Chřiby + Ždánický les 27.9.2017

na e-kole z Otrokovic do Brna

 

Vašek se rozhodl, že si své kolo nechá přestavět na e-kolo a mne samozřejmě láká pořádně si ho vyzkoušet. Zprvu to vypadalo nereálně, ale když jsme nastavili sedlo do nejnižší možné polohy, zjistila jsem, že 5 cm od rozkroku horní rámovou trubku sice mít nebudu, ale že s trochou opatrnosti to dám :-)

 

Když říkám pořádně, myslím pořádně. Aspoň 100 km a taky nějaký ten kopec :-) A protože takto vylepšený bicykl narostl na hmotnosti o cca 9 kg a váží tedy rozhodně víc, než jsem schopna nadzvednout, musím na výlet nízkopodlažním vlakem. Fajn, opět vyrazím vlakem z Brna v 6:36 za akční cenu 110 Kč do Otrokovic :-) V květnu jsem skončila s ujetými 69 km v Bučovicích na nádraží a tentokráte dojedu po svých až do Brna :-)

Brno

ráno v Brně na Hlavním nádraží

Otrokovice, žst (186 m) - Žlutava - Kostelany - Bunč - Brdo (587 m) - motorest Samota - Stupava - Koryčany - Jestřabice, žst (221 m) - U Slepice (437 m) - Červený kříž - U Zlatého jelena - Svatá - Lovčičky - Újezd u Brna - Otmarov - Rajhradice (186 m) - Rebešovice - Modřice - Brno (245 m), cca 118 km

Otrokovice - Brno

Pár technických podrobností k přestavbě (provedla ji k naší plné spokojenosti firma E-POHONY Šikula s.r.o. v Tišnově):

Účelem přestavby 13 let starého horského kola nebyla snaha se vozit bez námahy, ale pouze výpomoc při šlapání dlouhých a nezáživných etap nebo do kopců. Kolo je postaveno bez plynové páčky, reaguje na PAS senzor, musíte tedy šlapat pro zapnutí motoru a jeho výpomoc.

 

Motor v náboji zadního kola ENA SinWave 250Wattů s řídící jednotkou v plastové krabičce na rámu (v náboji předního kola je naopak tzv. HUB dynamo, určené pro osvětlení kola). Baterie 36V/18Ah z Číny se veze na speciálním dvojitém nosiči s možností uzamčení. Předpokládaný dojezd s příšlapem a snahou o šetření kapacity baterie je podle hmotnosti cyklisty někde mezi 70 a 120 kilometry. Ovládání (a částečně i programování) celého systému je pomocí displeje KM-5S na řídítkách. Motor je také automaticky vypínán pomocí brzdového senzoru na kotoučových brzdách. Při přestavbě byly zároveň vyměněny všechny důležité staré díly (tříkolečko vpředu, osmikolečko vzadu, nosič, ložiska).

 

Měl být krásný prosluněný den, babí léto, ale zatím tomu nic nenasvědčuje :-( Vlak mne veze bílou tmou a ani v Otrokovicích to nevypadá lépe. Komíny otrokovické teplárny mizí v mlze, takže až vyjedu kousek výš, bude to ještě horší :-(

Otrokovice

u Dřevnice v Otrokovicích

Tohle býval pořádný strom.

Otrokovice

u Dřevnice v Otrokovicích

A rovnou do kopce po cyklotrase s číslem 473 směrem na Žlutavu. V květnu jsem musela tlačit, dneska přepínám na pětku a jsem nahoře v podstatě bez námahy. S jedinou pauzou - bude bezpečnější si zapnout zadní mlhovku :-(

Otrokovice

z Otrokovic na Žlutavu

Krásný výhled...

Žlutava

u Žlutavy

Tak si nafotím aspoň pavučiny, které se zásluhou mlhy změnily v náhrdelníky z vodních perel.

Žlutava Žlutava

u Žlutavy

Rozcestí U Mrazíka nemá nic společného s mrazem ani s oblíbenou pohádkou, ale připomíná tragický osud lesního adjunkta Karla Mrazíka, který byl roku 1870 zabit pytláky. I les má v mlze své kouzlo, ale člověku nesmí ukapávat za krk voda :-(

Chřiby Chřiby

pamětní deska Karla Mrazíka

Kousek od bývalé hájenky Diviny stojí při cestě sukovitý kříž a protože korpus Krista je zhotoven z černé litiny, říká se mu také Černý kříž. Kámen ležící před ním nese vročení 1826, 1881 a 1990.

Chřiby Chřiby

Černý kříž

V květnu jsem si dala pauzu v Kostelanech u rozhledny, ale dneska by to jaksi nemělo smysl. Furt šlapu v mlze...

Chřiby

Chřiby

Že by přece jen zasvítilo sluníčko?? Je načase, už je půl jedenácté.

Chřiby Chřiby Chřiby

Chřiby

Brdo (587 m) je nejvyšším vrcholem Chřibů. Základem jména kopce je staré nářeční slovo "brd", které označuje zalesněnou vyvýšeninu, obvykle se skalnatým vrcholem.

 

Rozhledna nese stejné jméno - Brdo, ale nahoru se dnes nedostanu. Je středa, normální pracovní den a otevřeno je v září pouze o víkendech či ve svátek. Což je škoda, mohla bych si to bílé moře pod sebou prohlédnout pěkně z výšky, ale marně hledám nějaké vyhlídkové místo aspoň mezi stromy.

Chřiby

Brdo

Mezi Brdem a Vlčákem se kvalita cesty prudce mění k horšímu. Bláto, bláto a zase bláto. Zřejmě ho budu mít úplně všude, přestože v několika místech raději tlačím. Ale jednu výhodu pohyb rychlostí chůze přece jen má, za normální jízdy bych ty sametové hlavičky nezahlédla. Ale kam já je dám, aby se nepomačkaly??

Chřiby Chřiby

Chřiby

Od Vlčáku k motorestu Samota je opět parádní asfalt, ale jak tak koukám, po modře značené kamenité lesní cestě směrem na Střílecký hrad se raději nevydám a vezmu to do Koryčan oklikou přes Staré Hutě a Stupavu. Bláta už bylo dneska dost.

 

Ale přestávka u motorestu byla prima, uvnitř jsem sice nebyla, protože jsem si svačinu vezla na nosiči, ale na houpačce mi skvěle chutnalo.

Chřiby Chřiby

u motorestu Samota

Ve Stupavě mi ale otevřený obchůdek přišel vhod. Ještě mám před sebou pořádný kus cesty.

Chřiby

ocúny před Stupavou

Baterie zatím v pohodě, zřejmě ji nemusím až tak šetřit a můžu tím pádem zrychlit. Vodní nádrž Koryčany slouží jako vodní zdroj a je oplocená a moc z ní vidět ze silnice není. Prosvištím to tudy třicítkou :-)

 

Opustila jsem Chřiby a přede mnou je Ždánický les. Za Haluzickou hájenkou na mne opět čeká stoupání.

Bezdýnka Bezdýnka

studánka Bezdýnka

Stačí jen přidat na příšlapu a okolo studánky Bezdýnky se po hladkém asfaltu dostanu opět naprosto v pohodě až na hřeben.

Ždánický les Ždánický les Ždánický les

Ždánický les

Vrchol zvaný U Slepice (437 m) je nejvyšším místem Ždánického lesa. Vlastně to není žádný vrchol, ale jen ploché zalesněné návrší ležící na hranicích vyškovského a hodonínského okresu. Křižuje se zde několik turistických tras a na info cedulce si lze přečíst pověst, jak toto místo ke svému zvláštnímu místu přišlo a na stromě je k vidění samozřejmě slepice. Tetřeví slepice, ne ta domácí.

Ždánický les Ždánický les

U Slepice

Zásluhou ropných vrtů je tady většina cest asfaltových, takže z mého pohledu takto nějak vypadá cyklistický ráj.

Ždánický les Ždánický les Ždánický les

Ždánický les

Stavím jen abych udělala pár fotek, čas řádně pokročil a do Brna daleko. Les je plný bedel, ale já je fakt nemám kam dát :-(

 

V hájovně zvané Zlatý jelen došlo v únoru 1945 k přestřelce mezi partyzány z oddílu Olga a příslušníky protipartyzánského oddílu německé bezpečnostní policie a a během boje byl smrtelně raněn partyzán Jiří Jírovský - na jeho památku zde byly vystaveny dva památníky.

Ždánický les Ždánický les Ždánický les Ždánický les Ždánický les

Ždánický les

Dokonce i Svatou a Lovčičky už spojuje hladký asfalt. Tady mezi výmoly mi bylo vždycky líto, jak hloupě ztrácím těžce nabytou nadmořskou výšku.

 

Směrem na Otnice je to ještě pohoda, ale poté mne značená cyklotrasa vede nekonečných 8 kilometrů po hlavní silnici se silným provozem. Oddechnu si až s odbočením směr Telnice a Otmarov. Brzy se napojím na cyklostezku na Modřice a podél Svratky už to bude zase pohoda.

 

Závěrem? Byla to zřejmě z hlediska profilu a délky nejdelší trasa, jakou jsem kdy na kole ujela. Pokud tedy nepočítám bláto na hřebeni Chřibů, nemusela jsem ani jednou tlačit. Energie v baterii ještě minimálně 20% zbylo, ale je nutno vzít v úvahu, že vážím 52 kg. Ale sedlo mám na svém kole mnohem pohodlnější :-)

 

A nejlepším zážitkem byl rozhovor s jedním z místních ve Stupavě - zvídavě se poptával odkud a kam jedu a myslel si zřejmě, že kecám :-)