvarda Beneše s nápisem 1918 - ČSR - 1938. Ten měl být postaven na počest 20. výročí vzniku ČSR, ale v té době již Hrčavu okupovalo Polsko. A tak obelisk bez desky přetrval polskou i německou okupaci, stejně tak i uschovaná plaketa. Po válce byla znovu nainstalována a dlouho přežila i tzv. Vítězný únor - až v roce 1980 soudruzi plaketu vyměnili za reliéf Jana Ámose Komenského. Od roku 2009 je na plaketě znovu původní dvojice prezidentů, ale plaketa to není původní, ale nová z akrylátové pryskyřice, aby neskončila v rukou sběračů barevných kovů. Jen škoda, že tohle místo málokdo z návštěvníků objeví - je skryto při chodníčku mezi ploty a já na něj narazila opravdu jen náhodou, když jsem si chtěla zkrátit cestu ke kostelu.

 

Informace jsem čerpala ze stránek http://www.volny.cz/obec.hrcava/. Nejedná se o oficiální stránky obce, ale o výsledek mnohaleté práce amatérského historika - Karel Karpecki sesbíral o beskydské obci Hrčava tolik informací, že by mohl vydat i knihu.

Hrčava

Hrčava, památník prezidentů

Kdybych měla dost času, mohla bych se vydat hledat do lesů směrem na Komorovský grúň pamětní kámen s nápisem " VLK 1914" připomínající, že zde byl dne 5. března 1914 prokazatelně zastřelen poslední vlk v Moravskoslezských Beskydech. Ale mne čeká nudná část cesty po silnici - až v místě zvaném Markov se po zelené vydávám přes samotu Bařiny k turistické chatě Gírová pod stejnojmenným vrcholem. A ač se chvíli zdá, že by i sluníčko mohlo na chvíli vykouknout zpoza šedivé, zřejmě se charakter dnešního počasí už nezmění :-(

Bařiny Bařiny

Bařiny

Možnost posedět v teple s hrnkem čaje a doplnit energii talířem česnečky si nenechávám ujít. Obsluha je blesková - z níže ležící kuchyně se jídlo do jídelny dopravuje maličkým výtahem a právě letos chata slavila výročí - 80. let od svého otevření.

Gírová Gírová

Gírová

Gírová (839 m) je nejvyšším vrcholem Jablunkovské vrchoviny. Dříve byla holá, ale dnes postupně zarůstá lesem - pokud vlastníte mapu, kde je na vrcholu vyznačen kruhový rozhled, podobně jako jsem měla já, zbytečně se budete těšit. V současnosti se částečný výhled otevírá pouze směrem na slovenskou stranu a všude jinde výhledu brání mladé smrky - a bude hůř :-(

Gírová

Gírová

Samotná Gírová je horou tajemnou, neboť je s ní spojeno mnoho pověstí o nadpřirozených silách - čertech, čarodějnicích, nočních můrách a zbojnících. Ale mnohem více mne zaujal přívlastek slezská Fudžijama :-)

 

Z vrcholu šlapu po neznačené pěšině, která se po chvíli připojuje na červenou od chaty. Je zvláštní, že turisticky značená cesta na vrchol nevede, ale na druhou stranu - od chaty nahoru není kam zabloudit.

pod vrcholem Gírová

pod vrcholem Gírová

Pokračuji přes Komorovský grúň (732 m) k samotám stejného názvu a přede mnou už je převážně jen cesta dolů malebnou krajinou s roztroušenými samotami, horskými políčky a pasoucími se stády ovcí.

Jaworzynka z naší strany hranice Jaworzynka z naší strany hranice

polská Jaworzynka z naší strany hranice

Přes Soušský vrch (618 m) se dostávám k prvnímu panelu krátké naučné stezky "K nejvýchodnějšímu bodu ČR". 7 zastavení, 7 tabulí s opravdu zajímavými texty o místní fauně i flóře, o historii osidlování zdejšího kraje, o životě zdejších obyvatel - gorolů. Úžasné jsou všechny, každá pohladí lidskou duši svým vykreslením krásy zdejší přírody a krajiny, ale nejvíce mne oslovila ta poslední:

 

"... Jděte a dívejte se, kochejte se okolní krajinou. Zaměřte se na maličkosti, na které jste v každodenním spěchu a stresu třeba neměli čas. Nechte starosti všedního dne a hukot města za zády, vypněte mobily a brouzdejte zdejší krajinou. Osvěžte své znavené nohy v chladné vodě potoka Olecka… naslouchejte nádherné symfonii, šumu stromů, zpěvů ptáků, bzukotu v trávě a zurčení potoka. Dopřejte si ten luxus, nechte volně plynout čas, dnes nikam nespěcháte. Možná si uvědomíte, že právě tyto okamžiky vás naplňují klidem a harmonií. Možná to je to, co potřebujete a hledáte a možná právě proto se sem opět rádi vrátíte ..."

 

Trojmezí mne trochu zklamalo, ale nejvýchodnější bod naopak příjemně překvapil, ale svou roli asi hrálo i pozdní pošmourné listopadové odpoledne. V lese už byla taková tma, že bylo třeba použít blesk :-)

nejvýchodnější bod ČR nejvýchodnější bod ČR

nejvýchodnější bod ČR

Jsem na katastru obce Bukovec u hraničního mezníku 12/1 v korytě Olešky na katastrálním území obce Bukovec u Jablunkova - v nejvýchodnějším bodě ČR na zeměpisných souřadnicích (ty vyryté na ceduli jsou chybně, namísto 1" patří správně 2"):
49°33´02.10521" severní šířky
18°51´33.31399" východní délky

 

A pro zajímavost - vzdušná vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem ČR dělá 493 km.

nejvýchodnější bod ČR

nejvýchodnější bod ČR

K autu to beru nakonec zkratkou - přes potok na polskou stranu a pěšinkou ke žluté značce, kde jsem ráno svůj výlet začala a poté po asfaltu k hraničnímu přechodu Bukovec-Jasnowice.

nejvýchodnější bod ČR

nejvýchodnější bod ČR

A nakonec přidám trošku historie Těšínského Slezska:

 

Území nejdříve náleželo k Velkomoravské říši, před rokem 991 se stalo součástí Polského státu, na přelomu let 1289/1290 získalo statut Těšínského knížectví, které se již v roce 1327 stalo součástí Koruny české. Po vymření rodu Piastovců, v roce 1653, přešlo knížectví do vlastnictví rodu Habsburků. Tento stav trval do roku 1918.

Na počátku 20. století v oblasti žili Češi, Poláci, Němci a Židé. Se zánikem rakousko-uherské monarchie zaniklo i původní Těšínské knížectví jako korunní země, avšak nezměnilo se původní územní vymezení Těšínského Slezska. To chtěly připojit ke svému území jak Československo tak Polsko. Po téměř dvouletém územním sporu (spor vyústil na počátku roku 1919 v Sedmidenní válku) bylo Těšínské Slezsko nakonec rozhodnutím velvyslanecké komise, k němuž došlo v belgickém Spa 28. 7. 1920, rozděleno na dvě zhruba stejné části. Byly vytyčeny nové státní hranice, v zásadě platné dodnes, 17 obcí, mezi nimi i město Těšín, bylo novými hranicemi rozděleno. Historické centrum města na pravém břehu Olše bylo přiznáno nově budovanému polskému státu, těšínská předměstí na levém břehu se stala základem nového moderního města, které dostalo název Český Těšín. Hrčava připadla Polsku a nebylo to jednoduché - obyvatelé Hrčavy se hlásili k české národnosti a tak nakonec spadla pod ČSR se všemi výhodami i nevýhodami, které to přineslo.

 

Ale tím nebylo nic vyřešeno - naopak, v říjnu 1938 byla po Mnichovské dohodě část československého Těšínska vojensky obsazena Polskem.

 

Dnes je území rozděleno mezi Česko (přibližně 56 % bývalého území) a Polsko (přibližně 44 % bývalého území). Na západě je Těšínské Slezsko ohraničeno přibližně toky řek Ostravice a Odry (hranice se ve skutečnosti místy klikatila podél obou řek) a z východu řekou Bělou. Území Těšínského Slezska zahrnuje východní (slezskou) část města Ostravy, okres Karviná (Karviná, Havířov, Orlová, Bohumín a Český Těšín), část okresu Frýdek-Místek (Frýdek, Třinec, Jablunkov, Hnojník) a současný polský okres Cieszyn až po dvojměstí Bielsko-Biała, které je napůl ve Slezsku (k Těšínsku náleží Bílsko) a napůl v Malopolsku (Bělá). Těšínsko je součástí Moravskoslezského kraje (česká část) a Slezského vojvodství (polská část). Příhraniční spolupráce se odráží především v projektu euroregionu „Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński“.

 

A úplně nakonec přidám starou lidovou píseň Góralu, czy ci nie żal - v podstatě nářek Pánu Bohu, že goral, aby uživil rodinu, musí opustit svůj kraj, rodiče a kamarády, odejít z hor, kde je doma a kde je rád (Goral je etnikum, které pochází z Beskyd a Tater na rozhraní Česka, Slovenska a Polska).

 

Rozcestník:

výlet č. 1 - Slezské Beskydy (Beskid Śląski)- pásmo Čantoryje po hřebeni z Bukovce do Nýdku

výlet č. 2 - Moravskoslezské Beskydy - Košařiska, Ostrý, Slavíč, Kozubová

výlet č. 3 - Jablunkovská vrchovina - Gírová, trojmezí a nejvýchodnější bod ČR - tato stránka