Vysočina 9.-10.7.2016

Žďárskem na kole

 

Léto je čas báječného volna a odpočinku, čas jako stvořený pro válení se u vody či pro posezení u praskajícího ohně. Vítězí opět nejjednodušší kombinace: kolo, pidistan a Vysočina - do Žďáru nad Sázavou mne doveze vlak i s kolem za pouhou hodinu :-)

 

Den první: Žďár n/S (ČD) - v.n. Pilská - Vápenice - Velká Losenice - Vepřová - Havlíčkova Borová - Slavětín - Ždírec nad Doubravou - Krucemburk - rybník Řeka - Radostín - Račín - Velké Dářko - Polnička - v.n. Pilská, cca 60 km

 

Vyrážím z Brna v sobotu brzy zrána a protože aspoň dneska nemíním celý den šlapat s natěžko naloženým kolem, začínám stavbou stanu v kempu Pilák. Paráda, je 8:00, mám před sebou dva dny volna a snad mi to nezkazí nějaký chmaták. Doufám, že tady stan i spacák večer najdu :-) Zítra už to bude natěžko po celý den - vyrazím ze Žďáru zpátky směrem do Brna po vlastní silou.

 

Kolem bývalého lomu Vápenice pokračuji kolem rybníka Rejznarka a brzy je jasné, že každá pauza bude doplněna borůvkovou svačinkou.

rybník Rejznarka

rybník Rejznarka

nad Velkou Losenicí

nad Velkou Losenicí

Velké Losenici dominuje kostel zasvěcený svatému Jakubu Většímu. Ten jsem si vyfotila, ale že je v něm kostnice, to jsem se dočetla až doma :-( Takže snad někdy příště - kostnice je v současnosti přístupná po domluvě s losenickým farářem nebo je do ní prý možné nahlédnout skrze prosklené dveře a kostel je přístupný během mší svatých v neděli.

Kostel sv. Jakuba Většího, Velká Losenice

Kostel sv. Jakuba Většího, Velká Losenice

Ale brzdit mne dneska nebudou jen borůvky :-( Silný protivítr je nejen studený, ale hlavně protivný a budu ráda, až se otočím směrem k jihu.

 

V Borové (dneska Havlíčkova Borová) se narodil Karel Havlíček Borovský (*1821 - †1856), básník, novinář a politik a v jeho rodném domku je dnes muzeum. Ale mne více zajímá zdaleka viditelná dominanta, pozdně gotický kostel sv. Víta stojící na kopci ve výšce 637 m. Ale mám tentokráte smůlu, začíná pohřeb a já tu nebudu rušit.

kostel sv. Víta, Havlíčkova Borová

kostel sv. Víta, Havlíčkova Borová

Zatímco na ostatních polích se to žlutí obilím či zelená brambory, jedno z polí kousíček nad Havlíčkovou Borovou září fialovou. Svazenka vratičolistá se pěstuje jako medonosná a po odkvětu jako zelené hnojení. A opravdu, když přijdete blíž, zjistíte, že pole bzučí. Neuvěřitelné množství včel i čmeláků, přirovnat se to dá snad jen ke kvetoucí lípě.

Svazenka vratičolistá

svazenka vratičolistá

Už mám toho protivětru fakt dost, ale do Slavětína je to už jen kousek. Bloudit nemusím, stačí sledovat šipky směr JELEN. Třímetrová Olšiakova socha (odkaz na naši mapu betonových soch Michala Olšiaka), dokončená v létě 2012, stojí na okraji lesa a nechybí tu ani příjemné posezení. A proč právě jelen? Slavětín má jelena ve svém znaku.

jelen, Slavětín

jelen, Slavětín

Rybník Řeka v blízkosti obce Staré Ransko a Krucemburk je vodní plocha v údolí řeky Doubravy využívaná především k rekreaci v nadmořské výšce 550 m. Jedná se o druhý největší rybník Vysočiny s pohodovým přístupem k vodě, funguje zde restaurace a taky kemp. Pár otužilců se koupe a já váhám, jestli konečně mohu svléknout mikinu :-) Teplo vypadá opravdu jinak...

rybník Řeka rybník Řeka

rybník Řeka

Josefína, dívčí tvář s dlouhými vlasy je další betonovou sochou Michala Olšiaka a najdete ji ve vesničce zvané Hluboká.

Josefína, Hluboká

Josefína, Hluboká

Hluboká

Hluboká

Radostín je vesnička s krásným názvem a se dvěma rybníky na návsi.

Radostín Radostín

Radostín

Taky v Račíně mají uprostřed obce rybník s lekníny všech barev a na vzdálenějším konci hráze číhá Rak!

Račín Račín

Račín

Velké Dářko je průtočný rybník o rozloze 200 ha v nadmořské výšce 615 m. Pobírá vodu z přilehlého povodí, a to jednak vodu srážkovou, dále vodu z pramenů, z přilehlých rašelinišť a lesní meliorační sítě. Rybník byl založen někdy kolem roku 1480 ve snaze odvodnit okolní lesní porosty, pro chov ryb a v neposlední řadě také pro pohon hamrů, pil a mlýnů. Velké Dářko je největším rybníkem Českomoravské vrchoviny, ale přestože je velké, je dosti mělké - maximální hloubka je asi 4 m, průměrná hloubka je pouhých 1,5 m.

 

Dnes je rájem pro příznivce windsurfingu a jachtingu, ale těch lidí a aut je tu na můj vkus až příliš.

Velké Dářko

Velké Dářko

A jak koukám na ty vlny, není mi zrovna do smíchu. Jestlipak já ten stan opravdu řádně přikolíkovala... Nejen že by mi ho mohl někdo sebrat, ale on by mi ho mohl odfouknout taky vítr...

 

To mi spadl kámen ze srdce, když jsem ho našla přesně tak, jak jsem ho ráno opustila. Vlastně srdce přímo zajásalo, protože po sousedech mi zůstala krásná hromádka již nařezaného dřeva. Jen musím sehnat noviny, trochu roští a hlavně špekáčky!!! Kdepak je nejbližší supermarket???

 

A když už jsem vyrazila do centra Ždáru, prohlédla jsem si cestou ještě pár zajímavostí.

 

Dolní hřbitov je unikátní barokní morový hřbitov vybudovaným roku 1709 podle projektu J. B. Santiniho. Má tvar lebky a v jeho středu stojí socha Anděla posledního soudu.

Žďár nad Sázavou, dolní hřbitov

Žďár nad Sázavou, dolní hřbitov

Barokní most mezi Konventním a Bránským rybníkem z 18. stol. byl inspirován Karlovým mostem v Praze.

Žďár nad Sázavou, barokní most

Žďár nad Sázavou, barokní most

A samozřejmě Zelená hora, poutní areál, který po vymýcení lesa poutá pozornost ze všech stran. Stavba je to impozantní a jedinečná z mnoha důvodů. Je považována za nejvýraznější stavbu barokní gotiky a nejpůsobivější Jana dílo Blažeje Santiniho-Aichla (1677-1723). Základem stavby je geometrická a číselná spekulace - konstrukce kostela vychází z geometrie kruhu, přičemž mnohonásobně opakuje číslo pět, jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce, jehož tělo bylo v roce 1393 svrženo z dnešního Karlova mostu do Vltavy.

Žďár nad Sázavou, Zelená hora Žďár nad Sázavou, Zelená hora

Žďár nad Sázavou, Zelená hora

Socha na břehu Pilské nádrže symbolizuje zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a tvoří jej pískovcový hraniční kámen, na kterém je z jedné strany napsáno "Moravia" a z druhé strany "Bohemia" a betonová socha moravské orlice a českého lva. Lev hledí na Moravu a vítá poutníky z této strany, moravská orlice se pro změnu dívá do Čech - těžko takové sousoší vyfotit, vždycky je něco zezadu:-))

Pilská vodní nádrž Pilská vodní nádrž

Žďár nad Sázavou, Pilská vodní nádrž

A pro dokreslení příjemného podvečera:

Pilák Pilák Pilák

Pilák

 

Den druhý: v.n. Pilská - Hamry nad Sázavou - rybník Velký Babín - Matějovský rybník - Nové Veselí - Kotlasy - Radostín nad Oslavou - Kněževes - Vídeň - Mostiště - Velké Meziříčí - rozhl. Fajtův kopec - Lhotky - Ořechov - Osová Bítýška - Vlkov - Kuřimská Nová Ves - Dolní Loučky - Tišnov (ČD), cca 80 km

 

Ráno se nad hladinou bělá mlha, ale v záři slunce rychle mizí. Je čas si ze studánky Salvátorky doplnit zásoby vody, natrhat pár borůvek a vyrazit směr Brno.

Pilák

Pilák

Dvoumetrová socha Mamlase je umístěna u remízku s překrásným výhledem na Ždár nad Sázavou na modré turististické značce.

Mamlas

Mamlas

Socha Hamroně, křížence mezi hlemýžděm a žábou stojí u silnice mezi Žďárem nad Sázavou a Hamry nad Sázavou.

Hamroň

Mamlas

Mířím po modré k rybníku Velký Babín a poté k Matějovskému rybníku. Někde tady začíná svůj tok řeka Oslava, ale pozor - od rozcestí Holetín k Matějovskému rybníku to není cesta pro kola, ale nepoužívaná pěší stezka houštinami, kopřivami a ostružinami :-(

prameniště Oslavy

prameniště Oslavy

Velký Babín

Velký Babín

Matějovský rybník

Matějovský rybník

Po téhle zkušenosti se budu držet asfaltu zuby nehty...

 

Vesničky jsou si celkem podobné. Nové Veselí, Březí nad Oslavou, Kotlasy, Ostrov nad Oslavou a zásluhou benzínky vyčuhující z řady Radostín nad Oslavou - s nanukem a lahví vychlazené kofoly se to hnedle šlape lépe.

 

Ale úplně nejvíce z řady naprosto nečekaně vyčuhuje Kněževes, unikátní hříbková vesnička. Hřiby, bedly či muchomůrky rostou prostě všude :-)

Kněževes Kněževes Kněževes

Kněževes

Pohodu při jízdě mírně zvlněnou krajinou dovádí k naprosté dokonalosti zralé třešně kolem silnic :-)

Kněževes

za Kněževsí

A pohled na rybníčky či rybníky taky neomrzí.

Kněževes

před Vídní

Už z dálky vidím před sebou můj další cíl - rozhlednu na Fajtově kopci nad Velkým Meziříčím. Ale než se k ní dostanu, dá mi to docela zabrat. Centrum Velkého Meziříčí má nadmořskou výšku 425 m a Fajtův kopec 552 m.

 

Nejdříve hodit 20 Kč do turniketu a poté stačí už jen vystoupat 175 schodů :-)

rozhledna Fajtův kopec

rozhledna Fajtův kopec

Rozhledna ve tvaru šroubovice DNA byla otevřena v roce 2015 a z výšky 32 m si můžete prohlédnout Velké Meziříčí a jeho okolí. K orientaci dobře poslouží panoramatické fotografie. Má to jedinou chybu, neutuchající hluk z dálnice :-(

rozhledna Fajtův kopec rozhledna Fajtův kopec rozhledna Fajtův kopec rozhledna Fajtův kopec rozhledna Fajtův kopec

rozhledna Fajtův kopec

Ale už si musím začít hlídat čas. Poslední osobák do Brna jede z Křižanova v 19:00. Ale nakonec využívám převýšení a užívám si pohodový sjezd a do vlaku nastupuji až v Tišnově.