Beskydy 25.-28.7.2013

pěší putování z Třince přes Velkou Čantoryji,
Gírovou a Velký Polom na Bumbálku

 

Při teplotách nad třicítkou je v našem panelákovém bytě k nevydržení. Sice ani pro turistický výšlap takové vedro není zrovna ideální, ale na hřebenech Beskyd bude rozhodně lépe než v rozpáleném Brně. Po nedobrých zkušenostech s dálkovými busy při návratu z Nízkých Tater volím jako dopravní prostředek raději vlak - navíc konečně udám ten dobropis, který jsme loni získali za více než hodinové zpoždění mezinárodního rychlíku do Hamburku.

Beskydské vrcholky z Bumbálky

Beskydské vrcholky z Bumbálky

Z Brna jsem odjížděla 14:02, v Třinci bych měla být v 17:28 (vzdálenost 218 km, celkový čas 3:26, cena jízdenky 292Kč). Sice mám chvílemi nutkání se lehce se přiobléct, protože klimatizace ve vlaku mezi Ostravou a Třincem je nastavena až příliš nízko, ale zřejmě budu na příjemný chládek ještě vzpomínat - obloha by měla následující tři dny zůstat jako vymetená a teplota se vyšplhá k hodnotám 34°C ve stínu.

 

Z Třince mám v plánu přejít hřeben Slezských Beskyd přes Čantoryji do Bukovce, navázat na Jablunkovskou vrchovinu a zdolat Gírovou a poté přes hřeben Velkého a Malého Polomu došlapat na Bílý Kříž a pokračovat směrem k Bumbálce, což vychází na cca 80 km. Podle chuti a zejména v závislosti na počasí bych případně mohla pokračovat dál na Javorníky a sejít z hor až v Lidečku.

 

den první, čtvrtek

 

Třinec - Nad Kalištěm - Pod Babí horou - Pod Malým Ostrým - Ostrý vrch - údolí Gory - pod ch. na Čantoryji, cca 12,5 km

z Třince pod chatu na Čantoryji

z Třince pod chatu na Čantoryji

Naplánovala jsem si výstup na Velkou Čantoryji po červené, která začíná v Třinci na nádraží. Údaj z tabulky na rozcestníku je jasný - na rozcestí pod chatou na Čantoryji je to cca 13 km stále do kopce.

 

Po silnici míjím Třinecké železárny, následně kostel se hřbitovem a odbočka mne vede do lesa.

Třinec Třinec

Třinec

Ještě si musím zapojit ten vynález zvaný hadička v PET láhvi, abych mohla popíjet bez potřeby manipulace s batohem a skrýt PET láhev v batohu před přímým sluncem - jmenuje se to SmarTube.

SmarTube

SmarTube

Slunce i přes pokročilou denní dobu stále hřeje, všelijaká muší havěť je řádně vlezlá, ale vůbec nejhorší je to, že po této červeně značené cestě se pravděpodobně moc nechodí. Každopádně ne po části podél hranice s oplocenou oborou z každé strany - uzounká pěšinka skrze kopřivy a bodláčí je v kraťasech opravdu jen pro otrlé.

z Třince na Velkou Čantoryji z Třince na Velkou Čantoryji z Třince na Velkou Čantoryji

z Třince na Velkou Čantoryji

13 km není zrovna málo, když člověk vyráží o půl šesté večer. Slunce mizí za hřeben Javorového a rychle se stmívá. Přes paseky to ještě jde, ale v lese je tma. Škoda, na vrchol Velké Čantoryje se spoustou krytých laviček, to nemám do tmy šanci stihnout. Stan stavím těsně před úplným setměním - loučka nad rozcestím je naštěstí posekaná.

pod chatou na Čantoryji

pod chatou na Čantoryji

 

den druhý, pátek

 

pod ch. na Čantoryji - Chata na Čantoryji - Velká Čantoryje - Velký Šošov - Cieslar - Malý Stožek - Velký Stožek - Plenisko - Bahenec - Bukovec - Komorovský Grúň - Gírová - Studeničný - Mosty u Jablunkova - Kyčera pod Skalkou - Skalka, tur. chata - Kostelky, cca 32 km

od chaty na Čantoryji pod Velký Polom

od chaty na Čantoryji pod Velký Polom

pod chatou na Čantoryji

pod chatou na Čantoryji

K chatě na Čantoryji to už nemám daleko, ale obrovskými zákazovými cedulemi pobitá chata zrovna návštěvníky k sobě neláká. A protože já míním konzumovat vlastní zásoby jídla, odpočinu si raději na polské straně, na ranči, který má sice zavřeno, ale zákazové cedule zde naštěstí chybí.

Chata na Čantoryji

Chata na Čantoryji

Zavřená je samozřejmě i rozhledna na vrcholu Velké Čantoryje, je teprve půl osmé a pod přístřeškem snídají vlastní zásoby ti, co spali zřejmě tady na vrcholu. Ti oproti mně zřejmě neměli problém s rosou, já budu muset během dne stan i spacák na sluníčku vysušit.

rozhledna na Velké Čantoryji

rozhledna na Velké Čantoryji

Čeká mne pohodová hřebenovka Slezských Beskyd - když jsem tudy šlapala v listopadu 2012, moc výhledů jsem si za dušičkového počasí neužila, ale dnes si to doufám vynahradím.

pod Velkou Čantoryjí pod Velkou Čantoryjí

pod Velkou Čantoryjí

Pod vrcholem Velkého Sošova stojí stará turistická chata - Schronisko Soszow (792 m) a nabízí úžasný odpočinek na houpačce či v houpací síti :-) V takové síti by se to spalo zřejmě lépe než na tvrdé zemi... V lese to dneska ještě jde, ale šlapání do kopce podél sjezdovky bez ochrany stromů je horší. Chtělo by to pramen čisté studené vody... Ale to bych musela někam dolů...

z Velkého Šošova

z Velkého Šošova na polskou stranu

z Velkého Šošova

z Velkého Šošova na českou stranu

Z vrcholu jménem Cieślar (920 m) se nabízí hezké výhledy směrem k nejvyšším vrcholkům Slezských Beskyd - na Baraniu Góru (1220 m) a Magurku Wieślanskou (1140 m). Přibyl tu kamenný pylon označující vrchol, a už vím, proč sem Poláci vynášejí popsané kameny - příjmení Cieślar je hodně časté po obou stranách hranice a právě lidé s tímto příjmením sem vynášejí kameny. Dokonce mají svou webovou stránku - www.cieslarowie.wisla.pl.

Cieślar

Cieślar

Čeká mne zřejmě největší stoupání z celé trasy - vrchol Velkého Stožku (978 m), z kterého však není vůbec žádný výhled - vše je zarostlé lesem.

z Cieślaru na Velký Stožek

z Cieślaru na Velký Stožek

vrchol Velkého Stožku

vrchol Velkého Stožku

Schronisko PTTK na Stożku (979 m) je nejstarší polskou turistickou chatou ve Slezských Beskydech - otevřena byla v roce 1922. U dveří stále vítá kolemjdoucí nefalšovaná alpská fialová kráva, ale hlavní je, že zde doplním PETku.

Schronisko PTTK na Stożku

Schronisko PTTK na Stożku

Pohraniční hřeben je z větší části zalesněný, ale z horských luk a mýtin se otevírají moc hezké pohledy na obě strany hranice. Třeba právě od chaty nebo o kousíček dál od horní stanice lanovky. Krajina je tady malebná, roztroušené samoty doplňují horská políčka a spousty a spousty borůvek.

na Velkém Stožku

na Velkém Stožku

Jen škoda, že výhledu ze skal kousek pod vrcholem Kyčera/Kiczory (989 m) brání dorůstající les. Ale i tak zde posedím a posvačím - vysuším spacák a stan. V noci sice bylo teplo, ale ráno padla rosa. A zatímco svačím, objeví se kůň. S jezdcem jako z Divokého Západu. A za ním další tři. Deky smotané do ruličky, na sedle zavěšené kožené brašny, na hlavě kovbojský klobouk - jen nějaká ta opakovačka tomu chybí. Tak takhle putovat po horách by se mi taky moc líbilo...

mezi Velkým Stožkem a Kyčerou mezi Velkým Stožkem a Kyčerou

mezi Velkým Stožkem a Kyčerou

kousek nad Bahencem

kousek nad Bahencem

Konečně vycházím z lesa a přede mnou se otevírá panorama Moravskoslezských Beskyd, Jablunkovské vrchoviny, Kysuckých Beskyd a v pozadí hřeben Malé Fatry s nepřehlédnutelným Velkým Rozsutcem. Přede mnou je chata Bahenec a až k ní se lze snadno dostat i případně autem. Ale k turistické chatě má tohle místo dost daleko - je to samozřejmě Wellness Hotel, ale hlavní je, že se zde dá najíst, napít a co je úplně nejlepší - vykoupat v bazénu!!! A to i pro příchozí naprosto zdarma!!! Ale na druhou stranu, návalů se nemusí bát, však on tenhle hřeben zas tak navštěvovaný není :-)

Bahenec Bahenec

Wellness Hotel Bahenec

Pauza se řádně natáhla, ale to by nemělo ničemu vadit. Šlapat celý den v tom horku rozhodně není dobrý nápad.

mezi Bahencem a Bukovcem mezi Bahencem a Bukovcem

mezi Bahencem a Bukovcem

řeka Olza/Olše

řeka Olza/Olše

Scházím dolů do Bukovce, v obchůdku doplňuji zásoby a šlapu dál ochlazujíc se aspoň nanukem. Paní v obchůdku byla neuvěřitelně milá a všímavá a zakoupené broskve mi umyla.

 

Mezi místní turistická "nej" patří nejvýchodnější bod České republiky v katastru Bukovce a nedaleké Trojmezí na Hrčavě, ale ty jsem si prošla na podzim, takže tentokráte je vynechám.

 

Přede mnou je opět stoupání - Gírová, se svými 839 m nadmořské výšky nejvyšší vrchol Jablunkovské vrchoviny. Rozhledu z vrcholu brání mladé smrky, ale fazolová polévka v turistické chatě Gírová nebyla vůbec špatná. Sice to původně vypadalo, že už nic nedostanu, obsluha se omlouvala, že už je po šesté večer kuchyň otevřená jen pro ubytované, ale nakonec se ještě jedna miska polévky našla.

nad Bukovcem

nad Bukovcem

pod Komorovským Grúněm pod Komorovským Grúněm

pod Komorovským Grúněm

chata Gírová

chata Gírová

Možná by nebylo špatné zde v posteli přespat, ale do setmění ještě projdu za příjemné podvečerní teploty kus cesty, takže batoh na záda a jde se dál.

 

V Mostech u Jablunkova opouštím Jablunkovskou vrchovinu a dostávám se do Moravskoslezských Beskyd. Červeně značená stezka stoupající k chatě Skalka připomíná sešlapáním spíše dálnici, ale turisty potkávám jen sporadicky. Nahoru a nahoru a pořád nahoru. Konečně jsem u chaty Skalka, která patří KČT. A jen o kousek dál je chata Severka s možností koupání.

 

Konec 19. a první třetina 20. století byly v Beskydech ve znamení rozvoje turistických spolků a tím, co je nejvíce vidět – výstavbou turistických chat. Oblast Beskyd byla zvláštní tím, že na výstavbě chat se podílely spolky českých, polských, německých i židovských turistů a za blízkou slovenskou hranicí i slovenských. Vznikalo z toho soupeření, které kromě nepříjemností přineslo i výsledek ve větším počtu chat – zejména ve slezské části Beskyd. Rozhodně zde nemusím řešit problém s jídlem a pitím :-)

 

Stihla jsem to tak akorát, tentokráte přespím na sjezdovce...

sjezdovky u chaty Severka

sjezdovky u chaty Severka

 

den třetí, sobota

 

Kostelky - Kamenná chata - Velký Polom - Muřinkový vrch, kaple - Pod Burkovym vrchom - Čuboňov - Malý Polom, sedlo - Polomka - Bílý Kříž - Doroťanka - Konečná - Bobek, cca 25 km

od chaty Severka na Bobek

od chaty Severka na Bobek

Kamenná chata je další z chat na hřebeni. Kdysi tu stával proslulý hotel Tetřev, ale ten roku 1960 vyhořel a ten znovu postavený kvůli restitučním sporům po roce 1989 zchátral natolik, že byl zbourán. Rozhledna Tetřev (944 m) stojí kousek nad chatou na vrcholku s názvem Čerchlaný Beskyd. Stavba byla vystavěna jako vodojem v roce 1924, na přelomu století řádně zchátrala - byla využívána k ustájení domácího zvířectva, ale v roce 2011 prošla kompletní rekonstrukcí a znovu slouží. Jen škoda, že není o pár metrů vyšší, rozhledu brání vzrostlé stromy. Celková výška rozhledny je 10 metrů a vyhlídková plošina je v pouhých 7 metrech. A zapatlaná okna samozřejmě nelze otevřít.

Kamenná chata

Kamenná chata

rozhledna Tetřev

rozhledna Tetřev

Hřeben Velkého a Malého Polomu je zřejmě nejrozsáhlejším v Beskydech. Odděluje Českou a Slovenskou republiku a nejvyšším vrcholem je Velký Polom (1067 m). Po zápisu do vrcholové knihy šlapu zas dál a marně přemýšlím, zda-li už jsem tady někdy byla. Ale spíše ne, u chaty Severka jsme kdysi byli na kole, takže to určitě nebylo po hřebeni, ale z Dolní Lomné.

PR Velký Polom

PR Velký Polom

Velký Polom

vrchol Velký Polom

Severní a západní úbočí vrcholku je chráněno jako přírodní rezervace a chráněna je i jižní, slovenská část. Severním směrem od rezervace Velký Polom se nachází oblast národní přírodní rezervace Mionší, která byla v roce 2005 zpřístupněna veřejnosti. Což je dobře, ale při pohledu na nově obnovené turistické cedulky nezbývá než kroutit hlavou... Prostě jako vždy, když se u nás něco staví z evropských peněz...

Velký Polom

Velký Polom, obnovené turistické značení

Jen škoda, že celý hřeben je zalesněný a téměř bez výhledů a výjimkou není ani Muřinkový vrch (975 m) s kapličkou a pramenem vody. Každopádně je to úžasné místo pro bivak a škoda, že jsem včera večer nedošla až sem. Kdybych se byla bývala neválela u bazénu na Bahenci.... :-)

kaplička pod Muřinkovým vrchem

kaplička pod Muřinkovým vrchem

Chodník traverzuje severní úbočí Burkova vrchu (1032 m), Čuboňov a Malý Polom (1061 m) a nekonečné překonávání rozbahněných míst snad už brzy skončí... A to je vlastně docela sucho... Konečně se dostávám na vyhlídku do údolí Morávky na hřebeni Polomky (983 m) a občas i někoho potkám - většinou se jedná o cyklisty.

výhledy z Polomky výhledy z Polomky

výhledy z Polomky

Ještě se pokochat výhledy na hřebeny Malé Fatry, Javorníků i Beskyd od chaty Baron-Kysuca a rychle sehnat něco k jídlu. Halušky v chate Sůlov budou skvělé... Jen těch lidí je tady nějak moc, nějak jsem odvykla.

kaplička nad Bílým Křížem

kaplička nad Bílým Křížem

Většina popisovaných treků pokračuje z Bílého kříže směrem na Lysou horu, Smrk, Kněhyni a končí na Radhošti, já však mám v plánu se i nadále držet česko-slovenské hranice a doputovat na Bumbálku.

 

Sluníčko peče již od rána, takže se snažím držet spíše ve stínu. Občas to ale moc nejde. Asi bude nejlepší se uklidit přes to největší horko někam pod strom s krásnou vyhlídkou.

před Doroťankou

před Doroťankou

Plácnu sebou pod břízu na loukách s pohledem směrem na Doroťanku, chtělo by to zas nějaký ten bazén... Mockrát propocené triko rychle usychá, ale co, za chvíli jej zase propotím. A zítra má být ještě o nějaký ten stupeň více... Je načase přehodnotit program - namísto pokračování túry raději sjedu k přehradě na Horní Bečvě. Ale mám smůlu, žádný autobus už takhle navečer z Bílé s přípojem k Horní Bečvě nejede a nezbývá mi než šlapat dále po svých - sjedu k přehradě až zítra z Bumbálky.

nad Konečnou nad Konečnou

nad Konečnou

Tím nejhezčím vyhlídkovým bodem z trasy spojující po hraničním hřebeni Konečnou a Bumbálku je Bobek, významný výhledový vrchol tzv. Zadních hor, vysoký 871 m. A právě tohle místo volím k dalšímu bivaku. Slunce zapadá o půl deváté kamsi za Kněhyni a čeká mne další teplá noc, a tak tentokrát ani nestavím stan. Snad mne všechna ta poletující bzučící a občas taky bodající havěť nechá spát.

Bobek Bobek Bobek

Bobek

Rákosníček seděl nad rybníčkem a koukal, až se na hladině objeví první hvězdička, já ležím na louce a koukám přímo do nebe - tou první je Arcturus ze souhvězdí Pastýře, čtvrtá nejjasnější hvězda na obloze (jasnější je jen Slunce, Sírius a Canopus).

 

Pak už přibývá jedna za druhou: tzv. letní trojúhelník - Vega ze souhvězdí Lyry, Deneb v souhvězdí Labutě a Altair v Orlu a následují další, které již ale jménem neznám. Jen názvy souhvězdí doluji někde hluboko v paměti - jako malá jsem chtěla být hvězdářkou :-) Severní koruna, Herkules, Kasiopeja a samozřejmě Velký a Malý vůz. Napříč oblohou se táhne stříbrný pás Mléčné dráhy, ale jen do té doby, než se na východě o půl jedenácté objeví načervenalý Měsíc. Konec divadla, měsíc je v poslední čtvrti a jeho jas přezáří jen ty nejjasnější hvězdy.

Bobek

Bobek

 

den čtvrtý, neděle

Bobek - Hluchanka - Janošec - ch. Kmínek - Smutníky - Masarykova ch. - Bumbálka, cca 9,5 km

z Bobku na Bumbálku

z Bobku na Bumbálku

Jen voda na Bobku chyběla. Sice je v mapách zakreslena z každé strany studánka, ale studýnka směrem na Bílou byla lehce do zelena a plná pulců a z pramene směrem k Bumbálce nekápla tentokrát ani kapka. Teplota v noci rozhodně neklesla pod dvacet a přes den opět vystoupá nad třicet. Už se těším na Horní Bečvu k přehradě.

Bobek

Bobek

Na samotě Dybalka je ve studni voda, ale jeden z místních mne varuje - tahle voda ze studny taky nepatří k pitným zásluhou trativodu. Místní chalupáři si vozí vodu z Ostravy, ale posílá mne k chatě Kmínek. Tam je zřejmě vody dost a dost, dokonce z ní plní koupaliště :-)

Plním PET flašku a přidávám půllitr kofoly. Kopeček nahoru, míjím chatu Sněžná, kopeček dolů, zase jedna samota, kopeček nahoru a přede mnou se otevírá další úžasné panorama Beskydských vrcholů od Kněhyně, přes Smrk, Lysou horu, Bílý kříž, Polomku až k Malému Polomu.

Bobek

Hluchanka

Bobek

chata Kmínek

Na Bumbálce před odjezdem autobusu chvilku po poledni (proč sem vlastně v tak praštěnou dobu jezdí cyklobus??!! přivezl jediného cyklistu??!!) stíhám ještě zaplnit žaludek česnečkou a pak už mne čeká několikahodinové válení se u vody :-) Přece nevyrazím do Brna v tom největším horku - z Rožnova jede vlak s přípojem ve Valašském Meziříčí na Kojetín a Brno v 17:56, takže si válení pořádně užiju.

Bobek

přehrada Horní Bečva