hřebenem Nízkých Tater 24.-29.8.2016
léto téměř babí
Druhá část - z Chopku do Telgártu
První část cestopisu skončila mým příchodem na Chopok (2023 m), třetí nejvyšší vrchol Nízkých Tater a zásluhou lanovky snadno přístupný. Je 14:00, akorát čas na pozdní oběd. Nejprve zkouším horní stanici lanovky, ale není to zrovna "můj šálek čaje". Ale na druhou stranu terasa je fajn, voda či sociálky jsou taky přínosem a v Kamenné chatě nebude tak plno jak bývalo. Ale protože prostředí v Kaménce je mi mnohem bližší, nakonec si oběd a hrnek čaje dávám tam.
vrchol Chopku s Kamennou chatou - staví se přístavba, ale chata je plně funkční
To je lidí, to je lidí... Úděl to okolí Chopku... Váhám, jestli se mám zařadit do fronty na výstup na skalnatý vrcholek Chopku, ale ty výhledy za to asi stojí :-) A taky mne bude mít kdo vyfotit :-)
na vrcholu Chopku
Ještě momentka z terasy:
horní stanice lanovky
Nepříjemný a studený vítr se částečně zklidnil a počet návštěvníků s přibývajícím odpolednem rapidně klesá. Sice jsem zjistila, že mám od slunce spálené pravé ucho, ale jinak pohoda. Dokonce ve stanici lanovky stál reklamní stojánek na opalovací krém - vzorek mi přišel více než vhod :-)
severní strana Chopku a Ďumbier
úbočím Chopku - přede mnou Ďumbier
pohled do Široké doliny
Stíny v dolinách narůstají, ale pohled na pás Tater je fakt parádní. Takové štěstí na výhledy jsem zde ještě neměla.
z Chopku na Ďumbier
Z Krúpového sedla je to nahoru necelá půlhodinka. Ďumbier (2043 m), v překladu ze slovenštiny zázvor, je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater.
vrcholový kříž
Kráľova hoľa, vzdušnou čarou 37 km
pohled na jihozápad směrem k chatě M.R.Štefánika
Užívám si klidu, je zde jen jedna trojice s fotovybavením, která zde míní zůstat až do západu slunce. To by se mi líbilo taky, ale tady se přespat nedá a k chatě M.R.Štefánika je to hodinu chůze po kamení, což mne až tolik za tmy s čelovkou neláká.
A protože slunce zapadne přesně za hodinu, je čas vyrazit.
z Krúpového sedla k chatě M.R.Štefánika
Chata generála Milana Rastislava Štefánika nebo zkráceně Štefánička, resp. za socialismu zvaná Chata hrdinov SNP, stojí v nadmořské výšce 1740 m. Byla vybudovaná v letech 1924-28 a je nejdéle provozovanou vysokohorskou chatou v Nízkých Tatrách. Všechno zboží i materiál nahoru vynášejí nosiči přes Trangošku a chata nabízí ubytovací a stravovací služby celoročně. K ubytování jsou zde společné noclehárny po 8 lůžkách na dvojposchoďových postelích a raňajky jsou v ceně ubytování - za noc pro jednu osobu chtějí 21€.
Já si po dohodě s obsluhou stavím stan a v ceně 5€ mám možnost využívat sociálky a sprchu. Teplá voda ale teče až poté, když už ji nepotřebuje kuchyně, takže nakonec se sprchuji až ráno. A další teplá voda bude až doma :-)
Štefánička
den čtvrtý
chata M.R.Štefánika - Kumštové sedlo - Lajštroch - Čertovica, motorest - sedla za Lenivou - Bacúšské sedlo - Ramža, útulna - Zadná hoľa
Stan je na fotografii vidět :-)
ráno na Štefáničce
Ještě snídaně a můžu vyrazit celkem nalehko - vodu si doplním až na Čertovici v motorestu, je to dolů do sedla k silnici jen cca 2,5 hodiny.
snídaně za 5€
Opět den jako vymalovaný.
Štefánička při výstupu na Králičku
údolí Hronu se skrývá v mlze
Ďumbier a druhý nejvyšší vrchol pohoří - Štiavnica
Kráľova hoľa rovnou za nosem - vzdušnou čarou 33 km, zítra večer tam budu
Brusinky jsou skvělé a kofola na Čertovici taky přišla k chuti. Škoda, že ještě nemám hlad, halušky tu posledně měli výborné.
přes Lajštroch do sedla Čertovica
Sedlo Čertovica s nadmořskou výškou 1232 m rozděluje Nízké Tatry na západní a východní část. Mám za sebou 51 km a před sebou tu těžší a méně navštěvovanou východní část hřebene.
Do sedla za Lenivou to jde dobře, ale pak už pokračuje jen úzká pěšinka rychle dorůstajícím podrostem - původní hustý les vzal za své při větrných smrštích. Ale naštěstí není třeba přelézat a podlézat popadané stromy a maliny jsou výborné. Před třemi lety jsem tu ztratila ten správný chodník v bouřce, ale momentálně tu namísto značek visí aspoň fáborky.
z Čertovice na Ramžu
Na Ramži doplňuji vodu - pramen je cca 300 m severně od útulny a vedly k němu šipky. Dřevěná útulna je vhodným místem k přenocování - podlaha je z udusané hlíny a na spaní jsou určeny poschoďové dřevěné pryčny. Dokonce je uvnitř i pec a před útulnou ohniště.
Ramža
Ale přede mnou je ještě pořádný kus cesty. Batoh na záda a jde se. Chodník traverzuje vrchní část hřebenového svahu v závěru rozvětvené Bacúšské doliny a je to nejméně příjemná část trasy :-( Zarostlý chodník, popadané stromy, pořád nahoru... Větrná kalamita se tady pořádně vyřádila ...
mezi Ramžou a Havraní polanou
Stoupání mám za sebou, do sedla Homôľka je to už jen kousek.
do sedla Homôľka
Zadná hoľa je nevýrazný vrch ležící na hlavním hřebeni Nízkých Tater, mezi sedly Homôľka a Oravcová. Odbočuje odsud žlutá turistická značka na mohutný Veľký Bok. Je pověstný kruhovým výhledem, který se řadí mezi nejhezčí v Nízkých Tatrách.
pod Zadnou hoľou
Veľký Bok
Vápenica a Kráľova hoľa, vzdušnou čarou 19 km
Horehroní a v pozadí Stolica (1476 m), nejvyšší hora Slovenského rudohoří
den pátý
Zadná hoľa - Kolesárová - sedlo Priehyba - Veľká Vápenice - sedlo Priehybka - Andrejcová, útulna - Ždiarské sedlo - Bartková - Orlová - Kráľova hoľa
Pomalu a jistě světla přibývá a pozvolna se mění rozsah všech barev. Bude další krásný den, ale noc byla ještě chladnější než ty předchozí.
Slunce vychází nad Veľkou Vápenicí
Když jsem se balila, tak jsem čokoládu odložila s tím, že by se mi teplem rozpustila, ale bylo by to naopak - ztvrdla by na kámen. Pro začátek snídaně - kolečka jsem měla přesně rozpočítána na jednotlivé dny.
snídaně
Pokračuji směrem na východ střídavě travnatým a lesním terénem přes Oravcovou (1544 m) na Kolesárovú (1508 m). Občas se otevřou výhledy, ale moc jich není. Zato malin je tady dost a dost :-)
Kolesárová
Když výhledu dominuje rozložitá Veľká Vápenica (1691 m), čeká mne prudký sestup do sedla Priehyba. V sedle křížím zpevněnou cestu - s nadmořskou výškou 1190 m se jedná o nejnižší bod hřebene Nízkých Tater. Posedět se dá v přístřešku a taky tu teče potok - zřejmě je kousek severním směrem i pramen vody, ale pitné vody mám celkem dost, takže jej hledat nebudu.
pohled k Veľké Vápenici
Tak jde se nahoru :-( 500 výškových metrů namáhavého výstupu vykompenzuje až jedinečný kruhový výhled. Nejbrutálnější stoupání celé cesty, sice jsem to dala, ale několikrát jsem čekala, až mne dojdou plíce.
z Veľké Vápenice na západ
z Veľké Vápenice na sever
Naštěstí sestup do sedla Priehybka je v pohodě a útulna Andrejcová už není daleko.
pode mnou sedlo Andrejcová
Srubová stavba útulny Andrejcová se nachází asi 100 metrů od turistického chodníku a v její těsné blízkosti je vydatný pramen vody, který nezklame ani v parném létě. Nabírám vodu i na zítřejší dopoledne, ale neodolala jsem nabídce kofoly a polévky, protože přítomný byl i hospodář. Či přesněji řečeno - za kofolu či pivo se platí, polévku zde mají zadarmo nebo za dobrovolný příspěvek. Chcete se o nadšencích, kteří se o útulnu starají dozvědět více? Mají stránku na facebooku a píší o nich na stránkách Človečina - o ľuďoch a miestach.
útulna Andrejcová
A zase nahoru, do míst, kde bude opět kralovat nepříjemný vítr. Přede mnou je nejvyšší část Kráľovohoľských Tater a postupně zdolám trojici vyvýšenin - jako první je v pořadí Bartková (1790 m)
Bartková
Následuje Orlová (1840 m) s křížem.
Orlová
Kráľova hoľa z Orlové, vzdušnou čarou 4 km
Třetí je Stredná hoľa (1876 m) a studeného větru už mám plné zuby - jestli to půjde, budu raději spát v nouzové místnosti pod vysílačem. Zdaleka viditelný stožár televizní věže zvýrazňuje 1948 m vysoký vrchol od roku 1960.
Kráľova hoľa
Jenže takových nás je nahoře víc. Do místnůstky se vejde lidí pouze pět a protože přednost mají ti, co sebou nemají stan, jdu hledat rovný plácek v závětří. Stejně je zvláštní, že je ten vítr studený, když fouká z jihu...
Závětří už bylo obsazené stádem ovcí, ale nakonec jsem jedno nádherné místečko objevila :-) S výhledem přímo pohádkovým :-)
Kráľova hoľa
den šestý
Kráľova hoľa - Kráľova skala - Telgárt
Ráno střídá noc, červánky se budí a nebesa se se zemí dotýkají. Nezapomenutelné je ráno na nejvyšším vrcholu východní části Nízkých Tater. Na vrcholu, z něhož lze za dobré viditelnosti dohlédnout do 5 států (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajina a Rumunsko). Na vrcholu, nejvíce opředeném legendami a opěvovaném v písních a básních. Celé Slovensko mi leží u nohou :-)
Kráľova hoľa
Ještě poslední pohled a šupem dolů. Zkusím to po zelené přes Kráľovu skalu.
Kráľova skala
Vyhřívám se na slunci a konzumuji poslední zbytky - na řadu přichází müsli směs vylepšená lesními plody.
snídaně na Kráľovej skale
Byly to úžasných šest dnů. Nerada opouštím tu nádheru, ale čas je neúprosný. Musím stihnout autobus - z Telgártu odjíždí 12:00 a s třemi přestupy (Brezno, Banská Bystrica, Zvolen) budu 19:50 na Zvonařce v Brně.
na Kráľovej skale
Snad se mi i po letech nad těmito fotografiemi vybaví ty úžasné pocity, chuť zralých malin, vítr ve vlasech a sluníčko hřející do tváří. Ty příjemné chvíle pohody, kdy všechny problémy, starosti a trable někde zmizely.
Možnosti k přespání, stravování a zdroje vody:
Donovaly - hotely či penziony, restaurace, obchod s potravinami
Korytnica-kúpele - restaurace, lázeňské prameny
Hiadeľské sedlo - útulna, možnost táboření, pramen asi 200 m jižně po pěšině
pod Zámostskou hoľou po žluté asi 100 m k jihu – pramen u bývalé salaše
Ďurková – obhospodařovaná turistická útulna, nocleh za mírný poplatek, něco k jídlu, pramen 200 m od chaty, možnost táboření po vyčerpání kapacity útulny.
Kamenná chata pod Chopkom – kapacita 30 lůžek v noclehárně, nocleh za poplatek, restaurace, voda pouze v PET láhvi za peníze nebo na WC v horní stanici lanovky
Štefánikova chata pod Ďumbierom – kapacita 48 míst, nocleh za poplatek 21€ včetně snídaně, pitná voda, horká sprcha
Čertovica – hotely či penzióny, restaurace, voda ke koupi resp. na WC, možnost táboření
Ramža – samoobslužná útulna, kapacita cca 20 míst, nocleh zdarma, pramen, možnost táboření
Havrania poľana – při výstupu od Ramži dvakrát pramen vody
Priehyba – voda v potoce, možnost táboření.
Priehybka – vydatný pramen vody se nachází asi 5 minut chůze jižně od rozcestníku značek ve svahu Vápenice
Andrejcová – útulna v létě s hospodářem, občerstvení, nocleh zdarma, pramen, možnost táboření.
Ždiarske sedlo – asi 400 m jižně pod sedlem v kosodřevině při modré značce se nachází vydatný pramen vody, v sedle nouzově salaš
Kráľova hoľa – nouzový úkryt ve vstupní hale do budovy televizního vysílače, kapacita 5 míst, nocleh bez poplatku, bez vody.
Zubrovica - pramen na východním úbočí Kráľovy hoľe kousek pod asfaltovou obslužnou komunikací
Predné sedlo pod Kraľovou hoľou - možnost táboření
Telgárt - obchody s potravinami, restaurace
všude v závislosti na ročním období - jahody, borůvky, maliny, ostružiny, brusinky :-)