Šumava 27.4.-1.5.2018

okolí Lipna

 

Stezka korunami stromů - Vítkův kámen - Horní Planá - Knížecí stolec - Třístoličník / Trojmezná / Plechý

 

výlet pátý - Třístoličník / Trojmezná / Plechý

 

Jako třešničku na dortu jsme si nechali výstup na nejvyšší horu české a rakouské části Šumavy - vrchol Plechý dosahuje nadmořské výšky 1378 m. Tento výlet bude nejdelší a po dlouhém rozmýšlení jsme si ho naplánovali tak, abychom nebyli vázáni posledním přívozem do Horní Plané :-)

 

Nové Údolí (794 m), žst - Haidmühle - Marienkapelle - Wasserrad (837 m) - Wasserfälle - Hochstein (1333 m) - Třístoličník (1311 m) - Trojmezná (1361 m) - Trojmezí (1336 m) - Plechý (1378 m) - pomník A. Stiftera - Plešné jezero - Kamenné moře - Říjiště - Rossbach - Láz - Nová Pec (730 m), parkoviště, cca 25 km a 1200 nastoupaných/naklesaných metrů

 

Z Horní Plané jedeme do Nové Pece autem. Auto na nás počká na parkovišti v Nové Peci a my vyrážíme v 7:09 prvním ranním vlakem do Nového Údolí. Je to 21 kilometrů a vláček společnosti GW Train Regio to zvládne za 39 minut.

Dlouho se v Novém Údolí nezdržujeme, stejně je všechno zavřeno, a vyrážíme směr Haidmühle, máme před sebou spoustu kilometrů a počasí nevypadá nejlépe :-(

Snad v Bavorsku nezabloudíme, cedulky tu zatím mají na každé křižovatce.

 

Kaple "sv. Marie u železné opony" z roku 1958 byla pojmenována podle uzavřené hranice do tehdejšího Československa, v jejíž bezprostřední blízkosti se nacházela.

Další zastávkou je mlýnské kolo (Wasserrad) na místě bývalého mlýna.

Pokračujeme směrem k vodopádům, ale spodem to rozhodně nepůjde. Napříč přes pěšinu leží několik padlých stromů a nezbývá než to otočit.

Naštěstí se lze k vodopádům na potoce Kreuzbach dostat i seshora (ach ta čeština, člověka to úplně zmate když začne přemýšlet nad tím, jestli se píše seshora, zeshora, sezhora, zezhora, se shora, ze shora, se zhora nebo ze zhora).

U nádrže Kreuzbachklause nás opět vrací zpět popadané stromy. Tohle nevypadá dobře... A ani počasí nevypadá dobře...

Zkusíme to zprava, když to nejde zleva. V nejhorším případě budeme muset nahoru po asfaltu - až na parkoviště těsně pod chatu na Třístoličníku se z bavorské strany jezdí autem :-(

 

Po hodině přichází další krize :-( Dostáváme se nad úroveň lesa, míjíme fleky starého sněhu a v propoceném triku je hrozná zima :-(

Na severním vrcholu Třístoličníku označovaném jako Hochstein (1333 m) hledáme nějaké závětří, aby se dalo převléci triko a čekat na zázrak...

 

A zázrak se opravdu stal. Za půl hodiny, než jsme stihli posvačit, se mraky odsunuly a objevila se modrá obloha a slunce :-)

Už jste někdy slyšeli o světci Janu Nepomuku Neumannovi (1811 Prachatice - 1860 Filadelfie), českém katolickém misionáři a filadelfském biskupovi? Už v roce 1886 byl zahájen proces jeho svatořečení, roku 1963 byl prohlášen za blahoslaveného a v roce 1977 za svatého. Katolická církev slaví jeho svátek 19. června a ctěn je zejména v USA.

 

Nádherné místo :-) Na větru mně sice stále ještě mrznou ruce s fotoaparátem, ale jinak pohoda :-)

Pokračujeme k jižnímu vrcholu Třístoličníku a těšíme se na šálek horkého čaje v horské chatě Berggasthof Dreisessel. Zbytečně, dneska je zavřeno :-(

 

Jižní vrchol Třístoličníku či německy Dreisesselberg (1323 m) leží v těsné blízkosti česko-německé hranice na bavorské straně. Podle legendy se zde na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zemí - Čech, Bavorska a Rakouska. Až do roku 1765 se trojmezí Čech, Bavorska a Rakous nacházelo právě zde. Teprve v roce 1765 byly v důsledku tereziánských územních změn provedeny nové rozhraničovací práce a omezníkování hranice - trojmezí bylo posunuto mezi vrcholy Trojmezná a Plechý.

Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží Vysoký hřeben (1341 m), Trojmezná / Bayerischer Plöckenstein (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Hřeben je zároveň rozvodím, vody z českých svahů náleží k Labi a Severnímu moři, vody z bavorských svahů náleží k Dunaji a Černému moři.

V sedle mezi Trojmeznou a Plechým se nachází trojmezí České republiky, Německa a Rakouska. Trojmezní hraniční znak se s průběhem času různě měnil a během 2. světové války zcela zmizel. Od roku 1993 zde stojí markantní trojboký sloup se stříškou a každá strana nese název státu a státní znak (u Německa a Rakouska je navíc název a znak spolkové země - Svobodný stát Bavorsko a Země Horní Rakousko).

Moc hezký kousek světa :-) Z Trojmezí hranice stoupá na kótu Nad Rakouskou loukou (1360 m) s několika vrcholovými žulovými skalisky a záhy klesá do sedla na Rakouskou louku (1343 m), bezlesou plochu s porostem horské trávy.

 

Ale popravdě řečeno, bezlesý je po kůrovcové kalamitě momentálně celý hřeben. Stezka je od padlých kmenů očištěna, ale hned vedle leží vývraty a stojí zbylé pahýly smrkových horských lesů.

Z Rakouské louky hranice stoupá na nejvyšší českou horu Šumavy Plechý/Plöckenstein (1378 m). V minulosti byl zalesněn horskou smrčinou s příměsí jeřábu a plochami porostlými kapradinou a borůvčím, dnes nabízí výhledy na všechny strany.

V roce 2014 byl na skále vztyčen rakouskou stranou vrcholový kříž. Vyfotit si ho bez lidí s mobilem v ruce není vůbec jednoduché.

Výhledy jsou úžasné a ani se nám nechce dolů. Vzpomínáme na dobu, kdy se sem za železnou oponu od nás nesmělo a ani se tomu už nechce věřit.

Ale čas řádně pokročil a před námi je ještě pořádný kus cesty.

Nad jezerní stěnou Plešného jezera se nabízejí dvě vyhlídková místa. To vyšší je pojmenováno jako Kučerova vyhlídka, to nižší je u Stifterova památníku, 14,5 m vysokého obelisku z žulových kvádrů.

Plešné jezero, zahloubené do severovýchodního svahu Plechého, je nejvýše položeným šumavským ledovcovým jezerem v nadmořské výšce 1 090 metrů. Plocha hladiny jezera činí 7.6 hektarů a maximální hloubka 19 metrů. Jezero je dlouhé 540 metrů a široké 150 metrů. Jezero napájí a záhy odvodňuje Jezerní potok do Vltavy a Severního moře.

U břehu jezera je kámen na památku návštěvy prince Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu, pozdějšího majitele panství - nese nápisy J. S. 13 August 1868.

 

Chvilku posedíme - kdysi tu stávala turistická chata Lucemburka a byla v provozu až do roku 1945. Poté ji zabrala Pohraniční stráž a později zde vybudovali zděnou pohraniční rotu. Po pádu železné opony byla rota zlikvidována tak dokonale, že nelze poznat, že zde kdysi stávala.

 

Pozornost u Plešného jezera zasluhuje Kamenné moře, kterým probíhá turistická cesta, ale už se těšíme až budeme mít všechny ty kameny za sebou. Už jich dneska bylo dost :-)

 

A milým překvapením bylo otevřené občerstvení na Říjišti. Děkujeme :-)