logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Roháče 27.9.-1.10.2013

... dny se krátí a slunce ztrácí sílu hřát ...

 

Letošní astronomický podzim nastal 22. září ve 22 h 44 min, kdy Slunce vstoupilo do znamení Váh a já marně vyhlížím babí léto, čas, který mám nejraději. Jenže co se počasí týče, nikdy není nic jisté. Ba přímo naopak :-) O svatováclavském víkendu se k nám sice rozšíří hřeben vysokého tlaku, ale tlaková výše nebude mít svůj střed nad jihovýchodní Evropou, ale nad Pobaltím. A k nám bude proudit příliv velmi studeného vzduchu od severovýchodu... Bude zima, bude mráz... První výrazná připomínka blížící se zimy...

 

výstup do sedla Zábrať
při výstupu od bývalé Ťatliakovy chaty do sedla Zábrať
zleva Tri kopy, Hrubá kopa, Baníkov, Pachoľa, Spálená, Salatín, Brestová (září 2013)

 

Trošku cítím, že mne chce převálcovat rýma, rozhodně nebudu tentokráte nocovat v autě. Škoda, na Chatě Zverovka se platí za pokoj a 26€ za dvojlůžkový pokoj se společným sociálním zařízením na chodbě je příliš mnoho, ale mailová reakce z Penziónu u Laca v Zuberci je téměř okamžitá - za 10€ budu mít k dispozici pokoj s vlastním sociálním zařízením a plně vybavenou kuchyňku. A podobných nabídek je na stránkách obce více.

 

V pátek se mi daří uvolnit se z práce až o půl třetí odpoledne. Čeká mne 5 hodin jízdy a 320 km s malou rezervou - v penzionu jsem domluvena na osmou večer. Ale stačila jedna havárie v úseku ze Strečna do Vrútek a z pěti hodin je téměř sedm popojížděním na jedničku v několik kilometrů dlouhé koloně. Kdybych to bývala byla tušila, mohla jsem to vzít přes Terchovou :-( Z hřebene Malé Fatry už jsem nezahlédla z Martina do Kraľovan v černočerné tmě vůbec nic :-( Jediné, co cestou nádherně svítilo, byl nádherně osvětlený Oravský hrad. Trošku mne cestou trápila obava, zda-li na mne v penzionu budou čekat, ale byla zbytečná, počkali :-)

 

Roháče jsou jedním z geomorfologických celků Západních Tater a právem se považují za jeho nejkrásnější část. Rozložitou Roháčskou dolinu lemuje věnec nádherných ostrých skalnatých vrcholů, kterým kraluje svou výškou 2178 m majestátní Baníkov. Pozadu v kráse nezůstávají ani ostatní - Ostrý Roháč, Plačlivé, Volovec, Pachoľa, Tri kopy, Hrubá kopa či Salatín, mnohé z nich patří nejvyšší hory celého pohoří a výrazně přesahují 2000 m. Pojmenování dostala tato oblast podle dvojice štíhlých skalnatých vrcholů Plačlivé a Ostrý Roháč, které připomínají čertovy rohy.

 

Ale pozor!!! V Roháčích narazí turista uvyklý pohybu po značených turistických horských chodnících na obtížný terén v rozsahu, který na Slovensku sotva jinde potká. Červeně značená turistická trasa po hlavním hřebeni Roháčů je terén obtížnější, než cokoliv ve Vysokých Tatrách (držíme-li se značených stezek) - je to ta nejobtížnější značená turistická túra na Slovensku. Takže pokud netrpíte závratěmi, vyrážíme :-)

 

Výlet první - Ostrý Roháč a Plačlivé

Není to až tak dlouho, co jsem zde byla naposledy - v podstatě si zopakuji výšlapy ze září 2010. Ale trošku se situace za tři roky změnila. Tehdy se mohlo autem po přístupové cestě Roháčskou dolinou aspoň kousek, dneska se parkuje na obrovském parkovišti u sjezdovky a přibyla zeleně značená zkratka k místu původního parkoviště s bufetem.

 

Pod Spálenou, parkoviště (1030 m) - Adamcuľa (1190 m) - Ťatliakovo jezero (1370 m) - sedlo Zábrať (1656 m)- Rakoň (1876 m)- Volovec/Woloviec (2063 m)- Jamnícke sedlo (1908 m) - Ostrý Roháč (2088 m)- Plačlivé (2125 m) - Smutné sedlo (1963 m) - Pod Roháčskými plesami - Roháčské plesá (1719 m) - Roháčský vodopád (1300 m) - Adamcuľa (1190 m) - Pod Spálenou, parkoviště (1030 m) - cca 8:00 hod. - mapa na www.cykloserver.cz

 

Roháče

 

Je osm hodin ráno, obloha září modře, ale těch lidí... Ale vždyť se to dalo čekat, je sobota, svátek sv. Václava...

 

Konečně mám za sebou tu méně zajímavou část po asfaltu k Ťatliakově chatě (původní chata vyhořela v roce 1963, ale dnes tu stojí jiná a funguje tu bufet), ale docela dost turistů zabočilo směrem na plesa, takže už nešlapu téměř ve štrůdlu. Stoupání do sedla Zábrať je sice prudké, ale na místní poměry krátké a já se mohu kochat výhledy do Roháčské doliny a později ze sedla i na Osobitou a polskou část Západních Tater - na Czerwone Wierchy.

 

výstup do sedla Zábrať
při výstupu od bývalé Ťatliakovy chaty do sedla Zábrať
Smutná dolina a Ostrý Roháč + Plačlivé (září 2013)
výstup do sedla Zábrať
keříčky vřesu v sedle Zábrať (září 2013)
sedlo Zábrať
v sedle Zábrať - nadmořská výška 1656 m (září 2013)
nad  sedlem Zábrať, výhledu dominuje Osobitá
nad sedlem Zábrať, výhledu dominuje Osobitá a Látaná dolina (září 2013)

 

Osobitá, jak už říká i její jméno - název hory pochází od slova „osobitý“ (samostatný, vyčleněný) - vápencová skalnatá hora je izolovaně vysunutá na severozápad od hlavního hřebene a její vrchol nabízí úžasné výhledy. Jenže vrchol je od roku 1974 vyhlášen národní přírodní rezervací a turistům je dnes na vrchol vstup zapovězen. Tak aspoň virtuální rozhled :-)

 

A je tady první vrchol - Rákoň (1876 m), asi nejsnáze dostupný vrchol Roháčů.

 

ze sedla Zábrať na Rákoň
ze sedla Zábrať na Rákoň (září 2013)
na vrcholku Rákoň - cesta pokračuje na Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivé
na vrcholku Rákoň - cesta pokračuje na Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivé, úplně vpravo Smutné sedlo (září 2013)
ze sedla Zábrať na Rákoň
na vrcholku Rákoň (září 2013)

 

Poté mne čeká Volovec (2063 m), důležitá křižovatka turistických cest a poslední plochý a travnatý vrchol dnešního dne. Ale zároveň to vypadá, že Rákoň byl nejen prvním, ale že bude dnes i posledním dnešním vrcholem, ze kterého se rozhlédnu po kraji. Stoupám přímo do mraku a krajina kolem mizí v bílošedivé cloně.

 

 na Volovec
 na Volovec
 na Volovec
stoupání na Volovec (září 2013)

 

Z vlastního vrcholu Volovce nevidím vůbec nic a při sestupu do Jamnického sedla jsem dnes poprvé ráda, že se na hřebeni pohybuje tolik lidí.

 

 z Volovce do Jamnického sedla
z Volovce do Jamnického sedla (září 2013)

 

Mezi cáry mraků se kolem občas dá zahlédnou i něco víc než pár metrů kolem sebe. Z jedné strany mám pod sebou Jamnická plesa, z druhé obrovskou hloubku Roháčské doliny a všude kolem ledovou parádu.

 

Sníh, jíní, jinovatka, ledovka, námraza i náledí - krystaly vody mohou nabývat nejrůznějších tvarů od nejrůznějších typů sněhových vloček přes firnová zrna k ledovým povlakům a rampouchům. Záleží jen na podmínkách a kombinaci prochlazeného povrchu s vlhkým vzdušným prouděním. Ale naštěstí jsem si tentokráte přibalila čepici i rukavice, teplota je pár stupňů pod nulou a sluníčko se ukazuje opravdu jen sporadicky. Ve žlabech na severní straně leží sníh a vše ve výškách nad dva tisíce metrů je pokryto úžasnými bílými krystaly.

 

Chodníčků je tu vyšlapáno několik, těžko říci, který je ten pravý, ale rozhodně neplatí, že pokud budete sledovat červené značky, bude to výstup nejbezpečnější. Na mnoha místech hřebene je to právě naopak :-( Na mnohých exponovaných místech byla trasa vyznačena přímo po hřebeni, přes ty nejtěžší možné partie a přitom o kousek níž je většinou vyšlapán pohodlnější chodníček.

 

z Jamnického sedla na Ostrý Roháč
z Jamnického sedla na Ostrý Roháč
z Jamnického sedla na Ostrý Roháč
z Jamnického sedla na Ostrý Roháč (září 2013)

 

Přede mnou je ta nejtěžší část dnešního výstupu - výstup na dvojvrchol Ostrého Roháče zajištěný několika řetězy.

 

Ostrý Roháč
Ostrý Roháč
Ostrý Roháč
Ostrý Roháč
výstup na Ostrý Roháč z Jamnického sedla (září 2013)
Ostrý Roháč
pohled zpět na Volovec (září 2013)

 

Naštěstí nejsou tyhle řetězy ani skalní plotny pokryté námrazou, zdolat je není až takový problém. Ještě mne čeká jeden řetěz kolmo nahoru z prolákliny mezi vrcholky na vrchol číslo dvě a jsem nahoře.

 

Ostrý Roháč
mezi vrcholky Ostrého Roháče (září 2013)
Ostrý Roháč
nahoru na vyšší západní vrchol (září 2013)
Ostrý Roháč
pohled zpátky na východní vrchol(září 2013)

 

I přes oblohu dnes převážně pokrytou mraky jsou výhledy z Ostrého Roháče parádní. Je čas k obědu, ale raději slezu kousek níž a najdu si nějaké závětrné místečko.

 

Ostrý Roháč
Plačlivé z Ostrého Roháče (září 2013)

 

Další řetěz je úzkým místem, ale s trochou opatrnosti jej zvládne určitě každý.

 

Ostrý Roháč
sestup z Ostrého Roháče směrem na Plačlivé (září 2013)
Ostrý Roháč
pohled zpátky k vrcholu Ostrého Roháče (září 2013)

 

Čeká mne další výstup po úzkém skalnatém hřebínku - přede mnou ční do výše 2125 m Plačlivé, výrazný špičatý vrcholek.

 

Plačlivé
Plačlivé
výstup na Plačlivé (září 2013)
Plačlivé
pohled zpátky na Volovec a Ostrý Roháč (září 2013)

 

Plačlivé bude dnes nejvyšším zdolaným místem - v Smutném sedle (1963 m) opustím hlavní hřeben a jeho druhou polovinu zdolám zítra. A podle předpovědi by mohlo být počasí sice ještě chladnější, ale s více sluníčkem.

 

Plačlivé
Roháčská dolina z Plačlivé (září 2013)
Plačlivé
Volovec a Ostrý Roháč z Plačlivé (září 2013)
Plačlivé
Smutné sedlo a Baníkov z Plačlivé (září 2013)
Plačlivé
Baranec z Plačlivé (září 2013)
Plačlivé
Jakubiná a hřeben Otrhance z Plačlivé (září 2013)

 

S postupujícím odpolednem bych čekala, že se oblačnost začne rozpouštět, ale nic takového se neprojevuje. Škoda.

 

sestup z Plačlivé do Smutného sedla
sestup z Plačlivé do Smutného sedla
sestup z Plačlivé do Smutného sedla
sestup z Plačlivé do Smutného sedla
sestup z Plačlivé do Smutného sedla
sestup z Plačlivé do Smutného sedla
sestup z Plačlivé do Smutného sedla (září 2013)

 

S časem jsem na tom výborně, můžu si dovolit vzít to přes plesa, ale nemám to štěstí, abych si mohla plesa v Roháčské dolině vyfotit v pozdně odpoledním slunečním světle. První a největší Roháčské pleso leží ve výšce 1562 m, Druhé 1650 m, Třetí 1653 a Čtvrté, s hloubkou 8,1 m nejhlubší v nadmořské výšce 1719 m. A navíc jsou tahle místa určitě nejkrásnější na jaře, když to tady kvete.

 

Roháčská plesa
Roháčská plesa
Roháčská plesa
Roháčská plesa (září 2013)

 

Ale teď už mne čeká jen nekonečný sestup dolů. Chtělo by to trekové hůlky, ale ty nedopatřením zůstaly doma :-(

 

Největším a nejznámějším z vodopádů v Západních Tatrách je Roháčský vodopád pod Roháčskými plesy. Odbočka k němu je krátká a stojí za to - ze skalního prahu na svahu Zelené doliny padá vodní masa z výšky 18 m.

 

Roháčský vodopád
Roháčský vodopád
Roháčský vodopád (září 2013)

 

Pak už opět po asfaltu. Proč vlastně přejmenovali Spálenou dolinu na Zelenou dolinu? Na každém rozcestníku zde visí tabulka s upozorněním, ale vysvětlení jsem nikde nenašla. A už se těším do tepla penzionu, včera bylo parádně zatopeno a dole dokonce hořel krb. Ne jako před třemi lety v penzionu Milotín, kdy jsem si musela na spaní přidat spacák z auta :-((

 

 

výlet č. 1 - ze sedla Zábrať do Smutného sedla - Ostrý Roháč a Plačlivé - tato stránka
výlet č. 2 - přes Salatín do Smutného sedla - Skriniarky, Baníkov a Tri kopy
výlet č. 3 - Sivý vrch
výlet č. 4 - Muzeum oravskej dediny a Juráňova dolina

 

copyright Alena