Podkomorské lesy, jih 30.1.2016
na kole po zbytcích sněhu a blátem
Teploty spíše jarní, takže ze sklepa vytahuji kolo. Kam vyrazit? Hlavně se musím držet asfaltu, protože nezpevněné cesty budou samé bláto... Co takhle Rakovec, Kočičí žleb, Ríšova a Helenčina studánka? Tam už jsem nebyla docela dlouho a přitom je to parádní cyklistický okruh.
První zastávka byla u Pryglu - z krásy minulého víkendu toho moc nezbylo a navíc se v těchto místech ještě nerozpustila ranní mlha.
Prygl
Od rozcestí u Rakovce se držím žluté a uzoučké asfaltky. Mírným, ale dlouhým stoupáním vede silnička Kočičím žlebem. Vjela jsem do oblasti Podkomorských lesů, nejrozsáhlejších lesních porostů na území města Brna. Průměrná nadmořská výška náhorní plošiny se pohybuje kolem 450 m a oblast pokrývají lesy s mnoha žleby.
Ve spodní části žlebu jsou na silničce zbytky sněhu a ledu, ale netrvá dlouho a já se dostávám nad hladinu mlhy.
Kočičí žleb
Konečně mám stoupání za sebou - došlapala jsem na rozcestí turistických značek u Ríšovy studánky, pojmenované po románovém hrdinovi Mrštíkovy Pohádky máje. Románu, který pojednává o lásce mezi studentem Richardem, synovcem faráře z Ostrovačic, a mladičkou dcerou hajného na Podkomorské myslivně.
Ríšova studánka
Pramení zde potok Rakovec a rozcestí je vylepšeno o turistické odpočívadlo a mapu.
rozcestí u Ríšovy studánky
Žlutou měním za zelenou a pokračuji směrem k Lipovému vrchu. Před připojením Útěchova byly vrcholy Lipový vrch (478 m) a Kopeček (479 m) nejvyššími místy Brna.
pod Lipovým vrchem
K Helenčině studánce je nutno z asfaltové silničky odbočit přibližně 150 m po červené. Je pramenem potoka Vrbovec a její okolí je moc hezky upravené. Pramen je podchycen a opatřen výtokovým portálem z žulových kvádrů a doplněn bronzovým reliéfem s motivy Pohádky máje.
"Jako achát zasazený do smaragdu trávy tu rozlévala svoje vody."
Helenčina studánka
Opačným směrem po červené, směrem na Ostrovačice, se lze dostat k Podkomorské myslivně, hlavnímu dějišti Pohádky máje. Kdysi v ní bývala Helenčina světnička, ale expozice byla přesunuta do Ostrovačic a u myslivny zůstala jen Helenčina socha z bílého mramoru. Ale já se budu držet raději asfaltu, stejně je socha v zimě ukryta pod plexisklem.
Podkomorská myslivna (červen 2006)
Krátce se zastavuji u Masarykova okruhu, který byl vybudován v letech 1985-1987 jako náhrada za původní městský brněnský okruh, který vedl po veřejných silnicích a na kterém se závodilo od roku 1930.
Masarykův okruh
Na sluníčku se sedělo moc příjemně a přede mnou je konečně jízda z kopce.
nad Žebětínem
Obětem druhé světové války je věnován pomník nad Žebětínem s pěknou vyhlídkou směrem k sídlišti Bytrc.
nad Žebětínem
Chvíli váhám, jestli pokračovat kolem Žebětínského rybníka nebo po Kohoutovické a nakonec volím Kohoutovickou se zastávkou v oboře Holedná s divokými prasaty. Ale nebyl to až tak dobrý nápad - parkoviště bylo kompletně zaplněné a silnička Údolím oddechu plná pěších s dětmi, kočárky či se psy.
pohled zpátky na Lipový vrch
obora Holedná
Ale to nejhorší mne ještě čekalo - obrovská hluboká blátivá louže na rozbité panelové zkratce od Bystrce k medláneckému letišti :-) Jestli to tam znáte, víte o čem mluvím :-) Ráno šla obejít po poli, protože bláto bylo ještě ztuhlé ranním mrazem, ale po slunečném dni s teplotou 8-10°C to bylo prašť jako uhoď.