Strážovské vrchy 31.3.-2.4.2017
Vápeč + Strážov
Jaro je tady, ale mám problém najít vhodný tip na výlet do hor tak, aby tam po sněhu už nebylo ani stopy. Chci vyrazit v tričku a netahat sebou mačky :-) Co takhle Strážovské vrchy? Vzdálenost ještě přijatelná pro víkendový výlet a pohybovat se budu v nadmořské výšce kolem 1000 m.
Strážov z Javorinky
Tentokráte to nebylo vůbec jednoduché. Když se daří, tak se daří - mně se podařilo vybít autobaterii zapnutými světly :-( Pomohly startovací kabely (ještě jednou díky Pavle) a dostala jsem radu, že k dobití je potřeba najet okolo 40-50 km. Tak to problém nebude, z Brna do Zliechova je to 171 km.
Páteční odpolední klasika, totálně ucpané Židenice už od Husovického tunelu a navíc uzávěrka na D1 na exitu 203 Brno-východ. Prvních 10 kilometrů mám za sebou za úžasných 45 minut. Pěkně to začalo, skvěle to pokračuje...
Až na odbočce z Košece směrem na Zliechov si připadám jako v jiném světě. Projíždím malebným údolím, které se klikatí mezi kopci zdobenými skalami a horské osady na mne působí skoro jako oázy pokoje po průjezdu průmyslovým Povážím od Trenčína po Iľavu, protože bez dálniční známky jsem musela po "staré".
Strážovské vrchy se nachází mezi městy Trenčín, Dubnica nad Váhom, Iľava a Bojnice a nemají žádný celistvý hřeben. Stýká se zde jih se severem, sucho s vlhkem, vápenec s mnoha dalšími horninami, ale vápenec převažuje a je nejnápadnější. Nad tichou krásou Strážovských vrchů bdí početný zástup osamělých horských velikánů - z deseti vrcholů s nadmořskou výškou vyšší než 1000 m je nejvyšší Strážov (1213 m).
sobota - výlet č. 1 - Vápeč
Homolka (parkoviště) - Srvátkova lúka - Sedlo Palúch - Vápeč (956 m) - Sedlo Palúch - Srvátkova lúka - neznačenou cestou Dolná Poruba - Pod Končinou - Zrazový vrch (829 m) - Baske (955 m) - Zrazový vrch (829 m) - Sedlo Trtavka - Za Židovým - Sedlo Košariská - Homolka (parkoviště), celkem cca 25 km
Je krásné sobotní ráno. V hlubokých údolích ještě svítí jinovatka, ale na sluníčku bude nádherně - jen vítr bude trošku kazit tu pohodu s teplotou kolem 20°C.
Za chatou Homolka míjím jakýsi opuštěný nedostavěný objekt, zřejmě to měl být nějaký další hotel, a stoupám do sedla s prvními výhledy.
Dolná Poruba ze sedla nad Homolkou
Z něj pak pěšina pokračuje doprava a začíná prudce stoupat bukovým lesem až na hřebínek. Na levé straně hřeben prudce padá dolů a vyčnívající skalky tak nabízí na několika místech krásné výhledy směrem na Hornou a Dolnou Porubu a z té poslední je už vidět špička Vápeče.
Dolná Poruba + Baske
Horná Poruba
Vápeč ve vší parádě vidím až z louky dole.
Vápeč
Pokračuju po modré až na Srvátkovu lúku, kde se připojuje červená. V mapě je toto místo vyznačeno jako tábořiště, stojí tu přístřešek, který doplňují lavička a ohniště, ale netuším, kde se tady bere voda. Naštěstí tento problém mne momentálně netrápí, vody mám zatím dost.
Prvosenky bezlodyžné svítí v loňském listí jako žluté diamanty. Už název vypovídá o jistém prvenství :-) a to dokonce i ve slovenském tvaru - prvosienka bezbyľová.
Strážovské vrchy
Kousek nahoru, kousek dolů, rozhodně se tohle nedá popsat jako cesta po vrstevnici. A nejhorších je posledních 100 výškových metrů - finální krpál dává zabrat. Stoupání je docela výživné, ale je zkrášleno kvetoucími trsy konikleců :-)
Strážovské vrchy
Předvršek, sedlo Palúch (900 m) a konečně hlavní vršek hory Vápeč (956 m), jednoho z nejkrásnějších vrcholků Strážovských vrchů. Každopádně trošku mi to tady připomíná Ostrú ve Velké Fatře.
Vápeč
Stojím pod vrcholovým křížem a kochám se. Krásné místo. Jen škoda, že dneska není taková parádní dohlednost jako byla o minulém víkendu :-(
Vápeč
Kam dál? Původně jsem chtěla zamířit do obce Horná Poruba a pokračovat neznačenou cestou směrem Dolná Poruba, ale jak tak koukám do krajiny pod sebou, zbytečně bych ztratila výšku. Zkusím to raději po cestě z toho sedla, ze kterého byl první výhled na Vápeč. Před tím krpálem na hřebínek k Homolce.
mezi Hornou a Dolnou Porubou
Dolná Poruba je poměrně dlouhá se zástavbou koncentrovanou podél cesty - po asfaltu mezi domky šlapu nějaké 3 kilometry, ale to ještě netuším, že až pokračování po žluté směrem na Zrazový vrch bude tou nejméně zábavnou částí dnešního putování.
Dolná Poruba
Skalnatá Omšenská Baba a Slopský vrch se svými vyhlídkami mi zůstane jako tip pro příští toulání. Pěšky bych to dneska časově nezvládla a ani autem to není zrovna dobrý nápad - naokolo přes Trenčianske Teplice je to pro dnešek z Homolky zajížďka nějakých 40 km.
Pod Končinou
Z rozcestí Pod Končinou bych sice mohla zamířit po zelené přímo k Homolce, ale volím žlutou - čekalo na mne 400 výškových metrů po málo využívané pěšině s neustálou nejistotou kudy vlastně dál a navíc vylepšenou o nějaké ty popadané stromy :-(
jeden z popadaných stromů
Konečně Zrazový vrch a tu nepříjemnou část trasy mám za sebou.
Zrazový vrch
Potom už stoupám pohodlně až na 955 m vysoké Baske k chatě. Chata Baske z roku 1935-36 ale není typickou horskou chatou - je bez elektřiny, bez vody, na záchod se chodí ven a s výjimkou plánovaných akcí je zavřená. Majitelem je Klub slovenských turistů a pokud zde chcete přenocovat, musíte se předem domluvit.
Baske
Skvělé místo na posezení a dokonce i s výhledy zásluhou několika čerstvých pasek.
Baske
Vracím se zpátky směrem Zrazový vrch a dál po hřebeni. Jedna louka, druhá louka, třetí je největší a zvedá se mírně nahoru, takže se mi za zády odkrývá celý masív Baske.
Česaná hora
A pro změnu kousek nepříjemně prudkého sešupu svahem Česané hory (808 m) k místu, kde mám v mapě vyznačený pramen. Ten bych rozhodně neměla minout, voda by to chtělo.
Další louka se táhne do sedla Trtavka a stejně je pojmenováno i odpočívadlo. Zajímavé místo :-) Je tu ohniště, krytý přístřešek a v něm spousta matrací a dokonce je zde i vana. Ale především parádní výhled směrem na Homolku a Vápeč.
Neodolám houpačce, ale čeká mne ještě kus cesty a je tedy čas vyrazit zas dál.
Trtavka
V sedle Trtavka se chodník stáčí na sever a stoupá pod vrcholek Záhradčie, k místu s dalším pěkným výhledem, tentokráte směrem na Nitrické vrchy.
přes Záhradčie
A jsem zpátky v sedle Homolka na parkovišti - v bufetu pod sjezdovkou doplňuji energii půllitrem kofoly, talířem kapustnice a dvěma krajíci chleba. Zatím to nemá chybu :-)
neděle - výlet č. 2 - Strážov
Ze Zliechova se výstup na Strážov nedá spojit do nějakého rozumného okruhu a proto volím výstup z opačné strany, od obce Čičmany.
neznačené parkoviště na louce pod Ubočkou - boží muka v údolí Rajčianky - razc. pod Strážovom - Lúka pod Strážovom (1130 m) - Strážov (1213 m) - Lúka pod Strážovom (1130 m) - razc. pod Strážovom - Čierny vrch (1068 m) - Vrábľová (814 m) - sedlo Samostrel - Čičmany - neznačené parkoviště na louce pod Ubočkou, cca 14 km
Přes louku si to zkracuji k červené značce a pokračuji proti proudu Rajčianky.
boží muka pod Strážovem
proti proudu Rajčianky
Zpočátku je stoupání mírné, ale postupně úhel narůstá. Naštěstí je sucho, takže mi to neklouže.
Rozcestí pod Strážovom mne vítá kobercem sněženek a zbytky sněhu.
výstup na Strážov
Přede mnou je Lúka pod Strážovom, rozcestí směrem na Zliechov a na samotný vrchol Strážova už je to podle tabulky pouze 10 minut.
výstup na Strážov - Lúka pod Strážovom
Z louky se otevírá pohled severovýchodním směrem - za majestátním Kľakem se do dálky táhne hřeben Lúčanské Malé Fatry.
pohled severovýchodním směrem
Konečně vrchol. Nejvyšší partie mají podobu vápencového útesu s pozvolnou a zalesněnou východní stranou a skalním převisem na západě. Strážov s nadmořskou výškou 1213 m nejvyšší vrchol Strážovských vrchů nabízí úžasný skoro letecký výhled. Dohlednost není sice ani dneska ideální, přesto se kochám výhledy z mohutných vrcholových skalisek. Z vrcholu se otevírá na jihozápad úžasné panorama lemované pásem Bílých Karpat a Javorníků. Dále na severu se přidává silueta Manínů a podkova Súľovských skal.
Strážov
Vracím se zpátky k rozcestí červené a zelené - budu pokračovat přes Čierny vrch, po hřebínku bez výhledů krásným bukovým lesem.
přes Čierny vrch
I tady jsou ještě občas fleky starého sněhu - tahle stopa je medvědí???
přes Čierny vrch
Není to o nic pohodlnější trasa než byla červená - než se dostanu na kótu Vrábľová (813 m), musím zdolat obdobně prudký sešup a navíc několik kopečků.
omezené výhledy z Čierneho vrchu
kóta Vrabľová
nad sedlem Samostrel
Od sedla Samostrel už je to opravdu jen dolů po cestách využívaných dřevaři ke stahování dřeva (a podle toho to tady vypadá). Následuje část po asfaltu do rázovité podhorské obce Čičmany, která je známá svými bohatě zdobenými "perníkovými chaloupkami".
nad sedlem Samostrel
A stále po asfaltu... Až k plácku pod lesem, kde mám zaparkováno auto...
pod Ubočkou
Neustálým stoupáním a klesáním je celkové převýšení většiny tras značné, ale Strážovské vrchy jsou krásným koutem světa a určitě tu nejsem naposled.
Javorinka nad Zliechovom
Tak příště třeba některý z tipů na Treking.cz:
Čierny vrch, Utajené skalné okná Strážovských vrchov