Pálava 11.4.2015

když na Pálavě kvetou dříny

 

Ačkoli v Brně už během týdne rozkvétaly bíle první ovocné stromy, na Pálavě kvetly ve velkém jen dříny - až 10 m vysoké keře či menší stromy kvetou na jaře mezi prvními rostlinami ještě před vyrašením listů a spolu s lískami a vrbami jsou důležitou potravou pro první motýly, čmeláky a včely. Žluté kvítky jsou velmi drobné, ale je jich doslova záplava - sladkokyselé jedlé plody dřínu jsou drobné peckovice tmavě červené barvy bohaté na antioxidanty a vitamín C.

dřín obecný na Pálavě pod Dívčími hrady

dřín obecný na Pálavě

Tentokráte jsem si návštěvu Pálavy naplánovala trochu jinak než obvykle - vždycky nechávám auto na parkovišti v Klentnici a poté vyrážím na jeden okruh na Děvín a posléze na druhý okruh na Stolovou horu, ale dneska auto odkládám v Mikulově a do Dolních Věstonic mne převeze za 20Kč autobus.

 

Je pár minut po půl deváté, když mířím z Dolních Věstonic mezi vinohrady po červené na Dívčí hrad. Mám před sebou takřka letní den a cca 14 km, nemusím vůbec spěchat :-)

Dolní Věstonice Dolní Věstonice

Dolní Věstonice

Stoupám podél polí a vinohradů, ale než se cesta stočí do dubohabrového lesa, mohu se ještě pokochat výhledem směrem zpět.

Dolní Věstonice

Dolní Věstonice

Lesy na severovýchodních svazích mají podobu hájů s převládajícím habrem, duby a lípami - stromy jsou ještě holé, ale bylinné patro už se krásně zelená a svítí všemi barvami. Ale jinak je toto nejnáročnější úsek celého výletu.

pod Dívčími hrady pod Dívčími hrady pod Dívčími hrady pod Dívčími hrady pod Dívčími hrady pod Dívčími hrady

pod Dívčími hrady

Odměnou za výstup je nádherný výhled do krajiny z hradní zříceniny. Dívčí hrady, zříceniny gotického hradu, se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze dlouho zůstával královským majetkem. Roku 1645 jej zničili Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj, a od té doby hrad chátral a pustl. A proč takový název? Před hradem stojí tři skály, které vypadají jako zkamenělé dívky.

Dívčí hrady Dívčí hrady Dívčí hrady Dívčí hrady

Dívčí hrady

Až dosud jsem nepotkala živou duši, ale v těchto místech se situace obrací. Výsledek kombinace soboty a krásného jarního dne byl ale předem jasný - obrovské zástupy lidí :-(

 

Chladným počasím uplynulých dní se příchod jara opozdil - touto dobou už toho tady kvete vždycky mnohem víc :-( Fialově či žlutě kvetoucích kosatců nízkých tu bývají stovky. A místo hlaváčků fotím poslední sněženky.

pod Dívčími hrady pod Dívčími hrady z Dívčích hradů na Děvín z Dívčích hradů na Děvín z Dívčích hradů na Děvín z Dívčích hradů na Děvín Děvín Děvín

z Dívčích hradů na Děvín

Pod vrcholkem Děvína mne čeká veliké a milé překvapení - k vrcholu Děvína nově vede turistické značení!!!

Děvín Děvín Děvín

Děvín

Nejzazší západní výběžek Karpat, bílé děvínské vápencové bradlo ční vysoko nad okolní krajinou. Pavlovské vrchy tvoří pět hlavních vrcholů: Děvín, Obora, Pálava, Stolová hora a Svatý kopeček, z nichž nejvyšší je právě Děvín (555 m). Z hřebene i i Děvína se nabízí výhledy dodaleka. Od západu, severu i východu obtéká Pálavu širokým obloukem Dyje. Nebo přesněji obtékala, dokud na ní nepostavili tři hráze a nevybudovali tři mělké vodní nádrže - Mušovskou, Věstonickou a Novomlýnskou.

Děvín Děvín

z Děvína

Na vyhlídce nad Soutěskou je plno, takže se tady dlouho nezdržuji.

Nad Soutěskou Nad Soutěskou

Děvín

Mířím po modré a zelené značce Soutěskou ke skalám na úpatí Obory resp. Kotle (483 m) - k obloze se tu tyčí Martinka, Obří kámen, Trůn či Maturita.

Soutěska Soutěska

Soutěska

Soutěska Soutěska

brzy pokvetou kaštany

Obora

i pod Oborou kvetou dymnivky

Obora

pohled z Obory

majka

první letošní majka

nad Martinkou nad Martinkou nad Martinkou nad Martinkou nad Martinkou

Martinka

Cestou jsem se zastavila u mraveniště - dostali kousek mandarinky :-)

mravenci mravenci mravenci

mravenci

Ještě mne čeká zřícenina poutní kaple zasvěcené sv. Antonínu z Padovy, která byla postavena v roce 1652 jako dík za bohatou úrodu vína.

zřícenina poutní kaple sv. Antonína zřícenina poutní kaple sv. Antonína

u poutní kaple sv. Antonína

Na parkovišti v Klentnici funguje bufet a s nanukem se to hned šlape líp - musím zase do kopce :-(

pohled zpátky k Děvínu

pohled zpátky k Děvínu

Zřícenina hradu zvaná Sirotčí hrádek, která se nachází nad vsí Klentnice na severním okraji Stolové hory, stojí na dvou rozeklaných vápencových skalách. Mezi nimi se nachází hluboká rokle, přes níž pravděpodobně vedl most.

Sirotčí hrádek Sirotčí hrádek

Stolová hora od Kočičí skály

Stolová hora, to je především spousta chráněné květeny a výhledy směrem k Děvínu i Mikulovu.

Stolová hora Stolová hora

Děvín ze Stolové hory

Kočičí skála

Stolová hora od Kočičí skály

Trasa pokračuje kolem Kočičí skály směrem na Turold.

Kočičí skála Kočičí skála Kočičí skála Kočičí skála Kočičí skála

Kočičí skála

Přes Turold mne červená přivádí do Mikulova. Systém jeskyní Na Turoldu, silně poškozené přilehlým vápencovým lomem, je zpřístupněn veřejnosti a přesto, že se zde netvoří krápníky (jeskyně patří k nejsušším jeskyním u nás), stojí za návštěvu. Po upraveném dně předního lomu provede zájemce naučná stezka a kdo má zájem, může si prohlédnout i Geopark, naučnou geostezku s 15 bloky hornin.

Turold Turold Turold

Turold

Původně jsem počítala s pokračováním na Svatý kopeček nad Mikulovem, ale blížící se bouřka mi plány překazila :-(

Mikulov Mikulov Mikulov

Mikulov

Poslední zastávkou byl židovský hřbitov, ale bylo již po otevírací době, takže jsem nahlídla jen přes zídku :-( Rozsáhlý mikulovský židovský hřbitov patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. K prvním pohřbům zde po vzniku místní židovské obce došlo již někdy kolem poloviny 15. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1605 a nejcennější a zároveň nejnavštěvovanější částí je rabínský vršek s náhrobky mikulovských a moravských zemských rabínů. Rozhodně se tady zastavím příště.

Mikulov Mikulov

Mikulov, židovský hřbitov

AKTUALIZACE: A takhle nějak vypadaly kosatcové koberce o týden později (poděkování za zprávičku a fotografie patří Mirkovi):

z Děviček na Klentnici z Děviček na Klentnici z Děviček na Klentnici

z Děviček na Klentnici