Pálava 12.-13.8.2017

padají hvězdy, něco si přejte

 

Perseidy se objevují na obloze každý rok v srpnu a letos má tato noční podívaná vrcholit v noci ze soboty 12. na neděli 13.8. v počtu okolo 100 až 150 meteorů za hodinu. Sice nám to letos bude výrazně kazit měsíc a zřejmě i oblačnost, ale každopádně pršet by nemělo.

 

Takže kam, aby to bylo pohodlně dosažitelné autem, aby se nemuselo potmě pěšky neschůdným terénem, aby tam nerušil světelný smog velkoměsta? Zkusím tentokrát Pavlovské vrchy :-)

 

Byla by škoda nevyužít k procházce příjemně teplý letní podvečer, takže vyrážím směr Klentnice již odpoledne. Přibalila jsem si igelit, spacák a samozřejmě fotoaparát se stativem a dálkové ovládání.

Pálava

panorama Děvína ze Stolové hory

Obloha je plná mraků, docela dost fouká, ale viditelnost je dneska vynikající.

Pálava

komíny jaderné elektrárny v Dukovanech vzdálené 45 km

Pálava

směr k Mikulovu

Krásně zřetelný je hřeben Malých Karpat

Pálava

cementárna v Rohožníku (vzdálenost 60 km) a dvojvrchol Vysoké

Pálava

v popředí Valtice, v pozadí Malé Karpaty

S dalekohledem nebo s pomocí zoomu fotoaparátu lze rozeznat i vysílač na Velké Javořině.

Pálava

vrchol Velké Javořiny s vysílačem (vzdálenost 75 km) a komíny elektrárny v Hodoníně (vzdálenost 35 km)

Tento dvojvrcholek jsem si ale musela najít v mapě - tohle je Komonec, vzdálený vzdušnou čarou 89 km, s nadmořskou výškou 672 m druhý nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny.

Pálava

na obzoru Komonec

Ještě jeden pohled na panorama Děvína a Dívčích hradů:

Pálava

Děvín a Dívčí hrady ze Stolové hory

Obloha je stále plná mraků, ale rozhodně nelituji. Na takové výhledy jsem tady zatím nikdy štěstí neměla.

Pálava

na Stolové hoře

Pálava

koně na Stolové hoře

Pálava

Novomlýnské nádrže ze Stolové hory

Pálava

Sirotčí hrádek

Pálava

z Klentnice k Soutěsce

Je půl sedmé, na obloze začíná převažovat modrá a já si užívám tu krásu bez lidí, kterých je tady vždycky až moc.

Pálava

z vyhlídky nad Soutěskou

A místo jednoho slunce mi svítí dvě :-) Tohle je zřejmě nejběžnější halový jev - vedlejší slunce neboli parhelium, duhově zbarvená a velmi jasná světlá skvrna vedle Slunce, která vzniká lomem paprsků světla procházejícího bočními stěnami ledových krystalků ve tvaru šestibokých destiček. Pokud se na obloze vedlejší slunce objeví, nelze ho přehlédnout, protože na obloze září obdobně jako slunce.

Pálava

vedlejší slunce neboli parhelium

Šlapu až nahoru pod vysílač.

Pálava Pálava Pálava

Děvín (554 m)

Pode mnou jsou Novomlýnské nádrže jako na dlani.

Pálava

Novomlýnské nádrže

S maximálním zoomem lze rozeznat i Špilberk nad Brnem.

Pálava

Brno a Babí lom v pozadí

Nádhera...

Pálava Pálava Pálava Pálava

Pavlovské vrchy

Stmívá se :-) Úžasné je červené problikávání větrných elektráren na rakouském území :-)

Pálava Pálava Pálava

Pavlovské vrchy

Bivakování je u nás docela problém - ale v CHKO Pálava spaní "pod širákem" zakázáno není a přesně tak je to uvedeno i v návštěvním řádu. Samozřejmě za podmínky nepoškozování porostu, nerozdělávání ohně a nevytváření odpadu. A v NPR nesmíte vstupovat mimo značené cesty.

 

Meteorický roj Perseid je znám už téměř 2000 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince - Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince".

 

Fotografování meteorů je v podstatě snadné... Stačí postavit fotoaparát s širokoúhlým objektivem na stativ, zamířit na oblohu, zaostřit na nekonečno, nastavit dlouhou expozici a přes dálkové ovládání mačkat spoušť - opakovaně, dokud do záběru nevletí kýžený meteor...

 

Jenže to by opravdu musely padat v množství kolem 100-150 za hodinu... Viděla jsem jich cca 10 za tu hodinu, kterou jsem měla k dispozici, protože o půl jedenácté se obloha opět zatáhla :-( A tohle nejsou meteory, ale letadla či družice :-(

Pálava Pálava Pálava Pálava

hvězdy nad Děvínem

Přímo nad hlavou mám tři jasné hvězdy tvořící letní trojúhelník - Deneb (α Cyg) v souhvězdí Labutě, Vega (α Lyr) v souhvězdí Lyry a Altair (α Aql) v souhvězdí Orla. Právě Deneb, modrobílý veleobr patří k nejzářivějším známým hvězdám - je od Slunce vzdálený asi 3 000 světelných let a má jasnost 1,2.

 

Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši.

 

Pouhým okem je v souhvězdí Labutě viditelná otevřená hvězdokupa Messier 39, která má jasnost 4,6 mag. Objevil ji Charles Messier 24. října 1764 a je od Země vzdálená okolo 825 světelných let. Pamatuje si ještě ze školy kolik je to metrů? Světelný rok je přesně 9 460 895 288 762 850 metrů :-)

Pálava Pálava

hvězdy nad Děvínem

A pak se zatáhlo :-(

Pálava Pálava

hvězdy nad Děvínem

Takže místo ponocování jsem mohla spát :-) Jen škoda, že se nepovedl ani východ slunce.

Pálava

ráno z Děvína

O hodinu později:

Pálava

ráno z Děvína

Ještě pár pohledů z Děvína a jede se domů na pozdní snídani :-)

Pálava Pálava Pálava Pálava

z Děvína

 

Následující noc jsem vyrazila pozorovat Perseidy na Medlánecké kopce :-) Zpočátku to vypadalo skvěle:

Medlánky

z Medláneckých kopců

Ale pak se objevily mraky :-( Nasvícené do žlutooranžova sodíkovými lampami velkoměsta :-(

Medlánky Medlánky Medlánky Medlánky

z Medláneckých kopců