Praha 28.- 30.9.2018

na e-kolech převážně podél Vltavy

 

den druhý - rozhledna Doubravka, podél Rokytky, obora Hvězda, Prokopské údolí

 

Dolní Počernice - rozhledna Doubravka - Hloubětín - Vysočany - Libeň - Letná - Hradčany - Veleslavín - letohrádek Hvězda - Bílá hora - Stodůlky - Řeporyje - Dalejské a Prokopské údolí - Smíchov - Vítkov - Hrdlořezy - Hostavice - Dolní Počernice, cca 68 km

 

Z Dolních Počernic vyrážíme směr rozhledna Doubravka. V mapě sice žádná přístupová cesta není označená, ale od Černého Mostu by to nemělo být ani příliš do kopce.

Martiňák neboli Čeněk v přírodním parku Klánovice-Čihadla

Martiňák neboli Čeněk v přírodním parku Klánovice-Čihadla

Originální konstrukci rozhledny Doubravky dominují tři masivní nohy. Z pohledu materiálu převládá akátové dřevo - bylo zpracováno cca 7 km kmínků. Rozhledna stojí na návrší Horka v nadmořské výšce 254 m, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 19 metrů vede 98 schodů (většina s vyfrézovanými jmény či vzkazy, protože schody byly nabídnuty k prodeji) a slavnostně otevřena byla v červnu 2018.

rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka

rozhledna Doubravka

Kruhový výhled je dneska parádní.

rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka

výhled na Prahu z Doubravky

S větším zoomem:

rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka rozhledna Doubravka

výhled na Prahu z Doubravky

A jede se dál. Kolem Kyjského rybníka k Hořejšímu rybníku. Ale občas nejede :-) Pražské cyklostezky vás naprosto v klidu přivedou ke schodišti, na kterém není ani rampa :-)

přírodní park Smetanka přírodní park Smetanka

přírodní park Smetanka

Ale podél Rokytky bych to nazvala cyklistickým rájem.

podél Rokytky podél Rokytky podél Rokytky

podél Rokytky

A jsme v centru, na náplavce. Ale význam slova náplavka jsem si musela vyhledat, v Brně náplavky nemáme:

Náplavka je součást městských nábřeží, pobřežní plocha či komunikace, nacházející se v nižší úrovni než vlastní nábřeží. Náplavky sloužily pro přistávání a kotvení lodí a zajištění přístupu k řece pro povozy.

 

Petrské nábřeží, pojmenované dnes podle generála Ludvíka Svobody, bylo postaveno v letech 1910-1919 jako součást rozsáhlého projektu regulace Vltavy v okolí Petrské čtvrti. Pro cyklisty nic moc - dlažební kostky a mraky lidí.

nábř. Ludvíka Svobody nábř. Ludvíka Svobody nábř. Ludvíka Svobody

nábř. Ludvíka Svobody

Tak kudy dál? Vezmeme to přes Čechův most do Letenských sadů na vyhlídky.

přes Čechův most do Letenských sadů přes Čechův most do Letenských sadů

přes Čechův most do Letenských sadů

V místě bývalého Stalinova pomníku v Praze na Letné nad Čechovým mostem stojí momentálně nefunkční Pražský metronom. Stroj času měl svým umístěním symbolizovat neúprosné plynutí času a varovnou připomínku minulosti.

 

V letech 1949–1955 byl na jižní hraně pláně s výhledem na Prahu vybudován Stalinův pomník známý pod lidovým názvem Fronta na maso - největší skupinové sousoší v Evropě (15,5 m vysoký, 12 m široký, 22 m dlouhý). Slavnostně odhalen byl po setmění 1. května 1955, ale pouhý rok po odhalení pomníku byly Chruščovem na XX. sjezdu KSSS pojmenovány některé Stalinovy zločiny. Pomník byl ale zbourán až v listopadu 1962 - po částech odstřelem železobetonové konstrukce.

Stalinův pomník na Letné

Stalinův pomník na Letné

1. října má být v prostorách pod bývalým pomníkem otevřena multimediální expozice Paměť národa věnovaná stoletému výročí založení Československa a zaměřená na dvě totality, kterými naše země prošla – nacistickou a komunistickou. Hrdinství 2. světové války, osudy politických vězňů, disent, udavače, Pražské jaro, srpen 1968, normalizaci, listopad 1989. Součástí výstavy jsou i portréty pamětníků na výstavních panelech rozmístěných na přístupových cestách v parku na Letné. A čtvrtou částí expozice, kterou určitě nepřehlédnete, je zeď vysoká pět metrů, kterou postavili na místě někdejšího Stalinova pomníku před metronomem.

bývalý Stalinův pomník v Praze na Letné bývalý Stalinův pomník v Praze na Letné

bývalý Stalinův pomník v Praze na Letné

Tak tu jsme fakt nepřehlédli. Tak kvůli tomu odsud nebudou výhledy :-(

Praha z Letné Praha z Letné

Praha z Letné

Z Pražského hradu jsme toho zezadu zahlédli jen kousek.

Pražský hrad

Pražský hrad

Trošku jsme mou zásluhou zabloudili, ale nebýt toho, neprojeli bychom se přes sídliště Petřiny a nenavštívili bychom Oboru Hvězdu ani Bílou horu.

 

Obora Hvězda byla zbudována pro loveckou kratochvíli krále a šlechty a později obehnaná zdí, aby zvěř přes plaňkový plot neutíkala. Letohrádek Hvězda byl postaven v roce 1555. Dvoupatrovou stavbu na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy provází číselná symbolika a uvnitř letohrádek vyniká bohatou štukovou výzdobou. A v kavárničce prodávají skvělý domácí perník :-)

letohrádek Hvězda

letohrádek Hvězda

Kdo by to neznal z dějepisu, bitva na Bílé hoře, rok 1620, neslavná bitva, ve které katolická armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy porazila vojska českého krále Fridricha Falckého, hájící reformní náboženství a kulturu. Na následujících 298 let se česká politika podřídila habsburské nadvládě.

 

Odbočujeme do pole k mohyle na malém náspu.

Bílá hora Bílá hora

Bílá hora

Bílá hora

letohrádek Hvězda z Bílé hory

Nedaleko Bílé hory stojí poutní komplex kostela Panny Marie Vítězné. Původní kaplička prý údajně sloužila k ukládání vyoraných kostí vojáků padlých v bitvě na Bílé Hoře.

poutní komplex kostela Panny Marie Vítězné

poutní komplex kostela Panny Marie Vítězné

Pokračujeme v bloudění, tentokráte s cílem Řeporyje nastaveným v GPS.

na křižovatce Kovářova a K Brance ve Stodůlkách

na křižovatce Kovářova a K Brance ve Stodůlkách

Dost bylo sídlišť, pro změnu si užijeme trochu té přírody. Před námi je Dalejské a Prokopské údolí.

Dalejské a Prokopské údolí Dalejské a Prokopské údolí Dalejské a Prokopské údolí Dalejské a Prokopské údolí Dalejské a Prokopské údolí

Dalejské a Prokopské údolí

Tohle už je jeden z viaduktů tzv. Pražského Semmeringu, trati ze Smíchova do Hostivice. Ze Smíchova tahle trať stoupá ve velké smyčce nad Zlíchovem a poté velkým pravotočivým obloukem dvakrát překonává Prokopské údolí. Proto bylo třeba vybudovat dva mohutné viadukty o délkách 170, resp. 180 metrů s maximálními výškami 23, resp. 25 metrů. Poté trať pokračuje mezi vápencovými skalami do Jinonic, Stodůlek a Hostivice.

Pražský Semmering, jihovýchodní viadukt

Pražský Semmering, jihovýchodní viadukt

A jsme zpátky u Vltavy nedaleko Barrandovského mostu - na protějším břehu Branické skály.

u Vltavy

u Vltavy nedaleko Barrandovského mostu

Náplavky jsou plné lidí, na obou březích probíhají jakési akce.

Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha

Praha

Navigace nás vede po cyklostezce A25 neboli Žižkovské. Za křižovatkou ulic Celetná a Na Příkopě vede trasa Hybernskou ulicí, kolem vlakového nádraží Praha - střed (Masarykovo nádraží), a v místě, kde se spojuje Wilsonova, Husitská a Seifertova se odbočí vlevo, kolem ulice Příběnická, kde se navazuje na cyklotrasu „Staré spojení“ a po několika desítkách metrů se přejede Husitská a pokračuje se pod vrchem Vítkov. Tato část vznikla na místě zrušených železničních kolejí, takže parádička :-) Ale zásluhou toho, že jsme odbočili nahoru na Vítkov, nám utekl 270 m dlouhý průjezd Starým Vítkovským tunelem.

 

Kopec Vítkov byl pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl svou vinici. Do historického povědomí se vrch Vítkov dostal datem 14. července 1420, kdy na Vítkově husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky.

 

Národní památník na Vítkově v sobě odráží dějinnou zkušenost našeho státu. Jeho počátky spadají do období po první světové válce, kdy vznikla myšlenka postavit na Vítkově památník československým legionářům. Slavnostního otevření, plánovaného na výročí založení státu v roce 1938, se však Památník nedočkal. V období Protektorátu Čechy a Morava byl obsazen Němci, kteří zde vytvořili sklad wehrmachtu.

Vítkov Vítkov

Vítkov

Když jsem tu byla naposledy, bylo to před rokem 1989. Po roce 1948 byl památník zneužit k propagaci komunistického režimu. Od roku 1951 zde byli pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa a mezi lety 1953-1962 zde bylo mauzoleum prvního "dělnického" prezidenta Klementa Gottwalda. To jsem ještě na světě nebyla, ale pamatuju si hrobky prezidenta Ludvíka Svobody, Antonína Zápotockého či Klementa Gottwalda a na kolumbárium s ostatky Fučíka, Šmerala, Švermy, S.K.Neumanna a dalších, o kterých jsme se pořád dokola učili. Po roce 1989 byly veškeré ostatky vráceny rodinám zesnulých, či uloženy do společného hrobu Komunistické strany na Olšanském hřbitově v Praze.

 

Nedílnou součástí Památníku je také jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova sochaře Bohumila Kafky. Občas se o ní uvádí, že je největší jezdeckou sochou, ale rozhodně ne na světě a ani v Evropě.

Vítkov

Vítkov

Na prohlídku expozic nemáme dostatek času, ale parádní jsou pohledy z vyhlídkové plošiny, na kterou se dostanete výtahem ze Slavnostní síně v 1. patře památníku:

Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov

Vítkov

Nejvyšší čas pokračovat směrem do Dolních Počernic, abychom to zvládli za denního světla.

 

den první - podél Vltavy k zámku v Nelahozevsi a Veltrusech

den druhý - rozhledna Doubravka, podél Rokytky, obora Hvězda, Prokopské údolí - tato stránka

den třetí - podél Vltavy do Zbraslavi a Branické skály