logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Králický Sněžník / Rychlebské hory 5.-8.5.2018

podél hraničních kamenů z Mladkova do Javorníku

 

Rychlebské hory patří k našim nejodlehlejším a nejopuštěnějším pohořím. Ale právě proto se přechod hřebenovky Rychlebských hor po česko-polské hranici řadí k těm nejhezčím, které lze u nás projít. Tak trochu zapomenuté pohoří ve stínu Jeseníků svou atmosférou při putování podél hraničních patníků uchvátí každého tuláka, který má rád klid a samotu. Žádné asfaltky, žádné sjezdovky, žádné lanovky, žádná apartmánová monstra. Jen nádherná příroda... Zdánlivě obyčejné hory, údolí, lesy, skály...

 

V Polsku se pro Rychlebské hory používá pojmenování Góry Zlote (severní část) a Góry Bialskie (jižní část). Nejvyšším vrcholem pohoří je hora Smrk (1 126 m). Mnoho obcí a sídel zde zaniklo odsunem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Prodloužený víkend mi dovolí spojit si hřebenovku Rychlebských hor s přechodem Králického Sněžníku. Až tolik civilizačních vymožeností nepotkám, budu odkázána jen sama na sebe, vše potřebné si musím nabalit sebou. Jedinou horskou chatou v pohoří je chata Paprsek z roku 1932, ležící jihozápadně od Smrku.

 

 

den první

 

Mladkov, žst (500 m) - pěchotní srub Na Růžku (569 m) - Hraniční přechod Lichkov / Międzylesie (540 m) - Hraniční přechod Dolní Lipka / Boboszów (540 m) - Hraniční přechod Horní Morava / Jodłów (937 m) - Klepáč (1144 m) - Hraniční skály (1319 m) - Malý Sněžník (1326 m) - Králický Sněžník (1424 m), cca 27 km

 

Z Brna vyjíždím rychlíkem v 6:56. S jedním přestupem v Ústí nad Orlicí budu v Mladkově v 8:58. Celkem slušné spojení, 133 km za pouhé 2 hodiny a 2 minuty. Jsem si myslela, že pojedu lokálkou na konec světa a místo toho jsme to svištěli po sice jednokolejné, ale elektrifikované trati s dlouhou historií - železnice z Ústí nad Orlicí do Kladska byla dokončena v roce 1874 na základě podmínek kapitulace z války s Prusy.

Mladkov

Mladkov (květen 2018)

Výzdoba Mladkovské kapličky je netradiční - na zdi můžete napočítat 99 oveček a jednu ovečku ztracenou v rokli a přečíst si kapitolu z Bible - Lukáš 15:1-7 O ztracené ovci.

Mladkov Mladkov Mladkov

Mladkovská kaplička (květen 2018)

Mariánská skála s pramenem je rulové skalisko cca 12 m vysoké a využívané horolezci.

Mladkov Mladkov

Mariánská skála (květen 2018)

V letech 1935 až 1938 bylo vystavěno kolem naší hranice rozsáhlé betonové hraniční opevnění. A protože panovaly obavy ze severojižního útoku wehrmachtu, který by měl za cíl rozetnutí Československa, byl právě v prostoru jižně od Mladkovského sedla budován jeden z nejmasívnějších systémů opevnění - právě odsud je rakouská hranice nejblíž.

 

Moje trasa mne provede jen kolem dvouzvonového pěchotního srubu K-S 32 Na Růžku a jednozvonového K-S 31 U Besídky u silnice mezi obcemi Mladkov a Lichkov, objekty vojenského muzea Lichkov.

Mladkov Mladkov Mladkov

Na Růžku (květen 2018)

Po silnici do Lichkova nepůjdu, raději se už tady napojím na zelenou turistickou značku spojující Orlické hory a Králický Sněžník a vedoucí po polské straně česko-polské hranice.

mezi Mladkovem a Lichkovem

mezi Mladkovem a Lichkovem, směrem k hranici (květen 2018)

Kopec nemá v mapě jméno, ale zřejmě náleží do Orlických hor.

masiv Kralického Sněžníku masiv Kralického Sněžníku

pohled na polskou stranu - masiv Kralického Sněžníku (květen 2018)

masiv Kralického Sněžníku

pohled na českou stranu - Hanušovická vrchovina (květen 2018)

Mladkovské sedlo (540 m) se nachází v samotném jižním zakončení Kladského výběžku.

Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo

Mladkovské sedlo (květen 2018)

Nejprve křížím železniční trať z Lichkova do Międzylesie.

Lichkov - Międzylesie Lichkov - Międzylesie

Lichkov - Międzylesie (květen 2018)

Poté křížím silnici Dolní Lipka / Boboszów a pokračovat budu pořád podél hranice po hlavním evropském rozvodí Severního a Baltského moře - území jižně od Mladkovského sedla odvodňuje řeka Tichá Orlice, severně pak Kladská Nisa.

Králíky - Międzylesie Králíky - Międzylesie

Králíky - Międzylesie (květen 2018)

Kladsko bylo historicky součástí Koruny české, ale problém nastal v době nástupu Marie Terezie na trůn v podobě válek o rakouské dědictví. Pruský panovník tehdy svou habsburskou sokyni Marii Terezii připravil o dvě historické součásti českého státu – Kladsko a hospodářsky rozvinuté Slezsko a tyto územní zisky zapříčinily mnohaleté války. Po 2. světové válce Kladsko připadlo Polsku.

Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo Mladkovské sedlo

Mladkovské sedlo (květen 2018)

Málo prošlapaná pěšina vede přes pastviny, přes louky a březovými hájky, ale zabloudit nelze, protože mne vedou hraniční kameny, jejichž červenou čepičku nelze přehlédnout.

 

A je tady první kopec, jmenuje se Výčnělek (741 m).

Výčnělek Výčnělek

tohle mám za sebou (květen 2018)

Výčnělek

a tohle před sebou (květen 2018)

Sice šlapu po rozvodí, ale chtělo by to pramen, ze kterého bych mohla vařit. Vodu sice mám, ale je v ní sirup :-( Jeden takový nakonec objevím ještě o kousek výš - jeden z přítoků Heřmanického potoka. Nejvyšší čas uvařit něco k pozdnímu obědu.

pod Jelením vrchem pod Jelením vrchem

pod Jelením vrchem (květen 2018)

Za Jelením vrchem se připojuje na rozcestí zvaném Horní Morava červená značka. Ale než zamířím nahoru, doplňuji zásoby vody u pramene Lipkovského potoka.

 

Na hoře Klepý resp. Klepáč (polsky Trójmorski Wierch, 1144 m) se stýkají tři hlavní evropská rozvodí. Vody stékající z této hory odtékají do tří moří. Východní úbočí jsou odvodňována malými potůčky do řeky Moravy a končí jako Dunaj v Černém moři. Lipkovský potok z jižních svahů odvádí vody do Tiché Orlice a jako Labe vtéká do Severního moře a západní polská část hory je pramenem Kladské Nisy (polsky Nysa Kłodzka), která jako přítok Odry odtéká do Baltského moře.

Klepáč Klepáč

Klepáč (květen 2018)

Dřevěná konstrukce rozhledny z roku 2010 nepůsobí zrovna extra stabilně, ba přímo naopak velice chatrně, ale protože nefouká, lezu nahoru na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů.

Klepáč Klepáč Klepáč Klepáč

z rozhledny Klepáč (květen 2018)

Monstrózní stavba Stezky v oblacích je vidět na protější straně údolí nad Dolní Moravou. No nevím, na horách se chodí v oblacích i bez téhle promenády. A vůbec, je to především vysavač na peníze :-(

Klepáč Klepáč

Stezka v oblacích z rozhledny Klepáč (květen 2018)

Nejvyšší čas vyrazit, pokud chci dojít do večera na vrchol Králického Sněžníku.

Klepáč

cíl dnešního dne Králický Sněžník z Klepáče (květen 2018)

Hraniční skály Hraniční skály Hraniční skály

Hraniční skály (květen 2018)

Králický Sněžník Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2018)

Takový krásný den to byl a takové nepříjemné zakončení má. Vrchol Králického Sněžníku ovládl vítr. Silný a ledový :-( Na fotografování budou snad lepší podmínky zítra, teď je mým hlavním cílem postavit co nejrychleji stan aspoň trochu v závětří, převléct zpocené triko a zahřát se kombinací horkého čaje a péřového spacáku.

 

Co se dá dělat, vítr zde bývá častým hostem.

 

 

den druhý

 

Králický Sněžník (1424 m) - Adélin pramen (975 m) - Kladské sedlo (815 m) - Kunčický hřbet (1053 m) - Polská hora (1106 m) - chata Paprsek (1011 m) - Travná hora (1125 m) - Brousek (1116 m), cca 24 km

 

Po příšerné noci s neustávající kulisou vyjícího větru je tady ráno. Ze stanu mne vyžene plný močový měchýř, ale obratem zalézám zpátky. Ještě si na dvě hodinky zalezu do tepla :-)

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2018)

Pohled na displej mobilu s předpovědí počasí potvrzuje to, co se děje venku. Fouká a bude foukat. Hodně foukat :-( Z celé České republiky bude fučet právě jen tady :-(

Králický Sněžník Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2018)

Naštěstí trošku vítr polevil, ale jeho směr se změnil a moje "závětří" přestalo fungovat. Pokud si chci ohřát ovesnou kaši ke snídani, musím si najít vhodnější místo :-( Ještě že mám sebou kus té zázračné zlaté kosmické fólie.

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2018)

Vrchol Králického Sněžníku je liduprázdný. Včera jsem mezi Mladkovem a hraničním přechodem Horní Morava/Jodłów potkala jediného turistu, Poláka, ale mezi Klepáčem a Králickým Sněžníkem se pohybovalo docela dost lidí naložených natěžko. Kam asi všichni zalezli?

Králický Sněžník Králický Sněžník Králický Sněžník Králický Sněžník Králický Sněžník Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2018)

Včera byla Sněžka zřetelnější, ale dneska mi nemrznou ruce :-)

Králický Sněžník

Králický Sněžník (květen 2018)

Ještě doplnit vodu z pramene Moravy a můžu vyrazit.

pramen Moravy

pramen Moravy (květen 2018)

Králický Sněžník (1424 m) byl nejvyšším místem mého čtyřdenního putování, nejvyšším vrcholem Rychlebských hor je Smrk s nadmořskou výškou 1126 m.

úbočím Králického Sněžníku

úbočím Králického Sněžníku (květen 2018)

Adélin pramen

Adélin pramen (květen 2018)

Zelená turistická značka mne vede po česko-polské hranici lesem bez výhledů až do Kladského sedla (815 m), které odděluje Králický Sněžník od Rychlebských hor. Polsky se jmenuje Przełęcz Płoszczyna a česky se mu také říká Kladská brána.

Kladské sedlo

Kladské sedlo (květen 2018)

V chatě v Kladském sedle se lze skrýt před nepohodou a pokud by někdo umíral hladem či žízní, může využít nabídky automatu.

 

Tak pro změnu zase nahoru. A povede mne opět polská zelená turistická značka a hraniční kameny. Držím se hřebene a hranice, nevynechávám Polskou horu.

z Kladského sedla na Polskou horu

z Kladského sedla na Polskou horu (květen 2018)

Tomuhle kameni zapomněli přitesat "nožičku".

z Kladského sedla na Polskou horu

z Kladského sedla na Polskou horu (květen 2018)

V létě by se tahle část hřebene určitě dala nazvat borůvkovým rájem.

z Kladského sedla na Polskou horu

přes Kunčický hřbet (květen 2018)

Starší cestopisy slibují z Polské hory hezké výhledy, ale smrkový les roste rychle a s výjimkou několika málo míst výhledy zmizely. A aby nedošlo k mýlce, polsky se tato hora jmenuje Rudawiec a s nadmořskou výškou 1106 m udávanou v mapách je třetí nejvyšší horou Rychlebských hor.

z Polské hory z Polské hory z Polské hory

z Polské hory (květen 2018)

Stále se držím hraničních kamenů. Chráněné území na polské straně hranice zvané Puszcza Śnieźnej Białki chrání původní smíšený bukovo-javorový porost s výskytem jedle, smrku a jeřábu.

 

Vítaný kousek civilizace - chata Paprsek :-)

chata Paprsek chata Paprsek chata Paprsek

chata Paprsek (květen 2018)

Vracím se zpátky na hřeben. Značená trasa tudy nevede, ale mezi hraničními kameny není kam zabloudit.

 

Extrémně plochý vrchol Travné hory (původně Loučná/Wiesenberg) je řazen jako druhý nejvyšší vrchol Rychlebských hor. Název hory zřejmě souvisí s dřívějším odlesněním, kdy byl hřeben pokryt loukami k pastevectví. V současnosti je vrcholová plošina se dvěma skalkami místy podmáčená a úspěšně zarůstá smrkem, nejvyšší místo (1125 m) leží na levé, východní skalce.

na Travné hoře

na Travné hoře (květen 2018)

Brousek (původně Wetzsteinkamm) zaujme nevysokým pahorkem - skalnatým vrcholem, který je odlesněn a tvořen zbytky smrku s příměsí jeřábu. Brousek (1116 m) je vedlejším vrcholem Smrku a pro mne dneska konečná :-)

na Brousku na Brousku na Brousku

na Brousku (květen 2018)

 

pokračování

 



 

 

copyright Alena