logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Brno, Botanická zahrada PřF MU 17.9.2014

kaktusy, sukulenty, ale hlavně martináči

 

Na letošní výstavě sukulentů v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity čeká návštěvníky kromě sukulentů, kaktusů, tilandsií a dalších exotických rostlin také neobvyklé překvapení – kukly a živí jedinci jednoho z největších motýlů na světě, martináče Attacus atlas.

 

Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč atlas (září 2014)

 

Jeho domovem je jihovýchodní Asie a Indonésie a patří k nočním motýlům, obecně nazývaných můry. Samice je větší než sameček a její křídla jsou i širší - s rozpětím křídel 25 - 30 cm je motýlem s největší plochou křídel (až 400 cm2).

 

Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč atlas (září 2014)

 

Typickým znakem martináčů jsou nápadné, pestře zbarvené skvrny na křídlech, které napodobují oči velkého zvířete. Barva křídel je žlutohnědá, hnědá až červenohnědá a oka jsou černě lemovaná a uvnitř průhledná. Atlas má poměrně krátký život, cca 10-14 dní. Potravu nepřijímá, protože nemá vyvinuté trávicí ústrojí.

 

Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč atlas (září 2014)

 

Je to snadno chovatelný druh a od pradávna jsou atlasové v Indii chováni jako konkurence bource morušového pro tzv. nepravé hedvábí, hnědé a jakoby vlněné. Jsou aktivní především v noci, takže není problém si je ve skleníku pořádně prohlédnout z bezprostřední blízkosti - kukly jsou zavěšené hned vedle cestičky.

 

Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč Attacus atlas
Botanická zahrada PřF MU, martináč atlas (září 2014)

 

V současné době má zahrada 1 100 m2 skleníků tropických rostlin, kapradin a cykasů, subtropických rostlin - palem, kaktusů a jiných sukulentů či bromélií a venkovní plocha měří asi 1,5 ha. V tropickém skleníku upoutá pozornost poměrně velký bazén s obřím tropickým leknínem. Největší leknín světa – viktorie královská (Victoria amazonica), je rostlina spojená se jménem českého cestovatele a botanika Tadeáše Haenkeho, který ji objevil r. 1801 na bolivijské řece Mamoré. Má velké listy o průměru tři metry plovoucí ve velkých jezerech jižní Ameriky a v létě vykvétá večer krásnými bílými květy, které ale za dva dny zvadnou.

 

Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU (září 2014)

 

A samozřejmě jsem si vyfotila nějaké ty sukulenty či kaktusy :-)

 

Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU (září 2014)

 

Ještě dva snímky z tropického skleníku, kde byla samozřejmě vlhkost a teplota opravdu odpovídající tropům :-)

 

Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU (září 2014)

 

Venku bylo rozhodně mnohem příjemněji. Jen ta všudypřítomná červená připomínala, že je tady podzim.

 

Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU
Botanická zahrada PřF MU (září 2014)

 

 

 

 

 

 

copyright Alena