Návštěvní kniha
Narazila jsem na stránky při hledání informací o Roháčích, ale ještě mnohem víc mě zaujal článek o Makedonii a Albánii.. Zařazuji si tuhle lokalitu do možných cílů příštího léta, neměla byste k tomu pár postřehů, co je tam skvělé a na co si naopak dát pozor?
Rozhodně nádherné stránky a stejně tak i fotky, jen tak dál..=)
-----
31.1.2014, 17:30 Alena
Moc mne toho nenapadá, ale aspoň jeden základní postřeh - byli jsme moc rádi, že nás bylo víc a že jsme byli pod "ochranou" cestovky a lidí, kteří tam nebyli poprvé a měli už spoustu zkušeností. Na vlastní pěst bych se tam vydat nechtěla, takový dobrodruh nejsem 
Jejich konstatování, že se to zde bere tak, že jsme vlastně pod ochranou toho, u koho spíme, mně úplně stačilo.
Paní ALENKO, to je neuvěřitelné, co jste dokázala! Sama přejít celý náročný hřeben Nízkých Tater to je ůžasný sportovní výkon i pro mladého zdravého muže. Klobouk dolů před Vámi. Jen je mi jaksi divné, že Vás pustil manžel jen tak samotnou a nebál se o Vás. Já bych tedy neměla odvahu k takovému výkonu, ani kdyby mi to můj manžel snad dovolil.Ale on by se o mne tak bál, že by mi to určitě rozmluvil.
-----
22.7.2013, 06:30 Alena
Už jsem velká holka 
. Život mi dal lekci a já si vzala k srdci jedno ponaučení:
Vezměte osud do svých rukou a jděte za tím, co sami chcete. Nikdo to za vás neudělá!!!
Ten "pravý" by vás měl akceptovat takovou, jaká jste, a pomáhat sny proměnit ve skutečnost. Ne naopak.
Díky Vašku, vím, že to máš se mnou občas těžký, ale o to víc si tě vážím!!!
Milá Aleno, je to už 14 dní, co se mnou "smýkají emoce mé nemoce" - diagnóza hrozivá - stejná jako u Vás s tím , že mám dvě dítka 7 a 14 let. Bohužel pochopení u manžela jsem nenalezla, dětem sdělila opatrně, že se chystám na operaci a překvapená povzbudivými slovy těch, kterým jsem našla sílu to sdělit. Nicméně Vám chci velice poděkovat, neb jste mi pomohla nakouknout alespoň tam co mě asi čeká s pozitivním nábojem- to zvládneš!!!!Ráda chodím po horách a vzhledem k tomu, že bydlím na úpatí Jeseníků, to mám blíž do lesa, než do pořádné nemocnice. Držím Vám moc pěsti k dosažení mety 88% a ještě dál... a věřím, že tam budu patřit i já. Slíbila jsem si, že dceři upeču k 21. narozeninám ten nejkrásnější a nejlepší dort na světě, tak Vás ráda na něj pozvu. Díky moc. Kateřina