logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Nízký Jeseník - 20.3.2008

... aneb předvelikonoční keškování ...

 

Pravidelně trávíme velikonoce v Opavě a tentokráte jsme vyrazili z Brna brzy - máme v plánu několik zastávek k odlovení kešek a k prozkoumání několika zajímavostí Nízkého Jeseníku mezi Olomoucí a Opavou.

 

Šternberk, vyhl. Zelená budka

Zelená budka je nádherné vyhlídkové místo nad Šternberkem - za krásného počasí uvidíte i Bouzov.

 

Šternberk, vyhl. Zelená budka
Šternberk, vyhl. Zelená budka
Šternberk, vyhl. Zelená budka
Šternberk, vyhl. Zelená budka (březen 2008)

 

 

Moravský Beroun, Křížový vrch

Nebude to dneska jednoduché, s takovou sněhovou fujavicí jsme rozhodně nepočítali.

 

Moravský Beroun, Křížový vrch
Moravský Beroun, Křížový vrch
Moravský Beroun, Křížový vrch (březen 2008)

 

 

Slezská Harta

Údolní nádrž Slezská Harta se nachází jihovýchodně od Bruntálu v centrální části Nízkého Jeseníku na řece Moravici poblíž obce Slezská Harta. Začala se stavět v roce 1987 z důvodu posílení vodárenského zdroje Kružberk a zajištění dostatku vody pro ostravský oblastní vodovod. Dokončena byla v roce 1997 a je jedním z největších turistických lákadel kraje. Sypaná kamenitá hráz o výšce 65 m a délce 540 m zadržuje 218,7 mil. m3 vody. Zatopená plocha má 870 hektarů, pod vodou zcela zmizela vesnice Karlovec a částěčně bylo zatopeno dalších 6 obcí..

 

Slezská Harta, u hráze
Slezská Harta, u hráze
Slezská Harta, u hráze (březen 2008)

 

 

Velký Roudný

V okolí města Bruntálu se nachází několik vyhaslých čtvrtohorních sopek. Většina z nich náleží do skupiny sopek smíšených (stratovulkánů), což znamená, že činnost sopek byla střídavě explozivní a výlevná. Nejvyšší z nich je Velký Roudný (780 m.n.m.), který spolu s Malým Roudným (771 m.n.m.)tvoří dva výrazné vrcholy nad obcí Roudno a hladinou Slezské Harty. Je to nejzachovalejší stratovulkán na Moravě. Sopka byla činná naposledy před 1-2 milióny let a kráter, který by si asi většina návštěvníků přála vidět, ale bohužel na vrcholu již neexistuje.

 

Velký Roudný byl v minulosti i poutním místem s malou zděnou kapličkou (z roku 1933) a hospodou na vrcholu. Pobořený objekt kapličky se podařilo obnovit v roce 1998 a později byla obnovena i křížová cesta. Dne 27. října 2007 byla na vrcholu otevřena dřevněná rozhledna - 20 metrů vysoká šestipatrová dřevěná konstrukce na betonových základech s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 17 m. Je volně přístupná po celý rok. A rozhled do tří světových stran stojí za to - otevře se nám výhled na přehradu i panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Krnovsko, Opavsko i Oderské vrchy

 

Velký Roudný
Velký Roudný
Velký Roudný
Velký Roudný
Slezská Harta, u hráze (březen 2008)

 

 

Vápencový lom a vápenná pec (Razová)

Vápencové lomy a kruhová vápenná pec na katastru obce Razová se nachází na lokalitě zvané KALKGRUND (vápeniště), kde se vápenec zřejmě těžil po staletí - pec byla renovována v roce 2000.

 

Vápenná pec Razová
Vápenná pec Razová
Vápenná pec Razová (březen 2008)

 

 

Lávový proud u Meziny

Lom pod Venušinou sopkou představuje nejhezčí ukázku kamenných varhan na Moravě a ve Slezsku a je chráněn jako přírodní památka pod názvem Lávový proud u Meziny. Neobvyklý kamenný útvar byl vytvořen v proudu lávy z Venušiny sopky - v prostoru bývalého lomu je na odkrytých místech dobře viditelná sloupcová odlučnost těženého olivinického čediče. Čedičové sloupce pět až dvanáct metrů vysokých o průměru několika decimetrů mají šestihranný, vzácněji pětihranný průřez. Pod skalní stěnou najdeme také řadu napadaných kamenů - ve zvětrávací zóně při povrchu dochází k rozpadu horniny za vzniku kulovitých balvanů.

 

Kdo je pozorný a poučený nedalekou informační tabulí, možná si povšime i drobných výrostlic či zrn žlutozeleného olivínu, černého augitu, případně i magnetitu.

 

Lávový proud u Meziny
Lávový proud u Meziny (březen 2008)

 

 

Hlavnice, větrný mlýn

A poslední zastávka, dobře zachovalý větrný mlýn za obcí Hlavnice - mlýn beraního či tzv. německého typu, pochází z roku 1810.

 

Hlavnice, větrný mlýn
Hlavnice, větrný mlýn (březen 2008)

 

 

 

 

 

copyright Alena