logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

z Bílovic n/S na Hády - 6.1.2019

krajem lesů, vod a strání

 

Okolí Brna se může pochlubit velkým množstvím památníků, upravených palouků a pomníčky okrášlených pramenů. Zejména oblast severně od Brna, kraj lesů, vod a strání, tzv. Lesnický Slavín, je evropským unikátem. Oficiálně byl Lesnický Slavín otevřen 18. června 1929 a postupně rozšiřován - památníky připomínají práci lesníků a učitelů lesnických věd, věnovány jsou umělcům - milovníkům přírody, ale i stromům a zvěři.

 

Bílovice n/S žst - Myslivna lišky Bystroušky - Resslova hájenka - rozc. Kopaniny - Hády - Maloměřice, konečná šaliny č.4

 

Do Bílovic nad Svitavou vyrážím vlakem z židenického nádraží. Moje procházka začíná u sokolovny, naproti které stojí nepřehlédnutelný památník básníka a novináře S.K.Neumanna (1875-1947). Busta na mramorovém podstavci byla odhalena v roce 1964 a je dílem brněnského sochaře Vincence Makovského.

Na šedém balvanu Děravé skály
se samotou srůstaje sedím,
pode mnou vody jak by se rvaly,
na zběsilou Svitavu hledím.

Ve svém životě prošel postupně od dekadence přes anarchismus a expresionismus až ke komunismu, ale duší byl spíše anarchista než komunista. A přežilo-li dodnes vůbec něco z jeho rozsáhlého díla, jsou to především nádherné verše jeho Knihy lesů, vod a strání z let 1907 až 1913 a rozhodně ne Rudé zpěvy s básněmi Čest rudé vlajce, Chvála Říjnové revoluce či Socialistickým ženám...

busta S.K.Neumanna

busta S.K.Neumanna v Bílovicích (leden 2019)

Má další zastávka je u Myslivny Lišky Bystroušky, dějiště knihy Rudolfa Těsnohlídka "Liška Bystrouška" a podle ní složené opery Leoše Janáčka, rodáka z Hukvald, "Příhody lišky Bystroušky".

Myslivna Lišky Bystroušky

Myslivna Lišky Bystroušky (leden 2019)

Studánka nesoucí jméno českého hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854-1928) stojí od roku 1978 v blízkosti myslivny.

studánka Leoše Janáčka

studánka Leoše Janáčka (leden 2019)

Na hlavní bronzové desce je uveden úryvek z monologu z opery "Jak je les divukrásný" a originální notový záznam je vyjádřen basovým klíčem. Na další bronzové desce je notový záznam zvuku vytékající vody z Janáčkova díla Studánky.

studánka Leoše Janáčka

studánka Leoše Janáčka (leden 2019)

Prof. dr. Ing. DrSc. Bohuslav Polanský (1901-1983) se zabýval problematikou pěstování lesů. Místo, kde dnes stojí jeho památník ze tří trojhranných sloupů s kamennou deskou, patřilo na polesí Bílovice k jeho nejoblíbenějším.

památník Bohuslava Polanského

památník Bohuslava Polanského (leden 2019)

Liduška bylo odložené dítě, které 22.12.1919 nalezl spisovatel Rudolf Těsnohlídek se svými přáteli v lesním údolí pod osamělým smrkem. Dítěte se ujali bezdětní manželé z Brna, poté se provdala a odstěhovala do Prahy - zemřela 9. ledna 1997 ve věku 79 let. V místech, kde byla nalezena, zbudoval bílovický Sokol v r. 1969 památníček (původní bronzová deska byla ukradena, ta současná s původním textem je z roku 1999).

Liduščin památník Liduščin památník

Liduščin památník (leden 2019)

Tato událost byla podnětem pro stavění vánočních stromů, které slouží mimo jiné i k humanitárním sbírkám.

Liduščin památník

rybníček pod Liduščiným památníkem (leden 2019)

První vánoční strom, který byl postaven v roce 1924 v Brně, pocházel z místa, na kterém stojí od roku 1999 památník prvního vánočního stromu. Peníze ze sbírek byly určeny na výstavbu dětského domova Dagmar v Žabovřeskách.

památník prvního vánočního stromu památník prvního vánočního stromu

památník prvního vánočního stromu (leden 2019)

Na černé tabuli je nápis:

"Za lidmi půjdeš... ožiješ,
rozkveteš světlem...
strome našich lesů."
K 75. výročí vzniku tradice
obec Bílovice nad Svitavou.
prosinec 1999

Těsnohlídkova báseň, ze které jsou na památníku citovány úryvky, byla otištěna 6. prosince 1924 v Lidových novinách a její úplné znění je:

Za lidmi půjdeš. Uprostřed města
skončí se tvoje poslední cesta.
Kolébku tvou zde zavěje sníh.
Vstaneš tam, ožiješ, rozkveteš světlem,
poprvé uvidíš, co je to betlém,
bídu tam uvidíš, však šťastný smích
jako pták se ti usadí ve větvích,
strome našich lesů.

V plochém sedle pod Resslovou hájenkou, uprostřed trojúhelníku lesních cest je umístěn dřevěný kříž.

palouk u kříže pod Resslovou hájenkou palouk u kříže pod Resslovou hájenkou palouk u kříže pod Resslovou hájenkou

palouk u kříže pod Resslovou hájenkou (leden 2019)

Stanislav Lolek (1873-1936) byl malířem a jako myslivec s oblibou maloval lesní zvěř. Jeho kresby inspirovaly Rudolfa Těsnohlídka k napsání knihy Liška Bystrouška. Studánka z roku 1966 nesoucí jeho jméno stojí v závěru Těsnohlídkova údolí a na jejím průčelí je zobrazen Stanislav Lolek s liškou v náručí.

studánka Stanislava Lolka studánka Stanislava Lolka

studánka Stanislava Lolka (leden 2019)

Přes palouk pod Resslovou hájenkou je to jen kousek k Resslově pomníku.

památník Josefa Ressla

palouk pod Resslovou hájenkou (leden 2019)

Josef Ressel (1793-1857) je proslulý coby vynálezce lodního šroubu, ale byl to taky lesník.

památník Josefa Ressla

památník Josefa Ressla (leden 2019)

Pokračuju stále nahoru po lesní cestě Červená (Resslovka). Červená cesta dnes není červená, ale když ji ve 30. letech minulého století lesní podnik vybudoval, její povrch tvořený pískem z místních zdrojů prý skutečně červený byl.

po lesní cestě Červená po lesní cestě Červená po lesní cestě Červená

po lesní cestě Červená (leden 2019)

Památník S.K.Neumanna (1875-1947) byl zbudován v lokalitě Šumbera. V mapách je sice tohle místo nazvané jako vyhlídka, ale je to místo uprostřed převážně listnatých lesů a přes okolní stromy není vidět v podstatě nic. Kamenný pomník zde stojí od roku 1959 a na tabuli je citace z básně z Knihy lesů, vod a strání.

Na skalkách dnes vítr poskakoval
po bělošedivých balvanech
jarního rusáka březen koval
na Šumbeře nebo na Hádech

Šumbera Šumbera Šumbera Šumbera

památník S.K.Neumanna na Šumbeře (leden 2019)

Tak tohle byl dneska poslední z památníků Lesnického Slavína a teď zamířím na Hády.

 

Vrchol Hádů (424 m) změnila stavba televizního vysílače v roce 1961. Železobetonová, 50 metrů vysoká věž se schodištěm uvnitř, má v horní části dvě prstencové plošiny plné antén, jako plošina složí také střecha stavby, ze které vyrůstá příhradová konstrukce antény. V 90. letech byl dodatečně přimontován ještě jeden kovový ochoz. Samotná stavba se nachází téměř v původní podobě a vyměněna byla jen vysílací technologie.

Hády

Hády (leden 2019)

Celé jihozápadní úbočí Hádů je silně poznamenáno dřívější těžbou vápence v několika lomech a otevírají se odsud daleké výhledy. Dominantou pohledu je historické jádro města a průmyslové čtvrti na jihovýchodě. Patrný je i Petrov a Špilberk, i když vzhledem k poloze pod obzorem nejsou nejnápadnější. Směrem k východu je to Vyškovská brána, Litenčické vrchy a Ždánický les, na jihu Výhon a za ním Pavlovské vrchy, a za mimořádné dohlednosti i Schneeberg v Alpách. Na jihozápadě až západě pak Bobravská vrchovina, Bučín, Kohoutovické lesy, Holedná, Podkomorské lesy, na SZ a Z svahy k Soběšicím a Obřanům za údolím Svitavy.

 

Cestou z Bílovic se sluníčko moc neukázalo, ale tady nahoře mám štěstí.

Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády Hády

Hády (leden 2019)

Pokračovat lze k autobusu na Velkou Klajdovku nebo na zastávku Červený písek nebo do Maloměřic na šalinu č. 4. Ale to s velkou opatrností, protože je třeba dostat se pod studánkou Malý Lesík přes koleje :-(

 

Hlavním zdrojem byla kniha Jiřího Truhláře: Památníky adamovských lesů a za tip děkuji Pavlovi - bez tebe bych si neuvědomila, jak strašně dlouho už jsem v těchto místech nebyla.

 



 

 

copyright Alena