Trenckova rokle - 9.5.2004

... aneb takový maličký Slovenský ráj na Vysočině ...

Vydali jsme se na kole hlubokým údolím řeky Loučky . Ta se mezi obcemi Habří a Skryje zařezala do velmi tvrdých vyvřelých a přeměněných hornin a vytvořila jedno z nejromantičtějších a nejdivočejších údolí na Českomoravské vrchovině. Trasa vede střídavě rovinatou nivou kolem vody, pak hned zase traverzuje strmé svahy a shora obchází kolmá skaliska, spadající do řeky. Zpočátku vozová cesta se postupně mění v chodník, který získává na mnoha místech charakter těžce schůdné "kozí stezky". Vzrušující exponované úseky a divokost nespoutané přírody střídá poklidná romantika nivních luk s budovami starých mlýnů, výletními chatami a splavy. Perlou údolí Loučky je Trenckova rokle – nefalšovaný minikaňon vytvořený na krátkém levostranném přítoku do hlavního údolí. Srovnání se Slovenským rájem se právě v tomto místě vnucuje nejsilněji a to konkrétně v kombinaci Prielom Hornádu – Kláštorská roklina. Do samotné rokle značka nevede, bývá ovšem zvykem si do ní alespoň krátce odskočit. A rozhodně to stojí za to! Nechybí kaskády, vodopády, fixní lano ani trampský srub v poloze připomínající orlí hnízdo.

MAPY.CZ

Podle lidové pověsti se právě tady ukrýval i s poklady legendární baron Trenck, o němž pojednává v poněkud naturalistickém podání tabulka na stromě vedle rozcestníku.

Rváč a svůdce žen Baron de Trenck byl osobností, která se do habsburských a potažmo i českých dějin zapsala spíše negativně. Neohrožený rváč, neúnavný karbaník, výstřední pijan a hýřivý svůdce žen proslul v rakouském vojsku poloviny 18. století jako vrchní velitel sboru pandurů – vojenské jednotky krutých vyvrhelů a dobrodruhů, pro něž nebylo nic svaté. Je pohřbený v Kapucínské kryptě v Brně.

Trenckova rokle

Samozřejmě jsme si prohlédli i technickou památku - betonový železniční viadukt v Dolních Loučkách dokončený v roce 1953 o délce 282 m, výšce 46 m a s rozpětím hlavního oblouku 110 m.

Oblast je silně odříznutá od světa a je nutno počítat s dlouhým pěším pochodem. Z toho důvodu jsme použili kola a ty ponechali s laskavým svolením u jedné z výletních chat.

Jistotu představují železniční tratě Tišnov – Nové Město na Moravě a Tišnov – Křižanov, které údolí Loučky z obou stran obepínají. Bohužel však z poměrně velké vzdálenosti.