Mikulov a okolí 19.4.2015

toulky s trochou historie

 

Jen málo měst nabízí z pohledu architektury, historie i přírodních krás takovou hromadu zajímavostí jako Mikulov, město na jižním okraji Pavlovských vrchů nad hlavní silnicí spojující Brno a Vídeň na dohled od rakouské hranice.

Mikulov, Svatý kopeček

Mikulov ze Svatého kopečku

Mikulov (německy Nikolsburg) vznikl na počátku 12. století. Od konce 13. do konce 16. století byl v držení Liechtensteinů, poté patřil až do 19. století Dietrichsteinům. Od začátku 14. století zde žila nejvýznamnější židovská komunita na Moravě, od počátku 16. století sem přicházejí habáni - setkáním kultury katolické, židovské a novokřtěnské (habánské) vzniká velké množství jedinečných památek.

 

Mé putování začíná na náměstí - rohový měšťanský renesanční dům je bohatě zdoben sgrafity s psaníčkovými motivy a výjevy ze Starého zákona.

Mikulov, náměstí

náměstí a dům se sgrafity

Mohutný barokní zámek na skalnatém kopci zvaném Zámecký vrch je v rovinaté krajině nepřehlédnutelnou dominantou - zámek byl po staletí sídlem proslulých rodin Liechtensteinů a Dietrichsteinů a dnes slouží jako muzeum.

Mikulov, zámek Mikulov, zámek Mikulov, zámek

zámek

Dominantou přednádvoří je kamenná věž s břitem

Mikulov, zámek

zámek, zadní pohled na věž s břitem

V rámci zámecké prohlídky se lze podívat i do sklepů - obrovský vinný sud z roku 1643 s kapacitou 101400 litrů patří k největším v Evropě. Sud měří na délku 621 cm, průměr hlavy je 447 cm, průměr přes střed neboli břicho 524 cm.

Mikulov, zámek

zámek od Svatého kopečku

Svatý kopeček (363 m), původním názvem Tanzberg, je nejvýraznější přírodní dominantou Mikulova a křížová cesta nad Mikulovem je vůbec nejstarší křížovou cestou v českých zemích. Iniciátorem výstavby křížové cesty na vrchu zvaném od té doby Svatý kopeček tehdejší majitel mikulovského panství olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina (1570–1636).

Mikulov, Svatý kopeček

Svatý kopeček

Dnešních 14 kapliček křížové cesty pochází ze dvou různých období – jedna polovina je z původního souboru staveb z doby kolem roku 1630, druhá polovina je z druhé poloviny18. století.

 

Již při výstupu se můžete kochat výhledy na město.

Mikulov od první kapličky

Mikulov od první kapličky

A všechno tady v půli dubna kvete.

Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček

při výstupu na Svatý kopeček

Východní svahy jsou porostlé křovinami s dominantním hlohem a svahy, které jsou orientované jižně a jihovýchodně jsou typické pestrým složením vegetace typické pro skalní stepi, teplé a suché biotopy. Fialové či žluté kosatce nízké zde kvetou na jaře v nádherných kobercích (díky za tip Květo). A taky zde roste žlutý kosatec písečný - doba květu je prý krátká, každému květu je zpravidla určen jen jediný den (díky za upřesnění Magdaléně).

Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček

při výstupu na Svatý kopeček

Křížová cesta je symbolickým ztvárněním utrpení Ježíše Krista při jeho cestě pod křížem, vedoucí ulicemi Jeruzaléma až na návrší zvané Golgota (Kalvárie), kde byl podle tradice ukřižován. Vzdálenost Jeruzaléma a skutečnost, že celá Svatá země byla od 7. století součástí arabské a později turecké sféry vlivu (s přestávkou v období křižáckých válek), vyvolala v Evropě snahu po napodobení jeruzalémské cesty s cestami lemovanými kapličkami či sousošími představujícími jednotlivá zastavení, nebo později, od 17. století, i v interiérech kostelů v podobě obrazů, reliéfů či plastik.

Mikulov, Svatý kopeček Mikulov, Svatý kopeček

při výstupu na Svatý kopeček

A jsem nahoře. Nádhera...

Mikulov, samostatně stojící zvonice – kampanila

samostatně stojící zvonice – kampanila

Mikulov, kaple zasvěcená ochránci před morovou nákazou sv. Šebestiánovi Mikulov, kaple zasvěcená ochránci před morovou nákazou sv. Šebestiánovi

kaple zasvěcená ochránci před morovou nákazou sv. Šebestiánovi

Počasí je opravdu ukázkově jarní.

Mikulov ze Svatého kopečku Mikulov ze Svatého kopečku

Mikulov ze Svatého kopečku

Ke kapli Božího hrobu je to ještě kousek po vrcholu.

Mikulov, Kaple Božího hrobu zaklenutá kopulí Mikulov, Kaple Božího hrobu zaklenutá kopulí

Kaple Božího hrobu zaklenutá kopulí

Mikulov, na Svatém kopečku Mikulov, na Svatém kopečku

na Svatém kopečku

Mikulov od čtrnácté kapličky Mikulov od čtrnácté kapličky

Mikulov a Pálava od čtrnácté kapličky

Ještě jeden pohled zpátky, než mne pěšina zavede do lesa a poté nad východní svah.

Svatý kopeček od čtrnácté kapličky

Svatý kopeček od čtrnácté kapličky

Vinice všude, kam se člověk podívá. Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko již Římané, jejichž legie tábořily v místech dnešního vodního díla Nové Mlýny a Mikulov se postupně stal díky výborným viničním polohám významným vinařským střediskem. Ale já mám nejradši víno v bobulích :-)

východní svahy Svatého kopečku

východní svahy Svatého kopečku

Ještě v polovině 20. století stál na místě dnešního zatopeného lomu u Mariánského mlýna vápencový kopec zvaný Janičův vrch, vypínající se do výšky 322 m. Pak se zde s přestávkami až do roku 2004 těžil vápenec, což vedlo ke snížení kopce až na dnešní úroveň 249 m.

Mikulov, Mariánský mlýn

lom u Mariánského mlýna

Voda je zde průzračně čistá a není to stín, to mělčina skokem přechází ve velkou hloubku :-)

Mikulov, Mariánský mlýn Mikulov, Mariánský mlýn

lom u Mariánského mlýna

Vracím se k Mikulovu mezi vinicemi a mohu si tak prohlédnout siluetu Svatého kopečku z pro mne netradiční strany.

pod Svatým kopečkem

pod Svatým kopečkem

V červenci 2008 jsme zásluhou geocachingu objevili místo se specifickým kouzlem - zapomenutý hřbitůvek kousek od hranic s Rakouskem. Ale čeká mne překvapení, zarostlý hřbitůvek se dočkal obnovy a dokonce vás k němu nasměrují tabulky.

 

Na pruském vojenském hřbitově z roku 1866 jsou pohřbeni pruští vojáci, kteří v roce 1866 po vítězném tažení proti Rakousku obsadili Mikulov a zemřeli zde na choleru. Nejvýznamnější památkou je mohutný centrální litinový kříž s jetelovým ukončením ramen stojící na žulovém podstavci s nápisem: HIER RUHEN IN GOTT 209 PREUSSISCHE KRIEGER. SIE STARBEN GETREU IHREM EIDE, FÜR KÖNIG UND VATERLAND MDCCCLXVI (volný překlad: Zde odpočívá v pánu 209 pruských bojovníků, zemřeli věrni své přísaze pro krále a vlast 1866)

Mikulov, pruský hřbitov

pruský hřbitov

Československé předválečné opevnění se budovalo od roku 1936 i na rakouské hranici - na jeden z nejjednodušších typů tzv. lehkého opevnění jsem narazila ve vinici nad pruským hřbitovem.

Mikulov, řopík

jeden z řopíků

Byl krásně vyhřátý sluníčkem - ideální místo k odpočinku :-) Nebo k fotopauze, protože je tady spousta zlatohlávků :-)

Mikulov Mikulov Mikulov

Mikulov

Vracím se zpátky do města - podle polohy slunce už je ten nejlepší čas na návštěvu židovského hřbitova v rámci otevírací doby.

 

Počátky mikulovské židovské obce můžeme doložit do doby po roce 1421, když byli Židé vypovězeni vévodou Albrechtem V. Habsburským z Vídně a Dolních Rakous a část z nich nalezla útočiště v blízkém Mikulově. Další příliv nastal po vyhnání Židů z moravských královských měst, především Brna a Znojma. Postupně se mikulovská obec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě a sem také byla po svém vzniku před polovinou 16. století umístěna instituce moravského zemského rabína, který v Mikulově sídlil do roku 1851.

 

I přes rozsáhlé demolice se zachovala řada domů původních židovských obyvatel, pocházejících již z poloviny 16. století, z doby výstavby prvních kamenných domů. Po trase naučné stezky si lze prohlédnout několik významných budov, synagogu, židovskou obřadní lázeň (mikve), ale především židovský hřbitov.

 

Mikulovský židovský hřbitov patří k největším u nás. Byl založen v polovině 15. století shodně se vznikem židovské obce v Mikulově. Ze zhruba 4 000 náhrobků je nejstarší dochovaný čitelný kámen z roku 1605. Celý hřbitov je obehnán masivní ohradní zdí z bílého vápence a červených cihel, která v některých místech dosahuje výšky 6–8 m.

 

Projdete brankou a dýchne na vás magické kouzlo dávných časů. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň, postavená r. 1898 arch. Maxem Fleischerem - zde vám prodají vstupenku a můžete si prohlédnout výstavu z dějin mikulovských Židů a ghetta či pohřebnictví v judaismu.

Mikulov, židovský hřbitov

židovský hřbitov

Náhrobky se nacházejí téměř po celé ploše hřbitova a tvoří nepravidelné řady orientované převážně východo-západním směrem. Jejich nápisy směřují většinou k jihu. Další řady hrobů z nejstarší doby se táhnou podél východní stěny hřbitova a návrší při vstupu na hřbitov zabírá dětské pohřebiště.

Mikulov, židovský hřbitov Mikulov, židovský hřbitov

židovský hřbitov

Nejstarší náhrobky z počátku 17. století se nacházejí v centrální vyvýšené části na tzv. rabínském vršku. Je zde asi 80 náhrobků v několika hustých řadách - patří celé řadě moravských zemských a místních rabínů a příslušníkům nejbohatších mikulovských rodin.

Mikulov, židovský hřbitov Mikulov, židovský hřbitov

židovský hřbitov

V nejnavštěvovanějším hrobě odpočívá rabín Mordechaj ben Abraham Benet (1753-1829). Snadno jej naleznete, dovede vás k němu cedulka :-)

Mikulov, židovský hřbitov

židovský hřbitov

Ale i bez znalosti hebrejštiny jej nelze přehlédnout, protože je obložen kameny a lístečky s prosbami (kámen je symbolem vzpomínky, zůstane na hrobě věčně a zároveň je i připomínkou dob dávných, kdy se na hroby v písku vršily kameny, aby těla nevyhrabala zvěř - kvůli myšlence zmrtvýchvstání).

Na židovském náhrobku nebývá vytesáno jen jméno pochovaného, případně jeho datum narození a úmrtí, ale dočteme se tam i o jeho životě. Podle délky epitafu můžeme odhadnout i to, jak byla daná osoba významná a bohatá - tento je opravdu dlouhý, jeho překlad jsem objevila na stránkách www.zanikleobce.cz.

Mikulov, židovský hřbitov, Mordechaj ben Abraham Benet

Mordechaj ben Abraham Benet

K základnímu charakteristickému oděvu ortodoxního Žida patří černý kabát tzv.kaftan, klobouk a pod ním ještě malá čepička zvaná kipa, či jarmulka, bílá košile se nosí bez vázanky apod. Zvláštní je také úprava vlasů v tzv.pejzy a dlouhé vousy. Ale ten, kterého jsem viděla při modlitbě u hrobu rabína já, měl jen typický klobouk.

Mikulov, židovský hřbitov, Mordechaj ben Abraham Benet

Mordechaj ben Abraham Benet

Ještě dva rabínské hroby se mi podařilo identifikovat - v tomto je pohřben Šemuel Šmelke Horovic (1726-1778), první (a současně poslední) chasid, který byl v našich zemích zvolen do úřadu rabína.

Mikulov, židovský hřbitov, Šemuel Šmelke Horovic

Šemuel Šmelke Horovic

Rabín Menachem Mendl ben Abraham Krochmal byl rodákem z polského Krakova, kde se narodil v r.1600. Moravským zemským rabínem byl v letech 1648-1661, kdy v Mikulově zemřel.

Mikulov, židovský hřbitov, Menachem Mendl ben Abraham Krochmal

Menachem Mendl ben Abraham Krochmal

Nejzajímavější náhrobky pocházejí ze 17. století. Jsou to obdélné či čtvercové stély s dvojicí pilastrů lemujících nápis a se segmentovým či trojúhelníkovým završením a náročnou plastickou výzdobou. Na náhrobcích z 18. století se často vyskytují prvky moravského lidového umění – srdíčka, růže, tulipány, jiné jsou zdobeny motivem mušle, typickým mikulovským dekoračním prvkem. Modernější náhrobky ze druhé poloviny 19. století se již podobají křesťanským – vysoké žulové jehlanovité stély a komponované pomníky.

Mikulov, židovský hřbitov Mikulov, židovský hřbitov Mikulov, židovský hřbitov

židovský hřbitov

Nejmladší část hřbitova se rozkládá na sever od rabínského vršku. Mezi poslední pohřby se řadí pohřeb na podzim roku 1945, kdy zde bylo pochováno 21 exhumovaných maďarských židovských vězňů zdejšího pracovního tábora, kteří byli 15. dubna 1945 povražděni nacisty.

Mikulov, židovský hřbitov, hrob maďarských židovských vězňů

hrob maďarských židovských vězňů

Jen kousek odsud stojí Kozí hrádek. Dělostřelecká dvoupatrová věž přispěla ke zlepšení obrany hradu a posléze zámku. Předsunutá strážní věž je skvělým vyhlídkovým místem - když vlaje vlajka, je otevřeno. Nevlála :-(

Mikulov, Kozí hrádek

Kozí hrádek

Impozantní budova na náměstí připomíná kostel, ale bývalý kostel svaté Anny byl přestavěn v roce 1844 a slouží jako hrobka několika generací šlechtického rodu Dietrichsteinů. Komentovaná prohlídka začíná vždy v celou - mám smůlu, začátek mi utekl o deset minut :-(

Mikulov, hrobka Dietrichsteinů Mikulov, hrobka Dietrichsteinů

nádvoří hrobky se sochou Františka Josefa Dietrichsteina

Mikulov, hrobka Dietrichsteinů

detail fotografovaný ze Svatého kopečku

Ještě jednu zastávku mám v plánu - krátkou zajížďku do Rakouska za jedinečnými výhledy z kopce s názvem Schweinbarther Berg (387 m) asi kilometr severovýchodně od malé obce Klein-Schweinbarth.

Südmährenkreuz Südmährenkreuz Südmährenkreuz

Südmährenkreuz

Od kříže Südmährenkreuz se nabízí úžasný panoramatický pohled z mnoha laviček - z nepatrně zvlněné krajiny se vypínají Pavlovské vrchy. Pietní místo bylo zbudováno na památku odsunutých Němců z jihomoravského pohraničí po druhé světové válce.

Südmährenkreuz Südmährenkreuz Südmährenkreuz Südmährenkreuz Südmährenkreuz

Südmährenkreuz