Smrk a Bučací vodopády 14.11.2013

zima je už za dveřmi

 

Tentokrát to není jednoduché a do poslední chvíle váhám, jak si užít den dovolené. Kopečky nebo hory? Volím hory, ale je tady další dilema, Lysá hora nebo pro změnu Smrk? Nakonec mi v rozhodování pomohly krásné fotografie vodopádů Bučacího potoka - ke svačině a termosce s čajem balím i stativ.

 

Charakteristický a rozložitý masiv Smrku je nepřehlédnutelnou dominantou hlavního hřebene Beskyd s typickým dvouvrcholem. Se svou výškou 1276 metrů se řadí jako druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd.

vodopády na Bučacím potoce

vodopády na Bučacím potoce, kaskáda

Díky tomu, že v minulosti stál trochu stranou hospodářských aktivit člověka je dnes ojedinělou ukázkou horské přírody Beskyd. Nechodí sem takové davy turistů jako na Lysou horu na opačné straně údolí Ostravice, na vrcholu není žádná turistická chata a nahoru nevede asfaltka. A nevěřte turistickým mapám - z vrcholu si sice určitě neužijete kruhový rozhled, ale i ten částečný stojí za tu námahu s výstupem :-(

z Ostravice na Smrk

Auto ponechávám na u silničky spojující Ostravici a Horní Čeladnou, u odbočky k osadě Skalka.

nad osadou Skalka

nad osadou Skalka

Mým prvním cílem jsou vodopády na Bučacím potoce. Ten pramení v sedle mezi Smrkem a Malým Smrkem (1173 m) v nadmořské výšce 1100 m na příkrých severních svazích Smrku a podmínky v korytě ovlivnily vývoj peřejí, kaskád a vodopádů, které patří v Beskydech k nejvyšším.

vodopády na Bučacím potoce vodopády na Bučacím potoce

vodopády na Bučacím potoce

Turistická značka k nim nevede - nacházejí se nad lesní cestou mezi rozcestím zvaným Nad Holubčankou a nedalekou chatovou osadou Na Skalce a jsou tvořeny dvěma velkými stupni (spodní 3,6 m a horní 6,4 m) a kaskádou z malých stupňů a peřejemi v nadmořské výšce cca 820 m.

vodopády na Bučacím potoce vodopády na Bučacím potoce

vodopády na Bučacím potoce, spodní stupeň

Přírodní rezervace Bučací potok je jednou z rezervací, která byla v okolí Smrku vyhlášena v roce 2004. Průměrný spád toku je 35° a přístup až k vodopádům není vůbec jednoduchý a při teplotě pod nulou to o to více klouže :-( V tom lepším případě se zamažu či namočím, na ten horší případ raději ani nepomyslet... Na tahle místa v příkrém severním svahu v půli listopadu slunce nedosvítí, takže nebude problém fotit s dlouhým časem, ale škoda, příroda v listopadu barvami už nehýří.

vodopády na Bučacím potoce

vodopády na Bučacím potoce, horní stupeň

U rozcestí Nad Holubčankou se napojuji na červenou, ale ne nadlouho, protože odsud vede na vrchol Smrku zkratka. Přímo kolmo, nahoru a nahoru a nahoru :-(

 

Je pod nulou, ale naštěstí nefouká. Občas se otevřou pohledy na krajinu kolem, ale zároveň začíná být jasné, že slunce a výhled mne nahoře nejspíše nečeká.

Smrk Smrk

z úbočí Smrku směrem na Ondřejník

Smrk

z úbočí Smrku směrem k Lysé hoře

S přibývající výškou teplota klesá a vodní kapky se mění v ledové kuličky a postupně jsou stromy stále více a více pokryté vrstvou námrazy.

Smrk Smrk Smrk

Smrk

Konečně jsem nahoře, na vyhlídkové plošině kousek pod vrcholem.

Smrk

pod vrcholem Smrku, výhledu dominuje Ondřejník

Výhled je pouze na severozápad a dominuje mu Ondřejník (964 m). Západněji je to pak vrchol Kněhyně a Radhošť si nelze zásluhou siluety vysílače splést. Pode mnou jsou Kunčice pod Ondřejníkem, Frýdlant nad Ostravicí a na hranici dohlednosti paneláky, což bude Frýdek-Místek.

 

Ale stačí půlhodinka na svačinu a mám po výhledech :-(

Smrk

pod vrcholem Smrku

Tak se aspoň pokouším fotit námrazu. Ještě dnes se musím smát, jak jsem si "šikovně" nasypala sníh a led za krk z napružené větve :-)

Smrk Smrk

námraza pod vrcholem Smrku

Pokud se chci rozhlédnout směrem na Lysou horu, musím popojít o kousek dál a vyšlapaná pěšinka mne přivádí na další vyhlídkové místo. Škoda, většinu času se výhledy skrývají v mracích.

Smrk

Smrk, další vyhlídkové místo

Přírodní rezervace Smrk je největší rezervací CHKO Beskydy a zahrnuje střední a vrcholovou část hory. Chrání přirozený karpatský les od jedlobučin až po vrcholové horské smrčiny s charakterem pralesa. Šlapu prozkoumat jihozápadní úbočí, protože z té strany se otevírají výhledy na Javorníky a Vsetínské vrchy a třeba se mraky rozeženou.

Smrk Smrk Smrk

Smrk, plochý vrchol

Smrk Smrk

Smrk, výběr z pomníčků

V 70. letech minulého století vlivem průmyslových zplodin z ostravských a třineckých podniků zde začaly odumírat smrky a postupně vznikl tzv. mrtvý les - uschlá torza stromů, která podléhají působení klimatických činitelů. Nyní zde částečně samovolně, částečně s pomocí člověka vzniká nový les. Užívám si aspoň na chvíli sluníčko, ale je nejvyšší čas se vrátit.

Smrk Smrk Smrk

Smrk, nad jihozápadním úbočím

Výhled se trošičku vylepšil, ale již nemá smysl čekat, byl by to opravdu zázrak.

Smrk Smrk Smrk

Smrk, vrchol

V dobách normalizace na vrcholu Smrku vznikly dva pomníčky - zpěváka Johna Lennona (1940-1980) a studenta Jana Palacha (1948-1969). V roce 2004 k nim přibyl kamenný pomníček věnovaný památce hokejisty a hokejového trenéra Ivana Hlinky, ale z něj už zůstalo jen pár kamení.

památník Jana Palacha na Smrku

památník Jana Palacha na Smrku

památník Johna Lennona na Smrku

památník Johna Lennona na Smrku

V sedle Smrk (1150 m) se zřejmě naposledy rozhlédnu kolem sebe, sluníčko už mizí za obzorem a stmívá se hodně rychle a já to mám dolů po červené hodinu. Nesmím se už zdržovat a musím přidat do kroku. Ale po kluzkých kamenech kolem upraveného pramene s názvem Tajemná Řásnovka je nejdůležitější opatrnost. Naštěstí se pěšinka mění v pěšinu a poté se napojuje na lesní cestu.

 

Listopadové dny jsou opravdu krátké, k autu přicházím za tmy, ač hodinky ukazují teprve 17:00 :-( Dorazím zbytek svačiny, pustím topení a za dvě hodiny jsem doma.

 

A nakonec přidám fotografie z archivu, z července 2008 - takové výhledy si lze užít ze Smrku, když vyjde v létě počasí...

Z vrcholu Smrku Z vrcholu Smrku Z vrcholu Smrku

z vrcholu Smrku