okolím Javoříčka 3.2.2018

blátivý výlet k největší skalní bráně na Moravě

 

Ráno je třeba očistit auto od námrazy, ale během dne teplota vystoupá někam k +5°C. Co nadělám, je začátek února, ale mám před sebou převážně blátivý výlet :-(

 

Javoříčko (parkoviště) - Javoříčské jeskyně - Špláz (539 m) - zříc. hradu Branky (Zkamenělý zámek) - Vojtěchov - vývěr Andělička - jeskyně Průchodnice a zpět, cca 12 km

 

Navigace sice preferuje mnohem delší trasu po dálnici přes Vyškov a Olomouc, ale proč si pro změnu neužít liduprázdných klikatících se silniček zvlněnou krajinou. Na parkoviště v Javoříčku je to z Brna napříč Drahanskou vrchovinou přes Konici cca 80 km a pořád je na co koukat, což se o cestování po dálnici říci nedá.

 

Javoříčko, dneska část obce Luká, má smutnou minulost. Paradoxně na samém konci II. světové války, 5. května 1945, přepadové komando SS srovnalo osadu se zemí jako odvetu za vzrůstající aktivitu partyzánské jednotky Jermak. Vypáleny byly všechny budovy kromě kapličky a školy a popraveni byli všichni muži starší 15 let - bylo jich 38.

Javoříčko

Javoříčko, památník

Sousoší ve stylu socialistického realismu, šest postav v nadživotní velikosti (mladý muž s kladivem, mladá žena s obilnými klasy a srpem, starší žena v šátku a s malým chlapcem, muž s praporem zakončeným pěticípou hvězdou, žena s ratolestí v rukou), zde stojí od roku 1955 - památník byl zbudován jako pietní místo při příležitosti 10. výročí vypálení Javoříčka a původně byl nazván pomníkem Vítězství a v roce 1999 byl přejmenován na Památník obětí II. světové války v Javoříčku.

Javoříčko Javoříčko

Javoříčko, památník

Tohle heslo už se tak často nevídá :-)

Javoříčko

Javoříčko, památník

Mířím k Javoříčským jeskyním a Josef Vlček, jeden ze zastřelených, má svůj památník vpravo od cesty.

Javoříčko

Javoříčko, památník

Každá ze čtrnácti veřejnosti zpřístupněných jeskyní České republiky je unikátní a zajímavá. Pokud bychom hledali podzemní systém, který mimořádně vyniká bohatostí své krápníkové výzdoby, pak jsou to bezesporu Javoříčské jeskyně. Škoda, že v únoru se o víkendu prohlídky nekonají - byla jsem uvnitř v srpnu 2016 při cyklovýletu z Březové nad Svitavou na Bouzov a klidně bych si prohlídku zopakovala.

Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyně

Po většinu dnešní trasy mne budou provázet tabule naučné stezky Špraněk, která mne provede Javoříčským krasem v prostoru NPR Špraněk zahrnující táhlý vápencový vrch, jehož nejvyšším bodem je 539 m vysoký Špláz a příkré svahy na levém břehu potoka Špraňku. Na všechny strany spadá hřbet velmi příkrými, často skalnatými svahy a srázy, posetými škrapy a jeskynními otvory.

naučná stezka Špraněk

naučná stezka Špraněk

Říceným studňovitým závrtem Zátvořice kdysi vytékaly podzemní vody Šraňku. Závrt vznikl probořením skalního stropu a je 14 m hluboký a měří 14 m v průměru. V suti byly objeveny kosti např. nosorožce srstnatého, který u nás žil někdy před 35 tisíci lety a nálezy drásadla a škrabky dokazují i využívání jeskyně před probořením stropu paleolitickým člověkem.

Zátvořice

Zátvořice

Dřevěná stavba chaty Jeskyňka pamatuje zhruba půlstoletí. Měla by nabízet ubytování i stravování, ale působí opuštěně a vyčíst se mi nepodařilo nic ani z webových stránek. Tak jsem jen omrkla Zátvořici seshora a pokračovala zas dál.

Chata Jeskyňka

Chata Jeskyňka

Poměrně nevzhledné dveře do podzemí jsou ve skutečnosti nejstarší známou jeskyní ve zdejším krasu - vstup do Svěcené díry označuje informační tabule naučné stezky, ale nic extra zajímavého zde k vidění není. Právě odsud se v 30. letech 20. století prokopala skupina místních badatelů vedená revírníkem Vilémem Švecem do horního patra Javoříčských jeskyní.

 

Šlapání po asfaltu mne až tak nebaví a beru to tak trošku cestou necestou. A nevěřím vlastním očím. Kvetou sněženky :-)

Špláz Špláz Špláz Špláz

Špláz

Převládající část území pokrývají lesy a pro zdejší vápencové bučiny je typický výskyt různých vstavačovitých rostlin (orchidejí). Vzácně se tady objevuje střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), okrotice, sleziník červený (Asplenium trichomanes), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ploštičník smrdutý (Cimicifuga foetida), osladič obecný (Polypodium vulgare), kruštík šírolistý (Epipactis helleborine) a řada dalších.

Špláz Špláz Špláz

Špláz

Na nejvyšším místě vrcholu Špláz se nachází žulový kámen s vytesaným letopočtem 1939. Je to polohové bodové pole, takže z databáze Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního lze určit že bod leží v nadmořské výšce 538,88 m na souřadnicích Y=570754.53 a X=1110927,52 :-)

Špláz

Špláz

Skalisko zvané Zkamenělý zámek se zvedá do výšky 54m nad hladinou potoka a z vyhlídkové plošiny se zábradlím se lze pokochat výhledy do údolí a po kraji. Na vrcholu skaliska stávala v dávné minulosti tvrz Branky - dnes po něm na vrcholu skaliska zůstaly jen nevýrazné zbytky zdí a částečně ve skále vyhloubený hradní příkop.

Zkamenělý zámek Zkamenělý zámek Zkamenělý zámek Zkamenělý zámek

Zkamenělý zámek

O pár metrů níže pokračuje turistická značka přes skalní bránu - bývalým vstupním portálem jeskyně, jejíž stropy se zřítily již v dávné minulosti. Zásluhou rozměru cca 10 m na výšku se označuje jako největší skalní brána na Moravě.

Zkamenělý zámek Zkamenělý zámek

Skalní brána

Ještě pohled z jeskyně na úrovni skalní brány:

Zkamenělý zámek

Skalní brána

A takto vypadá skalisko od úrovně potoka:

Zkamenělý zámek

Zkamenělý zámek

Pokračuju údolím proti proudu potoka Špraněk.

údolím potoka Špraněk

údolím potoka Špraněk

Kdysi tu ve Vojtěchově fungovala zotavovna - využíval se blahodárný vliv jeskyní, ale dneska už objekt nefunguje. A možná, že dobře, protože po přečtení téhle diskuze jsem ráda, že jsem se podobného léčení nemusela zúčastnit.

Vojtěchov

zotavovna Vojtěchov

Vojtěchov Vojtěchov Vojtěchov

Vojtěchov

Přes Vojtěchov mne červená turistická značka přivede převážně po silnici k vývěru Andělička. Vody z nejvydatnější vyvěračky se využívají pro konický vodovod.

vývěr Andělička

vývěr Andělička

Od vývěru už je to sice jen kousek, ale tahle část cesty patří dneska k těm nejvíce rozbahněným :-(

 

Protáhlý vrch Průchodnice je tvořen dvěma homolovitými vršky s nadmořskou výškou 535 a 508 metrů. Z podloží zde vystupují vápencové skalní útvary. Nejvýraznější je dlouhý asi 60 m a vysoký v nejvyšším místě od úpatí asi 12 m a prochází jím tři chodbovité jeskyně, které jsou však bez krápníkových ozdob. Dvěma z nich pohodlně projít celým skalním masívem - odtud dostalo toto místo svůj přiléhavý název Průchodnice.

Průchodnice Průchodnice Průchodnice Průchodnice Průchodnice

Průchodnice

A co by to bylo za jeskyni bez netopýrů a pavouků :-)

Průchodnice Průchodnice Průchodnice

Průchodnice

Je čas k návratu, počasí se stejně pokazilo do pošmourna.

 

Vaší pozornosti by neměla uniknout vojtěchovská hospoda ve stylu country s názvem U posledního mohykána. Ohnivou vodu si sice dát nemůžu, protože jsem autem, ale čaj s citronem a medem bude taky fajn.

U posledního mohykána U posledního mohykána

U posledního mohykána

I domácí klobásu mají v téhle hospodě s nádechem pravé indiánské atmosféry moc dobrou.

U posledního mohykána

U posledního mohykána

Fotografie, kresby či různé rukodělné výrobky inspirované indiány jsou prostě všude a sedí se tu opravdu moc příjemně. A nebylu tu tak prázdno, jak se může z fotografií zdát. To já jen nechtěla zveřejněním takových fotografií zasáhnou do soukromí hostů.

U posledního mohykána U posledního mohykána

U posledního mohykána

Ještě poslední pohled na Vojtěchov z pastviny směrem na Březinu a Javoříčko a k autu už to mám jen kousek z kopce.

Vojtěchov

Vojtěchov

Poslední fotografie vznikla v polích někde za Konicí.

večerní nebe nad Drahanskou vrchovinou

večerní nebe nad Drahanskou vrchovinou