Ochozská jeskyně - 23.4.2017
den otevřených dveří
V jižní části Moravského krasu, v povodí Říčky, se nachází cca 65 jeskyní. Největší z nich je jeskyně zvaná Ochozská. Běžně je veřejnosti nepřístupná a podívat se do ní lze pouze při zvláštních příležitostech - dny otevřených dveří se pořádají dvakrát do roka, na jaře ke Dni země a na podzim k sv. Václavovi (termíny a podrobnosti viz stránky http://csszo6-11.cz)
Zájem o prohlídku bývá veliký, takže vyrážíme docela časně, abychom k jeskyni dorazili na devátou. Auto zůstává na parkovišti u rybníka Pod Hádkem a po kontrole vybavení můžeme vyrazit. V jeskyni není osvětlení, baterka nebo čelovka jsou nutností a doporučeny jsou holínky a přilba. Už jsme Ochozskou jeskyni v rámci dnů otevřených dveří v dubnu 2002 navštívili - už je to neuvěřitelných 15 let, z dětí už jsou chlapi :-)
Ochozská jeskyně
Po zaplacení vstupného 90Kč čekáme jen chviličku.
Ochozská jeskyně
Dovnitř se pouští ve skupinkách po cca 15 lidech za doprovodu jeskyňářů ČSS ZO 6-11 Královopolská a úvodní část odborného výkladu si vyslechneme ještě před vchodem.
Ochozská jeskyně
Čeká nás cca 700 m chodeb tam a pak po stejné trase zpátky částí zvanou Stará Ochozská jeskyně, která byla objevena v roce 1830. Spolu s Novou Ochozskou bylo dosud objeveno 1775 m a objevné práce stále pokračují.
Vstupní část je úzká a několika místech je nutno se sehnout - tato chodba vyhlazená vodou se nazývá Hadice a je cca 200 m dlouhá.
Ochozská jeskyně
Ochozská jeskyně je vytvořena Hostěnickým potokem a voda bývala v jeskyni velmi aktivní. Povodňové vody Hostěnického potoka při jarním tání vytékají přímo mezi mřížemi vchodu do povrchového koryta Říčky. A voda je i důvodem, proč není možné trvalé zpřístupnění jeskyně - dochází zde k nečekaným zátopům.
Zkamenělé srdce září bíle
Za Hadicí následují prostorné Hlavní dómy. Občas šlapeme přímo řečištěm Hostěnického potoka, občas se pohybujeme nad ním - z obou stran je řečiště lemováno vrstvou naplavených usazenin. Skalní dno Hlavních dómů bylo geofyzikálními měřeními zjištěno v hloubce 6-10 m pod dnešním řečištěm, strop chodby probíhá ve výšce 10-12 m nad řečištěm, sedimenty prostor vyplňují do výše 6-8 m.
Ochozská jeskyně
Pamatujete si druhy krápníků? Ze stropu rostou směrem dolů stalaktity, od země vzhůru stalagmity a stalagnát, krápníkový sloup, vzniká srůstem stalaktitu a stalagmitu nebo tak, že stalaktit doroste až ke dnu či naopak stalagmit až ke stropu. Prvotním stadiem stalaktitu je brčko, dutý vápencový váleček o průměru odpovídajícímu velikosti vodní kapky s tenkými křehkými průsvitnými stěnami.
Ochozská jeskyně
Ale fotografování té krásy není snadné. Potřebovala bych tři ruce, protože fotoaparát s externím bleskem je docela těžký, ostřit potřebuji dotykem na displej a k tomu bych si potřebovala svítit :-( Navíc ani externí blesk k nedosvítí zas až tak daleko a zábradlí, dráty, kbelíky a různá čidla se objevují až se zábleskem :-(
Ochozská jeskyně
Vašek to má snazší - moje modrá bunda je tentokráte úžasně fotogenická :-)
Ochozská jeskyně
K vidění jsou tu i sintrové náteky ve tvaru vodopádů, baldachýnů či kup.
Zkamenělá řeka s kaskádou sintrových jezírek
Odpočívající beránek
žlutohnědý stalaktit Klas kukuřice
stalaktit Plíce
Největším krápníkem jeskyně je stalagmit Kužel vysoký 168 cm.
stalagmit Kužel
Ten nalevo jeskyňáři složili z kusů odlomeného krápníku a krásně to za ta léta srostlo.
Ochozská jeskyně
V nejzazším veřejnosti přístupném místě obdivujeme Křtitelnici a Smuteční vrbu.
Křtitelnice
Smuteční vrba
Chodba pokračuje do Labyrintu, tvořeného propastmi a chodbami, které strmě stoupají k hornímu vchodu jeskyně a my se vracíme stejnou cestou zpět - je to o trochu komplikovanější, protože se skupinky musí navzájem vyhýbat.
Ochozská jeskyně
A proč tolik kabelů, kbelíkú a lahví? Od roku 1986 je v jeskyni prováděn unikátní hydrologický výzkum množství a pohybu podzemních vod a především skapové aktivity krasem infiltrovaných srážek.
Ochozská jeskyně
Uvnitř jsme strávili hodinu a půl a moc se nám to líbilo.
Do Pekárny tentokráte nepůjdeme, ale nakoukneme ještě do volně přístupných jeskyní ve svahu.
Netopýrka je umístěná nejvíce vlevo. Je poměrně rozsáhlá, přes dómy a několika úzkými chodbami až plazivkami je možno se dostat až do dolního patra k proudícímu vodnímu toku (v současnosti je známo více než 120 m chodeb).
Netopýrka
Za tunelovitou vstupní předsíní se dostanete do prvního dómu o rozměrech 9x5 m. Druhý dóm směrově navazuje na dóm první. Je to prostora 15 m dlouhá, 6 m široká a 10 m vysoká se zbytky sintrové výzdoby a náteků, které ještě nestihli vandalové zničit. Až sem se s trochou opatrnosti dostane každý - jen to trochu klouže, je třeba dávat pozor na hlavu a mít sebou dobré světlo. Sestup do dalších prostor lze však doporučit jen zkušenějším v patřičném oblečení, s jištěním a hlídáním - nic pro běžného turistu na procházce údolím.
Netopýrka
Vchod do jeskyně Švédův stůl je viditelný zdaleka. Jeskyně není ani tak zajímavá z hlediska speleologie jako z hlediska archeologie. V roce 1906 zde byl totiž nalezena spodní čelist neandrtálského člověka. Jeskyně je průchozí, ale pokud nemíníte prolézat dírou ve svahu na druhou stranu, vůbec se nezamažete. A s trochou šikovnosti se nezamažete ani při prolézání :-)
Švédův stůl
Je nádherný jarní den :-) Už žádné temné díry :-)
údolím Říčky zpět k Hádeckému rybníku
A třešnička dnešního výletu - neodolali jsme a při zpáteční cestě si vyzkoušeli jízdu na bobové dráze v Mariánském údolí.
Bobovka u Mlýna