PP Knížecí les 13.4.2013
i modré žabičky se konečně dočkaly jara
Dlouho očekávané jaro konečně dorazilo se vší parádou a je nejvyšší čas zkontrolovat, jak jsou na tom modré žáby :-)
skokan ostronosý
Škoda, že nevlastním žádné gumáky, ale aspoň si tentokrát balím pohorky a něco proti dešťovým přeháňkám. Počasí je dneska opravdu aprílové - v jednu chvíli krásně modrá obloha a za chvíli nezbývá, než vytáhnou igelit.
Nosislavský les
V tůňkách nechybí ani ropuchy, ale někdo v této lokalitě vysekal rákosí a všechny ty rozšmelcované zbytky plavou po hladině. Nevím, nejsem odborník, ale nepřipadá mně to až tak moc jako dobrý nápad...
ropucha obecná
Ale já samozřejmě hledám modré žáby, ale více než modrá barva je nápadné jejich zvláštní kuňkání. Skupinku samců nelze přehlédnout, ale z hlediska fotografií mám trošku smůlu - tentokrát si vybrali z mého pohledu to nejméně vhodné místo pro své hrátky - u ostrůvku uprostřed tůňky, kam můj zoom v podstatě nedosáhne a člun sebou v batůžku zatím nenosím :-(
Použiji část textu z loňské výpravy, ale fotky jsou aktuální.
Skokan ostronosý (Rana arvalis), je druh žáby z čeledi skokanovití. Je rozšířen od Francie až po Ural, ale pouze ostrůvkovitě a v Česku je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. K rozmnožování dochází jen několik dnů po ukončení zimování, v ČR na přelomu března a dubna.
Roztoužení samci plavou na hladině s roztaženýma nohama a nadmutým hrdélkem a vyhlížejí svou příležitost. Hlasem skokanů ostronosých je tlumené, tiché mumlání. Ozývají-li se žáby sborově, připomíná jejich hlas vzdálený štěkot psů daleko slyšitelný přesto, že jednotliv&é hlasy jsou velmi tiché. Období rozmnožovaní trvá obvykle jen jeden týden a samci se v období rozmnožování zbarvují do modra. Změnu zbarvení, která by se hodila spíš někam do tropů než do našich chladných rybníků, způsobuje lymfa, která se skokanům hromadí pod kůží.
V oblasti jižní Moravy v povodí řek Dyje a Moravy je můžeme dodnes vzácně pozorovat v původním biotopu - v zaplavovaných oblastech, v lužních lesích a ve slepých říčních ramenech.
A ideální čas? Říká se, že se musíme za nimi vydat, když rozkvetou sasanky, ale nesmí být pod mrakem, nesmí být vítr a musíme se pohybovat velmi tiše.
Ale sasanku jsem v Nosislavském lese nezahl&édla ani letos ani jedinou.
skokan ostronosý
Jen bažanta jsem tentokrát nezahlédla ani jednoho. Škoda, na krásné barvy jsem se moc těšila.
Nosislavský les
Cestou zpátky do Brna zvládám ještě dvě zastávky. Tou první je Akátová věž, protože dohlednost je dneska nadprůměrná.
z Židlochovic na Výhon
A opravdu, dohlednost je opravdu slušná. Nejvýraznější je samozřejmě Pálava - vrcholek Děvína je vzdálen pouhých 19 km. Pás Malých Karpat na jihovýchodě nebývá vidět až tak často - dominantní Vysoká je vzdálená 81 km. Špilberk je odsud vzdušnou čarou 17,5 km a Babí lom 31 km.
rozhledna Akátová věž na Výhonu
Alpy na jihu lze rozeznat už jen velice matně - pomůže dalekohled nebo zvýraznění linií ve fotoeditoru :-) S určením mi pomáhá generátor panoramat - Schneeberg (2076 m) je vzdálený 153 km!!!
Alpy z rozhledny Akátová věž na Výhonu
Třetí a poslední dnešní zastávkou je Rajhrad - benediktínské opatství. Po internaci benediktinů v roce 1950 byla tato památka zanedbávaná, ale blýská se pomalu ale jistě na lepší časy. Na návštěvu Památníku písemnictví je samozřejmě už pozdě, ale opatský chrám sv. Petra a Pavla je volně přístupný.
Benediktinské opatství Rajhrad