Hradec nad Moravicí 27.3.2016
velikonoční neděle v zámeckém parku
Město Hradec nad Moravicí (německy Grätz) leží v okrese Opava. A protože pocházím z Opavy, je to pro mne takový malý návrat do dětství - většina rodinných či školních výletů směřovala právě na Hradec nebo o kousek výš proti proudu Moravice, do Žimrovic. Ale to ještě Opavu s Hradcem spojovala silnice vydlážděná žulovými kostkami (na kole nic moc), jízdenka do vlaku zněla do stanice Hradec u Opavy a louka pod zámkem patřívala celostátnímu setkání pionýrů.
Hradec nad Moravicí
Nejatraktivnějším místem města s cca 5 tis. obyvateli je zámek, bývalý knížecí hrad Přemyslovců, jedno z nejhezčích panských sídel na severu Moravy.
Pokud se vydáte nahoru po Zámecké ulici, za zhlédnutí stojí i kostel sv. Petra a Pavla ze 16. století. S jeho výstavbou začal tehdejší majitel hradeckého panství Kašpar Pruskovský z Pruskova v roce 1587. Současná trojlodní stavba s mohutným průčelím obráceným na západ do Zámecké ulice je ukončena trojúhelníkovým štítem s kamenným aliančním znakem rodu Lichnovských.
kostel sv. Petra a Pavla
Nejsme zdaleka sami, kdo se v tento krásný jarní den vydal do areálu zámku. Parkoviště je plné do posledního místečka.
vstupní brána
V polovině 11. stol. bylo slovanské hradiště z 9. stol., vystřídáno knížecím a o dvě stě let později královským, přemyslovským hradem. V letech 1279 - 1281 zde měla svůj dvůr Kunhuta, ovdovělá manželka Přemysla Otakara II.
Na renesanční zámek s okrasnou zahradou byl hrad přestavěn na konci 16. století, ale do jeho historie se nejvíce zapsal rod Lichnovských. Za jejich vlády, po požáru v roce 1796, získal zámek současnou empírovou podobu a později přibyl i rozsáhlý zámecký park plynule přecházející v okolní krajinu.
Pseudogotický Červený zámek s přilehlou branou, inspirovaný režnými hradními stavbami německého středověku, vznikl až v 80. letech 19. století. Hodinová věž tedy nikdy neplnila funkci středověkých hradních pozorovatelen :-) a dnes je Červený zámek využíván jako hotel, restaurace a koncertní sál.
Červený zámek
V tzv. Bílém zámku můžeme obdivovat nádherně zařízené pokoje i reprezentační salony. Součástí zámku je i knihovna či kaple.
Bílý zámek
Na hradební zdi u východního křídla zámku nechal Karel Maria Lichnovský vystavět malou vyhlídkovou terasu. Nabízí pohled do údolí potoka Hradečná, na vesnici Kajlovec a až k temeni kopce Kalvárie.
z malé vyhlídkové terasy
Nejvýše se vypínající hranolová stavba zámeckého areálu, mezi Bílým zámkem a anglickým parkem, se nazývá Bílá věž. Tento výrazný solitér je pouhé torzo velkého projektu zamýšleného slavnostního vjezdu. Z přízemí vede jejím středem žulové schodiště, ale jednotlivá patra nebyla dostavěna.
Bílá věž
Vyhlídka na západní straně hradeckého parku za Bílou věží nese jméno knížete Karla Aloise Jane Nepomuka Vincenta Leonarda Lichnovského (1761 – 1814), majitele hradeckého zámku a m.j. hostitele L.v. Beethovena.
Leonardova vyhlídka
Majitelé byli umělecky, hlavně hudebně, založeni, na zámek zavítal nejen L. van Beethoven, ale také F. Liszt či N.Paganini.
busta L. van Beethovena na návrší
památník a vyhlídka Ference Liszta
A stoupáme :-)
zámeckým parkem na Bezručovu vyhlídku
Bezručova vyhlídka se nachází asi 2 km od Bílé věže a vede k ní modrá turistická značka. Vyhlídka je dřevěná, 7 metrů vysoká a umístěná na 4 kamenných pilířích v nadmořské výšce 425 m. Z ochozu vyhlídky 4 m nad zemí je nádherný rozhled na zámecký areál, řeku Moravici, na kopec Hanuši, část Podolí, Branku a Branecký kopec nad ní a na širokou rovinu táhnoucí se až za Opavu do Polska. Za knížat Lichnovských byla vyhlídka zvána Kaiser Willhelmshöhe - Výšina císaře Viléma na oslavu povýšení pruského království na císařství v roce 1871, což je vytesáno na pamětním kameni naproti schodiště. Vyhlídku navštívil také císař Vilém II. a jeho doprovod za svého krátkého pobytu na zámku v září roku 1913. Označení Bezručova vyhlídka získalo toto místo až po druhé světové válce.
Bezručova vyhlídka
Pro kompletnost přidám pár dalších zajímavostí z okolí:
- Volně přístupná rozhledna Šance u Jakubčovic - jméno rozhledny je odvozeno od nedaleko ležících vojenských obranných šancí postavených po Slezských válkách v 18. století. Za dobré viditelnosti je možné z rozhledny pozorovat směrem na východ nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu, na opačné straně pak horu Praděd, nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku.
- Papírenský náhon v Žimrovicích - Weisshuhnův kanál s dvěma akvadukty a třemi tunely, který při ústí do papírny je převýšen o 26 m nad řekou Moravicí.
- Zámek Raduň - prohlídková trasa mapuje život aristokratické rodiny na venkovském sídle od počátku 19. do poloviny 20. století.
- V mapě na mapy.cz je při určitých zoomech zakreslena slabou dvojlinkou trasa nedostavěné železniční trati mezi Opavou a Fulnekem z let 1873-1874. Pozůstatky v podobě terénních úprav jsou v lesích dodnes zřetelné.