Kokořínsko a Máchův kraj 29.6.-7.7.2019

převážně na kole krajinou pod Bezdězem

 

hrad Bezděz

 

Na kopci Velký Bezděz (604 m) stojí zřícenina královského hradu Bezděz. Založil ho v roce 1264 král železný a zlatý Přemysl Otakar II. k ochraně panství a na obranu obchodní cesty. Na svou dobu vytvořili opravdu nedobytný hrad a sídlo s vysokou uměleckou hodnotou.

K hradu se musí z obce Bezděz od placeného parkoviště pěšky. Asi to tady místní nemají jednoduché :-)

Jsme si přivstali a z Bělé to měli autem kousek, takže lidí minimum, ale podle počtu stánků podél cesty to tady bývá pořádný blázinec.

Kamenitá skalnatá cesta na hrad není vhodná ani pro kola, ani pro invalidní vozíky, ani pro dětské kočárky.

Cestu lemují kapličky křížové cesty.

Hrad, který měl být důstojným místem pobytu našich králů, se stal krátce po Přemyslově smrti (26. srpna 1278) v bitvě na Moravském poli vězením jeho sedmiletého syna Václava (pozdějšího krále Václava II.) a ovdovělé královny Kunhuty. Oba sem byli přivezeni v lednu 1279 v době vpádu Braniborů do Čech a jimi zde byli střeženi.

Počátkem 14. století se hrad dostává do zástavního držení okolní šlechty, ale po nástupu Karla IV. na královský trůn se hrad vrací do přímé správy panovníka. Karel IV. na hradě občas pobýval. Karlův syn Václav IV. dal hrad opět do zástavy.

Majitelé se střídali a v roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen. Od roku 1627 byl hrad v majetku Valdštejnů a hrad byl postupně upraven na opevněný klášter. Mniši klášter obývali až do roku 1785, kdy byl císařem Josefem II. klášter zrušen.

Budovy chátraly, kámen se stal stavebním materiálem v okolí a Bezděz se v 19. století stává zříceninou. V roce 1932 hrad kupuje za symbolickou částku Klub československých turistů a hrad se stává vyhledávaným turistickým cílem. V roce 1953 byl hrad předán státní památkové péči. Po dílčích etapách zde stále pokračují konzervační a restaurátorské práce.

Kaple sv. archanděla Michaela patří mezi naše nejhodnotnější památky architektury 13. století.

Velká věž sloužila na středověkých hradech obráncům a ostatním obyvatelům jako poslední útočiště v případě, že nepřítel pronikl již do hradu. Nebyla proto uzpůsobena k bydlení, ale jen k obraně. Proto se vyznačovala silnými zdmi, absencí oken ve spodní části a vstupem nikoli z nádvoří, ale po dřevěném můstku do patra. Bezdězská velká věž je vysoká 35 m a spodní část do výšky 10 metrů je plná. Následuje zeď s tloušťkou 3,75 m, která se postupně zužuje - v pátém patře je zeď silná "pouze" 2,5 m. Dnešní podoba je výsledkem přestaveb - přistavěné bylo schodiště podél královského paláce, šnekové schodiště uvnitř věže, velká hrotitá okna v pseudogotickém "rytířském sále" odporují logice obranné věže, dřevěná klenba je falešná.

Výhled z věže, z nejvyššího místa v širokém okolí přitahuje svým jedinečným rozhledem po značné části Čech - od pohraničních Lužických hor k Praze, od Krušných hor po Krkonoše.

Hrad se stal inspirací mnoha umělců. K těm nejznámějším patří náš největší romantický básník K. H. Mácha a k hradu se váže i děj opery Tajemství od Bedřicha Smetany.

 

V pozdním odpoledni jsem na Bezděz zamířila ještě jednou. Ale tentokráte ne na Velký Bezděz (604 m) - mým cílem byl sousední Malý Bezděz (577 m) a snaha vyfotit hrad v podvečerním slunci.

Oba znělcové vrchy, Velký Bezděz se středověkým královským hradem na svém vrcholu i Malý Bezděz, jsou výraznou dominantou Máchova kraje. Oddělené jsou sedlem s nadmořskou výškou 486 m a kdysi bývalo sedlo opevněné.

A samozřejmě hrad Bezděz :-)