logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Vídeň - 28.-29.5.2016

Vídeň netradičně ze sedla kola + na kole z Vídně do Hrušovan n/J

 

část první - Vídeň netradičně ze sedla kola

část druhá - na kole z Vídně do Hrušovan n/J - tato stránka

 

Když hledáte na informace kudy z Vídně do Brna na kole, narazíte na hromadu více či méně podařených informací. A nezbývá vám než kroutit hlavou, jak je to podivně koordinováno za evropské peníze :-(

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Základem na našem území by zřejmě měla být páteřní cyklotrasa I. třídy označená číslem 5 (pro cyklotrasy u nás existují čtyři třídy a třídě odpovídá počet cifer v číselném označení trasy) po trase Bohumín (CZ/PL) - Ostrava - Přerov - Olomouc - Blansko - Brno - Hevlín (CZ/A), tzv. Jantarová.

 

EuroVelo, evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace a rozvíjí 13 trans-evropských cyklotras spojujících všechny země Evropy po již stávajících státních regionálních a místních cyklotrasách. Čtyři z těchto tras procházející Českou republikou a mne zajímá tentokráte EuroVelo č. 9 Baltic/Adriatic neboli Balt/Jadran, která vede po trase Gdaňsk - Wroclaw - Jeseník - Olomouc - Brno - Mikulov - Lednice - Břeclav - Mistelbach - Vídeň - Maribor - Pula

 

Zbytek je prostě jen takový marketingový tah :-(

 

Třeba stránka Cyklostezka Brno - Vídeň. Takový klasický projekt zaštítěný hvězdami, který má prakticky jediný význam - sdružuje obce do svazku obcí "Cyklistická stezka Brno - Vídeň" na trase z Brna na hranice s Rakouskem v Laa an der Thaya, tj. směr Brno, Židlochovice, Vranovice, Ivaň, Pasohlávky, Hevlín. Takže se dozvíte kdy jsou kde hody, dětský den, rybářské závody či rozsvícení vánočního stromu. Po celé své délce u nás je součástí páteřní cyklotrasy I. třídy s číslem 5, ale za CZ/A hranicí značení Cyklostezka Brno - Vídeň nenajdete. Ale abych jen nekritizovala - pokud si chcete zajezdit na jih od Brna po pohodlných asfaltových cyklostezkách bez automobilového provozu, ideální typ.

 

Další produkt se jmenuje Greenway Praha - Vídeň. Ta vede po trase Praha - Tábor - Jindřichův Hradec - Slavonice - Znojmo - Hevlín - Mikulov - Valtice - Poysdorf - Mistelbach - Vídeň. A stránky jsou obdobou těch předcházejících a ani tohle značení za CZ/A hranicí nenajdete. Taky existuje Greenway Krakov–Morava–Vídeň. Po celé své délce je totožná s páteřní cyklotrasou I. třídy s číslem 5 a tak se mezi Brnem a Hevlínem kryje i s trasou Cyklostezka Brno - Vídeň.

 

Na mapy.cz je trasa v Rakousku mezi Brnem a Vídní vyznačena názvy Greenway Praha-Wien, Greenway Kraków-Morava-Wien, ale ve skutečnosti jsou v Rakousku na všech křižovatkách pouze cedule Wien-Břeclav a logo EuroVelo doplněné číslem 9. A pouze takto je trasa značená v mapách edice Kompas. Cyklotrasy Greenway Praha-Wien, Greenway Kraków-Morava-Wien, Cyklostezka Brno-Vídeň pro Rakušany neexistují.

 

Vyrážím hodně brzy, v 7 už si to šlapu podél Dunaje, protože netuším, jak to budu zvládat a čas mám přesně vymezený. Poslední vlak z Hrušovan nad Jevišovkou s přípojem do Brna odjíždí v 19:35 a poslední vlak z Břeclavi odjíždí 20:40. Ať už vyrazím směrem Hrušovany či Břeclav, vzdálenost vychází přibližně stejně - mám před sebou 110 km.

 

ranní Vídeň

 

ranní Vídeň

ranní Vídeň (květen 2016)

 

Rychlá snídaně ze zásob nakoupených včera, protože v neděli je všude zavřeno a je čas zapnout GPS, abych našla docela nenápadnou odbočku na Stammersdorf.

 

ranní Vídeň

 

ranní Vídeň

 

ranní Vídeň

ranní Vídeň (květen 2016)

 

Trasa, po které jsem k hranicím s ČR zamířila já, nebyla ani nejkratší, ani kompletně značená, ani nespojovala nejvíce památek. Prostě jsem se držela cyklostezek s cílem vyhnout se v maximální míře autodopravě a nemuset přes ty nejvyšší kopce oblasti Weinviertel. Protože Weinviertelské vnitrozemí vyplňuje pahorkatina Weinviertler Hügelland s nejvyšším vrcholem zvaným Buschberg (491 m). Snadno ho poznáte - je to ten vrchol s radarovou stanicí pro civilní leteckou dopravu celého východu Rakouska. Ta druhá bílá koule je radiolokátor vojenské kontroly vzdušného prostoru.

 

Z Vídně se držím tabulek se směrem Stammersdorf podél kanálu zvaného Marchfeldkanal. Ten byl vytvořen uměle v roce 1984 v délce 19 km a zaplavuje Russbach v Deutsch-Wagramu vodou z Dunaje pro účely zavlažování. I počáteční rozšíření je umělé - zpomalení rychlosti vody se využívá pro ukládání sedimentů. Oblast Marchfeld je převážně zemědělskou oblastí a voda z kanálu navyšuje úroveň podzemní vody.

 

Cyklostezka Der Marchfeldkanal-Radweg by mne dovedla až k řece Moravě nad Bratislavou po pěti tématických úsecích: Kanál na Moravském poli, Napoleon, Chřest, Příroda a umění a Zámky Moravského pole. A dokonce ve slovenštině :-)

 

Marchfeldkanal

 

Marchfeldkanal

Marchfeldkanal (květen 2016)

 

Opouštím kanál v obci jménem Deutsch-Wagram a zamířím konečně na sever.

 

Marchfeldkanal

 

Deutsch-Wagram

Deutsch-Wagram (květen 2016)

 

V Grossengersdorfu se ale musím rozhodnout - buď budu pokračovat po trase Marchfeldkanal-Drasenhofen doprava nebo se napojím na cyklostezku EuroVelo 9 v Obersdorfu doleva. Volím EuroVelo 9 a při pohledu zpátky nelituji. Značení bylo téměř dokonalé a trasa vedla naprosto bezpečně po silničkách bez provozu nebo jen s provozem naprosto minimálním.

 

Weinviertel

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Mírně zvlněnou krajinu doplňují nepřehlédnutelné větrníky. S větrem i sluníčkem převážně v zádech parádní poježdění po liduprázdné oblasti Dolního Rakouska zvané Weinviertel přes vesničky si celkem podobné a s názvy, které si našinec němčiny neznalý není schopen zapamatovat.

 

Weinviertel

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Občas šotolina, ale převážně hlaďoučký asfal je příjemnou změnou od cyklotrasy kolem Marchfeld kanálu. Ale jeden problém tu je, v noci se nad touto oblastí přehnala silná bouřka a voda spláchla z polí spoustu bahna. Na několika místech zasahovali hasiči, ale občas nezbylo než to zkusit opatrně projet úzkou stopou po automobilu. Přiznávám, jednou jsem nedojela a rozhodování, jestli bahnem budu šlapat já nebo jím pojede kolo bylo celkem deprimující a v následující kaluži jsem stejně omývala jak boty, tak i nabalené bahno na brzdách.

 

Weinviertel

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Před Mistelbachem opouštím Euro Velo 9 a pokračuji po trase značené číslem 5 bez názvu. Nepojedu do Břeclavi, ale do Laa. Protože vítr fouká z jihovýchodu a já ho budu takhle mít přesně v zádech :-)

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Z Ernstbrunnu do Asparn a.d. Zaya vede drezínová dráha (viz Toulky v květnu 2014) a mně nezbývá než za Asparnem stoupat.

 

Weinviertel

 

Weinviertel

Weinviertel, Asparn (květen 2016)

 

Kopečky se jmenují Ladenbrunner Wald a jako v každé pahorkatině cesty tudy nevedou po hřebeni či údolím, ale pořád rovnou z kopce do kopce. A já navíc zřejmě umřu žízní, protože mi dochází voda :-(

 

Weinviertel

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Mám to za sebou. V Loosdorfu u kempu jsem natankovala vodu a přede mnou už se až k obzoru táhne rovina Dyjsko-Svrateckého úvalu. Už to bude jenom z kopce.

 

Weinviertel

 

Weinviertel

Weinviertel (květen 2016)

 

Z Laa do Hevlína vede cyklostezka a do Hrabětic spěchám po hlavní, bylo by škoda, kdyby mi vlak ujel těsně před nosem :-) Vyšlo to na nějakých 110 km :-)

 

Weinviertel

Laa an der Thaya (květen 2016)

 

 

Ráda bych toto toulání věnovala člověku nejbližšímu z nejbližších.

 

Tomu, kdo mne vozíval v červeném koženém sedátku na štangli favoritky.
Tomu, kdo mne kdysi před skoro půlstoletím naučil jezdit na kole.
Tomu, kdo mne naučil vyměnit a zalepit píchlou duši či přitáhnout nějaký ten šroubek.
Tomu, kdo organizoval rodinné výlety pěšky, na kole či autem, ale nikdy nebyl ve Vídni.

TÁTOVI (3.9.1936 - 15.5.2016)

 

Chybíš nám...

 

táta

já a táta (rok 1967)

 

 



 

 

copyright Alena