Vizovická vrchovina 20.4.2019
na e-kole přes Luhačovice a Zlín do Otrokovic
Po včerejším přejezdu západní částí Bílých Karpat a noclehu v Uherském Brodě dneska pokračujeme napříč Vizovickou vrchovinou. Cestování na e-kole je prostě úplně jiný level...
Uherský Brod - Luhačovice - Pozlovice - Řetechov - Malenisko - Provodov - Želechovické Paseky - Želechovice nad Dřevnicí - Zlín - Otrokovice žst, cca 57 km s převýšením 600 m
V Uherském Brodě žil jako dítě (a možná se i narodil) Jan Amos Komenský (1592-1670), jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů. Je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko Učitel národů. Přestože nevytvořil žádný čistě beletristický spis, jeho díla mají pro svůj vytříbený jazyk mimořádnou literární hodnotu a patří k vrcholným dílům české literatury.
socha před Muzeem J.A.Komenského
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Vyrážíme po skvělé snídani a vypadá to na další parádní den. A dneska už nebude tak strašně foukat :-)
nad nádražím v Uherském Brodě
Bronzový obelisk Via Lucis věnoval v roce 1992 Uherskému Brodu přední světový sochař českého původu, žijící ve Francii a Itálii, Ivan Theimer. Je zde celý Orbis pictus a vše, co patří ke Komenskému. Dominantou je velká želva podpírající sloup, jakožto symbol věčnosti. Vyjadřuje moudrost, stálost a pokoru. Dva chlapci pouští papírové lodičky do světa a tím šíří poznání nejen Komenského do celého světa.
obelisk Via Lucis
Naším dnešním cílem jsou především Luhačovice, takže vyrážíme směrem na Těšov a Újezdec.
kaplička v Těšově
vyhlídka Újezdec
kaplička Újezdec
Cyklostezka tudy vede parádní, ale má jednu obrovskou chybu - část přes Polichno chybí a zřejmě ještě dlouho chybět bude.
cyklostezka Uherský Brod - Luhačovice
Luhačovice jsou největší lázně na Moravě a čtvrté největší v České republice. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům - vyvěrá zde 6 přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných s vysokým obsahem minerálních látek a vynikajícím proplyněním volným kysličníkem uhličitým.
Luhačovice, kostel sv. Rodiny a pramen sv. Josefa
Nebude to jednoduché, je tady strašně moc lidí a spousty zákazů pro jízdu na kole...
Pramen Ottovka vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí svahu Malé Kamenné o 10 m výše než ostatní prameny. Kruhový pavilon architekta Skřivánka zde stojí od roku 1929. Ottovka má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Používá se k pitné léčbě a její vydatnost činí pouze 3 l/min. To, že se jej podařilo vyfotit bez lidí byl malý zázrak :-)
Luhačovice, Ottovka
Pokračujeme ke kolonádě.
Luhačovice
Jurkovičův dům, architektonický skvost ve stylu lidové secese, byl přestavěn architektem Dušanem Jurkovičem v roce 1902 z původního komplexu dvou budov "Janova domu" z 18. století. Tyto dvě staré budovy spojil do jednoho celku, nadstavil o další patro a podkroví a celou budovu opatřil vně i uvnitř pestrobarevnou malbou. Ve své době byl dům nazýván barevnou pohádkou, v současné době je tento dominantou a nejkrásnější stavbou v Luhačovicích. Dům byl pojmenován po hraběti Janu Serenyim a až v roce 1947 byl pojmenován po svém stvořiteli D. Jurkovičovi.
Luhačovice, Jurkovičův dům
Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem Luhačovských lázní je pramen Vincentka. Již v roce 1680 byl znám jako "Hlavní pramen", pojmenování Vincentka dostal až koncem 18. století. Nejčastěji se používá k pitné léčbě a k inhalacím a jako jediný ze zdejších pramenů se plní do lahví.
Ale kolonádu a halu Vincentky si neprohlédneme - momentálně prochází rekonstrukcí.
Lázeňský dům Bedřicha Smetany, secesní dům podle návrhu brněnského architekta Emila Králíka byl vystavěn v letech 1908-1910 a zahrál si v televizním seriálu Četníci z Luhačovic - jako hotel Popper.
Luhačovice, lázeňský dům Bedřicha Smetany
Lázeňský pobyt ukončujeme zmrzlinou a vyrážíme do kopců.
kříž u Řetechova
výhled na Komonec
Poutnická studánka
Cyklotrasa pod Komonec vedla po rozbité lesní cestě, ale v mapě mne zaujala křížová cesta a poutní kostel Malenisko. Co kdybychom to zkusili vzít po žluté?
Byl to nejpříšernější krpál, v jakém jsem kdy vedla kolo (o jízdě se opravdu nedalo mluvit) - jak nahoru ke kapličce na konci křížové cesty, tak potom i dolů podél jednotlivých zastavení ke kostelíku :-(
Ale není to jen tak obyčejná křížová cesta. V dnešní podobě, s kamennými reliéfy, pochází z let 1917 až 1918. Byla vybudována jako vzpomínka na padlé vojíny a poutníky v 1. světové válce. Každé zastavení nese proto věnování okolních obcí na památku jejich padlým farníkům.
křížová cesta
Potní místo pochází z počátku 18. století. Studánka s vodou s léčebnými účinky je ukryta v kapličce z roku 1865. Kostel je zasvěcen Panně Marii a až při pohledu na hasiče ve svátečních uniformách nám tak nějak dochází, že je dneska Bílá sobota. A že zde hasiči na Bílou sobotu drží stráž u Božího hrobu.
Malenisko
A potom už jsme se zase vezli. Dolů do Provodova, nahoru na Pindulu, dolů do Želechovic nad Dřevnicí a poté podél Dřevnice převážně po parádní hlaďoučké cyklostezce až do Otrokovic na nádraží.