Chřiby 28.5.2017

na kole z Otrokovic do Koryčan

 

Takhle nějak by se daly popsat jednotlivé kroky, jak jsem výlet tentokráte vymýšlela:

 

1/ Bude to nedělní celodenní výlet, nemusím tím pádem volit jen bezprostřední okolí Brna

2/ Vítr má foukat od jihovýchodu a mnohem líp se jezdí s větrem v zádech.

3/ Mnohem jednodušeji se mi cestuje s kolem nízkopodlažními vlaky a ty jezdí především na trati Brno - Břeclav - Olomouc.

4/ Do Otrokovic se momentálně jezdí z Brna s ČD za akční cenu 110 Kč (a 50 Kč zaplatím za kolo).

5/ Z Otrokovic se přece dá na kole přejet celý hřeben Chřibů a kdyby se mi hodně dařilo, můžu přidat i Ždánický les!!!

 

Přímo geniální - pojedu z východu na západ a v Koryčanech se rozmyslím, zda budu pokračovat přes Ždánický les nebo se naložím s kolem do vlaku na trati Brno - Bučovice - Kyjov. Hlavně nezaspat, vlak odjíždí z hlavního nádraží v 6:36.

 

Otrokovice, žel. stanice - Žlutava - Kostelany - Bunč - Brdo - Vlčák - Staré Hutě - Stupava - Koryčany (- Jestřebice - Haluzice - Snovídky - Nesovice - Bučovice, žel. stanice), celkem cca 69 km

Chřiby

8:13, jsme v Otrokovicích přesně podle jízdního řádu.

InterPanter na nádraží v Otrokovicích

InterPanter na nádraží v Otrokovicích

Na nádraží v Otrokovicích

Tak kudy?

Jenže začínám problémem. Takovýto rozcestník moc nepomůže a trochu mne zlobí technika, offline seznamácká mapa se mi odmítá na mobilu zobrazit - aplikace tvrdí, že ji nemám staženou, takže nezbývá než zapojit hlavu. Řeku Moravu a lávku přes ni přece najdu i bez mapy.

 

Až doma jsem zjistila, že chyba vznikla odpojením SD karty a změnou úložiště. Chytrý mobil je přesně tak chytrý jako jeho majitel :-( A vůbec, nad papírovou mapu stejně není :-( Nevybije se a je na ni vidět i na přímém slunci :-(

řeka Morava v Otrokovicích řeka Morava v Otrokovicích

řeka Morava v Otrokovicích

A rovnou do kopce po cyklotrase s číslem 473 směrem na Žlutavu. A pěkně tlačit, protože takovýto sklon nevyšlapu a hlavně nezastavovat - jakmile se zastavím, jsem osypaná komáry. Připomnělo mi to pohádku Sedm jednou ranou. Sedm jich nebylo, ale ještě chvilku postát, určitě bych to dala.

 

Konečně nahoře, jednu fotku a rychle pryč...

Žlutava

z Otrokovic do Žlutavy

Z nadmořské výšky 185 m, od hladiny Moravy, jsem nastoupala cca 120 metrů a můžu se pokochat dnešními prvními výhledy. Komáři naštěstí zůstali dole v tom lese.

Žlutava

pode mnou Otrokovice + komíny teplárny

pohledu vévodí Tlustá hora (458 m) s TV vysílačem nad Zlínem vzdálená 11 km a nalevo od něj nejvzdálenější výrazný bod - Makyta (923 m), vrchol v Javorníkách vzdálený 41 km

O kousek dál jižním směrem:

Žlutava

nalevo Velký Lopeník (911 m), uprostřed Jelenec (925 m a Velká Javořina (970 m)

vzdálenost cca 40 km

A ještě severovýchodní směr:

Žlutava

Hostýnské vrchy, Hostýn (735 m) ve vzdálenosti 24 km a Kelčský Javorník (865 m) ve vzdálenosti 29 km

Úžasné, minulý víkend jsem na Kralickém Sněžníku šlapala po sněhu a tady už zčervenaly třešně.

Žlutava

Žlutava

Přes Žlutavu směrem ke kamenolomu vede cyklotrasa po silnici, ale směrem na Novou Dědinu už auta nesmějí.

ze Žlutavy na Novou Dědinu

ze Žlutavy na Novou Dědinu

Rozcestí U Mrazíka nemá nic společného s mrazem ani s oblíbenou pohádkou, ale připomíná tragický osud lesního adjunkta Karla Mrazíka, který byl roku 1870 zabit pytláky.

pamětní deska Karla Mrazíka

pamětní deska Karla Mrazíka

Šlape se po hlaďoučkém asfaltu skvěle, ale s focením to nebude jednoduché. Kontrasty světel a stínů zvládá lidské oko, ale fotoaparát ne.

ze Žlutavy na Novou Dědinu

ze Žlutavy na Novou Dědinu

Kousek od bývalé hájenky Diviny stojí při cestě sukovitý kříž a protože korpus Krista je zhotoven z černé litiny, říká se mu také Černý kříž. Kámen ležící před ním nese vročení 1826, 1881 a 1990.

ze Žlutavy na Novou Dědinu

sukovitý kříž

Cesta se mírně vlní a stále nabírám výšku. Přede mnou jsou Kostelany a v areálu ranče stojí rozhledna.

 

Ohledně restaurace mám zřejmě smůlu, u vchodu do areálu visí cedulka uzavřená společnost. Ale u rozhledny není nikdo, překážet snad nikomu tu chvilku nebudu.

Kostelany

Ranč Kostelany

Dřevěná vyhlídková věž stojí v nadmořské výšce 385 m v nejvyšším místě areálu Ranče. Z vyhlídkové plošiny ve výšce cca 4 metry se do dálek moc nerozhlédnete - výhled je převážně na areál ranče a jeho bezprostřední okolí.

Kostelany Kostelany Kostelany Kostelany

Ranč Kostelany

A šlapu zas dál. A samozřejmě do kopce :-(

 

Po celé délce hřbetu jsou rozesety větší i menší skaliska a nejvýraznější z nich, tvořící vlastní vrchol Komínských skal má pozoruhodný tvar. Skalisko asi 8 m vysoké,téměř 20 m dlouhé a 5 m široké bylo v minulosti pozměněno vysekáním schůdků a vybudováním vyhlídkové plošiny. Možná z důvodu návštěvy arcivévody a následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d’Este.

 

Vzhledem k okolním vzrostlým lesním porostům není plošina již tak skvělým vyhlídkovým místem, ale částečný výhled se odsud přece jen otevírá.

Komínky Komínky Komínky

směr Kroměříž (13 km), Přerov (30 km), Oderské vrchy (50 km)

Komínky

směr Buchlov

Nadmořská výška vrcholu činí 521 m, kolo zůstalo uzamčené ke stromu dole - pěšiny vyznačené takovouto značkou nebývají pro cyklistky mého věku sjízdné :-)

Komínky

Komínky

Je půl dvanácté, čas k obědu - dorazila jsem na Bunč a využiju nabídky penzionu.

Bunč Bunč Bunč

Bunč

Cyklistů i turistů rapidně přibylo. Jak je to přísloví? Jez do polosyta tady bude platit. Polévky zvané "Valašská kyselica s klobásou, brambory a žampiony" za 40Kč bylo jen 0,25 l a žádný chleba :-( Ale nevadí, mám sebou samozřejmě i vlastní svačinu.

 

Vlastně už od Žlutavy jedu přesně po trase Protektorátní dálnice.

 

Měla to být páteřní dopravní tepna předmnichovského Československa. Baťova (a posléze tzv. protektorátní) dálnice měla propojit tehdejší republiku od východu na západ, od Chebu na Podkarpatskou Rus. První práce byly spuštěny na úsecích Praha - Humpolec a v moravském pohoří Chřiby v květnu 1939. Ale stavbu narušily mnichovské události, odtržení Slovenska a poté německé válečné neúspěchy a později únorové události.

 

Po 2. světové válce bylo třeba spíše odstraňovat škody způsobené válkou a poválečná doprava nebyla tak intenzivní. Moravská část ve Chřibech je roku 1950 odepsána, ale úsek mezi Prahou a Humpolcem čeká v budoucnosti částečné využití při stavbě D1.

 

A tak tady zbyly v krajině rozestavěné náspy, mostky či mosty a tou nejznámější památkou jsou betonové základy dálničního mostu přes lesní cestu v oblasti okolo Brda.

Salárna, dálniční most přes lesní cestu Salárna, dálniční most přes lesní cestu

Salárna, dálniční most přes lesní cestu

Brdo (587 m) je nejvyšším vrcholem Chřibů. Základem jména kopce je staré nářeční slovo "brd", které označuje zalesněnou vyvýšeninu, obvykle se skalnatým vrcholem.

Brdo

rozhledna Brdo

Rozhledna nese stejné jméno - Brdo. Vstup je zpoplatněn a nahoru se dostanete pouze během otevírací doby. Tvar kamenné rozhledny z roku 2004 vychází z vlastností stavebního materiálu - pískovce z nedalekých Žlutav, a jeho využití tradičním způsobem, bez podpůrných ocelových konstrukcí. Na vrcholu věže ve výšce 21 m je krytá vyhlídka, která je prosklená do všech stran a polovinu skleněných ploch otevřít. A dneska mám opravdu štěstí na krásný výhled :-)

Brdo

kostel sv.Jakuba

Brdo

Roštín

Brdo

Hostýnské vrchy, Hostýn je vzdálen 36 km a Starý Jičín nalevo od něj 63 km

Brdo

směr Vlčák

Vlčák patří k nejvyšším chřibským vrcholům a v dobách minulých býval významnou křižovatkou poštovních cest. Původně panská hospoda náležela k cetechovickému statku a sloužila také jako poštovská stanice. Později budova sloužila jako turistická útulna, ale dnes se jedná o soukromý objekt. V současné době je Vlčák pouhou křižovatkou turistických cest, běžkařských tras a cyklostezek směřujících přes Chřiby z kroměřížské i uherskohradišťské oblasti - občerstvení nabízí pouze blízký pramen.

 

V lesích je skryto několik skalisek - Gavendova, Janečkova, Endlicherova či Vodová skála. Kdysi se zde těžil kámen na stavbu protektorátní dálnice, dnes slouží horolezcům. Pod Gavendovkou si lze prohlédnout zbytky trosek 2 sovětských letadel, která zde havarovala po ztrátě orientace v roce 1945. Smutnou událost připomíná i velký kříž na skalním bloku.

 

Tak kudy dál? V podstatě mám dvě možnosti - po modré k motorestu Samota a kolem zříceniny Stříleckého hradu do Koryčan nebo zůstat na cyklotrase s číslem 473, která mne do Koryčan přivede přes Staré Hutě a Stupavu. Volím Staré Hutě a dlouhatánskou jízdu z kopce :-)

rozcestí pod Pěknou horou

rozcestí pod Pěknou horou

A byla to parádní jízda podél Kyjovky :-)

sjezd na Staré Hutě sjezd na Staré Hutě

sjezd na Staré Hutě

Staré Hutě Staré Hutě Staré Hutě

Malíkova lípa, Staré Hutě

Jediná chybička na kráse - dostat se přes silnici E50 nemusí být vůbec jednoduché :-(

Stupava

Stupava, lyžařské středisko

Stupava

Stupava

Stupava

kříž u silnice kousek za Stupavou

Stupava

podél Kyjovky

Vodní nádrž Koryčany slouží jako vodní zdroj a je oplocená. Kousek je z ní vidět jedině od hráze.

Vodní nádrž Koryčany

Vodní nádrž Koryčany

A jsem v Koryčanech. Je zde i železniční stanice, hlavní roli při vzniku trati v roce 1906 sehrála Thonetova továrna na ohýbaný nábytek. Ale trať Nemotice - Koryčany je od roku 1980 bez pravidelné osobní dopravy, je třeba pokračovat vlastní silou.

Koryčany Koryčany

Koryčany

Kudy dál? Směr Jestřabice nebo směr Mouchnice? Volím Jestřabice, ale podařilo se mi zakufrovat, přehlédnout odbočku k nádraží a dojet málem až do Bohuslavic :-(

Koryčany - Jestřabice

Koryčany - Jestřabice

Naštěstí vede kolem dvoukolejné trati z Kyjova do Brna polní cesta.

podél trati

podél trati

U Haluzického rybníka dávám pauzu, ale nakonec zde strávím spoustu času.

u Haluzického rybníka u Haluzického rybníka u Haluzického rybníka u Haluzického rybníka

u Haluzického rybníka

Poprvé v životě vidím ondatry ve volné přírodě (poděkování za upřesnění patří Magdaléně).

u Haluzického rybníka u Haluzického rybníka

u Haluzického rybníka

Po pohledu na hodiny je jasné, že už nemá smysl snažit se o přejezd Ždánického lesa. Pojedu prostě dál podél trati Kyjov - Brno a někde si počkám na vlak.

podél Kyjovky podél Kyjovky

podél Kyjovky

Za obcí Snovídky mne čekal poslední kopec a výhled na celý hřeben Chřibů.

nad obcí Snovídky nad obcí Snovídky nad obcí Snovídky

nad obcí Snovídky

Do vlaku jsem nakonec nastoupila až v Bučovicích v 19:00. Spočítala jsem to na 69 km :-)