Broumovsko a Góry Sowie 10.-15.2.2013

výlet č.1 - pevnost Stříbrná hora (polsky Twierdza Srebrnogórska)

 

Soví hory, polsky Góry Sowie, jsou sudetské pohoří v jihozápadním Polsku. Nejvyšší horou je Wielka Sowa (Velká Sova, 1015 m). Pohoří se táhne od údolí řeky Bystrzyce na severozápadě k Srebrnogórskému sedlu na jihovýchodě.

 

Na Velké Sově stojí kamenná rozhledna s kruhovým rozhledem do Čech a do Slezska – Krkonoše, Valbřišské hory, Bardské hory. Další rozhledna s obdobným výhledem stojí na vrcholu hory Kalenica.

 

Ale tím výčet zajímavostí teprve začíná. V Sovích horách pod skupinou hory Włodarz (polsky Správce) jsou podzemní prostory zbudované za druhé světové války a některé z nich jsou zpřístupněny - viz výlet č.3. Při východním okraji hor je Srebrnogórská pevnost. Na počátku 20. století vybudovala společnost Eulengebirgsbahn ozubnicovou trať přes hřeben Sovích hor. Trať byla později zrušena, dodnes se však zachovaly dva vysoké viadukty. Při severozápadním okraji hor, nad řekou Bystrzycí, nedaleko obce Zagórze Śląskie, stojí hrad Grodno, mohutná goticko-renesanční (170 metrů dlouhá) pevnost, která se postupně změnila ve velkolepou zříceninu.

 

Našim dnešním cílem je pevnost Stříbrná hora (polsky Twierdza Srebrnogórska) - předpověď počasí varuje před hustým sněžením a šedivá oblačnost rozhodně výhledům nebude přát.

Soví hory, polsky Góry Sowie

zdroj: Wikipedie

Auto ponecháváme na parkovišti v Stříbrnohorském sedle (586 m) a stoupáme po pohodlné cestě vzhůru - mělo by to být cca 700 m daleko. Říkali, že začne sněžit až během dne, ale je půl desáté a už se sněhová nadílka sype. V tuto chvíli jen litujeme, že fotky nebudou nic extra, ale to ještě netušíme, jak nám opravdu bohatá sněhová nadílka zkomplikuje za několik hodin cestu dolů ze sedla.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Otevírací doba památek je v Polsku nastavena jinak než u nás obvyklých duben až září a pondělí zavírací den - téměř všude je otevřeno celoročně a to i v pondělí.

 

Brodíme se prašanem beze stop, ale obavy byly zbytečné. Opravdu je otevřeno :-) a protože nemáme polské zloté, domlouváme se na platbě v eurech. Takhle mimo hlavní sezónu je vstupné snížené a chodí se bez průvodce, což nám vůbec nevadí, ba přímo naopak - dostáváme český plánek a všude kolem jsou informační cedule i v češtině.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

První dokument, který zmiňuje Stříbrnou horu (Silberberg) pochází z poloviny 14. století a počátky města jsou spojeny s dobýváním stříbra. Národnostní vývoj ve Slezsku byl velmi složitý a území Slezska s původně řídkým slovanským osídlením bylo pod velkým německým vlivem. Území Slezska patřilo ve své historii k mnoha státům - Polsku, Česku, Uhersku, Prusku, Německu, Rakouskému císařství či Rakousku-Uhersku.

 

V letech 1335-1742 Slezsko bylo součástí Koruny české, ale problém nastal v době nástupu Marie Terezie na trůn v podobě válek o rakouské dědictví. Pruský panovník tehdy svou habsburskou sokyni Marii Terezii připravil o dvě historické součásti českého státu – Kladsko a hospodářsky rozvinuté Slezsko a tyto územní zisky zapříčinily mnohaleté války.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

První slezskou válku (1740-1742) následuje druhá (1744-1745). Pruský král Fridrich II. potřebuje zabezpečit nově dobytá území a proto se pouští do výstavby pevností. První linii pevností buduje podél řeky Odry (Koźle, Brzeg, Wroclaw, Glogow), druhou podél pásma Sudet (Nysa, Klodzko, Swidnica). Ale ve třetí slezské válce (tzv. sedmileté, 1756-1763) rakouské vojsko vstupuje hluboko do oblasti pod vedením generála Laudona přes Stříbrnohorské sedlo - proto bylo rozhodnuto o výstavbě další pevnosti nad Stříbrnohorským sedlem, poslední přirozenou horskou překážkou před rovinatým vnitrozemím.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Pevnost se začala stavět vojenským inženýrem Ludwigem Wilhelmem Reglerem v roce 1765, budovalo ji několik tisíc dělníků, stála na svou dobu doslova astronomické náklady a stala se jednou z největších pevností tohoto typu v Evropě.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Hlavní součástí opevnění je Donjon tvořený čtyřmi spojenými věžemi o průměru 60 metrů a zdmi o tloušťce 12 metrů, forty Ostrog, Wysoka Skala a Rogowy a několik bastionů, dnes označovaných jako Kleszcowy, Nowowiejski, Gwiaździsty, Górny, Dolny a Kawaliere - do dnešní doby se v nejlepším stavu zachoval Donjon a Fort Ostrog.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Nad branou do pevnosti od roku 1911 svá křídla rozpínal pruský orel, ale jako symbol dob minulých byl v poválečném období odstraněn. Průchod je důmyslně zakřivený, aby ztěžoval případné ostřelování vnitřku Donjonu.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Výška vnějších zdí dosahuje 30 metrů a klenuté místnosti pevnosti zasypané vrstvou zeminy, která je chrání před bombardováním, se odborně nazývají kasematy a v celé pevnosti jich je okolo tří set a v samotném Donjonu 150 ve dvou podlažích.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Posádka pevnosti čítala přibližně 2500 vojáků a v případě válečného konfliktu ji bylo možno navýšit až na 5000 mužů. Zásoby stačily pro tříměsíční obléhání a pekl se zde chleba i vařilo pivo. Svůj účel splnila pevnost jen jedinkrát - na počátku 19. století, v roce 1807, odolala obléhání napoleonskými vojsky.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Z nádvoří Donjonu vedou šikmo vzhůru nájezdové rampy - tudy vojáci původně děla vyváželi do palebných postavení na vrcholech věží, ale později se využívaly střelecké kasematy po obvodu Donjonu.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Ale samozřejmě neexistuje dokonalá pevnost - nejproblematičtější je celoroční neobyvatelnost zásluhou všudypřítomné vlhkosti a nedořešeného odvětrávání kasemat a tím pádem potřeba dodatečné výstavby kasárenských objektů, což komplikovalo rychlost nástupu vojáků do přidělených pozic. A drolící se spáry bastionů prozrazují, že stavební materiál neodpovídal výši významu této stavby.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Během prusko-rakouské války v roce 1866 je v pevnosti naposledy vyhlášen stav bojové pohotovosti a rok poté opouští poslední voják Stříbrnou Horu.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

V letech 1869-79 byla pevnost využívána pro testování nových dělostřeleckých zbraní - na tragickou událost z roku 1869, kdy granát explodoval uvnitř hlavně a zabil čtyřčlennou obsluhu děla, upomíná kříž na nádvoří.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Z vrcholu Donjonu se nabízí úžasné panorama Stolových hor, Orlických hor, Bystřických hor, Bardských hor a viditelný je i Králický Sněžník. Ale dneska samozřejmě ne. Stěží vidíme dolů na bastionové opevnění :-(

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Po obsazení Polska německou armádou v září 1939 se pevnůstky Ostrog a Wysoka Skala staly internačním táborem pro zajaté důstojníky.

 

Po roce 1945 pokračuje devastace někdejší fortifikační chlouby pruského království a úpadek prohloubilo uzavření tvrze pro turistický ruch v 80. letech po smrtelném úrazu v jedné z pevnostních studní. Teprve po pádu totality dochází k obratu - dnes je pevnost opět oblíbenou turistickou atrakcí a v současnosti zde probíhá za přispění fondů EU postupná obnova a každoroční rekonstrukce obléhání francouzskými vojsky v roce 1807 za účasti příznivců vojenské historie z celé Evropy jsou určitě velice působivé.

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

pevnost Stříbrná hora, polsky Twierdza Srebrnogórska

Po prohlídce Donjonu šlapeme ještě na Fort Ostrog (627 m). I ten bývá zpřístupněn, ale nenašli jsme nikde podrobnější údaje a dneska zde samozřejmě nikdo nebyl.

pevnost Fort Ostrog pevnost Fort Ostrog pevnost Fort Ostrog

pevnost Fort Ostrog

Vracíme se k autu, resp. hromadě sněhu, která se z něj stala. To ale nebyl až takový problém, omést 15 cm prašanu bylo snadné, ale zmizela i asfaltová silnice. Čekat na pluh a nějaký posyp? To bychom se dneska taky vůbec nemuseli dočkat :-( Vyrazili jsme dolů - sice na dvojku a s několikerým pulzováním brzdového pedálu pod nohou a křaplavými zvuky při zásahu ABS, ale zvládli jsme to. Jen původně plánovanou návštěvu dvou vysokých viaduktů ozubnicové tratě přes hřeben Sovích hor jsme dneska jednohlasně vzdali :-(

 

Naše fotografie jsou plné bílých teček a proti větru nebyla šance fotit vůbec. Ale toto místo za návštěvu rozhodně stojí. Spousty fotografií lze nalézt například na těchto stránkách v polštině. Dokonce zde natáčela Česká televize jeden díl tak trošku nepovedené série Pevnosti. A k prohlídce viaduktů doporučuji zapnout zobrazení fotografií na zvětšené Google mapě...

 

 

Broumov - úvodní strana
Výlet č. 1 - Soví hory - twierdza Srebrnogórska - tato stránka
Výlet č. 2 - Adršpašsko-teplické skály - Teplické skalní město
Výlet č. 3 - Soví hory - projekt Riese
Výlet č. 4 - Broumovské stěny - Kovářova rokle