Návštěvní kniha
Předchozí12345678910111213141516171819202122232425262728293031323334353637383940414243444546474849Další
musim konecne pochvalit tenhle web, donutil me k necemu podobnymu ...
no a koukam ze Vypustek ted leti 
taky sme tam byli, zajimavy misto...
Marek: rezervace je nutna o vikendech, to mi odpovedeli na email primo ze spravy Vypustku, ale skutecnost byla takova ze sme tam v sobotu prisli a za 10 minut sme byli na prohlidce .. presto doporucuju rezervovat, staci zavolat na todle cislo: 516 439 111
Jeskyně Výpustek měla ihned po otevření masivní propagaci v Toulavé kamře, na iDNES atd. Bylo to znát na zájmu návštěvníků (např. nutnost rezervace předem)?
Pokud na moje stranky zabrousite, tak teprve sekce Vyletu vznika. Dostupne je zatim pouze Slovensko1 v roce 2007.
Dobry den, jednou jsem nahodou pri toulkach na internetu narazil na Vase stranky a do ted mi to nedalo a rekl jsem si, ze Vam musim napsat. S pritelkyni take hodne cestujeme a do ted jsme davali fotky z nasich vyletu pro kamarady na rajce (david80.rajce.idnes.cz). Protoze ale mam uz dlouho svoje vlastni stranky, rozhodl jsem se fotky prezentovat na nich. Tady s Vasim dovolenim jsem se nechal inspirovat Vasim krasnym webem a v podobnem duchu vytvoril vlastni, doufam, ze se neurazite - pokud by Vam to vadilo, mohu ty svoje zmenit.
Jinak koukal jsem, ze mate ve vyletech i navstevu Mohelenske hadcove stepi, jsem puvodem z Mohelna :o)
Preji Vam hodne uspechu v zivote, sily v boji s nemoci a doufam, ze nas budete zasobovat jeste dlouhe roky mnozstvim reportazi z Vasich vyletu.
At se Vam i Vasi rodine dari.
David
Dobry den pane ing. Ilciku, jsem vas byvaly student ze SPSCH, a cirou nahodou jsem narazil na vase stranky, tak by me zajimalo jestli nahodou nemate i nejake fotky z Chorvatska(2001 - ostrov Pag tuším) v digitalni podobe, rad bych se na ne podival jestli tedy nejake jsou, a tak trochu zavzpominal na stare casy... Predem dekuji alespon za strucny e-mail s odpovedi... Tomáš Palášek (student SPSCH v Brne 2000 - 2004)
přeji ještě hodně šťastných dnů a kilometrů ,sám na sobě vím co je to rakovina něco vezme ale taky něco dá.Hlavně dá jiný pohled na život,člověk se nesmí dát... ahojky tichošlápek
Milá Alenko, Vaše stránky jsou opravdu moc pěkné.Já jsem prožila přesně to samé jako Vy,jen o nějaký rok dříve.Když jsem to četla,jako by to bylo o mně.Taky jsem se nikdy té nemoci nepoddávala,miluji přírodu,jízdu na kole,hory,moře.Ale taky dnes vidím všechno jinýma očima a jinak všechno vnímám a to mně ta nemoc zase dala.Přeji Vám hodně zdravíčka,hodně kilometrů bez nehod,ať napíšete a nafotíte ještě spoustu pěkných věcí.Ráda se budu na Vaše stránky vracet. Jarka z Hodonína
ad 205
Pořád to nechápete - každý si mohl vybrat kudy nahoru či dolů a vyrazil na vlastní riziko. Definováno bylo pouze místo a čas odjezdu autobusu. Ten muž si k sestupu vybral z nabízených tras tu nejhorší. Trasu, kterou průvodce zájezdu kvůli popadaným skalám a suti výslovně nedoporučil. Vztahy v jeho skupince (on, dcera, resp. jeho či její známí??, cca 5 lidí??) asi nebyly zrovna ideální, ale kdo z ostatních to jaksi mohl předem tušit?? A pokud vím, nikdo z ostatních si ani tuto trasu k sestupu či výstupu nevybral.
Ta oblast není zrovna malá, do míst, kde bylo řečeno, že byl viděn naposledy, bylo z místa večerního srazu tak 2 až 2,5 hodiny pěšky. A nebylo nám zrovna příjemně, když jsme nemohli dělat nic jiného než posedávat a pozorovat světlo vrtulníku na úbočí hor...
Vím co mi chcete říct, ale vinu z té skupiny (za kterou se začal opožďovat - jak píšete) nese v tom případě každý. Opožďuje-li se 68mi letý člověk, není něco v pořádku a navíc hory jsou specifické rychlými změnami klimatu, což zejména starší netrénovaní lidé nesou hůře než "mládež" do 40ti let. Neomlouvá ani osvěta typu "Co je to jednodenní zájezd". Prostě ten člověk má problém a kdyby mluvil tatarsky, hebrejsky, svahilsky, přijel se mnou nebo nepřijel se mnou, nemohu ho nechat přece napospas hoře byť bych na tom měl sám tratit. Je to přece člověk a má problém !!! Takže přístup kohokoliv z "té skupiny" ze které odpadal odsuzuji jako nedbalost a neposkytnutí pomoci.
Co na tom, že chcete stihnout jednu horu za jeden den i s cestou ... toho člověka jste poslali (vy z té skupiny) na smrt. Na horách to jde velice snadno a rychle. Je to však obraz celkového stavu naší společnosti, která je apatická ke všmu co se netýká přímo jí, která žije konzumně, dekadicky a soused, nebo i cizí člověk jí nezajímá. A dcera toho zahynulého turisty je (odpusťte mi to) kráva. Takové chování vůči svému otci - nemám slov.
A nikdo mi to nevyvrátí, nikdo mi to nerozmluví. Děkuji za vaše názory, já už všechno řekl a nebudu vás tu rušit.
Přeji mnoho příjemných zážitků a štěstí na lidi budete-li v nouzi.
Franta
ad 201
Tamara popsala princip jednodenních zájezdů cestovních kanceláří pro individuální pěší turistiku naprosto přesně. Děkuji! Cestovka zajišťovala dopravu, černobílé kopie mapek a doporučila trasy. Za vše ostatní si každý zodpovídal sám, resp. hlava rodiny či případné skupinky známých. Počínaje připojištěním ještě doma a konče zhodnocením svých momentálních fyzických či finančních možností, orientačním smyslem a nabitým mobilem ( samozřejmě jsme dostali číslo na průvodce pro případ problémů, které nebudeme schopni řešit vlastními silami).
Občas se vytvořily skupinky podle toho, kterou z tras si kdo vybral, ale vše záleželo na naší domluvě. Většina účastníků byly manželské páry a několik obdobně jako já singl.
Nevím, jaké byly vztahy dcery a otce či jaký byl jejich vztah k těm ostatním v jejich skupince. Vím jen to, že na srazu v 18 hodin ten muž chyběl a že jeho dcera teprve tehdy celkem hystericky informovala průvodce o tom, že jej viděla naposled odpoledne kolem třetí, kdy ho ponechala při sestupu vzadu za sebou. Nerozuměli jsme jejímu chování, ale nikdo z nás neměl právo to komentovat. Průvodce udělal jedinou možnou věc - šel s ní na policii. Čekali jsme u autobusu, dorazili poslední zásoby jídla (kafe vařil řidič busu)a po setmění, kdy nás přijela informovat o zatím negativním výsledku pátrání rakouská policie a doporučila nám odcestovat domů, jsme odjeli. Včetně jeho dcery, což jsme my ostatní opět neměli právo jakkoli komentovat.
Osobně jsem si ze spoluúčastníků zapamatovala jen průvodce, řidiče a pána sedícího za mnou, protože jsem mu předávala autobusem kolující brožury a letáky... I kdybych toho chybějícího pána přes den někde zahlédla, mluvila bych na něj anglicky a byla následně příjemně překvapena, že je z Brna...
Jeste pro doplneni:
Skupinu/skupinku, kterou uvadim u dcery, nemyslim zajezdem organizovanou skupinu, ale pravdepodobne se jednalo o skupinu jejich znamych nebo nahodne vytvorenou skupinu pri sestupu.
Franto,
pravdepodobne jste nikdy nebyl ucastnikem jednodenniho zajezdu s Cebusem (Kudrna to dela stejne). Ten spociva v tom, ze vas autobus doveze na misto, uz cestou obdrzite kopie mapek a prislusne instrukce a hlavne CISLO NA PRUVODCE ZAJEZDU a po vystoupeni z autobusu jste svym panem, rozhodne se vyslapy neorganizuji skupinove. Vetsinou si spoluucastniky zajezdu ani nestihnete zapamatovat. Potkate je az zase na srazu u autobusu pred odjezdem.
Navic v tomto pripade se ucastnici rozdelili i na ty, kteri slapali po svych a na ty, kteri se nechali vyvest, a to jeste v jiny cas podle individualne zamluvenych listku. Nejednalo se tedy o organizovany zajezd, na kterem by se samozrejme v pripade skupiny postupovalo, jak pisete.
Takze v tomto pripade kritika pani Alenky urcite neni na miste.
Jedinym a jednoznacnym vinikem teto tragedie vidim dceru zesnuleho pana, protoze ta mela na sveho otce pockat, pozadat o pomoc ostatni ze skupinky, pripadne kontaktovat pruvodce zajezdu a ne pokracovat se skupinou v sestupu a nechat otce za sebou.
Citace z http://www.alena.ilcik.cz/0721schneeberg.php
[i]... Posledního opozdilce, 68-letého muže viděli naposledy kolem 15 hodiny při sestupu po Oberer Herminensteig, kdy se začal zpožďovat za svou skupinkou a oni jej nechali za sebou.[/i]
Zásadní chyba a vina kohokoliv v té skupině! To se na horách (včetně i Šumavy) NEDĚLÁ.
[i]Kdyby vše dopadlo dobře, nejspíš bychom se my, nezainteresovaní účastníci zájezdu ani nedozvěděli, co se stalo. Ale zpráva ČTK byla jasná - v neděli byl tento turista rakouskými záchranáři nalezen mrtev, pravděpodobná příčina smrti - pád ze skály. Upřímnou soustrast všem, kteří ho měli rádi...[/i]
A o tom to je - nezainteresovaní. Jdu-li na hory (i s ČEBUSEM) jsem zainteresovaný. A nenechám 68-mi letého člověka napospas hoře. I kdybych sám měl zmeškat kdeco. Ostatní se mohli rozdělit o vodu a část potravin (vozím s sebou vždy 2x horalku navíc), mohli dole vyřídit kde jsem s ním zůstal a akorát by se nestihli vrátit včas, ale dojeli by všichni.
Dále nechápu, jak se může průvodce vrátit se zájezdem z hor bez jednoho člověka a povědomosti co se s ním stalo. Taky hajzlík ...
Ta upřímná soustrast na konci je tak falešná, že by jí madam Alena měla odmazat.
Je to fakt hustej přístup. 
((
Dobrý den, od včerejška jsem hodně přemýšlela o Vašem zdravotním problému a říkala jsem si, že snad vyhledáváte i možnosti, jak si k uzdravení pomoci i vlastním přičiněním.Mám doma knihu, kterou bych Vám ráda doporučila. Napsala ji MUDr. Vilma Partyková,lékařka, která má s rakovinou osobní zkušenost. Kniha se jmenuje "Vaříme nemocným rakovinou a nejen pro ně.Jsou v ní výborné recepty zdravé výživy. Hlavní jídla, saláty a různé pomazánky jsou opravdu velmi chutné. Sama jsem jich mnoho vyzkoušela a moc mi chutnalo. Podotýkám , že jsem hlavně masožravec ale na vlastní kůži se přesvědčuji, že mnohé moje zdravotní problémy s masem přímo souvisí.Snažím se v poslední době jíst masa co nejméně.
Milá Alenko,máte krásné stránky.Po přečtení 13.komnaty jsem zůstala jako Lotova žena.Napsat o takovém problému, chtělo jistě hodně odvahy. Věřím, že přečtení tohoto článku spoustě žen pomůže, hlavně po psychické stránce.Držím Vám palce do dalšího boje s tou zákeřnou potvorou a věřím, že ještě dlouho budete tvořit vaše krásné stránky.
Moc Vás zdravím, Vaše stránky jsou opravdu krásné (našla jsem je náhodou, jedeme dnes s koly do České Kanady, tak jsem trochu brouzdala... Nakonec jsem se ale s největším zaujetím začetla do 13. komnaty... Váš přístup k životu a vlastně i nemoci by mohl povzbudit a inspirovat ostatní... Moc Vás zdravím a držím Vám palce!!!!!
Hodně štěstí
Iva
Tak jsem si vás dočetla a vzpomněla jsem si i na sebe, jak já, asi od letošního března, v zjišťování své diagnózy, původně jen N63(neurčitá bulka v prsu), plácala. Bulku jsem si nahmatala sama, při sprchování, ale ani dodatečný mamogarf a ultrazvuk nic neukázal. Nakonec až magnetická resonance našla podezření na něco maligního, vedle mé nalezené neškodné bulky. Asi jsem měla obrovské štěstí na pečlivé lékaře. Mé díky jim.
Jsem již po operaci, přibližně stejné jako vy, mám též na 5 let Tamoxifen a chodím již na ozařování. Chemoterapii jsem si „odvážila“ odmítnout.
Držím vám palce, ať je vše již jen dobré.
promiňte, a ještě něco: snad vám nebude vadit, když si na vaše stránky dám link. Kdyby vám to vadilo, napište mi, dám ho pryč, ale mrzelo by mne to. mějte se hezky.
Moc hezký web! Pravděpodobně jsme z jednoho města, a couráme stejnými místy. A proto mne zajímá jiný pohled na ně, než je ten můj, ať už jde o naše moravská (Pálava, CHKO Moravský kras, Rudka a další) a nebo ta v Čechách; miluji Český ráj, a ta "reportáž" z míst která jsem letos opět navštívil byla prostě supr. Rád se sem vracím. Díky!