Beskydy 15.-18.11.2012

 

Typická listopadová předpověď počasí :-( V nížinách převážně mlhavo a zataženo nízkou oblačností, ojediněle mrholení, ale na horách slunečno. Zkusím pro prodloužený víkend raději něco trošku výš. Vyrazit na Ostravsko během inverze není zrovna ideální, ale budu ubytována v Bystřici nad Olší, což je už mimo tu nejvíce smogem zasaženou oblast - pro nenáročné mohu doporučit neuvěřitelně levné ubytování ve sportovním areálu, resp. základní škole v Bystřici nad Olší. Za tři noci jsem zaplatila pouhých 390 Kč.

 

výlet č.1 - Slezské Beskydy (Beskid Śląski), pásmo Čantoryje
po hřebeni z Bukovce do Nýdku

 

Na pravém břehu Olše mezi Bystřicí a Jablunkovem se vypínají Slezské Beskydy, ale většina území Slezských Beskyd (polsky Beskid Śląski) se nachází na polské straně. Skládají se ze dvou horských pásem oddělených údolím řeky Visly - pásmo Čantoryje na západě s nejvyšším vrcholem Velká Čantoryje (995 m) a pásmo Baraniej Góry na východě s nejvyššími vrcholy tohoto pohoří: Skrzyczne (1257 m) a Barania Góra (1220 m). Já si tentokrát zvolila pro své toulky pásmo Čantoryje a do Polska vyrazím raději někdy v létě.

z Beskydského sedla na Velkou Čantoryji

z Beskydského sedla na Velkou Čantoryji

Hřebenem pásma Čantoryje prochází rozvodí mezi Odrou a Vislou a taky státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Hřeben se táhne od jihu k severu od vrchu zvaný Młoda Góra (834 m) v Polsku a stáčí se k severozápadu - pokračuje Kyčerou/Kiczory (989 m), Velkým Stožkem/Wielki Stožek (978 m), Malým Stožkem/Stożek Mały (843 m) a následuje Cieslar (921 m), Velký Sošov/Wielki Soszów (886 m), Velká Čantoryje/Wielka Czantoria (995 m), Malá Čantoryje/Czantoria Mała (865 m) až k Tulu (621 m) popř. rozsocha vybíhající z Malé Čantoryje směrem na naše území - Ostrý (709 m) a Vružná (579 m).

 

Listopadové dny jsou krátké a aby mne na hřebeni nezastihla tma, dlouho jsem túru přepočítávala. Slunce vychází kolem sedmé a zapadá ve čtyři, což odpovídá devíti hodinám světla a při průměrné rychlosti 3 km/hod. to odpovídá maximální možné vzdálenosti 27 km. Nezbývá než si nastavit budík a z Bystřice vyrazit autobusem v 6:40, abych v Bukovci byla chviličku po sedmé ranní - výchozím místem dnešního výletu je autobusová zastávka U Turka v Bukovci.

 

Bukovec, U Turka - Bahenec - Velký Stožek (978 m) - Malý Stožek (843 m) - Velký Sošov (886 m) - Beskydské sedlo (680 m) - Velká Čantoryje (995 m) - Nýdek, cca 24 km

 

Po červené míjím nejstarší a největší jilm České republiky. Jeho věk je odhadován na 360 let a má opravdu úctyhodné rozměry (obvod 715 cm, výška cca 35-40 m). Dovolím si sem uvést část textu z informační cedule a odkaz na stránky Bukovce s lepšími fotografiemi než se daly pořídit v dnešní pošmourné ráno. Dokonce byl natočen i pořad ČT v cyklu Živé srdce Evropy o tomto jilmu.

 

Jsem již starý, ale stále mám touhu žít. Chci, aby do mých vrásek padal déšť, hvězdný prach usedal na listech, v koruně se skvěl měsíční třpyt, slunce mne probouzelo, sníh oblékal v zimě a jaro vítalo novým životem. Chci slyšet smích dětí, vědět, že lidé nezapomněli mluvit "po naszymu" a chci se dívat na svůj Bukovec i další požehnaná léta. A na závěr mi z pozice "bukowieckiego starzika" dovolte jednu radu: "Všechno v životě má svůj čas, spěchejte pomalu!"

jilm, Bukovec

bukowiecki starzik

Po mostku pro pěší se dostávám na pravý břeh řeky, která se v českých mapách sice jmenuje Olše, ale pro místní to vždy byla Olza. Olza pramení v Polsku a tvoří od Jablunkova po Třinec hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy a posléze od Těšína ke Karviné a poté od Závady k ústí do Odry tvoří česko-polskou hranici. Tohle je ta řeka, o které zpívá Jarek Nohavica v písničce Jacek...

řeka Olše v Bukovci řeka Olše v Bukovci

řeka Olza/Olše v Bukovci

Cesta samozřejmě stoupá, ale co je tohle za podivný zvuk?? První myšlenka samozřejmě zní divoké prase, ale je to jen voda z trubky :-) Ale na studenou vodu rozhodně chuť nemám, na žízeň mám v batohu termosku s horkým čajem. Šlapu dál, z louky se při pohledu zpět otevírají pohledy na Bukovec a v pozadí se ukazuje nejvyšší vrchol Jablunkovské vrchoviny, Gíirová (839 m), kam bych se chtěla podívat zítra nebo v neděli.

Bukovec, v pozadí Girová

pohled zpět - Bukovec, v pozadí Gírová

Opouštím louku a nořím se do lesa. Ze stromu vyletí obrovský stín, naprosto neslyšně nade mnou zakrouží a sedne si na dohled do větví vysokého stromu. Poprvé v životě vidím sovu ve volné přírodě. Škoda, na focení je v lese příliš tma a můj širokoúhlý objektiv má navíc jen trojnásobný zoom :-(

z Bukovce na Bahenec

cestou z Bukovce na Bahenec

Míjím oboru - taková fotka by se mi ve volné přírodě rozhodně nepodařila.

obora Bahenec

obora Bahenec

První chatou dnešního výšlapu je chata Bahenec a až k ní se lze snadno dostat i případně autem. Ale k turistické chatě má dnes tohle místo dost daleko - je to samozřejmě Wellness Hotel...

Wellness Hotel Bahenec

Wellness Hotel Bahenec

Ale jinak je Bahenec úžasným místem - jen těch výhledů si dneska zrovna moc neužiju. Takže žádné velké zdržování, protože dnes tady navíc nepříjemně fouká a raději mizím v lese. Ale ouha, cesta je řádně rozježděná těžkými stroji a tím pádem řádně rozbahněná :-(

Bahenec, pohled směrem ke Girové

Bahenec, pohled směrem ke Gírové

Z rozcestí Plenisko, rez. mířím po lesní cestě doprava přímo na hřeben. Využívám té úžasné možnosti, kdy 21. prosinec 2007, a doufám, že už nadobro, změnil cestování vstupem do Schengenu. Cestou, polem, lesem či potokem lze procházet z jedné strany hranice na druhou. Zmizely zákazy a zůstaly jen červeno-bílé hraniční kameny. Bláto střídají louže s tenoučkou vrstvou ledu a tráva pokrytá jinovatkou.

podél PR Plenisko podél PR Plenisko podél PR Plenisko

podél PR Plenisko

Kousek pod vrcholem Kyčera/Kiczory (989 m) jsou hned u stezky úžasné skály. Tak tady by se sedělo na sluníčku a koukalo do kraje... Ale sluníčko nesvítí, nehřeje, vidět je pár desítek metrů a příšerně fouká.

kousek pod vrchem Kiczora

kousek pod vrchem Kiczory

Netuším, jaký je systém těch hraničních kamenů, ale v jednom místě byly dokonce pohromadě tři.

 

Šlapu si to po hřebeni, po pěšině z polské strany tudy vedou čtyři značky, červená, modrá, žlutá i zelená a z naší modrá. Pět značek na jednom stromě :-) Čtyři větší a jedna, ta naše, menší :-)

mezi Kyčerou a Velkým Stožkem

mezi Kyčerou a Velkým Stožkem

Právě když přemýšlím o tom, že by to chtělo kratičkou pauzu, míjím po pravé straně horní stanici lyžařské lanovky s lavičkou pod střechou. Paráda, sedět venku v mokru a blátě se zrovna dneska moc nedá! Dokonce je částečně vidět i dolů do údolí.

lanovka na Wielki Stożek

lanovka na Wielki Stożek z polské strany

Schronisko PTTK na Stożku (979 m) je nejstarší polskou turistickou chatou ve Slezských Beskydech - otevřena byla v roce 1922. Vítá mne nefalšovaná alpská fialová kráva, která to tedy trošku kazí, ale naopak to vylepšuje kočka, která se mi otírá o nohy, zatímco se snažím vyfotit maxirozcestník. Jsem kousek pod vrcholem Velkého Stožku (978 m) a v podstatě v mracích :-( Prý fantastické výhledy... Pohraniční hřeben je z větší části zalesněný, ale z horských luk a mýtin se otevírají moc hezké pohledy na obě strany hranice. Budu si to muset někdy zopakovat :-)

Schronisko Stożek Schronisko Stożek

Schronisko Stożek

Na samotný vrchol Velkého Stožku (978 m) vede jen naše modrá a ty polské vrchol obcházejí. Brzy je mi jasné proč - za vrcholem stezka klesá velmi strmě přímo po hranici a až za tím nejstrmějším úsekem se znovu připojuje polské značení.

na vrcholku Velkého Stožku

na vrcholku Velkého Stožku

Cesta podél samot na Malém Stožku nabízí výhledy zpět na strmý svah Velkého Stožku, ale rozcestí zvané Malý Stožek v podstatě žádným vrcholem není.

pohled z Malého Stožku zpět na Velký Stožek

pohled z Malého Stožku zpět na Velký Stožek

samoty za Malým Stožkem samoty za Malým Stožkem

samoty za Malým Stožkem

Pozvolným stoupáním dosahuji dalšího vrcholu - tenhle má jen polské jméno Cieslar (921 m) a pro Poláky má tohle místo nějaký význam - na vrcholku je hromada kamenů s nápisy, ale nepodařilo se mi najít bližší vysvětlení. Zhruba na východ z Cieślaru lze zahlédnout Baraniu Góru (1220 m) a Magurku Wieślanskou (1140 m), ale dneska těžko odhadnout, který z vrcholů to vlastně je.

na vrcholku Ciezlar na vrcholku Ciezlar na vrcholku Ciezlar

na vrcholku Ciezlar

Šlapu dál pohodlně po hřebeni. Pro běžkaře naprosto úžasná hřebenovka a třeba se mi někdy podaří podívat se sem v zimě. Vpravo i vlevo spousty borůvčí, ale přede mnou je další sjezdovka a vrchol Velkého Šošova. Ze sjezdovky se otevírá další porce dalekých výhledů na polskou část Slezských Beskyd a dominantní je už v tuto chvíli masiv Velké Čantoryje (995m), ale vrcholek s rozhlednou momentálně mizí v mracích.

Velký Sošov

Velký Sošov

Půl kilometru pod vrcholem Velkého Sošova stojí další stará turistická chata - Schronisko Soszow (792 m).

Schronisko Soszow

Schronisko Soszow

Za Beskydským sedlem (680 m) mne čeká závěrečné stoupání na Velkou Čantoryji a konečně se mezi mraky občas ukáže i sluníčko. Normálně se říká desátá rozhodne, ale už je poledne :-(

Beskydské sedlo Beskydské sedlo Beskydské sedlo

Beskydské sedlo

Míjím další polské samoty - všechny ty chaloupky a chalupy působí jako trvale obydlené, ne jako pouze k rekreaci jako ty na naší straně. V zimě to zde rozhodně nemají jednoduché.

z Beskydského sedla na Velkou Čantoryji z Beskydského sedla na Velkou Čantoryji z Beskydského sedla na Velkou Čantoryji

z Beskydského sedla na Velkou Čantoryji

A konečně je vidět konstrukci rozhledny, která zde stojí od roku 2002, ale mám smůlu, je zavřeno - otevřeno bývá v listopadu pouze v sobotu či v neděli a dnes je pátek :-( A příznivým počasím by to dnes mohl nazvat jen nenapravitelný optimista :-( Kdyby na stránkách s odkazem na webkameru měli uložen i archiv snímků, mohla bych se pokochat výhledem do tří států aspoň dodatečně z vytopeného obýváku, ale i v tomhle mám smůlu - je tam pouze aktuální snímek :-( Pěších je tu spousta, ale nefunguje ani bufet na naší straně a ani bufet s polní kuchyní na straně polské.

Velká Čantoryje/Wielka Czantoria (995 m)

Velká Čantoryje/Wielka Czantoria (995 m)

Žádný z vrcholů v této části Slezských Beskyd nepřesahuje 1000 m - tohle byla jediná možnost jak hranici tisíce metrů překonat, protože vyhlídková plošina leží v nadmořské výšce 1016 m. A vzhledem k tomu, že vrchol Čantoryje obrůstají stromy, je rozhledna jedinou možností, jak odtud něco vidět. Za pár korun při dobrém počasí shlédnete velký kus Polska s blízkým městem Ustroń, Beskid Sląski, Moravskoslezské Beskydy, Malou Fatru či Tatry.

 

Možná bych mohla seběhnout na polskou stranu, abych si aspoň nějaký ten výhled směrem na Ustroň užila... Není to daleko, cca kilometr, ale z kopce po kamenité cestě... Velká Čantoryje je charakterizována strmými svahy od východu i západu - rozdíl nadmořské výšky z Ustroně je 630 m. Svah se využívá jako sjezdovka a v létě jako bobová dráha, takže aspoň zde stromy nebrání výhledu do okolí. Na polaně Stokłosica končí sedačková lanovka z Ustroně, která byla vybudována v roce 1967 a zmodernizovaná v roce 2007 a právě její zásluhou je vrchol plný polských turistů - lanovka jezdí i dneska, ačkoli je pátek.

polana Stokłosica, pohled na Ustroň

polana Stokłosica, pohled na Ustroň

Pověst o rytířích praví, že mohutný masiv ukrývá nejen poklady, ale už dlouhá staletí je domovem slezských rytířů, kteří jako národní vojsko čekají v Čantoryji, aby pomohli Slezsku, až mu bude nejhůře - podobně jako je tomu u Blaníku. A Velká Čantoryje má dokonce i svou hymnu. Její slova začínají "Tam, gdzie Czantoria sie wznosi"

 

Věčně nedostavěná chata Čantoryje leží v nadmořské výšce 932 m asi 500 m východně od vrcholu na české straně hranice, ale platit lze i polskými zlotými. Byla vybudována v roce 1904 a naštěstí byla otevřena, protože schovat se aspoň na chvilku před nepříjemným větrem je moc příjemné. A skvěle chutnal i langoš s čajem. Sedělo by se v chatě dlouho, ale po pohledu na hodinky nezbývá než vyrazit k závěrečnému sestupu do Nýdku.

chata Čertoryje

chata Čantoryje

Prý se tady na hraniční čáře scházely za totalitního režimu rodiny rozdělené do dvou států. Sedávaly po obou stranách hranice a povídaly si...

 

Marně byste hledali modrou - v těchto místech byla modrá nahrazena celkem nesmyslně červenými trojúhelníky :-) Do roku 2010 vedla od rozcestí k vrcholu modrá turistická značka, která spolu s polskou červenou pokračovala po státní hranici až za Velký Stožek, ale protože po té modré vedoucí lesem a křovím podél hraničních kamenů nikdo nechodil a všichni využívali pěkné široké polské hřebenové cesty, byla zrušena, ale ve většině map je stále ještě zaznačena.

k Nýdku

k Nýdku

Studánka nemá jméno, je však vyzděná a zastřešená a je zde i odpočívadlo

k Nýdku

k Nýdku

Před sebou vidím vrcholky Moravskoslezských Beskyd a Javorový vrch (945m) s vysílačem si nelze splést.

k Nýdku

k Nýdku

Začíná být hodně pěkně vidět na Nýdek s mnoha rozesetými domky v údolíčku mezi horami, ale denního světla rychle ubývá. Mám za sebou 24 km a vyšlo mi to tak akorát :-)

 

Dřevěný kostel fotím už s vysokým ISO a při čekání na autobus se setmí úplně. V dostupnosti hromadnou dopravou má tato oblast obrovskou výhodu - použitelné autobusové propojení, což bývá v mnoha místech jižní Moravy či Vysočiny neřešitelný problém.

Nýdek, dřevěný kostel

Nýdek, dřevěný kostel

 

 

Rozcestník:

výlet č. 1 - Slezské Beskydy (Beskid Śląski)- pásmo Čantoryje po hřebeni z Bukovce do Nýdku - tato stránka

výlet č. 2 - Moravskoslezské Beskydy - Košařiska, Ostrý, Slavíč, Kozubová

výlet č. 3 - Jablunkovská vrchovina - Gírová, trojmezí a nejvýchodnější bod ČR