Maroko 3.-18.9.2016

země jako z pohádek tisíce a jedné noci

 

Část šestá - Sahara, duny Erg Chebbi

 

Čeká nás opět dlouhý přejezd s krátkou zastávkou v krámku v Alnifu plném trilobitů, ammonitů, orthocerů a dalších fosílií. Stáří? Nějakých 500 miliónů let :-)

Takové krásné kousky pozítří zřejmě nenajdeme, ale to vůbec nevadí.

Další zastávka či přesněji pouze fotopauza je u vjezdu do městečka Rissani. Velká a bohatě zdobená brána je považována za bránu do pouště.

Velkou část povrchu Maroka tvoří hamada, kamenitá poušť. Projíždíme po dokonalé asfaltce pustinou, vyvolávající dojem, že jsme se ocitli na jiné planetě. A pak se kámen změní v písek - před námi jsou obrovské písečné duny, které se zvedají nad Merzougou - oblast zvaná Erg Chebi.

Na rozkoukání a přebalení v hotýlku máme jen chvíli - čeká nás přibližně dvouhodinové putování na velbloudech do pouště, kde budeme nocovat a ráno se vrátíme zpátky do hotýlku.

Velbloudi už jsou připravení - zbývá přivázat na "řidítka" spacák, do batohu přibalit láhev vody a zvládnout vázání tuaregského šátku :-) A nezapomenout na ponožky do sandálů kvůli písečným blechám :-)

Nasedání na velblouda není jako nasedání na koně. Velbloud na začátku leží na břiše na zemi, vy nasednete, velbloud si klekne na přední nohy, což vás hodí dozadu, pak zvedne zadek, což vás hodí dopředu a pak se teprve plně postaví na přední. Je třeba pevně se držet "řídítek" :-)

 

Velbloudi jsou navázáni za sebou v karavaně, takže není třeba mít strach, že utečou někam do pouště.

Písek je neuvěřitelně jemný a dostane se všude - fotím jen starým kompaktem a Olympus zůstal v hotýlku v igelitovém obalu.

Po dvou hodinách jsme se dostali pod jednu z nejvyšších dun a na tu vyšplhali vlastními silami. Nejsme až tak daleko od civilizace, světla noční Merzougy jsou docela blízko. Duny Erg Chebbi leží v nadmořské výšce 730 m, dosahují výšky až 150 m a zabírají plochu asi 50x10 km.

K večeři byl kuřecí tajine se zeleninou (ale kuřete tam moc nebylo), po něm nakrájený meloun a poté procházka pouští.

 

Místo stanu jsme většinou dali přednost spánku na matraci pod širým nebem. Noc byla teplá, teplota neklesla pod 20°C a usínání pod širákem v poušti mělo neopakovatelnou a nenapodobitelnou atmosféru. Jen škoda, že kvůli oslňujícímu měsíci nebylo vidět Mléčnou dráhu.

Následující den je na programu výlet džípy kamenitou pouští.

Některé oblasti marocké pouště jsou doslova poseté kameny s fosiliemi. Chvilku strávíme na nalezišti trilobitů, poté orthocerů a nakonec nacházíme i fragmenty dinosauřích kostí. Nacházíme se jen několik kilometrů od hranice s Alžírskem, s nímž však Maroko nemá diplomatické styky a pozemní hranice je zcela uzavřena.

Dávno opuštěný důl na olovo připomíná kulisy k hororu, ale i zde žijí lidé.

Bíle odění černoši nám nabídli čaj, arašídy a zahráli na tradiční nástroje - bubny i kovové kastaněty zvané karkabus.

Večer byl v hotýlku k dispozici bazén a večeře dneska nebude zrovna nejlevnější - bude salát a velbloudí maso, které ani zde nepatří k zrovna běžným.

Spát jdu raději zase ven, plochá střech hotýlku je k tomuto účelu naprosto ideální :-) Jen mi trochu trvalo, než jsem se na obloze zorientovala - jsem hodně na jihu a na poloze souhvězdí je to znát. I Velký vůz zmizel na část noci pod severním obzorem.

 

kompletní rozcestník

Úvod

Část první - královské město Marrakéš

Část druhá - pobřeží Atlantického oceánu, Essaouira

Část třetí - pobřeží Atlantického oceánu, NP Souss-Massa + první přejezd Atlasu

Část čtvrtá - pohoří Vysoký Atlas, Jebel Toubkal (4167 m)

Část pátá - pohoří Vysoký Atlas, soutěska Todra

Část šestá - Sahara, duny Erg Chebbi - tato stránka

Část sedmá - pohoří Střední Atlas, Azrou

Část osmá - královské město Fés

Část devátá - pohoří Střední Atlas, vodopády Ouzoud