Lesnický Slavín 25.1.2014

studánky a pomníčky mezi Bílovicemi a Babicemi nad Svitavou

 

Obrázky na stromech, kříže, památné kameny, smírčí kříže, boží muka, zvoničky a kapličky, zpravidla lemované čtyřmi stromy na vesnicích či při cestách i křižovatkách (dnes už často bývalých), patří neodmyslitelně k naší krajině a naštěstí již minuly časy, kdy byly ničeny. Pomníky a památníky na významných bojištích, pomníčky padlým z první či druhé světové války, pomníčky tragédií na silnicích, vodách či skalách zřejmě ještě dlouho konce mít nebudou. Prakticky všude lze nalézt studánky či prameny - někde se jedná jen o jednoduché úpravy z plochých kamenů, jinde jsou prameny vyzděné a případně vyzdobené obrázkem či nápisem. Často však zarůstají, vysychají, zapadávají listím a jejich voda je pitná jen po převaření.

Památník stromů

Památník stromů

Všechny tyto prvky tvoří paměť krajiny a vypovídají o době a okolnostech, kdy vznikly. Krajina je místo k zastavení. A právě okolí Brna se může pochlubit velkým množstvím památníků, upravených palouků a podchycených a pomníčky okrášlených pramenů - zejména oblast severně od Brna, kraj lesů, vod a strání, tzv. Lesnický Slavín, je evropským unikátem.

 

Je mrazivá lednová sobota, obloha je jak vymetená, teplota spadla na -10°C a krajinu zdobí sněhový poprašek. Auto ponechávám u sokolovny v Bílovicích nad Svitavou a mířím po červené směrem na Babice nad Svitavou.

 

Babice n.S. - kříž Na Nivkách - Slunečná louka - palouk Brněnka - Arboretum Řícmanice - stud. Prosba lesa - Babice n.S. - Větrná propast - Pod Vysokou - Srnčí studánka - Vinohrádky - Konůpkova louka - Součkova studánka - Konůpkova louka - Zlámaný kříž - palouk Brněnka - Slunečná louka - kříž Na Nivkách - Bílovice n.S., cca 15 km

profil

Ostrůvek v Bílovicích nad Svitavou

První zastávkou je ostrůvek na Svitavě s pomníkem padlým I. světové války - byl vystavěn na popud rodáka Rudolfa Těsnohlídka v roce 1915 a stal se prvním pomníkem obětem I. světové války v Evropě.

pomníkem obětem I. světové války Svitava

Ostrůvek v Bílovicích nad Svitavou

Červená značka mne vede mezi domky po schodech vzhůru.

 

Téměř šestimetrový pašijový kříž Na Nivkách se nachází u původní vozové cesty na Řícmanice nad údolím potoka Časnýře. Podle svědectví pamětníků jej v roce 1911 vyřezal bílovický stolař pan Teodor Šenk a k výzdobě použil motivy používané k výzdobě křížů na Slovácku. Z infocedule se lze dozvědět mnohé z jeho historie a také to, že k jeho poslednímu důkladnému zrestaurování došlo v roce 2009, což je důvodem, že kříž vypadá tak dobře.

Kříž Na Nivkách Kříž Na Nivkách

Kříž Na Nivkách

Od jezdeckého areálu Slunečná louka se otevírá pěkný pohled směrem k Brnu - fakt moc pěkné místo pro umístění ranče.

Slunečná louka Slunečná louka

Slunečná louka

Lesní cesta Brněnka mne dovádí na stejnojmenný palouk. Na volném prostranství jsou záměrně ponechány mohutné borovice a modřín a ke zvýraznění estetické působivosti je okraj lemován cizokrajnými dřevinami. Lesní palouky spojují užitečné s krásným - nabízí kvalitní pastvu pro zvěř.

Brněnka Brněnka Brněnka

Brněnka

K Řícmanickému arboretu je to odsud už jen kousek.

 

Památník stromů byl vybudován v roce 1938 - slovy prof. Josefa Opletala "...čekal i les, abychom ho uctili...". Stavba o celkové výšce 7 m je zbudována z betonu, nápisy a kresby jsou vyryty do mírně zaschlé vrstvy bílého cementu a vyplněny černou barvou.

Památník stromů

Památník stromů

Na jižním průčelí je vyryta báseň Jaroslava Vrchlického zhudebněná Antonínem Dykem, profesorem Vysoké školy zemědělské v Brně jako hold Čechů:

Stromy, ti zpěvní věštcové,
jsou plny divů, plny krás.
Ať do stříbra je halí mráz,
ať západ v mlhy nachové,
ať v ptactva písni májové,
ať vichrem se jich lupen třás.
Stromy, ti zpěvní věštcové,
jsou plny divů, plny krás.
Již chápu, naši otcové
proč ctili lípu, habr, vaz,
a věřím, že je v chrámy zas
vyklenou příští věkové.
Stromy, ti zpěvní věštcové
jsou plny divů, plny krás.

Holdem Slovenska jsou slova básníka Pavla Országha Hviezdoslava

Nebyť stromu, nebolo by hôr,
nebyť hôr, nebolo by ani nás.
Pod stromom i pohanova duša okreje.

Hold Podkarpatské Rusi, jehož autorem je Maxmilian Alexandrovič Vološin, ředitel učitelského semináře v Užhorodě:

Derevo jesť bohatstvo i krasa
našoho kraju Podkarpatskoji Rusi

Na severním průčelí památníku jsou vyryta pořekadla různých národů světa jako hold stromům a lesu včetně českého překladu. Uvádím jediný, maďarský: Az erdö zugása örök, mint a tenger moraljása tj. v českém překladu "Věčně šumí lesy a věčně moře hučí."

Památník stromů

Památník stromů

Ale má to to jednu, zato zásadní chybu - památník je umístěn za plotem arboreta :-(

 

Arboretum Řícmanice je veřejnosti přístupné jednou v roce při Dnech otevřených dveří, jež jsou pořádány vždy ve zvolenou sobotu ve druhé polovině měsíce února - nejbližší dne 22. 2. 2014 od 10.00 do 16.00 hodin

 

Je čas zase kousek šlapat. Studánka Prosba lesa byla vybudována v roce 1938 v úžlabině v blízkosti památníku Stromů a myšlenkově na něj navazuje. Památník vzdává hold stromům a lesu, studánka vyzývá k jejich ochraně.

Studánka Prosba lesa

Studánka Prosba lesa

Milý člověče!
Jsem dárcem tepla v tvém krbu
za chladných nocí v zimě a dárcem
přívětivého chládku v žáru letního
slunce. Já jsem dal trámoví tvému
obydlí a desku tvému stolu. Ze mne
je lože,ve kterém spáváš i kleč
tvého rádla. Já jsem dodal topůrko
do tvé sekery a branku do tvého plotu.
Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvé rakve.
Jsem tím, čím pro blahobyt je chléb
a pro krásu kvítko.
Slyš tedy moji prosbu:
Nepustoš mne!

Studánka Prosba lesa Studánka Prosba lesa

Studánka Prosba lesa

Křížím Rosenauerovu lesní cestu a měním modrou za červenou.

Žilůvecký potok Žilůvecký potok

Rosenauerova lesní cesta, Žilůvecký potok

Pod Babickým paloukem, kousek pod současnou asfaltovou silnicí, stojí kamenný klenutý most, po němž vedla od středověku do roku 1897 vozová cesta z Babic do Kanic. Nevede k němu žádná turistická značka, není uváděn v turistických mapách, nenajdete tu žádnou info cedulku, ale rozhodně stojí za krátké zastavení. Půlkruhová klenba s rozpětím tři metry vede přes erozní rýhu, ve které v jarních měsících při tání sněhu nebo při velkých srážkách odtéká voda ze žlebu pod Velkými skalkami.

Babický kamenný most

Babický kamenný most

Ale největší překvapení na mne čeká pod mostem - z klenby visí spousty ledových krápníčků.

Babický kamenný most

Babický kamenný most

Jsem líná obcházet to přes Babice a tak to beru rovnou nahoru žlebem. Naštěstí je bez vody...

přírodní rezervace Čihadlo

přírodní rezervace Čihadlo

Ze skal na hraně tohoto žlebu je nádherný výhled směrem k Babicím a na zalesněné kopce nad údolím Svitavy.

přírodní rezervace Čihadlo

přírodní rezervace Čihadlo, pohled k Babicím

Pěšinka mne dovádí až k poklopu, jedná se pravděpodobně o vstup do Babické jeskyně.

přírodní rezervace Čihadlo, Babická jeskyně

přírodní rezervace Čihadlo, Babická jeskyně

Pokračuji krajem lesa s téměř nulovým převýšením a s výhledy přes plošinu.

Babická náhorní plošina Babická náhorní plošina

Babická náhorní plošina

Jsem v lokalitě Zadní pole a těsně míjím dva ze skalnatých závrtů. Někde tady je hluboko pode mnou ta nejhlubší a nejdelší jeskyně na Babické náhorní plošině, Větrná propast, jeskynní systém vertikálního charakteru o celkové délce 380 metrů - místy s krápníkovou výzdobou a končící malým jezírkem v hloubce 114 metrů.

Zadní pole a Větrná propast Zadní pole a Větrná propast Zadní pole a Větrná propast

Zadní pole a Větrná propast

Větrná propast nezapře své jméno - tady na náhorní plošině fouká a při teplotách pod nulou budu ráda zase zpátky v lesích obrácených směrem k jihu.

 

Zelená mne vede k silnici Babice - Křtiny, v jejíž zatáčce je palouk s rozcestníkem Pod Vysokou a od roku 1959 slepencový kámen Z Babího lomu s černou deskou - památník profesora Josefa Opletala (1863-1953). Právě on stál u zrodu unikátního komplexu památníků, pomníků a studánek - Lesnického Slavína.

památník profesora Josefa Opletala

památník profesora Josefa Opletala

Snažím se zachytit velebnou nádheru stříbrných bukových kmenů, jež své větve vzpínají vysoko k nebi, ale ta krása se musí vidět na vlastní oči.

lesy na Babické náhorní plošině lesy na Babické náhorní plošině

lesy na Babické náhorní plošině

Srnčí studánka s obrázkem srnce v říji ženoucím se za srnou při silnici Kanice - Babice je z roku 1937. Studánka je v krasovém území a její pramen velmi kolísá a občas se i ztrácí. Dneska natéká jen zespodu, a když tak vzpomínám, tekla při mých návštěvách z trubky silným proudem snad jen jednou :-( A že je krasová lze dovodit i z toho, že zde není vůbec žádný led.

Srnčí studánka Srnčí studánka

Srnčí studánka

Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít,
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.

Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.

Josef Václav Sládek, Lesní studánka

A jsem zpátky na lesní cestě Brněnka.

Palouk při silnici Kanice-Babice

palouk při silnici Kanice-Babice

Přede mnou je Konůpkova louka, další z palouků. Na jeho okraji, v místě zvaném U obrázku, už zase obrázek včetně informační cedulky je.

U obrázku

U obrázku

Konůpkova louka

Konůpkova louka

Z Konůpkovy louky je nejkratší cesta k Součkově studánce - ještě jsem u ní nikdy nebyla, takže vůbec netuším, co mne čeká. Ale vědět to, tak k ní nejdu :-(

 

Bedřich Souček, lesní hajný (*1.11.1905, †18.4.1995) po celá léta svého aktivního života pracoval ve Školním lesním podniku Masarykův les a věnoval se své velké lásce – pěstování exotických dřevin. Tyto stromy jsou na různých místech naší republiky – v Mariánských Lázních, Buchlovicích a jinde, ale hlavně byly soustředěny v Kanické části polesí Bílovice nad Rosenauerovou silnicí. Při práci hojně využíval k zalévání exotů studánku, která je po něm pojmenována Součkovou.

Součkova studánka

Součkova studánka

Studánka je bez nápisu, není stavebně upravena a rozhodně nedoporučuji tuhle vodu pít. Původně tuto studánku chtěli upravit k výročí jeho 100. narozenin, ale zvítězil návrh postavit mu pomníček – a tak 1. 11. 2005 byl slavnostně nad „Rozenárkou“ odhalen pomník, navždy upomínající na občana Řícmanic Bedřicha Součka.

 

Na rozcestí U křížku nestojí křížek, ale pořádný kříž - měří 6 m a váží 143 kg. Informační cedulka vysvětluje historii tohoto kříže na staré poutní cestě ze Zábrdovického kláštera do Křtin.

Zlámaný kříž Zlámaný kříž

Zlámaný kříž

Ale než zamířím k domovu, čeká mne ještě jeden úkol - výměna logbooku v mé keši s názvem Památník umučených lesníků v kopci nad Adamovem.

Památník padlých, popravených a umučených lesníků Památník padlých, popravených a umučených lesníků

Památník padlých, popravených a umučených lesníků (leden 2014)

Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939 až 1945 byl zbudován ve stráni nad Adamovem uprostřed trojúhelníku lesních cest. Vysoko nad ním stojí rozhledna Alexandrovka, pod ním se otevírá pohled na zalesněné údolí Svitavy. Byl zbudován v roce 1946 a není to žádný drobeček - celková výška památníku ve tvaru náhrobku je něco přes 7 metrů. Na západní straně upoutá obraz Krista v nadživotní velikosti, zobrazený podle slavné Thorwaldsenovy sochy ve Frue Kirke v Kodani, jako symbolu utrpení těla a vítězství ducha.

 

Východní strana je poseta jmény ve dvou sloupcích s daty narození a úmrtí. Téměř 100 jmen...

 

Stmívá se rychle a poslední snímky mohly vzniknout jen za pomoci blesku.

Slučí studánka Slučí studánka

Slučí studánka