logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Smrk + Králický Sněžník 19.-21.5.2017

z Ramzové do Králíků přes nejvyšší vrchol Rychlebských hor a Králického Sněžníku

 

Původně jsem měla v plánu vyrazit na víkendový výlet autem, zaparkovat ho na Dolní Moravě a poté si obejít oba hřebeny kolem dokola, ale marně jsem se snažila vyrobit z toho časově přijatelný okruh. Na jeden den moc, na dva málo... Ale pak jsem narazila na cestopis popisující výšlap na Králický Sněžník směrem od Smrku, nejvyššího vrcholu Rychlebských hor po česko-polské hranici přes Kladské sedlo a bylo rozhodnuto. Tahle varianta bude mnohem lepší a zase poznám něco nového. Do Ramzové vyrazím z Brna přímým vlakem a z Králíků se dá do Brna cestovat vlakem jen s jedním přestupem v Ústí nad Orlicí.

Králický Sněžník

slůně, symbol Králického Sněžníku (květen 2017)

Takže mé víkendové putování tentokráte začíná navečer v Ramzovském sedle, které odděluje Rychlebské hory od Hrubého Jeseníku. Vlak mne dovezl do nejvýše položené rychlíkové železniční zastávky v Česku, do nadmořské výšky 760 m. Po historické zemské hranici mezi Moravou a Slezskem zamířím po místní červené značce na Smrk (1126 m), nejvyšší horu Rychlebských hor. Mám před sebou 5 km do pořádného kopce - je 18:45 a zvládnout to do setmění by neměl být problém.

 

Ramzová (žel. stanice) - Smrk - Brousek - Travná hora - turistická chata Paprsek - Kladské sedlo - turistická chata Návrší - Králický Sněžník - Malý Sněžník - Klepáč - Prostřední Lipka - Králíky (žel. stanice), cca 50 km

Ramzová
Ramzová

pohled zpátky do sedla Ramzová, nalevo Obří skály na úbočí Šeráku (květen 2017)

Jako první kopec zdolávám horu Klín (983 m). Výhledů jsem si moc neužila, pouze od větrolamů směrem na Čerňavu, mezistanici lanovky na Šerák. Je celkem chladno, ale nemá smysl se oblékat, propotila bych to :-(

Ramzová

stoupání na Klín (květen 2017)

Staré hraniční kameny jsou svědky vyznačení moravsko-slezské správní hranice.

hraniční kameny, přes Klín na Smrk

přes Klín na Smrk (květen 2017)

Vlastní vrchol Smrku (1126 m) je zalesněn samozřejmě smrkem a řádně močálovitý - vrchoviště s typickou rašelinnou vegetací je chráněno jako přírodní památka.

Smrk

Smrk (květen 2017)

Úspěšně jsem překonala podmáčený terén i sněhové fleky. Prudce se ochladilo, teď už se přiobléct musím a sluníčko za chvilku zapadne. Dorazila jsem k turistickému přístřešku Mrazík, ale smutně koukám na ten nepořádek kolem. Tady mezi těmi odpadky tedy spát rozhodně nebudu, ač jsem původně přenocování v přístřešku měla v plánu :-(

Smrk

Smrk (květen 2017)

Naštěstí se mi podařilo najít i nepodmáčené místo pro umístění stanu a posléze se mi podařilo i zapálit oheň a aspoň část toho bordelu spálit. Dřeva je kolem dost, ale všechno bylo strašně navlhlé. Je to zázrak, jak dokáže za všech okolností oheň podpálit křesadlem Bear Grylls, mně pomohla svíčka :-)

 

Příšerná zima :-( Nebýt ohně, musela obléct vše, co mám sebou včetně čepice a zalézt do spacáku hned se západem slunce.

Smrk

Smrk (květen 2017)

Oblohy plné hvězd jsem si moc neužila, ze spacáku jsem rozhodně neměla chuť vylézt. Zato ráno bylo úžasné - blankytná obloha a parádní světlo, foceno v 6:00 :-)

Smrk

 

Smrk

 

Smrk

Smrk (květen 2017)

Na chvilku ještě zalezu do teplého spacáku, času mám dost, dneska nespěchám a stejně je všechno mokré. Trošku by mi sluníčko mohlo pomoci vysušit vnější vrstvu stanu - vlhkost se vysrážela z obou stran.

 

Rychlebské hory jsou zapomenutým a málo vyhledávaným pohořím v Javornickém výběžku. Pěší putování ze Smrku přes Borůvkový vrch a Borůvkovou horu do Bílé Vody by bylo určitě nejpříjemnější v čase dozrávajících borůvek :-) a já si vybrala pokračování opačným směrem - směrem na Kladské sedlo a Králický Sněžník. Mám před sebou dneska jen cca 20 km.

 

Křižovatka turistických tras zvaná Smrk-hraničník leží v nadmořské výšce 1109 m. Hraniční mezník III/43 je atypický, má podobu markantního hraničního mezníku - mezníku ve kterém se výrazně lámou hranice. Je to už dávno, kdy se zde nacházelo trojmezí Markrabství moravského, Rakouského Slezska a Kladského hrabství (trojmezí Moravy, Slezska a Kladska).

Smrk

hraničník včetně měřítka pro přesnější představu o jeho velikosti, mám 160 cm (květen 2017)

Od Smrku-hraničníku hranice míří k vedlejšímu vrcholu Smrku, k nevysokému pahorku, který se jmenuje Brousek (1115 m).

Brousek

Brousek (květen 2017)

 

Brousek

Králický Sněžník z Brousku, zdá se to daleko, ale mám na to celý den (květen 2017)

Následuje další úsek s podmáčenou vegetací. Travná hora (1125 m) má extrémně plochý vrchol, ale přímo na vrcholku je několik nízkých skalek.

Travná hora

Králický Sněžník z Travné hory (květen 2017)

Turistické značky tudy nevedou, ale vypadá to, že terén je "srovnán" kvůli úpravy běžkařské stopy. Na nějakou dobu ale opustím státní hranici, abych se dostala k turistické chatě Paprsek na svahu hory Palaš.

 

Chatu Paprsek najdete na jednom z nejkrásnějších míst v Jeseníkách. Horský hotel s názvem Slezský dům byl postaven roku 1932 přímo "V ráji" - tak se totiž původně nazývalo místo na rozhraní tří horských celků: Hrubého Jeseníka, Rychlebských hor a Králického Sněžníku. Až v 50. letech dostala chata název Paprsek a dneska je zaměřena především na zimní klientelu. V zimě tady funguje spousta upravovaných běžkařských stop, lanovka a sjezdovka s umělým zasněžováním a na stránkách mají i tři webkamery.

Paprsek

 

Paprsek

 

Paprsek

Paprsek (květen 2017)

U kapličky se sedělo na sluníčku moc příjemně, ale je čas zase vyrazit.

Paprsek

 

Paprsek

 

Paprsek

Paprsek, kaplička (květen 2017)

V zimě se po těchto cestách musí jezdit na běžkách přímo skvěle. Rozhodně lépe než po přemrzlých plotnách hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, budu to muset někdy vyzkoušet.

Paprsek

z Paprsku k Růžové boudě (květen 2017)

Další zastávkou je Medvědí bouda a silný pramen vody hned vedle chaty. Pitná voda je fajn, ale škoda, že jsem ztratila spoustu výškových metrů :-(

Medvědí bouda

u Medvědí boudy (květen 2017)

Na rozcestí Nad Aloisovým pramenem se opět napojuji na cestu podél česko-polské hranice. A přestože se červená na kótě Chlupenkovec stáčí doleva do vnitrozemí, zůstávám na hřebeni. Polská zelená mne podél hraničních kamenů dovede do Kladského sedla (815 m) kratší cestou.

Aloisův pramen

v oblasti Aloisova pramene (květen 2017)

 

Chlupenkovec

Chlupenkovec, jednotné česko-polské značení (květen 2017)

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo třeba vytyčit novou československo-německou státní hranici (pruský díl německé hranice). Hraniční kameny byly zasazeny, obíleny a opatřeny monogramy D (Deutschland) a ČS. Po druhé světové válce zaniklo Prusko (svobodný stát Prusko byl součástí Německa) a v Rychlebských horách se změnila hranice na československo-polskou. Jednoduše :-) K iniciále D byla po druhé světové válce přisekána na prvorepublikových hraničních meznících nožička k vyznačení iniciály P.

 

A když k 1.1.1993 muselo zmizet S, už se to neřešilo sekáním, ale pouhým přemalováním.

hraniční kameny

 

hraniční kameny

hraniční kameny (květen 2017)

Při sestupu do Kladského sedla se jen v jednom místě nabídne částečný výhled směrem k mému dnešnímu cíli - na Králický Sněžník.

nad Kladským sedlem

nad Kladským sedlem (květen 2017)

Přes Kladské sedlo (815 m), původně Špiklické sedlo podle pohraniční osady Špiklice/Spieglitz (dnes Nová Seninka), vedla jedna z větví Jantarové stezky již od raného středověku.

 

Když se blížil vstup České republiky ke Schengenskému prostoru, byla v letech 2005-2006 zrekonstruována a rozšířena silnice z Nové Seninky ke hraničnímu přechodu Staré Město/Nowa Morawa. Na rekonstrukci silnice bezprostředně navázala výstavba celnice pro cizineckou a pohraniční policii. Objekt byl navržen tak, aby po přistoupení obou zemí k Schengenu, mohl být využíván jako turistický opěrný bod s ubytovací kapacitou a možností poskytnutí občerstvení.

v Kladském sedle

v Kladském sedle (květen 2017)

Zvláštní chata, dřevo je přilepené, aby si ho někdo neodvezl :-) Jenže není tady žádná cedule ohledně otevírací doby. Zřejmě ještě není sezóna, budu si muset něco k jídlu zajistit jinak. A pro největší nouzi mám přece krabici s křupavým müsli :-(

v Kladském sedle

v Kladském sedle (květen 2017)

Pokračuji dále podél česko-polské hranice po zelené polské turistické značce. Nic zajímavého na ní není - pořád lesem, pořád do kopce, rozbitá dřevaři.

Hraniční hora

 

Hraniční hora

z Kladského sedla na Hraniční horu (květen 2017)

Na rozcestí Gleboka Jama chvilku váhám, zda-li pokračovat po zelené nejkratší cestou vzhůru podél hranice nebo pokračovat po naší straně kolem Adélina pramene, ale nakonec rozhoduje žaludek. Času mám dost, vezmu to přes chatu Návrší.

Hraniční hora

pod Hraniční horou (květen 2017)

Chata Návrší vznikla v době prvorepublikového rozvoje turistiky při turistické cestě ze Starého Města na Králický Sněžník. Budova byla postavena v nadmořské výšce 880 metrů ve svahu kopce v roce 1928 s krásným výhledem.

Návrší

panorama Hrubého Jeseníku z terasy turistické chaty Návrší (květen 2017)

Příjemné posezení s kofolou a segedínským gulášem končí, jde se zase nahoru.

Návrší

na terase turistické chaty Návrší (květen 2017)

A stále nahoru...

Návrší

z chaty Návrší k rozcestí Pod Ludmilou (květen 2017)

 

na rozcestí Pod Ludmilou

v pozadí hlavní hřeben Hrubého Jeseníku (květen 2017)

 

na rozcestí Pod Ludmilou

na rozcestí Pod Ludmilou (květen 2017)

S přibývající výškou více fouká a za rozcestím Stříbrnická narážím na první sněhové fleky. Škoda, že slunce se i teď v pozdním odpoledni stále schovává za mraky.

Stříbrnická

do Polska - v pozadí hlavní hřeben Rychlebských hor (květen 2017)

 

Stříbrnická

 

Stříbrnická

za rozcestím Stříbrnická (květen 2017)

Po levé straně cesty mne zaujme malá pyramida z kamení s křížem a fotografií.

Stříbrnická

za rozcestím Stříbrnická (květen 2017)

Až doma za pomoci všeználka Googla nacházím podrobnosti. Josef Tejkl byl divadelník, ale taky turista a horolezec. A právě z vrcholu Králického Sněžníku se v první dubnovou sobotu v roce 2009 rozhlédl po svém milovaném světě naposledy a narazila jsem na spoustu dalšího zajímavého a poučného čtení. Za prvé - jeho devítiletý syn zahynul v Alpách při výstupu na svou první třítisícovku, za druhé - byl členem výpravy, na které v roce 2001 zmizela horolezkyně Jana Kubištová při sestupu z ekvádorské sopky Iliniza Norte.

 

Sněhových fleků i mraků přibylo, jsem téměř nahoře. V Brně odkvétají šeříky, ale tady se jaro teprve chystá převzít vládu.

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2017)

Neveliká plastika slona, postavená na pylonu z kamenných kvádrů, se stala symbolem Králického Sněžníku.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, slůně (květen 2017)

Soška nese stopy drsného podnebí a vandalismu - povrch dříve hladce opracované žuly je nyní zvětralý, ocas slona je uražen a pylon musel být zpevněn dvěma vysokými betonovými patkami. Sochu zde v roce 1932 umístili členové umělecké skupiny Jescher, jejichž znakem byl právě slon.

 

Slůně je dnes už jedinou připomínkou slavné turistické éry Králického Sněžníku. Z Lichtenštejnovy chaty, která byla pod vrcholem Sněžníku postavena v letech 1909-1912 německým turistickým spolkem, zůstaly jen základy. V červnu 1968 Okresní národní výbor v Ústí nad Orlicí rozhodl o uzavření chaty pro její havarijní stav a během srpna a září roku 1971 byla chata zbourána.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, zbytky Lichtenštejnovy chaty (květen 2017)

200 metrů od sošky slůněte a pozůstatků základů Lichtenštejnovy chaty, přímo pod vrcholem Králického Sněžníku, pramení řeka Morava. Mohutný přístřešek z betonu byl vybudován patrně v roce 1909, když voda odtud byla potrubím přivedena k Lichtenštejnově chatě.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, pramen Moravy (květen 2017)

A konečně jsem úplně nahoře, na vrcholu Králického Sněžníku (polsky se vrchol jmenuje Snieznik Klodzki) v nadmořské výšce 1 424 metrů.

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2017)

Rozlehlá planina na vrcholu je 3/4 km dlouhá a 1/2 km široká a neposkytuje téměř žádný výhled do okolí a proto se první myšlenky na výstavbu rozhledny začaly rodit již v první polovině 19. století.

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2017)

Ale nebylo to jednoduché, z trigonometrického měření, které proběhlo v 70. letech 19. století, vyplynulo, že věž musí být vysoká nejméně 30 metrů, aby umožnila dostatečný kruhový výhled. Levná konstrukce ze dřeva nepřicházela v úvahu a náklady na kamennou rozhlednu byly příliš vysoké.

 

Zásadním mezníkem pro výstavbu králické rozhledny byla smrt německého císaře a pruského krále Viléma I. v březnu roku 1888. Rozhledna se měla stát monumentálním pomníkem jako Kaiser-Wilhelm-Turm (věž císaře Viléma).

 

Ke slavnostnímu otevření rozhledny Wilhelmswarte došlo dne 9. července 1899 za přítomnosti prince Albrechta Pruského. Rozhledna sestávala z hlavní 33.5 metrů vysoké věže (vyhlídková terasa byla ve výšce 30 metrů) a k ní na jižní straně přiléhající 17 metrů vysoké vedlejší věže (vyhlídková terasa v téže výšce). Celé dílo bylo postaveno z ruly dobývané přímo na místě.

 

Věž byla postavena velmi důkladně, soustavnému útoku ze strany přírody dlouho úspěšně čelila a meziválečná léta byla zlatou érou turistiky.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, kolem roku 1910

Po 2. světové válce celé pruské Slezsko připadlo Polsku a veškeré německé obyvatelstvo z obou stran nové československo-polské hranice muselo odejít. Veškerý majetek Němců a tudíž i majetek německých turistických spolků byl zkonfiskován. Opuštěné prostory po válce vybízely k devastaci a drsné klimatické podmínky věž začaly postupně rozhlodávat. I přes devastaci byla rozhledna běžně navštěvována turisty, kterých sem chodilo zejména z polské strany velmi mnoho. Návštěvníkům z české strany byl vstup na polské území zakázán, nepropustnou hranici mezi dvěma "spřátelenými" státy nesměli překročit ani Češi, ani Poláci.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, ruiny rozhledny (květen 2017)

Pro naprosto kritický stav věže rozhodla polská strana o jejím stržení. Z dříku věže padalo kamení, uvnitř věže se propadly části schodiště a chyběly kusy zábradlí. Slavná rozhledna na Králickém Sněžníku byla dne 11. října 1973 polskými vojáky odstřelením zbořena. Zůstala z ní jen několik metrů vysoká hromada ruin, která od té doby začala zdobit vrchol Králického Sněžníku.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, ruiny rozhledny (květen 2017)

Kousek od trosek rozhledny na polské straně hranice stojí čtyřhranný stupňový sloup nesoucí nápis T. P. 1927 - Králický Sněžník se stal významným měřickým trigonometrickým bodem I. řádu.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, trigonometrický bod (květen 2017)

S vrcholem Králického Sněžníku je spojeno historické trojmezí Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství (lakonicky řečeno trojmezí Čech, Moravy a Kladska). Stojí zde obdobný hraničník jako na Smrku. Jeho umístění Trojmezí nikoliv na vrcholu Králického Sněžníku, ale o 200 metrů na jihozápad, se jeví jako zvláštní - tento výsledek je odkazem na hraniční spory a nová zaměřování bodu dotčených tří zemí.

 

Klimaticky patří vrchol hory k nejdrsnějším místům v České republice. Takže kde budu spát? Zřejmě v místech, kde stávala Lichtenštejnova chata, sejdu kousek dolů ke slůněti. Tam to přírodě vadit nebude.

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2017)

Jsem sice o 300 výškových metrů výš než včera, ale dnešní noc byla zásluhou proudění z jihu mnohem příjemnější. Zkusím vás pobavit, následující video převádí mé dvanácti minutové balení do jedné minuty. Měl to být časosběr, ale moc se nepovedl, interval měl být mnohem kratší než 10 sekund. Taky to chtělo stativ pro nastavení lepšího úhlu, ta zídka nešla poposunout :-) Ale chybami se člověk učí, příště to třeba bude lepší.

Musím znovu na vrchol. Dnes projdu západní hřeben, na fotografii ten napravo

Králický Sněžník

Králický Sněžník, pohled do údolí Moravy (květen 2017)

Výhledy jsou rozhodně lepší než včera se zataženou oblohou.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, směrem do Polska (květen 2017)

 

Králický Sněžník

Králický Sněžník, směrem k Orlickým horám (květen 2017)

 

Králický Sněžník

Králický Sněžník, po toku Moravy, směr Králíky (květen 2017)

Na české straně hranice se kousek pod vrcholem Králického Sněžníku nacházejí Vlaštovčí kameny - skalní útvary s rozsáhlými kamennými moři.

Králický Sněžník

 

Králický Sněžník

Králický Sněžník, Vlaštovčí kameny (květen 2017)

Místo ležící na horské pastvině asi kilometr pod vrcholem hory se osvědčilo jako dobře chráněné místo před špatným počasím a vrchol Sněžníku byl odsud pohodlně dosažitelný. Majitelka zdejších lesů na Králickém Sněžníku princezna Marianna Oranžská se rozhodla zřídit komfortní hostinec Švýcárna na nejvyšší hoře Kladského hrabství. Dům byl dokončen v roce 1871. V roce 1948 chata dostala nový název - Schronisko (horská chata) na Sniezniku.

Králický Sněžník

 

Králický Sněžník

Králický Sněžník, Schronisko na Sniezniku (květen 2017)

Skvělé, mají otevřeno i navařeno. Žurek, bramborová polévka s vařeným vejcem za 10 zlotých a "herbata s citrinom" za 5 zlotých dodaly část ztracené energie a výzdoba byla pro změnu pastvou pro oči.

Králický Sněžník

Králický Sněžník, Schronisko na Sniezniku (květen 2017)

A zase nahoru, ke kótě Malý Sněžník/Maly Snieznik (1326 m). Jsem na polské straně hranice a šipky pro změnu směru tu nepoužívají.

Králický Sněžník

 

Králický Sněžník

pod Malým Sněžníkem (květen 2017)

Vrcholová plošina je porostlá horskými smrčinami a klečí borovice s malými loukami.

Králický Sněžník

 

Králický Sněžník

pod Malým Sněžníkem (květen 2017)

Po Malém Sněžníku následuje kóta Hraniční skály/Goworek (1320 m). Několik skalních útvarů nabízí výhledy směrem ke Kladské kotlině ohraničené od západu Orlickými horami. Tohle území mohlo patřit k Československu, kdysi Kladsko (až do roku 1742) patřilo k Čechám a tedy k Zemím Koruny české.

 

Skvělé místo na malou odměnu - ve schronisku jsem k polévce a čaji dostala i dva mini banánky, což bylo od obsluhy opravdu milé gesto :-)

Goworek

 

Goworek

 

Goworek

 

Goworek

 

Goworek

Goworek (květen 2017)

Do sedla značeného sedlo Puchača / Przel. Puchacza šlapu prudce dolů (1100 m) a pak musím opět nahoru na kótu Hleďsebe/Puchacz (1190 m) a kótu Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch (1144 m).

Goworek

pod Klepáčem (květen 2017)

Původní německý (dnes český) název hory Klappersteine je odvozen od kamenných polí, která jsou těsně pod vrcholem - kamenná pole jsou neustále v pohybu - klapají. Ale mne víc zajímá polský název hory - Trójmorski Wierch. Pohoří Králický Sněžník je pomyslnou Střechou Evropy a právě zde probíhá rozvodní uzel tří úmoří. Na českých jižních svazích Klepáče pramení Lipkovský potok, který se vlévá do Tiché Orlice, Labe a patří k úmoří Severního moře. Na polských západních svazích pramení Kladská Nisa, která se vlévá do Odry a patří k úmoří Baltského moře. Vody z českých východních svahů stékají jako pravostranné přítoky do řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a patří k úmoří Černého moře.

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch (květen 2017)

Na polské straně Klepáče stojí 28 metrů vysoká dřevěná rozhledna z roku 2010.

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch (květen 2017)

Z vyhlídkové plošiny ve výšce 26 m je krásný kruhový rozhled, ale celá konstrukce působí značně chatrně.

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch (květen 2017)

 

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

stezka v oblacích nad Dolní Moravou (květen 2017)

Hrubě opracované kmeny jsou pospojovány spojkami z humpolácky svařeného ocelového plechu a podlážka z prken na nejvyšší plošince taky nepůsobila nikterak bytelně. Jak si pamatuji z mé předchozí návštěvy, do provozu byla uvedena v roce 2010 a hned roku 2011 do ní udeřil blesk a poškodil její konstrukci. Já tady byla v září 2011, z bezpečnostních důvodů byla odstraněna spodní část schodiště a vstup k ní zakázán :-(

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

 

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch (květen 2017)

Z Klepáče stezka klesá podél hraničních kamenů k hraničnímu přechodu Horní Morava/Jodlów.

Klepý-Klepáč/Trójmorski Wierch

pod Klepáčem (květen 2017)

Kousek mne červená značka vede po silnici podél Lipkovského potoka, ale u dřevěné zvoničky v Horní Lipce se stáčí přes pastviny plné pampelišek k vrcholku Na Vyhlídce (753 m) a Roudný (677 m).

přes Horní Lipku

 

přes Horní Lipku

 

přes Horní Lipku

 

přes Horní Lipku

 

přes Horní Lipku

přes Horní Lipku (květen 2017)

V Prostřední Lipce mají krásný kostel doplněný pískovcovým křížem a pomníkem padlých v 1. světové válce.

Prostřední Lipka

Prostřední Lipka (květen 2017)

Králíky už jsou jen kousek po silnici. Pěchotní srub K - S 14 "U cihelny" stojí severně od města Králíky vedle areálu Vojenského muzea, ale ani na návštěvu srubu, ani na návštěvu muzea nemám dost času. Před odjezdem vlaku každopádně musím stihnout především pozdní oběd :-)

Pěchotní srub K - S 14 U cihelny

Pěchotní srub K - S 14 "U cihelny" (květen 2017)

Klášter na Hoře Matky Boží je nepřehlédnutelnou dominantou krajiny. Počátky vzniku kláštera souvisí s dokončením poutního kostela. Byl vystavěn v duchu baroka a kromě kostela Nanebevzetí Panny Marie je jeho součástí kaple Svatých schodů s ambity, pramenem, hřbitovem a poutním domem. V době totality se zde nacházel internační tábor pro mnichy. Tuto nešťastnou minulost připomíná hlavní expozice Památníku obětem internace. Ale i tohle místo mi zůstává pro některou z příštích návštěv.

Králíky

na náměstí (květen 2017)

 

Králíky

alej vedoucí ke klášteru (květen 2017)

 

 



 

 

copyright Alena