Čachtický hrad 25.4.2015
na kole na pomezí Malých a Bílých Karpat
Zjara roku 2005 jsme na kole projeli oblast Myjavy a Staré Turé včetně zřícenin hradu Branč a Čachtického hradu a byl to úžasný výlet nádhernou krajinou bez turistů. Chci se do tohoto kraje zase po letech vrátit - a bonbónkem bude Čachtický hrad znovu otevřený pro veřejnost po rekonstrukci :-)
Čachtický hrad
Autem, na kole nebo pěšky? Knížka Daniela Kollára "Najkrajšie pešie prechody" má malokarpatský přechod přes Čachtické Karpaty zařazen jako první - s výchozím bodem v Novém Meste nad Váhom přes Drapliak, Višňovskou dolinu, Čachtický hrad na Veľký Plešivec do Vrbového, ale jak to zařídit s dopravou?? Přechod nepřipadá v úvahu :-( Takže raději autem cca 100 km a kolo naskládat do zavazadlového prostoru?? Nebo využít vlak?? Spojení Brno - Kyjov - Veselí n/M - Velká n/V - Vrbovce - Myjava - Stará Turá - Čachtice - Nové Mesto n/V využít lze, spojů jezdí v sobotu docela dost, ale ČD to spočítá jako zahraniční jízdenku a dostanete se v e-shopu pro trasu Brno - Myjava na cenu 279Kč + 3€ za kolo. Zpáteční násobeno dvakrát... To je nějaký špatný vtip...
Ale pak jsem objevila variantu, které se mi ani věřit nechtělo, ale opravdu to přesně tak fungovalo. Od 1. března 2014 se lze až do Myjavy dostat na integrovanou jízdenku IDS JMK. S jízdenkou pro všechny zóny nebo zcela nejvýhodněji s univerzální jízdenkou za 12 polí v ceně 78Kč s platností 180 minut a s celodenní jízdenkou pro kolo za 70 Kč. Což dělá za cestu tam i zpátky pouhopouhých 78+78+70=226Kč.
Jen kdyby nebylo těch přestupů. Poprvé přehazuji kolo z vlaku do vlaku ve Veselí, podruhé ve stanici Vrbovce - žádný vlak tudy nejezdí bez přestupů :-(
Vrbovce, žst
A přitom tudy kdysi jezdily i rychlíky - kdysi tudy dokonce jezdila i exotická Mamaia z Prahy do rumunské Mangalie. Ani věřit se tomu nechce, když se člověk kodrcá tím nejobyčejnějším motoráčkem nádhernou krajinou podhůří Bílých Karpat.
Trať Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom v délce 67,5 km se budovala v letech 1923 až 1929 jako jedna z důležitých spojnic mezi Moravou a Slovenskem, protože po vzniku samostatného Československa bylo nutné přebudovat železniční síť směrem na střední Slovensko a až na Podkarpatskou Rus.
A není to trať jen tak ledajaká, je to přímo stavební klenot zasazený do krásného horského prostředí - na trati se nachází pět velkých viaduktů - Lipovský, Devánsky, Myjavský, Papradský a Lipovecký, z nichž nejdelší je Papradský - jeho délka je 254 m a výška 27 m. K největším dílům patří i kilometrový zářez za Javorníkem hluboký až 13 m, ale největší technickou výzvou byly rozhodně tunely - jsou zde tři: Generála M.R.Štefánika, Poriadsky a Čachtický.
Tunel Generála M.R.Štefánika (v letech 1952-1990 se jmenoval samozřejmě jinak - Pod Poľanou) pod hřebenem Poľany (580 m) má délku 2421 m a v době svého vzniku představoval jedno z největších technických děl republiky a do roku 1931 byl nejdelším tunelem ČSD. Je to tunel vrcholový - první třetina mírně do kopce, zbývající dvě třetiny z kopce a právě v tunelu dosahuje trať nejvyšší nadmořské výšky (401 m), přičemž nadmořská výška Veselí n/M je 181 m a Nového Mesta n/V 184 m. Nejvyšší výška nadloží činí asi 170 m a průjezd takhle dlouhým tunelem motoráčkem je opravdu zážitek.
profil trati, zdroj: Stavba jednokolejné hlavní dráhy Veselí nad Moravou – Myjava – Nové Mesto nad Váhom. Ministerstvo železnic, Praha 1927
Já budu vystupovat v Myjavě a pokračovat směrem na Čachtice už budu po svých, ale koleje této trati ještě několikrát zkřížím.
Myjava, žst
Myjava (žst) - Poriadie - Paprad - Drgoňova dolina - Dubnik I. + II. - Stará Turá - Vaďovce - Višňové - Čachtice - Čachtický hrad - Čachtice - Višňové - Vaďovce - Stará Turá - Topolecká - Nárcie - Horná Hlavina - Kubíkův vrch - Nová Lhota - Velká nad Veličkou (žst), celkem cca 85 km
A takhle vypadal můj profil:
Opouštím nádraží v Myjavě a přede mnou je první stoupání - po červeně značené cyklotrase s názvem Kopaničiarska cyklomagistrála.
nad Myjavou, na kopci úplně vpravo stojí zřícenina hradu Branč
Oblasti jihovýchodních svahů Bílých Karpat se říká kopanice a nevelké osady často nesou příjmení rodiny, která v nich kdysi žila. Obyvatelé se většinou živili chovem dobytka a zemědělstvím, v zimě pletli košíky či vyráběli ze dřeva vařečky. Na pár záhonů brambor navazoval ovocný sad a mnohé z usedlostí se stále ukrývají pod mohutnou korunou vzrostlé lípy či ořechu, ale o rozvoj současných kopanic se až na výjimky dnes starají chalupáři.
nad Myjavou směrem k Veľké Javorině
Papradský viadukt
Ale do slova a do písmene zde platí známé cyklistické pravidlo: čím nižší nadmořská výška kopců, tím strmější silnice na ně vedou. Nahoru, dolů, nahoru, dolů a zase nahoru - tak takhle to nepůjde, je potřeba se pořádně zahledět do mapy a vymyslet trasu podél potoka :-(
Drgoňova dolina
Vodní nádrž Dubník II. je rájem rybářů s bahnitým dnem.
Dubník II.
všechno kolem kvete
Zato nádrž Dubník I. s ostrůvkem uprostřed je využívána především k rekreaci s upravenou pláží a půjčovnou loděk.
Dubník I.
Ze Staré Turé se silnička konečně drží potoka, ale téměř letní pohodu trošku kazí protivítr - zpátky to bude rozhodně mnohem lepší :-)
Vaďovce
Cíl už je téměř na dosah ruky - jen co objedu ten kopec, protože z této strany, z Višňového, vede nahoru kamenitá strmá pěšina pro pěší, ale z Čachtic zpevněná, převážně asfaltová, cesta.
Čachtický hrad nad Višňovým
Potok Jablonka se výrazným obloukem hluboko zařezává do masívu Čachtických Karpat, nejsevernějšího cípu Malých Karpat. Souběžně se silničkou vede železnice - nejprve překonává potok viaduktem a posléze mizí v tunelu - Čachtický tunel přes východní výběžek svahu Kočiš měří na délku jen 250 m a k portálu směrem na Višňové se lze snadno dostat od silnice.
údolí Jablonky
Jako každý správný hrad je Čachtický hrad postavený na pořádném kopci. Vytlačit kolo k pokladně dalo docela zabrat. škoda, že kromě vstupenek neprodávají taky něco k pití :-(
Čachtice
Čachtický hrad, původně pohraniční hrad strážící přechod z údolí Myjavy na Pováží, byl založen v první polovině 13. století a později mnohokrát rozšiřován a opravován. Jádru původního hradu dominovala pětiboká obytná věž postavená na nejvyšším místě bradla.
Čachtický hrad
Novověké dějiny hradu smutně proslavila Alžběta Báthoryová, která se narodila v roce 1560. Jako vdova po Františku Nádašdym, velkém, ale krutém vojevůdci, zdědila hrad i panství v roce 1604 - nežila na hradě, ale v pohodlném paláci v dnešní obci Čachtice. Podle archívních pramenů se za pomocí služebnictva dopustila týrání a vražd stovek nevinných lidí a zločiny uskutečňovala na vícerých místech a taky na hradě, kde byla později vězněna a kde v roce 1614 zemřela. Říká se, že se koupala v krvi mladých dívek a agresívní stránku její povahy zřejmě způsobila degenerace mozku v souvislosti se sňatky mezi příbuznými.
Čachtický hrad
V červenci 1708, kdy hrad obléhala vojska Františka II. Rákocziho byl hrad vypleněn a vypálen a pak už jen chátral. V současnosti je majitelem hradu obec Čachtice a v letech 2012-2014 byl hrad staticky zabezpečen a archeologicky prozkoumán. Když porovnám fotografie z roku 2005, je to úplně jiné místo.
Čachtický hrad
Dolů to jde mnohem rychleji :-) A s větrem v zádech taky :-) Po pohledu na hodinky a do mapy musím vymyslet další postup. Základním omezením je jízdní řád, poslední vlak s přípojem do Brna z Myjavy odjíždí v 18:15 s přípojem ve Velké n/Veličkou v 18:39 resp. úplně poslední vlak z Velké n.Veličkou odjíždí 20:39. Je krásný den, pojedu do Velké n.Veličkou a vezmu to přímo přes hřeben Bílých Karpat, ne oklikou přes Myjavu.
Čachtický hrad nad obcí Višňové je odpoledne lépe orientován vůči slunci
po modré nad Vaďovce
nad obcí Vaďovce - na obzoru hřeben Bílých Karpat
nad obcí Vaďovce - křížení s železnicí
Nad Starou Turou se tyčí nejvyšší vrchol Bílých Karpat - Veľká Javorina s nadmořskou výškou 970 m. Ale tak vysoko šlapat nemusím - silnička do sedla mezi Kubíkovým a Šibenickým vrchem nad Novou Lhotou má své maximum v nadmořské výšce 690 m.
Stará Turá, náměstí
za Topoleckou
Během SNP se staroturianské kopanice staly významným střediskem partyzánského hnutí. K nejznámějším památníkům z odboje zřejmě patří ten v místě vypálené osady Nárcie - šest symbolických základů domů s kamennými pomníčky s tabulkami a jmény těch, kdo v domech bydleli, připomíná trpké osudy obyvatel, kteří museli opustit své domovy. Pravděpodobně devět partyzánů, jejichž jména a národnosti skončily někde v seznamech nezvěstných a již se je zřejmě nikdy nedozvíme, zde bylo 5.3.1945 zaživa upáleno zároveň s vypálením celé osady za napomáhání partyzánům.
Nárcie
Na ceduli je azbukou a slovensky
NA TOMTO MIESTE BOLO POČAS SLOVENSKÉHO
NÁRODNÉHO POVSTANIA V R. 1945 NEMECKÝMI
VOTRELCAMI ZA ŽIVA UPÁLENÝCH DEVÄŤ
PARTIZÁNOV Z II. STALINOVEJ PARTIZÁNSKEJ
BRIGÁDY.
ZA KRAJŠÍ ŽIVOT POLOŽILI TU SVOJE
ŽIVOTY SLOVÁCI, RUSI A POLIACI.
KTO PADNE ZA VLASŤ NEZOMIERA.
BOTEV.
Nárcie
Následuje nejprudší stoupání k hájovně v Hlavině. Škoda jen, že výhledy se nabízejí jen z několika málo míst - po většinu cesty mne obklopuje vysoký les.
mezi Nárcie a Hlavinou
Nad Hornou Hlavinou už šlapu po silnici, která měla spojovat Novou Lhotu se Starou Turou a stavěla se na sklonku 80. let 20. století kvůli snadnější dopravě pracovních sil ze Slovenska do textilní továrny Kordárna ve Velké nad Veličkou. Právě její široké těleso, vinoucí se přes lesy v nadmořských výškách 600–700 metrů, se využívá v zimě jako ideální běžkařský terén a stopa se tady i strojově upravuje.
směr Kubíkův vrch
Vyšší nadmořská výška je znát, tady se ještě všechno nezelená.
na česko-slovenské hranici
Mám čas chvilku posedět a pokochat se výhledy - vlak z Velké s odjezdem 18:39 naprosto v pohodě stihnu, protože teď už pojedu jenom dolů (samozřejmě s výjimkou výjezdu k nádraží).
nalevo kopec Háj nad Velkou n/Veličkou
nevyužitá silnice na Novou Lhotu
pod sjezdovkou nad Novou Lhotou
Nová Lhota
Petruchovy Mlýny
zadem mezi Javorníkem a Velkou
Velká nad Veličkou, kostel
Velká nad Veličkou při výjezdu k nádraží
Velká nad Veličkou, malované nádraží - celá trať byla opatřena jednotnými nádražními budovami s motivy vycházejícími z lidové architektury
Říká se, že Regionova je nejhorším v současné době vyráběným vlakem a největším omylem české železnice. Nevím - pro mne jsou zásluhou nízkopodlažního nastupování žlutozelené soupravy těmi nejoblíbenějšími. Kvůli tomu jsem ochotna přežít i sloupky kolem oken uprostřed výhledu :-( A až po dnešním gůglení už vím, proč tam ty sloupky jsou - to nejsou nové vlaky, ale jen nově oplechované původní s větším rozestupem mezi sedačkami :-(
Regionova